Ben Brocka   25.09.2010 20:11:40

---

zaujímavé riešenie ,
len newiem či nebude problém s presnostou ( bude dost obtiažne s tým manypulovat) sypania do druhého vozu ( kamion ...)

Magrixak   25.09.2010 20:13:35

---

Otazka pro pana Hrušku šlo by na výměnny system dat takovato senažní silažní korba??

Jakub Herot   25.09.2010 20:17:03

---

Přesně taková otázka (jako magrixaka) mě napadla taky jak jsem to poprvé viděl v tandemu

Martin Hruška   25.09.2010 20:19:59

---

Nanějaké závěry bude ještě čas. Fotky jsou z prvního testování. Vzhledem k tomu, že princip zvedání korby je podobný jako u některých úprav řezaček v Holandsku a ve Švýcarsku, řek bych ,že bude fungovat.

To nákladní auto bude muset popojíždět a vůz bude stát.

Uvidíme, jak se tento koncept uplatní, ale na systému překládání pracuje většina firem, která má co dočinění s dopravou substrátu pro bioplynky.

Myslím si, že pro výměnný systém to nebude určeno i když většina funkčních celků jako jsou rám a nápravy pochází od výměnného systému.

Tento stroje nebude levný, ale dá se použít i například na štěpku a vyvezení z lesa a plnění nákladního auta.

Broník   25.09.2010 20:26:50

---

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů u nás tvoří 10% celkové produkce elektřiny. Z toho 5% jsou solární elektrárny. Takže 90% se vyrábí všemi dobře známými postupy. Nevěřím, že za zdražení elektřiny může oněh 10% které u nás vyrábíme z obnovitelných zdrojů. Věřím, že je to jen záminka pro to, aby tu cenu prostě mohli zvednout.

Martin Hruška   25.09.2010 20:27:24

---

Pro Tlustý Josef: Některé věci okolo bioplynu v Evropě jsou fakt zblázněný. Třeba bioplynky Penkun nebo Gustrower , kde je 20 ks ,respektive 30 ks po 1 MW na jednom místě. Kukuřici dovážejí po železnici až z Polska (Penkun).

To je ale extrém. V Německu je momentálně přes 5000 ks bioplynových stanic.

Největší smysl má bioplynka pro podniky, které mají kejdu nebo hnůj a zpracovávají zde další " zemědělské odpady" + doplní to siláží nebo senáží, případně řízky. To beru jako věc ,která má smysl a pomůže podniku s ekonomikou.

Na druhou stranu, nikde není napsáno, že podnik bude na bioplynu vydělávat. je to jako se vším, managment, náklady pod kontrolou, max využití motoru.

S náklady souvisí také ztráty, nákldy na dopravu 1 t substrátu, které dělají u kukuřice až 50% ceny substrátu.

Čím efektivnější technologii podnik zvolí, tím pro něj lépe. Navíc by měl provozovatel počítat s použitím širšího spektra "krmiva- substrátu" v závislosti na ceně například obilí atd.

Není to vůbec jednoduché.

Ben Brocka   25.09.2010 20:34:32

---

no to mi došlo že prekladák bude stát , ale ako to bude s presnostou sypania, lebo má "dost široký čelo ,, cez ktoré ide hmota než u klasických prekladákov " , že či sa nebude značná čast sypat pomimo ... **

Martin Hruška   25.09.2010 20:41:31

---

Vzhledem k spolupráci s Farmwebem, kterého si moc vážím, jsem poskytnul fotky, které by asi byly ještě několik dní minimálně do 20.října 2010 nedostupné.

Při prvních testech se řešil systém zvedání a stabilita. Usměrnění hmoty se dá udělat různými způsoby, v tom nevidím problém.

Včera jsem viděl první úpravy prototypu po testu, pracuje se na tom.

Ben Brocka   25.09.2010 21:06:42

---

no to si moc ale moc vážim že "my" , uživatelia FarmWebu sme "ako prvý" čo to widia aspon v prvej podobe

pavel.koky   26.09.2010 01:39:45

---

Broníku, v roce 2009 bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů necelých 7% energie, z toho necelé 2% ze slunečních elektráren. Letos to samozřejmě bude víc! (Zdroj: Energetický regulační úřad). A těch pár procent slunečních elektráren tu cenu opravdu zvedne. Protože kWh z nich se vykupuje za necelých 13 Kč, kdežto Dukovany mají výrobní náklady 0,50 Kč/kWh. A bohužel cena energie, za kterou ji koupí běžný odběratel, se z velké míry vytváří na energetické burze v Německu.

Honza   26.09.2010 09:29:52

---

Při tom překládání mi přijde, že to nepadá moc daleko, a že to nákladní auto bude muset stát moc blízko. A když ještě bude muset popojíždět, tak bych měl strach, aby za sebe nechytli... Chělo by to vymyslet nějaký kšilt, aby se to sypalo dál...

Martin Hruška   26.09.2010 11:06:50

---

Ještě jedou připomínám všem, že se jedná o první fotky z prvního zkoušení funkčního principu. Přitom se neřeší výpad do kamionu ,ale stabilita, zda to vůbec jde a jak se bude podvozek při překládání stabilizovat. Na fotkách to vypadá jednoduše,ale v praxi to tak není.

Zetor 16145   26.09.2010 12:28:12

---

Nic proti, ale "opavák" (nemílím-li se) s něčím takovým přišel před 20 lety, ale nechytlo se to kvůli převracení

stenlynko   26.09.2010 12:41:52

---

neviem, či mal niečo podobné opavák, ale na podvozkoch Tatry niečo obdobné bolo, samozrejme, že nie s podlahovým dopravníkom

OŤAS   26.09.2010 13:15:01

---

Naživo jsem ten "Opavák" neviděl, ale v katalogu "Zemědělská mechanizace 1978" je na obrázku i když si myslím že se asi neshoduje s textem, protože je tam napsáno N-901 S , což byl klasický návěs sklápěcí. Nicméně tento speciál, je uveden jako vysokozdvižný a pro zadní hranu podlahy ve vyklopené poloze pro vysoký zdvih je uváděna výška 2500 mm. Tento návěs byl určený hlavně pro překládání materiálu do železničních vagonů. Nosnost byla uváděná 8,8 tuny a pro vysoké sklápění byla omezená na 7 tun. A na závěr výrobcem těchto speciálů i klasických 9tun návěsů byly v té době Brandýské strojírny a slévárny, závod Senice na Hané dnešní PANAV. I na T 148 byla obdobná překládací vysokozdvižná korba, myslím že tam bylo i patkování podobné jako na autobagru, ale jestli našli uplatnění a kolik se jich vyrobilo to opravdu nevím.

Martin Hruška   26.09.2010 15:36:54

---

Tenhle koncept není samozřejmně nový. Jako u všeho již byla celá řada věcí jednou použita. Nová je velikost vozu s cílem naplnit jeden kamion a řada věcí na nápravách a podvozku, včetně zvednutí nákladu o hmotnosti 24-27 t. To je trochu rozdíl mezi 8 t a touto hodnotou.
Výhodou Annaburgeru je inovativnost a to, že má rozjeto několik zajímavých projektů, kde se určitě jeden uplatní v praxi. Né všechny věci jsou ale určeny pro ČR, tento koncept je více určen pro Německo a podniky služeb.

vojta13   26.09.2010 17:05:08

---

Stim by se dělali líp průseky když by to zvedl tak by se tam líp trefovalo.
je to velmi zajímavé

Ben Brocka   26.09.2010 17:12:23

---

asi by sa s tým zdvihnutým nedalo chodit
všimni si posledné 2 foto ked je to zdvihnuté na predu su 2 podporné "nohy"

Zetor 16145   26.09.2010 18:53:14

---

To OŤAS : Díval jsem se na internet a vyráběla to dnešní wtc-pisecna a mělo to označení - vysokozdvižný návěs N 901 SV. No a o tom vyrobeném množství sem jen slyšel že toho moc nebylo, protože si to rádo lehalo

chomyz   28.09.2010 11:02:47

---

Hodně zajímavý koncept Nejvíc se mi to podobá překlaďáku Demmler, byť ten využívá štít. S těmi vysokozdvižnými sklápěči bych to nesrovnával, ty jsou rozšířené hlavně ve Francii, kde je dělá několik desítek výrobců a slouží hlavně k plnění osivem/hnojivem a k nasypávání vyšších hromad, hlavně při sklizni bulevnin. Při překládání na jiný přepravníck je třeba regulovat množství hmoty a to u sklopky dost dobře nelze, byť občas se objeví pokusy jako byl třeba Brantner Tridem na překládání siláže jsem viděl zatím jen u Dezeure a tam mi ta výška nepřišla čistě subjektivně tak hrozivá jako tady (ono to taky vypadá na fotce dost jinak, když je pod tím najetý ten kamion). Rozhodně vidím jako velké plus, že takovýto vůz lze použít i na jiné běžné přepravy, na rozdíl od speciálů jako Vicon (ex-Veenhuis). Akorát jsou pořád k té řezačce potřeba 2...

Haro   28.09.2010 12:44:32

---

Daleko lepsim systemem prekladani kukurice pro BPS je pouziti stroje Ropa Maus Navaro ....presnejsi nakladka a logistika

Proxima   28.09.2010 12:46:42

---

Souhlasím s Harem... Také mě to napadlo Přece jen tohle je docela pomalé řešení. Jsem zvědav kolik těchto vozů se uchytí v praxi

chomyz   28.09.2010 13:55:38

---

Tak ta Ropa je bezpochyby kapacitně, koncepčně i precizností nakládky krapet jinde, navíc stačí 1. Ale pominu-li to, že je to poněkud dražší, tak se v roce jako je tento časově setkávají siláže a řepná kampaň, což je poněkud problém. Jedině snad předělat starší Ropu jen na tu siláž...

Marek Němec   28.09.2010 14:54:14

---

A co překládací šnek od flieglu ? Podle mě daleko bezpečnější překládání a navíc s větším využitím

Honza.S2   28.09.2010 15:09:40

---

Nemám proti tomuto systému z Annaburgru nic, líbí sem mi to a sem pro když to dotáhnou k zdárné fázi použití, proč ne.
Ale trochu se nabízí myšlenka, využít staré překládací čističe řepy, nevím teď přesně označení. Pořizovací cena by byla nižší a stačil by potom manipulátor s velkým objemem lžíce. Pokud by to teoreticky vůbec fungovalo...

Jakub Herot   28.09.2010 17:09:20

---

to Marek Němec : No viděl jsem video s flieglem a tou kukuřicí a výprazdňování bylo hodně ale hodně pomalé

PP   29.09.2010 21:25:19

---

Někdo tady psal, že by se s tím daly dělat průseky. Nemůžu si odpustit, že s tím dá taky udělat pěknej průser, stačí trochu měkko pod kolama

Martin Hruška   01.10.2010 13:55:05

---

Pro Haro: je třeba vědět, že kukuřice není cukrovka, která se následně myje v cukrovaru. to že to taky Ropa zkouší neznamená, že to bude mít odezvu. Letošní rok moc nenahrává ukládání kukuřice na zem.

Pro PP: na průseky je každý lepší senážní vůz vybaven vepředu sklopnu klapkou.na to nepotřebuju zvedat korbu. Je ale řada umělců, kteří se zvedntou korbou couvají dozadu s traktorem a návěsem.

Haro   01.10.2010 14:43:02

---

Samo že zálezí na podmínkách, ne vždy by to šlo využít, ale určitě mnohem lépe než toto.Použiji vaše slova ....to že to Annaburger zkouší neznamená, že to bude mít odezvu.

Martin Hruška   02.10.2010 13:48:59

---

Pro Haro: Tady nejde o nejakou zkoušku bez výsledku. Podobný vůz má již předobědnaný dánský prodejce Annaburgu pro konkrétního zákazníka. Nemyslím si ,že jde o nějaký experiment.

Ben Brocka   10.12.2011 13:08:11

---

Pán Hruška, zaujímalo by ma ako sa po roku osvedčil tento prekladací voz na siláž/senáž? Poprípade čo bolo na ňom zmenené, vylepšené a podobne...