Jakub Medera   23.06.2009 09:58:20

---

No teď jsem hlavně zvědavej na reakci pana Hrušky, který s recyklací kejdy přišel.

JD8200   23.06.2009 18:41:57

---

No každopádně byl to dobrý nápad tohle udělat

Pavel Toman   23.06.2009 19:04:23

---

No, samozřejmě ta kukuřina na posledních 3 smínkcích je krásná.
Ale tohle mě spíš přijde jako srovnání dvou extrémů. Na první dvou fotkách je kukuřice, která je silně zenedbaná a kromě absence organických živin ji zjevně chybí i přihnojení, plečkování nebo chemická ochrana proti plevelům.

Tomas1   23.06.2009 19:31:29

---

Ale ochrana se také koná, viz moje zpravodajství Plečkování se tady nedělá. Pavle, z tvého komentu tedy vyplívá, že ta krásná kukuřice je udržovaná a ta slabší není To asi těžko

Pavel Toman   23.06.2009 19:37:12

---

No já nevim, ale na prvních fotkách je kukuřice silně zaplevelená a na posledních po plevelu ani stopa. Takže ta naprvních fotkách oproti té na posledních udržovaná zjevně není.

Martin Hruška   23.06.2009 20:10:50

---

Nechtěl jsem původně komentovat tuto trochu poměrně provokativní galerii.
Podotýkám, že jsem původem mechanizátor,ale jedno vím, že všechny plodiny se hnojí na jaře do porostu, aby ve správný čas dostali energii. U injektáže danný podnik vyhnojil 40 m3/ha, část kejdy šla do spodních vod, někdo časem bude mít problémy s nitráty ve vodě a z tohot co tam zbylo si kukuřice vzala zbytek.

Pokud má 1 m3 kejdy hodnotu 250-300 Kč, pak je lepší dát kukuřici kejdu ve 2 -3 dělených dávkách po 15-20 m3. Rostlina dostane energii v pravý čas a je to na ní vidět.

Pokud máš ztrátu 50 % pak tratíš na každém 1 m3 -125-150 Kč /m3 kejdy.

Kejda má v amoniakální tekuté formě podobný účinek jako močovina. Proč se na jaře používají na první dávku N minerální hnojiva nebo kejda do porostu?

V případě injektáže 15-20 cm do půdy šlo 50% energie pryč, protože rostlina takovouto energii nemůže využít ihned.
Možná by jste se mohli podívat někdy na pole okolo Velkých Němčic,Uherského Hradiště,Těmic, kde jsou cisterny Vakutec a Vakumat používány již 15 let na hnojení do kukuřice.

Možná by se mohl Petr zastavit v Rostěniích, kde mají nový hadicák a kola do kukuřice, jak vypadá kukuřice hnojená kejdou do porostu.

Když by jste chtěli něco exaktně porovnávat, tak jedině dva záběry vedle sebe a fotku hnojené a nehnojené. Z této galerie mi to není moc jasné.

Pro Jakuba Maderu: Nevím proč, ale některé tvoje komentáře mi připadají trochu zvláštní. Že někdo má na něco názor neznamená, že ho musíš neustále provokovat.
Zajímal by mne tvůj názor co je lepší, to by jsme se něco dozvěděli?

Tomas1   23.06.2009 20:16:20

---

Martine, provokativni to nemelo vůbec byt byl to jen takový nápad když jsem viděl ten rozdíl na jednom pozemku,já tomu ještě moc nerozumím takže vklidu

Jakub Medera   23.06.2009 20:30:33

---

Pane Hruško: 1) nevím jakej problém Vám dělá čtení, ale u mého jména zjevně veliký. 2) nechodím tu s teoriemi o recyklaci kejdy aniž bych vyzkoušel tento výše jmenovaný způsob aplikace v praxi. To co zde píšete je sice pravda, ale ať už močovina nebo kejda, všude jsou dusíkaté látky, které dle chemických zákonů mají stoupat spíše na povrch a dle mě půda obsahujicí živiny před setím ma daleko větší význam než hnojení do porostu, to je moje teorie a o té tady můžeme spekulovat stejně jako o vaší než příjde někdo kdo nám to prakticky potvrdí nebo vyvrátí.

Tomas1   23.06.2009 20:48:53

---

Pro pana Hrušku, Prostě jsem chtěl jen ukázat že to jakési kejdování k něčemu bylo Ale zřejmě jsem vybral nevhodné fotky, není problém tam opět zajet a vyfotit lépe, aby to bylo 100% jasné.

Martin Hruška   23.06.2009 20:53:09

---

Jakube omlouvám se Vám, ani náznakem jsem Vám nechtěl zkomolit jméno.

Není mým cílem tady s vámi polemizovat. Kejda pokud je tekutá se vsakuje ke kořínkům a dodá rostlině energii, stejne je to i s minerálními hnojivy, které se musí rozložit vlhkostí a pak se dostanou do půdy.

Opravdu to tak funguje. Samozřejmně že se u nás hnojí před setím kukuřice i kejdou, záleží ale na typu půdy a podmínkách, zda je to vhodné, nebo je lepší kejdu dát do porostu. například na těžkých půdách se doporučuje jet až do porostu. Vše je o biologii, která je v různých podmínkách různá.

Je ale třeba rozlišovat, základní hnojení a přihnojování. Při přihnojování dáte hnojivo rostlině kdy vy potřebujete (kdy to potřebuje rostlina).

Minimálně u 50 cisteren v ČR to tak funguje a nevím proč by to měla být moje teorie.

S teoriemi si dneska v zemědělství moc nevyděláte.

Matúš.V   23.06.2009 21:00:28

---

hnojenie kukurice do hlbky nie je žiadny hriech. ak hnojíš kukuricu len na povrchu okolo koreňa nikdy sa nebude ťahať dolu kde je vlaha, ale koreň sa rozrastá len do strán. To sa prejaví aj na úrode aj na ďalších pracovných operáciách. Navyše ak má kukurica dobrú štartovaciu dávku lepšie prečká obdobie sucha pretože má tendenciu sa ťahať dolu kde je vlaha vždy.
V USA je tento postup všade pod názvom riadená výživa kde sa hnojí na jeseň!!! Samozrejme do riadku podľa GPS. Táto galrerka nie je provokatívna, ale len ďalšia možnosť pestovania kukurice a podľa mňa efektnejšia

Jakub Medera   23.06.2009 21:11:18

---

Z fotek, které se tu objevily na jaře jde jasně vidět, že se jedná o základní hnojení a ne přihnojování. Tím se dodaly do půdy živiny a neviděl bych to jako "recyklaci kejdy". Pokud se jedná o tyto fotky, má pravdu Pavel Toman, že první je vysoce zaplevelená, čímž živiny původně patřící kukuřici odebere plevel, ale myslíš, že by ta kukuřice vypadala stejně jako ta stříkaná, které měla navíc dostatek živin dodaných kejdou již před setím?

Tomas1   23.06.2009 21:18:46

---

Omlouvám se za špatný výběr fotek ohledně toho plevele, je dost možné že se to nekterým lidem nebude zdát pravda, ale plevel byl i v te pěkné, kdo má zájem můžu poslat na mail