vojtaa   11.09.2010 20:45:06

---

Nechci bejt zase za rejpala, ale kde je ta úspora ?? Pokud vezmu traktor Fendt 936 a normální pluh se záběrem 3m. Tak se rozhodně na spotřebu 20l/ha nedostanu, co se týče rychlosti tak 936 s takovým pluhem a hloubkou orby 35cm by těch 10-11km/h taky dala. Práce normálního pluhu a Terralandu je taky o něčem jiném. Terraland je jen kypřič, kterej půdu promíchá, provzdušní ale neobrátí tak jako pluh. Jedinou výhodu Terralandu vidím v tom, že může pracovat ve větší hloubce. Toť můj názor

Honza.S2   11.09.2010 21:01:46

---

Hloubka orby 35cm, rychlost 10- 11km/h s pluhem se záběrem 3m za 936 v jejich těžké jílovité půdě? Těžko. Spotřeba by byla daleko větší než 20l/ha. A když si představím co by museli udělat aby se do takto pooraného pole dalo sít, tak je u Terralandu úspora jasná oproti pluhu. A nevěřím že by ještě dneska někdo oral na 35cm.

vojtaa   11.09.2010 21:14:19

---

Je pravda že orba 35 cm v dnešní době není moc k vidění, ale k čemu je teda to kypření do hloubky 50cm ? Já doma mám taky 90% těžké jílovité půdy a všechno ořu. pod pšenice cca 20cm a pod jařiny cca 25cm. Pluh tahám Forterrou s 80 koníkama, záběr pluhu mám nastaven na 1m, mám pluh s páskovými odhrnovačkami. Rychlost je v nejtěžších podmínkách 6-7km/h. V lehčích půdách se dostanu na 10km/h. Pokud 936 má 360 koní +/- tak na 1m záběru pluhu vychází 120 koní. Já mám 80. Pokud ještě vezmu v úvahu hloubku 35cm tak by ta 936 3m pluh měla zvládat. Spotřebu si odvodit neumím ale že by to bylo více než 20l to nevím nevím, ale ruku do ohně za to nedám.

honzabru   11.09.2010 21:22:43

---

Tak spotřeba u orby je hodně ošidná věc, extrémně závisí na půdních podmínkách. Jsou podniky, kde ořou hodně přes 40 litrů na hektar.

Skalda   11.09.2010 21:34:13

---

Já si myslím, že tento stroj by měl spíše pracovat jako podrývák a ne brán jako orba. Toto podrývání by se měla provádět každých 5 let na pozemcích, kde je prováděná příprava pomocí minimalizace. To je věc, kterou by se mělo řešit utužení půdy. A co vím, tak kořenový systém má nejhlouběji řepka, kde kořeny sahají až do 50 cm, takže je potřeba tuto vrstvu kypřit. Mohl jsem pár dní pracovat s Ripperlandem a opravdu bylo to neskutečné, jak dokázal tuto vrstvu načechrat. A při hloubce 45cm a 4m záběru byl agregovám s CASE STX 450 a měl to tak akorát.

Honza.S2   11.09.2010 21:53:16

---

To Vojtaa, Tomas1 ti to řekne přesněji za kolik jezdí u nich 936 s osmiradličným pluhem. 20l to ale nebylo, bylo to víc i co vím sám. A jen orbou se utužení půdy nevyřeší, navíc pokud ořeš tak jak říkáš, tedy do 25 max., jednou za pět let bys měl také podrývat správně protože pluh na podorniční vrstvu při hloubce max. 25cm nepůsobí zase extra pozitivně a ještě jedeš traktorem v brázdě..
A tady je třeba brát v úvahu že to mám tímto podrývákem podebrané třeba i do 40cm, promíchané, stačí jeden přejezd kombinátorem a setí.

Matúš.V   11.09.2010 22:46:32

---

Už od začiatku porovnávate neporovnateľné. Výrobca tento stroj síce nazýva dlátový pluh asi z marketingového hľadiska, ale osobne si myslím, že viac mu patrí termín podryvák pretože plní úplne opačnú funkciu ako pluh. Prvá chyba je to, že všetci sa pozerajú na vizuál a nie kvalitu práce a účel. Podryvák ma za úlohu pôdu neobracať ale vzdušniť aj v podorničných vrstvách.
Pred pár dňami som sa vrátil z USA, kde som navštívil viac fariem. Neorie sa tam vôbec cca 20rokov. Tvrdá minimalizácia z podrývaním, ktorého hlbka sa nastavuje podľa penetrometrických meraní a nie od oka ako je tomu u nás. Deň pred príchodom tam napršalo za 30hodín 140mm zrážok a zem to bez problémov vsiakla!! To je radikálny rozdiel, kedy takto napršalo u nás tak si neviem predstaviť tú katastrofu. Samozrejme minimalizačné pravidlá sa tam dodržujú a takúto štruktúru pôdy tvorili dlhé odbodie. Pri neobracaní pôdy im pred zimou po podrývaní zostáva viac zvyškov na poli ale pri prevzdušnemom profile a vlahe sa zvyšky rozkladajú rýchlejšie ako po pluhu, ktorý zvyšky zakrýva a obmedzuje dusík z kyslíka. Na rozklad ešte aplikujú čpavok podľa predplodiny je to buď na jeseň alebo v drvivej väčšine na jar, keďže pri dobrej štruktúre zima pomerne dobre rozloží zvyšky, ktoré na jar využívajú ako mulč, termoizolačnú vrstvu a protieróznu stenu.

Zdenek Srytr   11.09.2010 23:16:16

---

Chtěl bych se jen zeptat.
Tam kde jsi byl, jsou stejné klimatické podmínky a stejná různorodá struktura půdy jako v ČR/SR?

Také by mě zajímalo jak na tom jsou farmáři s finančními prostředky, zda jsou tam propastné rozdíly jako u nás?
Celkově bych rád poznal tamější poměry podrobněji než jen z fotek, kde můžeme vidět X metrové záběry na písčitých půdách.

A další věc.Zažily místní obyvatelé ve státech 40 let těžké kolektivizace (a teď sem netahám politiku,ale daný stav) jako ČR/SR?
Odpovím si na druhou část sám.Určitě ne, proto není možné dát těch 40 let do pořádku za cca 20.

Tím Matúši nechci zpochybňovat tvá slova, ale opravdu by mě zajímaly odpovědi na mé otázky.
Díky.

Matúš.V   11.09.2010 23:30:45

---

Vidíš Zdenek a za každým hľadať výhovorku, že to nejde.
Funguje to aj u nás stačí sa zohnať knihu od Pofesora Josefa Húlu a Blanky Prochádzkovej,minimalizačné spracovanie pôdy, kde sú písané viaceré dlhoročné sondy v EU a samozrejme aj CZ a SK. USA má v niečom výhodu, ale v niečom máme výhodu my, len treba hľadať správne cesty.
Dnes 80% Nemecka pracuje v pôdoochranných technológiách. Je kopec úspešných podnikov aj u nás. Vo Vašom okolí napr: Višňové atd....
čo sa týka pôd v USA tiež tam nie sú len perfektné pôdy možno by si sa divil. Poľnohospodári tam tak isto tvrdo pracujú a majú kopec komplikácii. Napr v oblasti Beaman im už 3rok prší ročne 1200-1300mm z obrovských lejakoch a bránia sa tomu dobre.
Politické veci by som sem neťahal, lebo to je práve jeden z rozdielov funkčnosti poľnohospodárstva v USA a u nás. Dnes vidím kopec progresívnych podnikov, ktoré fungujú v minimalizácii, ale beriem fakt, že sú oblasti, kde je orba vhodná a lepšia, ale takých plôch je zanedbateľné percento

Matúš.V   11.09.2010 23:44:54

---

Ešte doplním:
piesočnaté pôdy som tam nevidel nikde a v oblasti, kde som bol ani nikto nespomínal, že by tam boli. Prevažne sú tam stredne ťažké pôdy ako u nás aj černozeme aj hnedo zeme.
Majú úplne iný systém rotácie plodín a ten sa mení v oblastiach podľa ich zamerania. To je ale na veľmi dlhú debatu a toto je s nami neporovnateľné.
Klíma je tam podobná našej, ale extrémnejšia, väčšie výkyvy.

Zetor   11.09.2010 23:53:45

---

Tak proč tak nízké výnosy? Nechce se mi věřit, že to je jen tím nehnojením

Matúš.V   12.09.2010 00:01:51

---

Kde myslíš nízke výnosy?

Zetor   12.09.2010 00:03:58

---

V Americe. Neslyšel jsem o tom, že by měli desetitunové pšenice...

Zdenek Srytr   12.09.2010 00:09:02

---

Ale já Matúši nehledám důvod proč to nejde.
Já bych rád poznal myšlení a logiku kolegů farmářů z USA. A to poznám jen z vašich poznatků, protože já jsem tam nebyl a proto neznám jejich podmínky.Mě to jen zajímá a to je vše.
Ano jsou tu podniky jako Višňové,ale je tu také sever Čech, kde jsou naprosto rozdílné podmínky než na Moravě.To je vcelku u nás dominantní markant a s tím musíme počítat.
Je rozdíl podle mého, zda máš na rovnoběžce stejné podmínky a je sakra rozdíl v cca 300 km napříč ČR.
Když vezmu detail, tak jen mezi Vysočinou a jihem Moravy je cca 100 km a máš zde sakra rozdílné podmínky a jiné technologie.
Nebavme se o extrémech, mě by zajímal průměr.
O politice ani slovo, ale i to má na straně druhé velký vliv.

Jak říkám, strašně rád bych poznal podmínky v USA, protože zatím jsem přesvědčen o tom, že ČR je natolik rozdílná oproti USA, že jsou zde jen úzké oblasti, kde zpracování půdy může být přibližně podobné jako v USA.

Podle mého názoru u nás díky poměrně krátkému časovému období (když to vezmu od konce žní do zimy cca 2-3 měsíce) a díky celkové ha výměře si u nás firmy zvolili minimalizaci, protože by klasickou technologii díky vzrůstu nákladů nestíhaly.
A jsou firmy (např. Skalsko), kde celou výměru cca 3000 ha orají rok co rok a nedají na svůj postup dopustit! A jejich složení plodin je velice různorodé.Od řepky, pšenice až po kukuřici a řepu.
A výnosy jsou u nich sakra dobré!

Matúš.V   12.09.2010 00:23:01

---

Pre Zdenek: o tom som písal že ako máme špecifické problémy my tak ich majú aj v USA ale v inej podobe. Ide o to hľadať cesty ako sa im vyhýbať. Ako si sám písal dnes je aj u nás rada podnikov, ktorým to ide veľmi slušne. Každý by mal svoje podmienky brať individuálne.
Pre Michala: čo sa týka ich výnosov tak v USA je asi najväčší podiel plodín kukurica sôja a môžem povedať, že porasty čo som videl sú tam fakt pekné. obilnárske oblasti v USA sú smerom na sever, kde je chladnejšie a výnosy tam sú veľmi slušné napr:
http://www.youtube.com/watch?v=PJKv60uPEMo
výnosy tam bez problémov dosahujú 7-8ton/ha.
Mal si asi na mysli Kanadu, ktorá je obrovská obilnica. Tam je ešte chladnejšie výnosy tam dosahujú 4-5 ton/ha. je tam viac dôvodov relatívne nízkych úrod. Jeden z nich je veľké množstvo siatia airseedermi na priamo do strniska. Ak si zrátaš vklad čo do toho dajú na takých obrovských plochách tak ekonomicky sú na tom lepšie ako my z výnosom 8-9ton. Oni sa ale ani netaja tým, že v prípade kultivácie, podmietok sú výnosy lepšie. Je to ich systém, ktorý im ekonomicky funguje síce nie som veľmi za tak radikálne hospodárenie, ale tam to robia proste tak.

vojtaa   12.09.2010 09:21:03

---

Já po orbě jedu 2x kompaktorem a také seju a to mám jen lehký botkový secí stroj který potřebuje dobře připravenou půdu, protože jinak by osivo nedostal do země. A co se týče spotřeby 936 s 8radličným pluhem tak bych bal fakt rád kdyby to někdo objasnil.

Biadzo-CX   12.09.2010 09:51:01

---

Fendt 936 podrivak Gaspardo Artiglio stredne tažká a zamrznutá poda rychlosť 13-14 km/h spotreba 16-17 l/ha a hlbka 35 cm Class Xerion ten isty stroj, poda, rychlosť a hlbka 22-23l/ha + každých 20-25 motohodín 0,5-1 liter motorového oleja a ešte Fendt 936 pluh kveneland polonesený 7radličný vario hlbka 15 cm spotreba 21-22 rychlosť 9-10 km/h.
Všetky tieto operácie boli vykonané v mesiaci koniec februara a začiatok marca.

Tomas1   12.09.2010 11:00:34

---

936 s 8radličným pluhem v těchto půdách pod 20l/ha nejde. Opravdu záleží na pozemku a podmínkách.

Honza.S2   12.09.2010 12:28:25

---

Mám dotaz, jaké měly obsahy živin v půdě po 20 letech minimalizace a jaké dávají dávky hnojiv v USA?
Ptám se protože podnik který dělá pokusy, oře 100% výměry, pouze na třech pokusných parcelách dělá sledování s minimalizací a u orby doplňuje pouze chybějící prvky nebo ty, které jsou na nižší hodnotě. Porosty jsou vždy vyrovnané a mají stabilní výnosy při jakémkoliv roku.

Matúš.V   12.09.2010 13:09:12

---

Toto detailne neviem.
čo som sa bavil tak pri sejbe kukurice po kukurici sa dáva cca240kg dusíka a z toho niečo málo je draslík. vyššiu dávku dáva kvôli lepšiemu rozkladu zvyškov asi 100kg naviac vo forme čpavku celološne. Takže jednou aplikáciou tam ide cca 150-160kg N na jar a potom ešte počas vegetácie cca 80kg N Tento pomer sa mení podľa rôznorodisti parciel a stavu porastov. pokiaľ plodiny rotujú tak dávky N sú približne rovnaké ako u nás.
čo bolo zaujímavé nepotrebujú dávať fosfor stačí draslík. Po tomto období sa stabilizoval obsah humusu v pôde o jeho raste je ťažko hovoriť keďže sa tvorí storočia. To je rozdiel u nás má humus vo väčšine plôch klesajúcu tendenciu.

Honza.S2   12.09.2010 13:30:55

---

Když dělají minimalizaci, předpokládám že zpracovávají půdu do hl. cca 15cm a v této vrstvě bude vyšší obsah humusu. Ale v horizontu od 15 do 25-30cm bude obsah humusu velmi nízký. Kdežto když budu orat nebo kypřit dlátovým kypřičem, promíchám org. hmotu i do této hloubky a humus bude ve větším profilu. Proto jsem se ptal na dávky hnojiv a vzpomínal příklad s orbou od nás. A některé rostliny koření hluboko, proto i Horsch má kombinovaný kypřič který ukládá hnojivo do 20cm a hned seje řepku.
Tím neříkám že minimalizace nemůže fungovat u nás, sám to vidím u Burešů ve Švábenicích, kde to vše dělají precizně deset let. Ale zajímá mě to "ale.."

.FENDT.   12.09.2010 15:45:24

---

Zajímaly by mě náklady na tento tak zvaný dlátový pluh.konkrétně spotřeba což už se tady rozváděla dále opotřebení materialu.
Dále by mě zajímalo jakou by to dělalo práci na hodně vyschlím pozemku.

Matúš.V   12.09.2010 15:48:44

---

Nie celkom tak. humus sa meria na priemer v určitej hlbke a je jedno čo robíš 15, alebo 30cm. Ukladanie hnojiva horsch do hlbky prebral práve z USA, kde to nazývajú "hnojenie do depa" a dáva sa výlučne len na dlhokoreňové rastliny napr: kukurica. hnojiť pod pšenicu čo má 15cm koreň na 20cm no neviem. Pri repke to beriem samozrejme aj tam tento rok kto nahnojil 20cm hlboko tak kým si repka na to siahla už bolo dávno splavené. Na takéto hnojenie potrebuješ optimálne podmienky celý rok. Oni majú aj iné hnojiva čo pokladám za výhodu oproti nám.
Čo sa týka hlbky spracovania tak to by som selektoval podľa produkčnej oblasti. Určite ale drvivá väčšina podrýva a v obľube sú tam ťažké stroje kobinované z podrivákmi. Takže v štátoch Iowa, Indiana, Missouri, Illinois sa spracováva relatívne intenzívne aj do hlbky
Ináč to asi bude v Kanade, kde sa seje priamo airseedermi do strniska, ale o tom systéme zatiaľ veľa neviem

GTA   12.09.2010 17:02:04

---

Celkem zajímavý stroj, který podle obrázku dokáže jedním vrzem podrýt i zpracovat orniční vrstvu podobně jako dnešní kypřiče(Vario,Tiger).Jen by mě zajímalo, jak je na tomto stroji řešeno, aby se obě vrstvy (orniční/podorničí) při nějakých 35 - 50 cm hloubky nepromísily v určitém profilu mezi sebou.Přeci jenom u klasických jednoúčelových podrýváků jsou pracovní orgány řešeny jinak.

stenlynko   12.09.2010 19:00:54

---

páni, Fendt 936 so 6 radličným pluhom a spotreba okolo 35l/ha... a vraj sa nedá dostať na takú hodnotu

Jiri Rakus   12.09.2010 20:50:28

---

pánové,nechi nic říkat,ale vyjmenovali jste tady dost faktoru,které ovlivňují spotřebu. Ale dočista jste zapomněli na takové malé. Musíme brát v potas také obsluhu,Někdo může namítat,jak obsluha může souviset se spotřebou. Je to jednoduché, když někdo jede dejme tomu s tímhle podrývákem a překrývá,ikdyž třeba cca 3cm tak to na Ha dělá taky nějakej ten litřík navíc. Potom záleží,tvar pole,jestli máme rovné pole,je to super,ale když to jsou nějaké samé souvratě,opět litříky nahoru. Další z mnoha faktorů je opotřebí stroje v tomhle případě motoru,jestli mám nakrouceno šíleně motohodin,tak spotřeba je samozřejmě větší než u nové mašiny. A pak mne ještě napadá kvalita nafty.Co mohu srovnat u různých čerpacích stanic,tak jsou rapidní rozdíly v naftě,Někdy i výměna čerpací stanice o pár haléřu navíc zaviní lepší spotřebu,je to neuvěřiteůné,ale mám to z praxe.Přeberte si to jak chcete

stenlynko   12.09.2010 21:04:38

---

TMS je myslím od toho, aby spotrebu neovplyvňoval až natoľko traktorista... tak to tu pred pár dňami písal myslím alda, pole dlhé 1500 metrov a má 150ha, traktor je nový, takže o tom tam nemôže byť reč a naftu neovplyvníš... tak potom?

PetrD   13.09.2010 16:38:02

---

To vojtaa, mám stejnej názor, jedinou výhodu podrýváku vidím ve větší hloubce, která je však pro většinu plodin stejně nevyužitelná. Mým názorem je že klasický pluh odvede kvalitní a čistčí práci a je nenahraditelný, nehledě na minimalizaci, která ničí biologické vlastnosti půdy. Většina půdy je však u nás pronajímána a nájemci to neřeší. Před komunismem se o půdu pečovalo mnohem lépe.

Zdenda Deere   13.09.2010 19:04:52

---

Už několik let se na FW občas načne téma, co je lepší, orat, či neorat, minimalizovat, či neminimalizovat. Já myslím, že je to problém každého podniku, či farmáře jakou politiku na svém poli zvolí a jak s ní naloží a myslím, že je zbyteční to tady rozebírat pořád dokola a dohadovat se na tohle téma. Pokud se dobře pamatuji, za komunistů se u nás oralo vše, ale taky se provádělo hloubkové podrývání. Jisté je, že nám páni úředníci chystají nemilé překvapení a ve spoustě podniků bude brzy dooráno, hlavně u těch, co hospodaří na svazích. Tím by se měl někdo zabívat, proč někdo z teplých kanceláří, se snaží zničit české zemědělství a výmýšlí, jak nám to znepřijemnit a uškodit

Dann   14.09.2010 21:27:16

---

Pár postřehů z mého okolí:

Minimalizace- dříve se dělala pracovní hloubka minilmální. První podmítka okolo 4 cm (ta zůstává dodnes), druhá dnes se jede hlouběji, koupen byl Horsch Tiger 6 LT, Terrana FG plní funkci při přípravě před setím. Nejdříve, po opuštění od orby, se minimalizace vynášela do nebes, jak mělce stačí podmítat a dnes se zpět vrací ke zpracování do větších hloubek. Ale její výhody lze snadno pozorovat, orniční vrstva půdního profilu má více humusu. A letošní počasí bezorebkám jen nahrávalo.

Orba- Co jsem sleduji u okolních podniků, tak 30 cm hloubku nedělá nikdo, každý méně. O víkendu jsem byl na obhlídce a co jsem viděl, tak při zaorávání makového strniště hloubka nepřesáhla 20 cm. Tady bych se bál utužení.

Podrývák- Nejvíce mě asi zaujal ten, jak byl focen za JD 8420 Zdendy Deere. Nepromíchává půdní profil a zanechá jen rýhy, zatímco tento typ, podle mého, promíchá všechny vrstvy. Já bych se toho docela bál, aby drahocené živiny neskončily hluboko, kde jsou pro rostliny k ničemu. Ale jinak se mi líbí myšlenka podrývat. Protože okolo 40 cm hloubky je půda strašně ubitá.

Berte toto prosím jako MŮJ NÁZOR.

Honza.S2   14.09.2010 22:31:56

---

Všechny vrstvy nepromíchá protože na slupicích jsou boční nože které odřezávají horní vrstvu.
Jinak jsem včera zkusil orat a dalo by se říct že to je skoro k ničemu. Zem je vlhká, připravit na setí je nemožné, pár hodin po orbě nebo půl dne až den je zase přeschlá. Pooráno bych sice měl, ale teď ta příprava

Zdenek Srytr   22.09.2010 21:36:58

---

Už mě tyhle nesmysly co napsal supr50 nebaví.
Za urážení značky prodejce zem. tech. dostává uživatel supr50 20 dní stop psaní komentů.
Jeho koment byl smazán, protože by na něj reagovalo zbytečně dalších deset ovcí!