mladej   07.08.2011 21:25:00

---

Galerie z jiného prostředí super. Jezdil jsi ty s nějakým z těchto traktorů??

FarmaBlazek   07.08.2011 21:54:24

---

nechci být negativní ale je spousta firem u nás i v SR jako Višňové či Firstfarms které mohu označit jako Top podniky. Ale tohle by pro mě osobně byl horor.. Zážitek určitě super ale jako SEN to neberu to se na mě nezlob.. Počitám s tím že příjde smršt´ komentářu ale tohle je pouze muj názor..

stenlynko   07.08.2011 21:56:59

---

pre FarmaBlazek: snom bola skôr Austrália ako taká a nie fotky ich strojov, či povoziť sa tam na traktori

Honza   08.08.2011 08:14:06

---

FarmaBlazek: taky názor, pro někoho může být snem Austrálie, pro někoho Višňové... Mě Austrálie taky netáhne, ale rád se podívám jak to tam chodí...

Pro autora galerie: zajímalo by mě, jak jsou na tom s vláhou, jestli dostatečně během vegetace prší, nebo jestli je netrápí sucha...

E514   08.08.2011 13:03:43

---

to mladej: áno, ja som na tejto farme pracoval, fotografie sú fotené buď počas práce, alebo vo voľnom čase keď boli stroje v klude. Na farme som za 6 týždňov odpracoval 328 hodín a to sme 2 týždne stáli pretože pršalo.

to Honza: popravde na farme som počas doby vegetácie nebol, tak iba zreprodukujem čo mi povedal môj šéf. Po zasiati ozimnej pšenice v máji sú zrážky dosť výrazné, je tu práve zimné obdobie. Potom cez leto sa teploty šplhajú až k 45°C v tieni, je to dosť bežné. Preto sejú na vyššiu medziriadkovú vzdialenosť myslím že je to okolo 35 cm aby nedochádzalo ku konkurencii rastlín. Úrody sa pohybujú štandardne okolo 1 - 2 t/ha. Ak majú mokrejšie leto vravel mi že má na niektorých poliach úrodu cez 4 t/ha.

deno   08.08.2011 13:18:54

---

možme sa tešiť aj na fotky zo žatvy?

jarakasek   08.08.2011 13:43:00

---

Souhlasím s Honzou taky se rád podívám jak to vypadá někde jinde ,ale třeba Zetora 16145 s Horalem tam nepotkáš jako u nás.Chtěl bych se zeptat kolik je tam průměr velikosti polí????Jinak nádhera

E514   08.08.2011 13:48:33

---

to jarakasek: na túto otázočku som dneska odpovedal jednej našej kolegyňke , takže tu v tejto oblasti sú polia malej rozlohy najäčšie majú 500 ha. Boli by aj väčšie, ale majú tu záplavy dosť často a krajina je kopcovitá, vlnitá, tak sú polia popredelované odvoňovacími kanálmi. Na svahoch sú vytvorené vodné zábrany je to vidno na poslednej foto v galérii. Galéria polí ešte len príde

Petr   08.08.2011 17:59:54

---

Taky bych měl pár otázek. Pokud jsi to už někde nepsal, tak by mě zajímalo, jaké jsou tam konkrétně půdy? Jaký je tam celoroční srážkový úhrn? Jaké množství dusíku, fosforu, draslíku se aplikuje k ozimé pšenici - pro představu v čistých živinách, pokud možno? Dokázal bys popsat kompletní technologii zpracování půdy u pšenice od sklizně až po zasetí? Díky za každou informaci.

Fendtistka   08.08.2011 18:26:34

---

Zajímavá galerie, jsem ráda, že se tu objevilo zase něco jiného z jiných koutů světa. Je dobré vidět a vědět, jak to funguje jinde. Chtěla bych poděkovat autorovi galerie také za vyčerpávající odpověď po sz ohledně mých otázek na půdu a podobně.

E514   09.08.2011 15:58:32

---

tu sú informácie z prvej ruky, písal som s mojím šéfom: priemerné zrážky za rok 400 mm, cez leto neprší aj 3 mesiace. Štartovacia dávka hnojiva je 35 kg/ha a 100 kg/ha močoviny, aplikuje sa letecky. Výsevok pšenice je 45 kg/ha. Farma trávi prevažnú časť roka chcemickou ochranou. Spracovanie pôdy je jednoduché minimálne. Po zbere nasledujú takéto operácie: chemická ochrana, chemická ochrana, spracovanie pôdy (disky alebo radličové podmietače), chemická ochrana, hnojenie (lietadlom z časového dôvodu, pretože na farme pracujú len 4 ľudia aj s majiteľom), po vzídení chemická ochrana až do zberu.

chomyz   14.08.2011 12:28:33

---

Když vidím podobný systém "zpracování" půdy a setí, jako v této krásné galerii, běžný v Austrálii, Severní Americe a podobně, tak přemýšlím nad tím, jak moc je ten tamní výnos tak malý proto, jaké jsou tam přírodní podmínky, a jak moc proto, že se to obdělává zrovna takto (minimální minimalizace, minimální výsevek atd.) Jasně, že způsob hospodaření je podmíněn ekonomikou, velkými výměrami, cenou lidské práce a tamními zvyklostmi, ale přece jen (alespoň hypoteticky) - jaký by byl asi výnos v podmínkách ČR, kdyby se porost založil přesně takto? A opačně - jak by se změnil výnos v zámořských podmínkách, kdyby si s tím zkusmo pohráli "evropským" způsobem (tedy například tolik operací, až je pole jako "zahrádka", násobně vyšší výsevek atd.)??

honzabru   14.08.2011 12:37:40

---

Ten malý výnos je dán nedostatkem srážek a stresovými teplotami v hlavním vegetačním období. Tohle je jediný způsob, jak i při takto malých výnosech být ziskový.

E514   14.08.2011 12:52:08

---

Zoberte do úvahy fakt, že v tej oblasti sú priemerné ročné zrážky 400 mm a na interne som našiel priemerné ročné zrážky Českej rep. 1200 mm a teploty dosahujú v letných mesiacoch 45 °C v chládku. Oni to majú všetko odskúšané, keby to ide tak ako je to u nás v EÚ, tak by sme to doma mohli zabaliť, viete si predstaviť, že na takej veľkej ploche by mali naše zrážky? Čo všetko by to spôsobilo? napríklad tu v Austrálii majú strach, aby na Ukrajine nemali veľkú úrodu.

honzabru   14.08.2011 12:57:18

---

V ČR je roční průměr okolo 600 mm, 1200 má tak možná nejdeštivější místo v republice, možná tak Lysá hora...
O úrodě rozhodují srážky v hlavním vegetačním období, které trvá necelé 3 měsíce.

E514   14.08.2011 13:04:39

---

honzabru: máš pravdu teraz som si prečítal o tých zrážkach poriadne nie letecky a je tam písané, že v najdaždivejšie miesto. Ospravedlňujem sa, moja chyba. Ostatné je presne ako píšeš. Práve včera som si písal s mojím šéfom, a vravel mi že od konca apríla to je jeseň/zima tu napadlo len 50 mm v malých dávkach.

Honza.S2   14.08.2011 15:24:04

---

To Chomyz: nad tím jsem také přemýšlel. Znám pár podniků a soukromých zemědělců v Čr, kteří se tomuto systému blíží. Můj známý má na 160 ha pouze radličkový gruber, diskový podmítač, diskový secí stroj, traktor 180Ps a postřikovač. Nepodrývá, pouze kypří do 15cm, ošetřuje běžně a hnojí dle rozborů půdy. Výnosy má srovnatelné se sousedním špičkovým podnikem který používá precizní postupy. A snad nejpříkladnější je podnik na Vyškovsku, na 1300 ha dosahuje špičkových výnosů, řadí se mezi podniky dosahující vynikajících výnosů a perfektně vedených porostů. K tomu všemu používá 10m radličkový kypřič, 12m krátké disky, secí stroj s přihnojením a postřikovač. Postup je jednoduchý, podmítka, 1 kypření a setí. Žádný podrývák tam ani nemají, žádná degradace půdy.... hnojení provádí dle rozborů specializovanou firmou. Takže na tom asi něco bude

honzabru   14.08.2011 15:48:30

---

Já tedy na postupu podmítka, kypření a setí nevidím nic neobvyklého. Takových jsou v republice minimálně desítky. Kdo má Focus, může aplikovat styl podmítka a setí, případně sklizeň a setí.

Gordie   14.08.2011 18:53:57

---

Hello Roman perfect!! Good Job

Honza.S2   14.08.2011 20:14:08

---

honzabru: na kypření max. do 15cm bez podrývání?
Pokud i tak, tak to se omlouvám, asi jsem opožděn ve spoustě informací.
Vím že jich je víc i na Moravě, ale spousta to nevydržela, přešla na jinou technologii nebo koupila podrýváky a hloubkové kypřiče.
A Focus není prakticky tak jednoduchá záležitost jak popisuje teorie.

Zetor   15.08.2011 11:09:56

---

Je moc nechápu to s těmi výsevky, nejsem si jist, jestli je v tom problém. Jaké jsou tedy výsevky pšenice v Austrálii? Uživatel Tele tu jasně ukázal, že i s výsevkem 90kg/ha se dá udělat téměř devítitunová pšenice. A pokud vím, tak experimentoval s ještě menšími výsevky a jsem zvědav na výsledky.

Pracovní postup podmítka - kypření - setí je hezkej a často používanej, ale otázka je na kolik je to kypření. Myslím, že představa, že budu kypřit pouze do 10 - 15 cm se ukázala být jako dlouhodobě neudržitelná. Je sice fakt, že takto postupují desítky farmářů u nás, ale otázka je taky s jakými výsledky. Ona se tímto způsobem nechá udělat také 4 tunová pšenice.

A mimochodem zapomíná se tu na správné zaravení slámy. Tuna slámy = 2 cm zpracování půdy. U vysoko výnosovejch pšenic je to i 10 tun slámy, tudíž 20 cm první podmítka!

honzabru   15.08.2011 12:41:09

---

Řeč tady byla o tom, že některé podniky ani nevlastní podrývák a postupují pouze systémem podmítka, kypření a setí. Řeč tu byla o jistém podniku na Vyškovsku, který znám a který se dle mého v ničem zásadním neliší od jiných moravských podniků. Používá Terrano FG. Neumím si představit, že by v nějakém podniku, kde používají Terrano, měli přikázáno, že nesmí jít hlouběji, než 15 cm. Vždycky pracuju tak hluboko, jak potřebuji a jak mi to podmínky dovolí. Stejně tak je to v tomto podniku.

Pokud je mi známo, tak například ve Višňové zpracovávají půdu pouze mělce, žádné hluboké kypření ani podrývání. A pokud je dostatek srážek, tak mají pšenici 9 tun. Žádné 4 tuny. Tím nechci říct, že je tento způsob ideální, to vůbec. Pokud se ve zpracování ve Višňové mýlím, tak mne opravte prosím.

honzabru   15.08.2011 12:44:39

---

Jinak tvrzení, že nízké výsevky jsou příčinou malého výnosu, je zcela mylné. Pokud je podnik znalý, tak je to přesně naopak. S výsevkem 25 kg pšenice se dá udělat porost 11 tun/hektar.

Zetor   15.08.2011 13:04:52

---

No tak právě o Višňové už to moc neplatí. Už byl zakoupen diskoradličkový kypřič a idea je během několika let do hloubky zpracovat celou výměru. A stejný postup by snad měl být i v Jevišovicích...

honzabru   15.08.2011 13:20:35

---

Každopádně když se zamyslím, tak moc podniků s podrýváky neznám. Většinou se používá kypřič do hloubky 25-30 cm, což bývá ve většině případů dostatečné.

Dann   15.08.2011 14:49:04

---

Chtěl bych se zeptat někoho znalejšího- jak je na tom teďka AGD Jevišovice? Kdo to družstvo vlastní atd. ?

Polci   15.08.2011 18:09:41

---

Nejsem moc znalejší, ale už se to tu někde probíralo, že je vlastní Babiš a jeho company... Těžko říci, co jim srazilo vaz. Ukrajinská, Rumuská či jiná anabáze... Jak říká klasik: "Kdo chce víc nemá nic"

Gordie   24.11.2011 20:00:39

---

very good machine Challanger MT 855B How many machines CAT?