Mat   22.05.2010 18:14:53

---

Myslím že z toho nebude senáž ale siláž,to by to jinak neshrnoval na řádky ale nachával by to rozhozené...

Tadas   22.05.2010 18:18:43

---

Pokuď já vím tak siláž se dělá z kukuřice a senáž z trav.

ZETOR5211konik   22.05.2010 18:21:41

---

No v dnešní době je to už všechno siláž - kukuřičná siláž a siláž o vyšší sušině (dříve senáž)

Mat   22.05.2010 18:33:07

---

Taky jsem si to do nedávna myslel,ale nejde o to z čeho je to vyrobený ale o způsob konzervace,a o sušinu-siláž se vyrábí při sušině okolo 35% a konzervuje se bakteriemi mléčného kvašení,které v anaerobním prostředí vytváří kys. mléčnou,tím změní pH,a to ostatní bakterie zabije.Zatím co při senážování (sušina okolo 45%) rostlyny po udusání ještě vydýchávají kyslík a uvolňují CO2,to je celý způsob konzervace...

Martin Hruška   22.05.2010 20:00:33

---

Rad bych poopravil kolegu Mata. Ten problém je trochu složitější. Závisí jaký materiál se sklízí. Obecně platí, že silážní kukuřice je lehce konzervovatelná, vojtěška je asi na konzervaci nejhorší.
U travních porostů a vojtěšky závisí na obsahu cukru v rostlině. Obecně platí, čím více se zvyšuje u vojtěšky sušina, tím více cukru v ní je pro mléčné kvašení. Proto platí pravidlo senážování mezi 30-40% sušiny. Doporučuje se kvůli cukrům sekat až vyschne rosa a je dostatek sluníčka(obecně pro travní porosty).
Dále se doporučuje přidat biologický konzervant (v sušině od 28% do 40%) pro urychlení procesu snížení pH. Co2 se tovoří při jakémkoliv kvašení bez přístupu vzduchu a z vlastní zkušenosti vím, že někdy se tvoří více CO2 při sušině 30% nez 45%. Vše je o biologii a není to tak jedoduché. Obecně se nedoporučuje senážovat při sušinách okolo 45% z důvodů prokvašení, stability krmiva,utlačení. Většinou se zde používají chemické konzervanty.

Tadas   23.05.2010 13:59:08

---

Děkuji za objasnění.

Zetor   23.05.2010 17:18:07

---

Na školách už se začíná používat nová definice, která tyto problémy odstraňuje. Senáž je konzervace rostlin bílkovinného základu a siláže konzervace rostlin glycidového základu.