<<< Následující galerie             Předchozí galerie >>>
Autor: Martin
Stroje v Indii

Datum focení: Leden 2016
Místo focení: Jižní Indie
Loňské vánoce 2015 jsem strávil poněkud netradičně, a to v jižní Indii. Měl jsem možnost se dostat do zájezdu, který byl po duchovních místech jižní Indie (chrámy). Ale samozřejmě jsem se snažil nafotit i nějaké ty zemědělské stroje, co tam jezdí. Skoro všechny fotky jsou přes sklo z autobusu,tak prosím o shovívavost kvůli tomu, že taková technika se u nás opravdu nevidí.
Během 4 týdnů jsme ujeli 2500km,navštívili jsme bezpočet chrámu a svatých míst, nespali jsme nikdy více jak 2x v jednom hotelu, museli jsme hledat průjezdné cesty, jelikož bylo po monzunech a a záplavy teprve ustupovaly. Museli jsme dávat pozor na divoká zvířata v džungli.
Čas na výlet do Indie kolem našich Vánoc je pro Evropana nejideálnější. V Indii je taky zima, ale teploty se pohybují od +25 do 35 stupňů, pro Indy je to zima, tak není problém je potkat v čepicích nebo teplých bundách. V létě tam teploty dosahují 50 stupňů, tak proto jim je teď zima :-)
Všude, kde jsme jeli, je asi tak 90% polí osázeno rýží. Mají 3 úrody do roka, tak není problém vidět jak na jedné straně pole sklízí a na druhé už zase sázejí další sazenice. Strašně moc práce je zde vykonáváno ručně, je neuvěřitelné vidět, jak velká pole jsou sázena několika desítkami lidí a jak velké mají pracovní tempo. Technika byla vidět jen u bohatších a to jen na sklizeň a přípravu půdy, jinak všude lidi a zvířata. Technika mě velice překvapila. Jsou velice efektivní a většinou mají jeden traktor, který používají jak na klasickou půdní práci (disky,kypřič), tak i na sklizeň. Mají mlátičky bez motoru a ovládání, ty stojí zakopané v díře někde ve vesnici a jak je potřeba, tak se vezme traktor, který nad mlátičku najede, sundají se kola, přikurtnuje se, nasadí se řetěz pro pojezd mlátičky, vývoďák slouží jako pohon mlátícího ústrojí.
Na zbylých 10% polí jsem viděl kukuřici, banánovníky nebo třeba pepř. Na jedné z fotek můžete vidět výmlat pepře, rostliny se vytrhají, navezou na kraj dálnice, kde po nich jezdí traktory a pak se jen zametou semena a odveze sláma.
Velké poděkování patří panu Tomáši Pfeifferovi z duchovní univerzity Bytí a našemu průvodci Palánimu, že jsem mohl na tuhle cestu jet, protože jinak by nebylo možné vidět tolik z Indické kultury a jejich života. Viděl jsme tam asi největší chudobu, jaká může být, lidi spali s dětmi přímo na kraji silnice. Nemají vůbec nic, ale nejzajímavější bylo, že si na nic nestěžovali, byli přátelští a šťastní. Svoboda, která tam panuje, je neuvěřitelná a člověk to pozná teprve až tam je a může porovnat náš evropský a jejich indický způsob života.


Zveřejněno: 26.12.2016 22:00
Zpět na seznam galerií v kategorii

Počet zobrazení 10750