Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie  Zobrazit fotografy  Zobrazit galerie  Zpravodajství  Novinky  
Matúš.V   22.03.2015 09:16:47
V akej to bolo oblasti? Nejaká veľkosť polí? Myslíš že také giganty sa tam oplatia?
A super foto!
cocik007   22.03.2015 09:55:55
to Matúš.V: Kterou soupravu myslíš s dotazem v jaké oblasti? Velikost polí byla cca od 5 do cca 250ha a projeli jsme německo od Lipska na sever......
pegaso   22.03.2015 10:21:34
To musel být parádní zážitek toto vidět. Mohu se zeptat jak traktory zvládaly ty čtyřnápravové cisterny ? Tam asi není moc kopců takže po skoro rovině to s nima asi šlo že ? smile smile
cocik007   22.03.2015 10:43:23
to pegaso: Obě čtyřnápravy byly skutečně na "rovinách" a nebylo znát, že by traktory měly moc problémů, ale bylo to určitě tím, že bylo dost sucho. V mokru to není taková sranda.....
TomášJ.   22.03.2015 17:09:58
Vcelku by mě zajímal dlouhodobý vliv kejdy/fugátu na strukturu půdy. Zabývá se tím někdo? Vloni jsem měl možnost diskutovat s jedním člověkem co pracoval dlouhá léta v Německu a prý začínají mít už vcelku problém. Po x letech intenzivního kejdování a lití fugátu je prý hlína jako modelína, při větších děštích nesaje vodu a všechno teče šmahem z polí pryč. Začínalo to prý nevinně tak, že se jim začaly na polích dělat mazlavé hrudky, které se velmi těžko daly rozbít, prý to bylo jak lepidlo a to i za suššího počasí. Po pár letech se problém zvětšoval a místo hrudek, se jim začala dělat souvislá vrstva bláto kejdy. Kejda byla klasicky zapravována, nebyla bezmyšlenkovitě lita na pole. Nemá někdo tento problém už i v ČR?
Jenda23   22.03.2015 17:18:35
no u nás to asi nikdo tak dlouho nedávkuje jako kolegové za hranicemi,
ale ten kdo to někdy vozil na pole tak si mohl všimnout že všechny žížaly co byli v zemi.
tak je to udusilo!vylezly a konec.
žádný strom neroste do nebe
prý zelená energie ale za jakou cenu
Pavel Toman   22.03.2015 17:25:04
První čeho jsem si všimnul, že na loukách, kam se vozí fugát nejsou krtci.
Jinak obecně by mělo být pravidlem vápnění pozemků, aby se zvýšil počet Ca a Mg kationtů a udržela se koloidní struktura půdy...
Honza.S2   22.03.2015 17:28:34
Soused aplikuje fugát z BPS cca od roku 2009 na cca 600 ha kde pěstuje zhruba 3/4 výměry silážní kukuřice. Problémy začíná mít dosti velké se sírou a kyselostí půdy. Aktuálně napravuje stav mícháním zvláštních hnojiv dle rozborů ale za velmi velmi vysoké ceny.
Jenda23   22.03.2015 17:38:56
je to téma hodně obsáhlé a mělo by být diskutované.
ale zas tak úžasný to pro pole neni,nejsem odborník.
náký ing si to chválý jiný zas striktně proti.
praxe to ukáže jako vše
žížaly to zabíjý asi nejspíš i ty krtky a myši no nestalo se mi že bych při orbě po kukuřici na zimu viděl myši a že tam maj dost a dost potravy to už asi je něco špatně
Patrik Chromý   22.03.2015 17:52:15
Co jsem si mohl všimnout já, tak myši to nezabijí. Pole po kukuřici, na podzim Bomechem 35 m3 na ha, potom Horší technologie a na jaře znovu 35 m3 Carierem. Myší na poli bylo hafo. Jinak s vámi souhlasím, jak kejda, tak i digestát jílovití půdu.
Milda11   22.03.2015 17:57:36
Stačí se podívat k sousedům do Rakouska, spousta malých bioplynových stanic je na prodej... Kdo vozí digestát neustále na jedno místo(což se většinou děje, protože každý kilometr navíc celý vývoz neuvřitelně prodraží, velmi brzo spláče nad výdělkem...
zajímavé bude až se budou motory na bioplynkách měnit za ty splňující přísnější normy (scr, DPF) to se někteří nebudou stačit divit....
Matúš.V   22.03.2015 20:23:39
Asi 5 rokov dozadu na seminári profesora Lošáka už vtedy tvrdil, že digestát nie je organické hnojivo, pretože dodnes niektorí tvrdia, že je, ale to budú asi tí čo sa chytili do BPS ošiaľu a dnes si nechcú priznať, že to tak nie je.
Ináč pri sušine cca 5,5% má digestát zaujímvaú bilanciu N.P,K
Dnes je viacero výskumov na túto tému, ale v prvom rade silážna kukurica je veľký odberateľ živín s pôdy a domnienka zbilancovala digestátom je utópia.
TomášJ: Tento typ veľkých cisterien som vídaval v Západnom Nemecku, kde nie sú veľké polia.
Karel Arazim   23.03.2015 23:45:21
Honza S2: Už jen to, že někdo dokáže pěstovat na 3/4 svojí výměry silážní kukuřici svědčí o jeho slabé mysli. Kdyby to byl zemědělec, tohle by ho snad nemohlo ani napadnout.... Pořádná bioplynka sežere i jiný věci než jen blbou siláž, byť by si třeba udělal část CCM a organiku nechal na poli. O jetelotrávách nemluvě, protože to je pro půdu jak zajet do servisu smile

Milda 11: Máš někde nějaký věrohodný zdroj o těch emisích co týče nějakých termínů a limitů? Docela by mě to zajímalo... Jinak si podle mého názoru to nemůže být tak horký. U Zetoru mě taky nikdo nenutí, že když dělám motor, abych tam k tomu nacpal filtr pevných částic a močovinu smile
PYTEL   24.03.2015 00:19:46
Chlapi není ten problém s jílovitěním půdy spíš způsoben střídáním plodin?? nebude zde popsané jílovitění způsobené spíše netradičním střídáním plodin?? (kukuřice každý 2.-3. rok??) Jsou tyto problémy porovnávány s jílovitěním po kukuřici, pšenici, řepce, jeteli??
Problém emisí spalovacích motorů bioplyn. stanic bych v tomhle směru hodnotil jako krátkodobý, kdy se to dá vyřešit nějakou investicí, ale až si dočista zrujnujem pole, tak to nenapravíme za rok či dva....??? smile
steyr_mx   24.03.2015 02:16:47
Možno odveci otázka. Vie niekto aká je najväčšia súprava na Slovensku?
Honza.S2   24.03.2015 07:32:42
Karel Arazim: Tak bych to neřek. Oni jsou k tomu donuceni. Fakt je ten že tam zůstanou kolky po silážní kukuřici, příjde tam digestát, průmyslsové hnojivo a pak kukuřice nebo pšenice, event. řepka, nic víc. Po těchto dvou plodinách tam zůstane trochu hmoty. Půdu prokypří do cca 35cm, dají meziplodinu, digestát a znovu příjde silážka.
Kdybych střídal zrnovou kukuřici, pšenici, řepku, tak ať, zde problém ani tolik nevidím. Po zrnovce zůstane na pozemku množství hmoty. Jak si kdo s tím naloží a poradí, je věc další. Někdo zrnovou kukuřici téměř nenávidí, já ji beru svým způsobem jako požehnání.
Pavel Fiala   24.03.2015 08:08:18
Panu Arazimovi, s těmi emisemi to horké je a týká se to nejen výrobců traktorů, ale všech motorů pro mimosilniční aplikace! Nemám jak sem uložit takovou pěknou tabulku s úrovněmi jednotlivých stupňů. Je to složité například ještě v tom, že výrobce může montovat své skladové motory vyrobené před nástupem platnosti nové normy, atp.. To, že se to týká i továrny ZETOR dokazuje například to, že v Majorech už budou motory DEUTZ stupeň IIIB.
temelín   24.03.2015 08:51:30
Mimo debatu, jak výkonný čerpadlo má ten xerion a kaweco 36m3? Je to standardní 9000l/min jako mají sgt nástavby u nás. Protože když vezmu ten záběr, musela by být pojezdová rychlost dost nízká. Mám vogelsang čerpadlo 6000l/min a při záběru 12m a dávce 30m3/ha jedu cca 8km/h.
A pak ještě, samozřejmě v závislosti na dávce na hektar, nemůže být zas až tak velká vzdálenost jakou ujede, než vyaplikuje celou cisternu. Potom při předjíždění po poli s plnou cisternou a napojovani aplikace, tam kde skončil, musí být porost rozvaleny......
Milda11   24.03.2015 10:01:38
Takové soupravy mi příjdou jako těžký úlet, za sucha na rovině, možná,ale ta váha co to tlačí je neskutečná. navíc nejdražší je doprava s prázdnou cisternou na kraj pole k přívozu... tohle podle mě rozhodně není cesta... A co přívozové cisterny k tomu,aby to jak tak vychodilo, to je úplná utopie.... kolik by jich muselo být,aby to jelo a vydělalo na sebe??. za traktor ani jedna, za náklaďák možná, ale pak jsme tu u hmotnosti soupravy kolem 60tun!!!!
když to vezmu přes palec tak při dávce 30m3 na hektar ujede při tom záběru než to vyprázdní cca 830m, což často není ani z jednoho konce pole na druhý... Brutální bude čas naplnění té cisterny, o ceně soupravy ani nemluvě! (čístý čas plnění někde cca 4minuty, než najede atd další dvě minuty) takže 6 minut plněním+čas strávený dopravou,vlastní doba aplikace při cca 10km/hod je cca 5 minut.....) Takže mi to vychází neproduktivní čas ku produktivnímu minimálně dvojnásobný....
Je to krásné něco takového vidět,ale jen na fotce možná na videu....
PYTEL   24.03.2015 10:22:45
To Milda11: a když máš malou cisternu tak ji plnit nemusíš?? trošku se nad tím zamysli ze stránky, když ten neproduktivní čas přepočítáš na jeden kubík a zauvažuj nad malou cisternou.... podle mě to co jsi napsal je blbost smile
Milda11   24.03.2015 11:03:46
malá cisterna ti neudělá tolik škody, náklady na pořízení levnější,agragace s menším traktorem. když vezmu cisternu řekněme 18kubíků tak na jednu přívozovou (když budu extremista o objemu 36m3 mám dvě aplikační, čili 2-3 přívozovky a linka mi pojede bez zastavení....
viděl jsi někdy aplikaci kejdy ve velkém co se děje? (aplikační cisterna si jezdí sama pro kejdu třeba i 10km jedna cesta k zásobníku...cisterna jede třeba kilometr, aby doplnila na kraj pole, plný traktor jede do půlky pole,aby doplnil cisternu, harakiri s přepravním kontejnerem,který je ještě větší průser)....já co sem zažil na poli to mi rozum nebere a troufám si říct, že v republice není nikdo kdo by to měl vyřešené....
Každý ať si dělá co chce, největší extremisti jsou ti, kterým nepatří ani ha pole, protože ti by takovou prasečinu nikdy nedopustili.... Kdo má vstah a cit a chce něco nechat i pro příští genarace, tohle nikdy nesvolí...
období kdy se dá aplikovat je velmi krátké, podmínky nejsou optimální takřka nikdy tak tomu nepůjdu naproti..... Nejsme v Holandsku!
Jano SK   24.03.2015 12:35:13
Steyer MX : Najvacsie na Slovensku:Pokial viem Agro Boleraz ma 2 ks Samson SG 28 ( 28 m3 ). Jedna bola prototyp z fabriky, druha uz normalny seriovy stroj, agregovane s nacipovanym a mierne po smrti Xerion 3800.

Milda11 : tu vymenu motorov si myslel ako ? Ze do novej generacie postavenych BPS sa budu montovat nove motory splnujuce prisnejsie normy - to bude drahsie rovnako ako u velkych strojov par tisic eur a to je pri BPS zanedbatelne.
PYTEL   24.03.2015 13:15:23
To Milda: nemluvím tady u výhodách nebo nevýhodách velkých cisteren, narážím na ten tvůj výpočet neproduktivního času a ten vždy bude větší u malé cisterny! smile
steyr_mx   24.03.2015 15:06:06
Iba 28? Tak ta sklamem ja viem O dvoch 30 kubikovych supravach
Zetor   24.03.2015 15:12:20
To, co se píše o tom digestátu, je pravda. Spousta zákazníků má problémy s humusem v půdě, protože digestát neobsahuje téměř žádný uhlík a proti kejdě je o hodně horší. Dále jsem slyšel problémy s náklady na orbu, kdy digestát údajně vytváří krustu, kterou je těžší proorat. No a samozřejmě vrchol je samochodný aplikátor, z jehož hmotnosti 45 tun jsou všichni v šoku a diví se, že po trochu brutálnější aplikaci na poli nic nechce růst. To nemluvím o problémech s jímkama, kdy 6 měsíců vydrží tak 10 % provozů. Některý nevydrží ani 2. Spousta zákazníků s BPS si škube vlasy.

Například ten Kotte 32 kubíků má čerpadlo Vogelsang 12 000 litrů za minutu... Musí mít dva Rotocuty, aby to pojmuly... A silně pochybuju, že dávají 30 kubíků na hektar, takový dávky jsou výjimečný a dávají se jen pod kukuřice. Většinou se jede 10 - 20 m3/ha. Záleží jestli se jedná o hnojení či recyklaci.

Jen pro zajímavost info z ČR. Zákazník si koupil Xerion 4000 s 16kubíkovou nástavbou, dovoz tři návěsné cisterny (21 a 2x 24 kubíků). Pokud cisterny jezdily sólo a samy aplikovaly, jejich výkon byl o 30% vyšší, než je výkon samochodu. Samochod dělá 1 000 kubíků, cisterny dělaly 1500 za směnu. Je to kuriózní, dáte do toho člověka navíc, vyplázenete 15 milionů a snížíte si výkon o 30 %. Samozřejmě ten efekt samochodu pak bude poznat spíše na strništi. Ale ty plnící časy to velmi zdržujou.

Jinak největší na Slovensku by měl být ten Zunhammer 30 kubíků za tím NH T8 nebo T9. Pak by měly být ty Samsony SG 28 v Bolerázu. smile
martinko   24.03.2015 17:25:50
steyr mx : Tiež čo viem tak 30 000 je max... Jednu vlastnia Služby Bioplyn a druhu kto Agrix?
steyr_mx   24.03.2015 18:38:53
Agrix má 27
Jenda23   24.03.2015 20:10:18
co takhle třikrát kukuřice po sobě to si v orbě i na rovině za ideálních podmínek na 35l na ha smile
Metallica   24.03.2015 20:14:48
Hlavní výhodu těch hovadských aplikátorů vidím v tom, že je kolej jen každých 36 metrů, mezitím po půdě nepřejede nic, kolej po žních projedou podrývákem a jedem dál... Xerion ujel odhadem kolem 550m,jezdil si pro digestát na kraj pole do kontejneru, Fendt ujel cca 250, plnění probíhalo na souvrati, dovozce dojel po kolejáku tam, kam bylo potřeba, kromě nájezdu na pole se stroje vždy pohybovaly v kolejácích.
Ares 836   29.03.2015 11:33:15
Prosim vás, jaká je povolená celková hmotnost soupravy v Německu? To bude asi větší než u nás, co?
Honza.S2   29.03.2015 17:15:41
Paměť li mě neklame, 40 tun jako u nás.
U těchto souprav ji bezesporu překročí, stejně jako u pásových traktorů a tridemových překladacích vozů viz Perard Interbenne a Bergmann GTW.
Řešilo se to v jednom podniku kde má jezdit QT 535 s Bergmannem. Je tam udělená vyjímka a do budoucna se řeší novela zákona, která se bude vztahovat na provoz souprav kde překročí povolenou hmotnost 40 tun, tedy soupravy pásových traktorů, nebo těžkých kolových traktorů viz. Magnum 370CVX, JD8370R a třínápravových nebo pásových překladačů, cisteren, rozmetadel atd., která umožní provoz po pozemní komunikaci, ovšem za podmínky že souprava nebude naložená.
libor   29.03.2015 17:47:18
Já bych řekl že u nás je jízdní souprava 48t. někdo říká 40 t
kolega byl na vahách a taky to tak měl i s vážením policie a bylo mu řečeno 48t tak kde je pravda.
Proxima   29.03.2015 18:33:22
Mám pocit, že jsme jediní kde je 48 t. Všude jinde 40 ...
roman7711   29.03.2015 18:45:07
"...která umožní provoz po pozemní komunikaci, ovšem za podmínky že souprava nebude naložená" Tak to je dobrý, jak teda potom budeme používat cisternu, rozmetadlo, když s tím pujde jezdit pouze prázdný? Navíc ta novela nic moc neřeší, když to jede prázdný tak ani ta souprava velkého tažného prostředku a velkého přípojného zařízení nemá 40t. Potom tomu teda nezorumím, proč novela zákona.
Honza.S2   29.03.2015 19:26:43
Není na tom nic. Ten překladač pracuje s nákladem jen na poli, cisterna taktéž, protože tady nevidím logiku v tom aby to co je zde v galerii jezdilo pro náklad někde k jímce ale musí mít přívoz. Rozmetadlo na hnůj bych neřešil, to jsem uvedl jako příklad i když...
A jestliže má traktor 24 tun nebo 17, návěs 36 tun, překročil by povolenou hmotnost, tak ta souprava na silnici nesmí. Policajti by neřešili že je prázdná a tím je to OK. Stejně jako bych jel s prázdným autobusem, neměl sk. D a řek bych že nevezu lidi, tak nemusím mít řidičák.
Ta novela se má vztahovat jak jsem psal, na soupravy viz Rostěnice a další. Na běžné soupravy kterých tu jezdí nespočet to nemá vliv, tak nevidím důvod proč se tu rozčiluješ.
GTA   29.03.2015 19:43:39
Dovolím si pochybovat o tom, že například zde zmíněný QT s prázdným překladačem Bergmann váží více než 40 tun. Protože (už se to tu řešilo několikrát) pro případné vážení policií je rozhodující okamžitá hmotnost vozidla/soupravy, nikoli hmotnost maximální. Ten příměr s autobusem je také trochu mimo, řidičák na skupinu D se řídí počtem míst pro přepravu osob,to jestli nějaké vezu,je irelevantní....
roman7711   29.03.2015 20:27:26
Já se vubec nerozčiluju, jen jsem se zeptal.
Zetor   29.03.2015 20:37:45
V ČR je 48 tun, ale u dostatečně nápravové soupravy. 6 náprav je 48 tun, 5 náprav 40 tun. V Německu mají tuším 42 tun. V Německu je rozdíl v tom, že zohledňují u traktorových návěsů 1,81 m vzdálenost náprav a dávají jim 10 tun na nápravu. Pak ten tridem má oněch 33 tun, zatímco zde má 27. Kaweco má asi teoreticky 40 tun.

Smysl těchto souprav je v tom, že ty cisterny nikdy nejezdí plné po silnici. Nejen kvůli vyhlášce, ale protože to je naprostá blbost. Vždy mají přívoz. Pokud po tom začnou šlapat i u nás, tak to půjde cestou dělené dopravy.

Další zajímavostí je třeba fakt, že francouzi mají až 13 tun na nápravu, proto brutální hmotnosti u Pichonů a hodnoty na štítkách, kde tandem má i 29 tun.

Pokud jede souprava prázdná, také si myslím, že je důležitá okamžitá hmotnost. Ne co by mohlo být, kdyby to bylo plné. Ale je fakt, že někteří zákazníci chtějí sladit povolenou hmotnost za traktorem s celkovou hmotností přípojného vozidla, aby policajti neměli řeči. Jinak Bergmann GTW 430 stejně má patrně jen 33 tun, stejně to neodovídá jeho tonáži.

Globální homologace má být v ČR, ale spíš doufáme, že sjednotí pravidla u nás a v Německu a tridemy s velkou vzdáleností náprav budou mít také těch 33 tun.

V R by mě spíš zajímalo, co dělali s tím, že QT má v techničáku napsáno, že nesmí tahat přípojné vozidlo...
Ludvík   29.03.2015 21:43:52
Nevyptával jsem se policie až podrobně,ale max. u nás je 48 tun naložené soupravy.Pak je rozhodující rozvor náprav.............atd. (rozvor 1,3m , tandem,tridem.......) Prý se to dá dohledat na internetu,ale to jsem se neptal kde konkrétně.....
Michal Chromý   29.03.2015 21:46:25
http://kds.vsb.cz/mhd/predpisy-rozmery.htm
libor   29.03.2015 21:57:08
2 nápravy 18t 3 nápravy 24t 4 nápravy a více 32 t plus 3 t na závěs u návěsu a 1t u přívěsu a celkově max 48 tun - rozumím tomu dobře
Honza.S2   30.03.2015 05:23:31
Přesněji 341/2002 Sb. § 15
chomyz   30.03.2015 16:00:47
Již 3 měsíce platí nová 341/2014... Tyhle 4-osé cisterny když v SRN vypukly tak výrobci přímo uváděli, že nejsou vůbec určeny k přepravě materiálu po silnici a ten objem je tak velký proto, aby vysály naráz celý přívozní kamion cca 30m3 bez nutnosti užívání mezizásobníku a bez nutnosti čekání kamionu na dobrání... Jinak v SRN samozřejmě platí striktních 40t pro všechny vč. traktorů (samozřejmě mimo výjimky 44t pro ISO kontejnery) stejně jako ve všech pro ČR okolních zemích (nikoli však v celé záp. Evropě, např. v Holandsku je 50t, v severských státech ještě více a např. Dánsko dokonce navyšuje z 54 na 56t). Ovšem v ČR nejen neplatí a ani neplatilo žádných 40t (byť je to velmi rozšířený omyl, pocházející zřejmě z kamioňácky zažitých 40t v mezinárodce), ale ani není v ČR legislativě stanovena přímá závislost počtu náprav a celkové povolené (na rozdíl např. od SRN nebo SK), takže celková soupravy je daná pouze součtem nápravových zatížení resp. povolených jednotl. vozidel v soupravě - maximální bez nadrozměrného povolení je obecně těch 48t, ale i s 5 nápravami se dá dostat běžně na 45t (využívá dnes už dost kamionů) a při specifické konfiguraci při 5 nápravách i na 46t. Ono se bez překročení nápravových tlaků či hmotnosti jednotl. vozidel dá dostat i v ČR v 5-ti nápravách i na těch 48t, ale pak už nevychází 1,5 násobek. U vozidel pomalých kde je možno využít 2,5 násobku by to tedy při velmi specifické konfiguraci šlo... Jinak dle té výše uvedené nové vyhlášky už není ani vyjmenované to dotížení 3t a 1t, ale je konstatováno obecně o "hmotnost v závislosti na typu spojovacího zařízení a jeho povoleném zatížení". Samozřejmě stále je třeba přihlížet i k hodnotám stanoveným v TP konkrétních vozidel, ať už technicky přípustným či povoleným, jen jsem si dovolil korigovat některé obecné limity v diskusi zmiňované...
libor   30.03.2015 18:38:42
děkuji za vysvětlení .
Já sem byl na školení přímo u case a tam nám říkaly těch vymyšlených 40t.smile
V tp mám max hmotnost přívěsu 26t. na kouli 3 t pro návěs tak to můžu prý připočitat takže návěs mám 29 t.
tak jsem to pochopil i podle té novely
Ares 836   30.03.2015 21:06:49
To bych chtěl docela vidět ty soupravy z Holandska a Dánskasmile.
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2024
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.013028860092163.s