FarmWEB

Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie Zobrazit fotografy Zobrazit galerie Zpravodajství Novinky

<<< Následující galerie Předchozí galerie >>>
Autor: Proxima
První Xerion 5000 v Polsku + prototyp Terrana 7 FM

Datum focení: 10.9.2011
Místo focení: Glubczyce
Dnes jsem měl tu možnost s Kubou Mederou nafotit první traktor Claas Xerion 5000 Trac VC v Polsku, který nese výrobí číslo 49. Prováděl přípravu prototypem radličkového kypřiče Horsch Terrano 7 FM. V podniku pracuje měsíc bez poruch a obsluha si jej chválí. V kypřiči Horsch Terrano 7 FM měl traktor v kopečku "plné kecky" a podle slov obsluhy by se hodilo 100 koní navíc ...

Zveřejněno: 11.09.2011 16:50
Zpět na seznam galerií v kategorii

Počet zobrazení 11349

George8030 11.09.2011 20:26:00

možná, teda spíš určitě budu za rejpala,ale ZNOVU zkritizuju tento produkt,jako jen pro mě nesmyslné doplnění a zkouška o konkurenci schopnost ... když Xerion,měli zustat u systémového nosiče kolem 380hp!!!
Tohle? Kord když nemá dofukování, dvojmontáže ... přijde mi,že 500koní by si s tim radličkovým kompaktorem MĚL poradit a nééé,že by měl mít o 100hp víc ...já tahal 12m Swifter,že ste ani radličky neviděly,ten stroj byl zahloubenej na max.nikdo to nechápal,z vedení to chtěly,co to vydrže a s 9530T nevěděl,že to tahne ...do kopce a řadil jsem nahoru a z kopce normálně na 16ku 25 a šel by rychleji,ale obava z rozlámání stroje mě přemohla. Tvrdim,že tady je problém s přenesením těch 500 koní ... nekritizuju motory,Claas,ani převodovku,ale koncepci toho traktoru! Třeba u nás se rozhodlo,že traktory kolem 550koní (u nás 9530 a 9630) pouze pásové ... protože na jednomontážích 800 nebo 900 rozměr,je prostě problém to přenést ...

Honza.S2 11.09.2011 20:35:24

Terrano FM je podmítač a kypřič. Čet jsem komentář od Kuby Medery, tipuji že tohle je přesně to o čem psal. Tedy Terrano FM 7m v hloubce 20cm. Má na tom použitá dláta s křídly. Tohle na 20cm pustit do země, s křídly, to se nedivím že toho měl dost v kopci, navíc dvojitý válec za ním tomu nepřidává.

Jakub Medera 11.09.2011 20:43:02

Ještě doplním, že kopec byl opravdu solidní, v tom by se každý kolový traktor zapotil. Ještě další věc, co musím říct je, že si moc nepodhrábnul. Mimo kopec se jezdilo na nějakých 1600 ot./min. Co se týče traktoru, tak obdivuju prostornou kabinu, výhled z ní i komfort. Natočeno má ( pokud si to dobře pamatuji ) nějakých cca 400 mth a zatím žádná závada.

George8030 11.09.2011 20:43:23

NETVRDIM,že ten stroj nebude mít odpor tahovej, BUDE a velkej,ale prostě pro mě je 500koní už DOST na to,aby to zvládal! Prostě mi NIKDO nevymluví,že je to kvůli systému "pohonu" - obutí ...kdyby měl alespoň jako Quadtrack pásové podvozky ... věřim,že tah se na dvojmontážích zlepší a podhuštěných pneu!!! takže kolo i v tu chvíli se stane efektivní,ale na rychloupínáky tohle dát NEMŮŽETE!!! to utrháte,musíte vlastní náboj,tupláky = velice velká pořizovací cena v kvalitním obutí ... řády až sta tisíců ...a pak už to třeba ve výsledném čísle vyjde dráž než jakýkoliv pásák od jiné značky (JD,Chalenger,Case apod.)

George8030 11.09.2011 20:47:24

v ČR jsem snad neviděl od JD 9020 kloubák jezdit bez dvojmontáže. možná bych to psát neměl,ale Strom měl 9330ku předváděcí,mnozí se s ní setkali a každý řekl,že tahač zajímavej,ale chce pořádně dotížit v těhle koních,protože měl prostě problémy s těžším tahem a byl kvůli přepravní šířce "JEN" na 800kách ...aby nemusel mít doprovod. Jinak dostanete na stroj,že ho musíte při každém přejezdu doprovázet a to je organizačně dost obtížné

Zdenda Deere 11.09.2011 21:07:46

Jaká byla pracovní rychlost?

Jakub Medera 11.09.2011 21:19:30

6-10 kmh

Zdenda Deere 11.09.2011 21:36:54

Nevím v jaké půde terrano pracovalo, ale 6-10km/h, není nic moc rychlost na 500ps smile

VonVagel 11.09.2011 22:31:09

Myslím si že na to že táhnul kypřič o záběru 7m který vlastně nahrazuje orbu tzn.7m je vlastně 14 radličný pluh, pojezdová rychlost není tak špatná. Navíc okolí Glubczyce nejsou žádné roviny.

To George8030: Takovým zanícenám uživatelům jako ty nemá cenu něco tvrdit, vymlouvat nebo se snad snažit něčím argumentovat.
Snad jen malá poznámka, komu CLAAS v tomto segmentu konkuruje? Já myslím že nikomu tenhle stroj/koncept má svou vlastní ligu takže není potřeba ho porovnávat s pásovými traktory. Btw jakou plochou zabírá pásový traktor? Jen že by jsme to mohli porovnat...

George8030 11.09.2011 23:02:48

to VonVagel: nejsem žádnej extra študovanej,ale vše mam z praxe,takže řiakm jen to,co jsem si na vlastní kůži vyzkoušel smile

Kdo z Vás všech tady jezdil se všim možnym a zkoušel si různé věci ...neni to konkurence? a co je to? když je to v segmentu tahačů 500ps!!! Právě tu na to poukazuju,že tohle v kolové verzi je trošku pro mě nesmysl ...v tomhle co je na fotkách,má to smysl,ale úplně jinak vybavené,ale to bude i jinde cenama!!! Další podstatný faktor v dnešní době !!! a to jste nebyli tady u nás,kde se obracíte na poli a opřený o boční okno a koukáte si pod zadní kola ... doufám,že si to nevyložíš osobně smile

George8030 11.09.2011 23:28:25

Prostě tvrdim,že takovej traktor s tolika PS by měl chodit jinak s takovým strojem a né,aby tu psali,že měl problémy! Tady tahaji Terrano 6metr s 8345RT a v hodně velkym kopci je znát,že to za sebou vcelku cejtí,ale je vytíženej jak má a když je rovné pole,tak s tim maže jak fík! Prostě bych si představoval,že takovejhl stroj s tim bude chodit jinak!

Jakub Medera 12.09.2011 10:09:11

Jen poznámka. Quadtrac 600 na 910 pásech měl vytížen motor i na 102% při práci s Topdownem 7 m. Traktor má o víc jak 100 koní víc jak Xerion a má s tím co dělat. Ještě podotknu, že pracovní hloubka byla do 15 cm a nebyly na něm šípové radličky, ale klasická dláta. Tak proč se pak divíš, že kolový traktor s tím má co dělat do kopce? A vůbec nevím proč to zrovna řešíš. Ten traktor si někdo koupil, funguje jim a to je dobře, tak proč to pořád řešíš? Někomu se to líbí někomu ne. Navíc ten traktor je univerzální narozdíl od tvých zmiňovaných pásáků. Kdyby přišla třeba tvrdá zima, shodí závaží, otočí kabinu a může pracovat s frézou. Umí to pásák? Neumí. Mohl by jezdit v dopravě? Nemohl. Za Xeriona by se krásně hodila nějaká Siga duo s kamionovým návěsem a to by teprv potom po silnici mazal jako fík. 500 koní se 40 tunama už trochu do kopce pojede. Samozřejmě by asi musel mít druhou sadu gum vhodnou pro nekomplikovaný provoz po komunikacích. Tento traktor se nedá srovnat s pásákama, víme všichni, že pásáci jsou na tah a polní práce, tenhle traktor je spíše univerzální, který zvládne plnit spoustu prací, ovšem ne všechny se 100% účinností. Ještě jednou musím podotknout, že komfort a špičkovost stroje se dá porovnat s Fendtem. Prostě tenhle traktor je prestiž a ne všichni si ho kupují jen čistě pro práci. smile

Jano SK 12.09.2011 10:29:55

TO Jakub: Naprosty suhlas s tym, ze pasak je jednoucelovy stroj na tazke tahove prace. To vsak nie je jeho nevyhoda - ma byt tam, kde je vytazeny na 100% tym, na co je urceny. Kazda univerzalnost je kompromis na ukor niecoho.

Zaroven si dovolim nesuhlasit s univerzalnostou Xerionu - papierovo sice 50 km/h vie, ale realita s kompletne neodpruzenym strojom je trochu ina.... takze do tej dopravy to az taka slava nebude. Samozrejme frezu alebo stiepkovac pohanat moze, otazka je, kolko firiem vie zabezpecit aj taketo vyuzitie

Jakub Medera 12.09.2011 11:34:18

50 km/h se stejně nedá jet všude i kdyby ten odpružený podvozek měl. A kor po těch cestách, které jsou u nás ( v Polsku jsou někde ještě horší ). Já tvrdím, že by se s tím traktorem dalo pracovat i v dopravě, jen by se muselo vykoumat kolik závaží kde mít a jaký mít tlak v pneu a věř, že by se ten stroj na silnici choval daleko jinak. Hodně lidí argumentuje, že závaží v dopravě je věc, která je na traktoru navíc a zvyšuje se spotřeba, ale to si asi nezkusili jak se ten traktor chová s ním a bez něj. Ještě podotknu, že s takovým strojem nemůže jezdit osoba s odporem a nechutí zkoušet nové věci. Všechno jde, když se chce.

GTA 12.09.2011 11:54:38

To znamená, že traktor vhodně dotížit, a ještě podhustit pneu? Co takhle životnost pneumatik na asfaltu? O zvýšené spotřebě nemluvě, ať už z důvodu hmotnosti, tak kvůli zvýšenému odporu gum na silnici.Opravdu efektivní řešení.

Jakub Medera 12.09.2011 12:19:52

Ano vhodně dotížit ne na něj nacpat 5 tun jak si někteří z vás představují. A podhuštění je taky silný pojem. Opět zvolit ten optimální tlak jako kompromis mezi životností, spotřebou a hopsáním po cestě. Jde jen o to, že vy hledáte na všem jen to špatné, pak se nedivím ani prodejcům, že z nechutí někde něco nabízejí, protože tohle je typický český přístup smile

Opět říkám, všechno jde jen se musí chtít. Pokud někdo chce aby ten traktor fungoval v dopravě tak pro to udělá všechno, co je v jeho silách a vyzkouší různé kombinace, aby to fungovalo.

Matúš.V 12.09.2011 13:04:00

Pridám niekoľko postrehov z praxe: Na vlastné oči som videl ako 220ps claas axion ťahal kockerling vector na 20cm. Samozrejme v ľahkej piesočnatej pôde. V stredných a ťažkých pôdach by ho ťahal možno v hlbke 2cm. Takže by som nejak neodsudzoval tých 500, že musí byť dosť. pôdne podmienky sú veľmi rozdielne a to treba mať na pamäti.
U nás v podniku Agrosev majú xerion 3800, ktorí pred nedávnom ťahal v ťažkej hlinitej pôde great plains turbo chisel 4,2m na hlbku cca 40cm. Oproti fendtu 936 mal o 10-12%menší preklz takže široké obutie na nízkom tlaku asi nie marketingový výplod. Podotýkam, že hmotnosť strojov nebola veľmi rozdielna. Do dopravy by som xerion určite nedal pretože na ceste mi pripadal ako kolíska.
Na xerion 5000 som trochu skeptik ale netreba predbiehať a odsudzovať ho keď to poriadne ešte nikto neodskúšal.

GTA 12.09.2011 13:57:54

Nevím, jak si představuješ pojem podhuštení ty, ale pro mě to znamená jakýkoliv nižší tlak, než ten optimální pro provoz na silnici. Druhá věc je dotěžování-hmotnost stroje je 13500 kg bez obutí a závaží, kam se dostaneš, pokud to "vhodně dotížíš" a přičteš váhu obutí? Na nějakých 17-18 tun? Plus dotížení návěsem a jsi na 20 tunách, možná i přes, na podhuštěných gumách.Nevím nevím, jestli je tohle rovna řešení do dopravy..... Navíc v tvém výkladu, že by se 40 tunama jelo jinak do kopce.... To znamená celková váha soupravy pomalu k 60 tunám, to asi nemůže být myšleno vážně.
A řekl bych, že závaží je v dopravě skutečně věc, která je tam navíc.
Podnik hospodařící v mém okolí tahá návěsy v MF, Fendtu, JD (vše odpružený předek) a závaží nikdy na traktoru neuvidíš.A nedostatkem komfortu nikdo netrpí.

George8030 12.09.2011 14:15:06

jak napsal kolega GTA ... přesně když už chcete,aby ten stroj pracoval optimálně,tak ho musíte dotížit,podhustit pneu apod. a o dopravě pak nemůže být ani řeč,z hlediska zákonů a vyhlášek!!! Takže další defakto neřešitelný problém!!! Vše ohledně tohodle,jak takovej stroj dotížit, podhustit,nejlepší je centrální systém hustění pneu ...ale to už se pak ten stroj šplhá na horentní sumy,kde už by se taky mohlo narazit na odpod z hlediska pořizovací ceny ...a jak už napsal Zdenda Deere, neni to teda až tak velká rychlost ...

Jakub Medera 12.09.2011 15:21:31

Jenže optimální tlak u pneu není jen jedna hodnota, většinou je v nějakém rozpětí a v tom rozpětí se někdy stačí pohybovat, aby jsi změnil jízdní vlastnosti stroje. Upřímně nevím na jakou váhu se dostanu když stroj dotížím, hlavně nevím kolik tam dám závaží, aby to uspokojilo moje požadavky. Ale tohle je celkem jasné, na dvorku mi Xerion 5000 nestojí, abych mohl zkoušet a praktikovat svoje myšlenky. Co se týče závaží v dopravě, měl jsem možnost porovnat chování traktoru New Holland T8010 s Jumbem 8000 s předním závaží a bez, takže vím o čem mluvím. Záleží samozřejmě na jednotlivém typu traktoru a jak moc to ovlivní jeho chování na cestě. To GTA a George: pokud máte někdo z vás doma Xerion 5000 a umožníte mi, abych na něm vyzkoušel různé možnosti dotížení a tlaku v pneu, rád bych přijel a vyzkoušel bych si to, pak bych vám dal třeba i za pravdu. Pokud Xeriona nemáte, tak tu mluvíte do větru a všechno, co tu řešíme je absolutně zbytečné a k ničemu to nevede.

George8030 12.09.2011 15:29:26

tak TGčko bez závaží je prostě koza,to mi NIKDO neveme. tak věřím,že s tím závažím to bylo lepší, jezdil jsem s JD bez a nebo Case a to se dalo,ale souhlasím,že je někdy závaží lepší ...v některých případech! Jenže ten optimální tlak,to je pouze jeden z faktorů,to víme oba dobře a když vidim,že tenhle traktor nemá centrální dofukování/podhuštění, zrovna u tohodle mi to přijde DOST důležité,protože nevěřím,že obsluha při jednotlivých prací to mění a kontroluje!

George8030 12.09.2011 15:31:44

Další věc,když vemu pneu,co jdou podhustit na 1bar apod. nízké tlaky,šíře pneu 800 a spíš více,zase se dostaneme na větší šířku než 3m a je potřeba doprovod,protože pokud se pak něco stane a v TP bude,že je třeba doprovod,je to veliký problém dnes,řešit nějaké takové problémy,vše se pak pojí jedno s druhým ...

GTA 12.09.2011 16:10:43

Jakub: V tom případě plácáš do větru též, neboť to taky nemáš vyzkoušené, přesto považuješ svou verzi za pravdivou a jedinou možnou, pouze na základě svých doměnek. U takovéto mašiny za X milionů se mi nějak nehodí slovo "kompromis".Na práškování za barákem mi taky stačí čmelák, kdežto na měsíc bych letěl přeci jen raději raketoplánem......I když čmelák taky lítá.

Jakub Medera 12.09.2011 18:18:21

Ano plácám. Jediné v čem neplácám jsou údaje z provozu, které jsem tu napsal a jelikož jsem se alespoň svezl, tak nějaké pocity z toho mám. Nejsem odborník a nemám za sebou 30 let praxe, ale slovo kompromis se během žní praktikuje snad každý den a to jsem byl na mašině taky za pár mil. Kč. Prostě člověk kolikrát v provozu vidí, že se musí v něčem improvizovat, aby se to reálně přibližovalo tomu, co požaduji. Ale to je jen taková malá odbočka od tematu. Možná by nebylo na škodu, kdyby nám někdo ze Salixu taky napsal pár údajů z provozu, prokluz, spotřeba, hmotnost, tlak v pneu atd.

VonVagel 12.09.2011 19:09:31

Opět velice zajímavá diskuze:)
To George8030: Věřím že s pneu šíře 800mm se vlezu do 3m...takže diskuze o doprovodu je zbytečná.
To GTA: Nevím ale zatím to vypadá že JK byl u Xerionu 5000 jako jeden z mála a viděl ho i pracovat. Takže mě jeho poznatky a domněnky celkem zajímají. Určitě víc než tvoje komentáře.
To Jakub Medera: Vzhledem k tomu že to je v Polsku tak nevím jestli bude o tomto stroji vědět nějaké info někdo ze Salixu. Spíš bych to viděl na nějaké zajímavé info o Xerion 3800...

VonVagel 12.09.2011 19:11:53

alda 12.09.2011 19:22:27

George8030 nám chtěl určitě naznačit, že úplně nejlepší je "si pořídit pásák" od JD smile

Každý má plnou hubu keců a stroj je ve zkouškách smile

I já zastávám názor, že je to prestižní záležitost smile

VonVagel 12.09.2011 19:28:11

Prestiži rozumím. Ale že by zrovna angličané někomu potřebovali něco dokazovat nebo snad "machrovat"? Těm to je úplně jedno. Naopak si myslím že ve využívaání moderní techniky jsou na tom lépe než my. A pokud je stroj výborný a lze si ho pronajmout tak proč ne:D

Jakub Medera 12.09.2011 19:36:38

To VonVagel: Já měl na mysli, aby sem někdo napsal nějaké poznatky z toho prvního českého Xeriona 5000, který je v Salixu ( nebo to je jinde? smile

)

Stepan 12.09.2011 20:19:01

Kdo sám nezkusil, neví! Máme 2 úplně stejný soupravy JD 7810 s tandemama Annaburger. Jeden má radiální pneu šíře 650mm a druhej diagonálky 520mm a to byste koukali jak se liší jízdní vlastnosti. Jet na úzkejch diagonálkách s otevřenou nápravou na návěsu je hotová sebevražda, naproti širším radiálkám je to pohoda. A pak máme ještě třetího JD 7810 s čelní hydraulikou, takže má závaží o skoro metr víc ve předu a houpe se jak na moři...
A taky na mokru je to znát. Na úzkejch gumách vám návěš se zamčenou nápravou při odbočování pěkně tlačí zadek ze zatáčky.

Jára 1 12.09.2011 21:06:34

Tak dneska se mu moc pracovat asi nechtělo,stál celý dopoledne u dílny ve Střílkách a taky v těch kopcích nebude mít lehký život smile

George8030 12.09.2011 23:46:43

to alda: nejde tu vůbec o cílenou propagaci přímo pásáků JD, každý si koupí to co jemu přijde dobré!!! Někdo JD třeba vubec nemusí ... Ale s pásákama JD mam už nějakou zkušenost ...tak proto tu zmiňuju ty!
VonVagel: s pneu 800 se vlezeš DO 3m,ale ten přenos síly bez podhušťování? prostě tvrdim,že to bude špatně ...a s širšímy pneu vylezeš NAD 3m, tudíš to budeš muset řešit ... Stromácká 9330 byla na 800kách a neměl jsem jedinej takový názor,že by snesla širší pneu,když jen jednomontáže!!!
to Stepan: s podobnýma zkušenostma jsem se také setkal,jak píšeš ... viz zda radiální a nebo diagonální pneu.

Tomáš Kopa 13.09.2011 00:08:03

Sleduji se zájmem diskuzi na FW, a některé názory jsou opravdu zajímavé. První zkušenosti XERION 5000 jsme měli se strojem TopDown 600, který pracoval v hloubce 20 cm. Při porovnání s XERION 3800, který s TopDown 600 jezdí už druhou sezónu se jednalo o opravdu "jiný level" - v pracovní rychlosti, prokluzu kol i spotřebě paliva. Druhá zkušenost byla s HORSCH Tiger 8LT. Při porovnání s traktory, které jezdí na farmě, tedy JD8520 a XERION 3300 to bylo podobné. Tedy vyšší pracovní rychlost o cca 30-40%, snížení prokluzu kol a snížení spotřeby paliva. První zkušenosti se strojem TopDown 700 jsou zatím krátké, ale i ve velmi kopcovitém terénu byla dosažena pracovní hloubka 18-20cm, výkonnost odpovídající 7,5 ha/h a spotřeba paliva 14 l/ha. Bylo tam celkem tvrdo, pozemek po první podmítce. Více zkušeností zatím v ČR není, i když dle komentářů některých dopisovatelů na FW to vypadá úplně jinak.

Jakub Medera 13.09.2011 20:53:58

Tak mám pro vás pár dalších informací z provozu polského Xerionu. Během dnešního dne se pracovalo na převážně rovinatém poli o rozloze 90 ha. Spotřeba paliva se pohybovala do 14 l/ha, pracovní hloubka 25 cm ( šípové radličky ), prokluz kol 8 - 12%, tlak v pneu 1,6 baru, pracovní rychlost 10 - 12 km/h, stroj má k dnešnímu dni 495 mth. Ještě doplní dotížení traktoru - v čelním TBZ hlavní závaží 1800kg + přídavné 2x 400 kg, za kabinou 5x 400kg.

Honza.S2 13.09.2011 21:50:55

Sice neznám tamní podmínky a nevím jestli byla i hloubka stále 20cm, pokud ano, jsou to velice zajímavé parametry. A nevím kdo co by potom chtěl víc smile

Jano SK 14.09.2011 20:00:25

Preklz kolies 8 - 12% - To je najdolezitejsi udaj, ktory sa tu o Xerione objavil, dovolim si tvrdit, ze jednoznacne ukazuje limity kolesoveho traktoru a prenosu vykonu na podlozku.

Otazka pre tych, co prevadzkuju pasovy traktor okolo 500 HP, mal by naradie 7 m ( 72 HP/meter zaberu, takze v norme ), podmienky ako vidno na fotke.. Kolko by ste ocakavali preklz pasoveho traktoru v tychto podmienkach ?

Petr 14.09.2011 20:36:06

Co já měl možnost vidět Xeriona 5000 s 7m TopDownem u nás, tak v kopcovitých podmínách se ten prokluz pohyboval na zhruba 15 - 16 %, místy až 20 %. Jinak řeknu k tomu asi tolik; za ty peníze, které chtějí za tohoto krasavce si mohu pořídit pásový traktor v solidní výbavě s odpovídajícím nebo i vyšším výkonem. A pokud tohoto Xeriona nehodlám využít i v jiných podmínkách, než čistě v podobně polního tahače (jakože tomu například v jistém podniku u nás všechno nasvědčuje), tak je to rozhodování podle mě velice snadné až jednoznačné...

lexion770 14.09.2011 21:00:37

Při mé návštěvě v Agrallu sem se ptal, jeztli by nešli dát na Xeriona pásy. Bylo mi vysvětleno že je to zbytečné! Stačí mít všechny kola stejné, velké a traktor musí být přiměřeně dotížen smile

Honza.S2 14.09.2011 21:12:14

No vždyť ano smile

To Petr: neberu ti tvůj názor ani nejsem proti tomu co si napsal. Ale jistě víš dobře že pásové traktory mají také svoje úskalí. Ať je to Quadtrac (máte tři), byl si u několika zkoušek Caterpillaru a viděl si mnoho dalších... Na druhé straně jsou podniky kde to zkrátka s pásákem nejde, nebo jde ale za jakou cenu. Myslím tím četné přejezdy, větší vzdálenost mezi středisky a tím drahé opravy podvozků a výměny pásů (i když někteří tvrdí že tak to NENÍ! ale počkejme ještě pár let). K tomu pořizovací cena pásového traktoru také není zrovna nízká, na to že ten traktor bude jezdit pouze na poli v polních pracích a jinde ho využít de facto nelze.
Tím ale nemyslím že je Xerion nějáká alternativa něčeho.

GTA 14.09.2011 22:20:18

Lexion770: Co jsi čekal za odpověď? Když něco vyrobím a chci to prodat, tak je to snad jasné........
Sem tam dávají v TV pořad zábavného charakteru, v hlavních rolích dva němečtí důchodci ..... ač nabízejí šunt za šuntem, vynesou ti to do nebes. smile

Hlavně to neberte jako nějaký atak, ale prodejce je prostě prodejce.

Honza.S2 14.09.2011 22:53:31

Neuražte se, ale tohle je typický přístup u nás v Čr. Prostě nedůvěra, negativismus a pohled na věc že Vám někdo nabízí nějáký šunt a chce si na vás naplnit kapsu. Tohle mě vždycky mrzelo a kdybyste kolikrát viděli věci z druhé strany... Nevím kolik z Vás by mělo ještě vůbec chuť se bavit o něčem.

Dávat na Xeriona pásy - proč? Xerion je víceúčelový traktor. Je to prostě koncepce Claasu. Kolik z vás vidělo prvního Xeriona, někdy v r. 97 na Techagru, vezměte si prospekt od prototypu a uvidíte co bylo všechno plánované za nástavby... Jak se celá koncepce vyvíjela.
Sleduji tuhle diskuzi od začátku, byl jsem rád za první zprávy z provozu 5ky, protože jsem dosud neměl informace. Z toho polovina komentářů byla jen zbytečná negativa. Kdyby chtěl Claas pásáky, mohl je mít, už to tu jednou bylo, dokonce i MT765 v barvě Claasu... Ale jdou svojí cestou a funguje to. Kdyby to bylo k ničemu tak jak někteří z Vás tu tvrdí, myslíte že by se tím Claas zabýval?

michal003 14.09.2011 23:09:10

No tak tie nástavby by som chcel vidieť. Čo sa mi len tak matne marí, tak tam bol vyorávač repy. Ale chcel by som nájsť niekde nejaký prehľad o všetkých. Keby niekto mal, ozvite sa smile

Jano SK 14.09.2011 23:39:48

Nastasie sa ma negativny pristup v Cr netyka ( Sr sme sami optimisti )

Dovolim si vsak tvrdit, ze sa v tomto pripade nejedna cisto o vrodenu nedoveru alebo negativizmus ale skepsa vychadza z veci, ktore platia rovnako pre vsetky firmy na svete - t.j.fyziky, otazka prenosu vykonu na podlozku, kde plati zavislost od hmotnosti a stycnej plochy. Xerion hmotnost ma ( bez pochyb..) ale s tou stycnou plochou to je horsie.

JD 9000T/MT 800 maju prakticky rovnake rozmery podvozku - 3.000 mm razvor, sirka pasu 762 mm, to dava stycnu plochu 4.57 m2 na stroj. Aby 4 kolesa mali tu istu stycnu plochu, kadze musi mat 1.14 m2. Ak je obute do Michelin MachXBib 800/70 R38, sirka pneu je 796 mm, dlzka stycnej plochy musi byt priemerne 1,43 m, pri priemere pneumatiky okolo 2.00 m.....

Co sa tyka nazoru, ze keby Claas chcel pasaky tak ich ma - to si myslim nie je uplne pravda. Pasaky CAT vo farbach Claas skoncili vcitane celej spoluprace predajom prave novej rady MT skupine AGCO v roku 2001 - tym sa pristup k pasakom pre Claas uzavrel. Jedine co som videl fotky bol MT 700 vo farbach MF, ked este nebolo jasne, akej farby vlastne pasaky budu. Ak by si mal nejake info o tom pasaku novej rady MT v farbach Claas, mal by som zaujem.

A otazka, ci by sa tym Claas zaoberal ak by to bolo k nicomu je trochu filozoficka, ale kedze nie su charita asi rataju s nejakym trhom. Neviem presne kolko ich je vyrobenych, ale co viem sa pohybuju s velkymi cisternami po Dansku, pripadne su v stiepkovaci - a teda mi tu chyba prave ta uvadzana univerzalnost.

TomášJ. 15.09.2011 00:37:24

to Jano, jak můžeš prosimtě tohle porovnávat s pásákem a to platí i pro ostatní. Claas asi ví proč to udělal. Tím netvrdím, že to za rok bude všude a ani si to nemyslím, ale okruh zákazníků si to jistě najde. A přesně jak jsi psal, tohle má hodně dobrý využití v cisternách, aplikátorech atd. Je tu otázka s tím štěpkovačem asi to bude lepší, ale co jsem viděl tak i Fendt 930 zvládal štěpkovač Jenz v pohodě. Ovšem porovnávat tohle s pásákama je blbost. Když už tak to porovnávejte s kloubákama na kolech, tam by jsme asi přišli na hodně zajímavý čísla.
Ono všechno má svoje a nemá smysl porovnávat neporovnatelný.

Petr 15.09.2011 02:51:01

TomášJ. Můžu to porovnávat už jen z toho důvodu, že takřka identické nářadí je v naší maličké zemi agregováno i s pásovým traktorem Case IH STX 600 a také sám Claas občas prezentuje koncept Xeriona jako jistou alternativu k pásovému podvozku (viz. polní den firmy Agrall minulý rok a slova o tom, jak se styčnou plochou vyrovná Xerion pásům - nevím, neměřil jsem to... smile

). Co chci ale říct především tak, že z pohledu tahových vlastností a konstrukce Xerion 5000 NENÍ traktor do sedmi metrového kypřiče zaraženého v kopcích 20 cm v zemi. Na to zde máme právě již výše zmiňované pásové traktory. Jeho přednosti jsou přece úplně někde jinde (cisterny, aplikátory, štěpkovače atd. - je to tady omíláno pořád dokola) a tady vidím trochu problém v marketingu firmy Claas, který by měl podle mě více zdůrazňovat Xeriona 5000 jako výkonný, univerzální, systémový nosič s patřičným příslušenstvím, než jako polní tahač, který za vás udělá veškerou těžkou práci.

Honza.S2: Samozřejmě, to co říkáš je pravda. Pásy se řešili už když došla 450ka a v podstatě se řeší do teď v podobě JD 8530 a Soucy Track, kde to ale bylo hotový boží dopuštění… Nicméně i v tomto směru se za ta léta ledy trochu posunuly. smile

GTA 15.09.2011 04:58:01

TomášJ. Porovnávání s pásákem se jaksi nabízí samo. Zatím tu byl Xerion 5000 prezentován pouze jako těžký polní tahač, soudě dle agregovaného nářadí. Až ho nasadí do aplikátoru, bude to zase trochu o něčem jiném.

TomášJ. 15.09.2011 09:12:00

to Petr ano já s tímhle souhlasím, ale osobně mě přijde divný tohle porovnávat s pásákem. A ono já jsem ani moc nečekal, že u nás se tyhle xeriony budou prodávat jsme asi zase u tý otázky prestiže, jako se to řešilo před nedávnem u kombajnu. Jo, až u nás budou jezdit velký aplikační cisterny jako v dánsku a holandsku, tak potom jo. Jinak já osobně si myslím, že pro podmínky u nás když chci xerion, tak je 3800 ideální. Až čas a prodeje ukážou, já osobně bych to po pár prvních dnech rozhodně nezatracoval, ten traktor rozhodně potenciál má. Např. jenom v mým okolí jsou dva podniky, který mají jedno hlavní středisko a jeden má polnosti až 25km od střediska a druhej i 40km od střediska. Tam by se právě o něčem takovým dalo uvažovat. Jedte si pak na pole dejme tomu 20km po pásech a hned to zničte.....Jak jsem psal ale o příspěvek výš - vše má svoje...

Honza.S2 15.09.2011 12:28:23

To TomášJ: souhlasím s tebou co si napsal v poslední části příspěvku. Ne všude to s pásovým traktorem jde. Spousta lidí vidí pásák na poli v tahu, kde je to bezvadná věc, ale když přijdou drahé opravy coby daň přejezdů mezi pozemky kdy ti 200 tisíc jen zasviští aniž bys mrknul okem.... Tak to nechce nikdo vidět. Na to že je to mašina za 7,5 milionů s využitím pouze na poli. Když tu vidím Quadtraca co chvilku rozšroubovaného na place, k tomu jak se jim blíží výměna předních pásů za které dají 320 tisíc bez práce a dostanou ten stejný šunt co měli na tom doteď, po pěti sezonách kompletní GO všech rolen... tak bych to nechtěl ani zadarmo. A to není jeden traktor, takových je víc. Co myslíte že Salix, že tam nevybíraly pásový traktor? Také by to tam šlo, když to napíšu z domu... 20 tisíc ha, vždyť je to ideální pro pásové tahače. Ale oni mají rozstrkané střediska od konce okresu Kroměříž až po Přerov. Vzdálenost mezi středisky není zrovna zanedbatelná. Znám několik tamních zaměstnanců, dnes i bývalých a sami vám potvrdí že zrovna u nich by pásák moc dobrotu nedělal díky tomu co najezdí za sezónu po asfaltu. Vím že se opakuji stále dokola s tímto, ale beru to z obou stran.

Jano SK 15.09.2011 12:33:01

To TomasJ. - co sa tyka cesty, 20 alebo 40 km s pasakom nie je ziaden zavazny problem. Extrem je chodit po vlastnej osi po celej republike na sluzby. Co sa tyka nakladov, to je asi dost podstatna zalezitost:

Pasy JD9000/MT 800 - cena za jeden okolo 8000 EUR ( 6.600 stoji na maly pasak, tak som nieco pridal ) = 16.000 obutie. Vydrzia 5000 MH = 3.2 EUR/MH. U Quadtracku je to trochu inak, jednak je neodpruzeny a kazdy prejazd je utrpenie a hlavne tie pasy su 2 x take naklady...

Kolesa Xerion - cennikova cena 2010 800/70 R38 = 5.611 EUR x 4 = 22.444 EUR. Nevydrzia 5000 hodin, ak by aj 4.500 = 5 EUR/MH

urcite sa pasy ako pises na pasaku "hned" neznicia tym, ze sa urobi 20 km prejazd po ceste. Rozhodne vacsi problem je abrezivna pieskova poda ako jazda po asfalte bez preklzu kolies

HONZA S2: Este by som doplnil, ze ako pasovy traktor oznacujem Challenger a JD, nie Quadtrack, co je klbovy traktor obuty alternativy pneumatik.

honzabru 15.09.2011 12:52:21

Naprostý souhlas s Jano SK. Kdo píše o ceně pásů, tak by se taky někdy měl podívat do ceníku pneumatik.

TomášJ. 15.09.2011 13:21:38

to Jano SK a myslíš, že když má nějakej podnik x roztahanejch středisek, že tam bude jednou za čas jeden malej přejezd? To bych vůbec netvrdil. Mám info i o expertech, který dokázali přejíždět z Quatrackem 2x denně mezi střediskama, tak mě tu netvrď, že to pásům neškodí. Je pěkný, že tu píšeš ceny pásů a penumatik ale myslíš, že to bude jediná položka, kterou budeš na pásáku po asfaltovejch dýcháncích měnit? Jak jsem psal nechal bych se překvapit co tento traktor předvede.

honzabru 15.09.2011 13:31:04

TomášJ: Jano SK psal o Challengerech a JD, stačí si to přečíst. Také nikde nepsal o jednom malém přejezdu. A když se podívám do Višňové na 9630T, která má za sebou 4 sezóny opravdu pořádného nasazení a přejezdů jakbysmet, na pásech není žádné podstatné opotřebení, tak bych to neviděl vůbec tak tragicky...

Polci 15.09.2011 16:05:31

To Jano SK: Myslím, že pneu ani těch 4500 Mth na tomto stroji nevydrží. Hlavně aby to nebyl Continental... smile

Letos na Lexionech 6 kusů zadních a 2 kusy předních na hadry za 1000 Mth... A to máme největší přejezd cca 80 km. A o reklamačním řízení bych se raději veřejně nešířil... smile

To Tomáš J: U pásového Lexionu úbytek pásů na 300 Mth 1 mm. Takže cenu materiálu na přejezdy by bylo možná potřeba kalkulovat reálně. Vše na našem podvozku je původní i po 2200 Mth stroje....
To, že se někde na dvoře hrabou každou chvilku v Quadtracku ještě nemusí snižovat životnost podvozků Challengerů či T -ček od JD. Tam je to trochu jiný podvozek.
Jinak ke konceptu Xerion již sem psal něco málo na fóru a tady rozhodně nechci výřit vášně. Koncept nástaveb na tento stroj je jistě zajímavý, ale pokud se mi zastaví tento stoj s nástavbou na tento stroj, bude mi stát i práce, protože to nikam jinam nepověsím...to je jen malá úvaha o jedné z nevýhod této koncepce...ale jistě je i mnoho argumentů pro výhody. Vyloudit z tohoto stroje takové množství koní je jistě také zajímavé, ale s tím přenosem bez dofuku to bude zřejmě trochu skřípat. Nechme se překvapit, co nová hračka Helmuta Claase předvede... smile

TomášJ. 15.09.2011 16:09:12

to hozabru, takže JD a Chalenger se můžou vydat na tour a zatímco jiný stroje na pásech nesmějí? Prosimtě nech toho slovíčkaření. Já jsem tu jenom sdělil osobní názor na téma Xerionu a dál se tu už nebudu vyjadřovat, protože tohle je zas diskuze naprosto o ničem. Ono až čas ukáže jestli je to tak špatný, jak vy to vidíte. Já si moc dobře pamatuju a není to, zas tak dávno když přišly 360k traktory a to tu bylo pomalu boží dopuštění, jak je všechno špatně a nikdo si to nikdy nekoupí, zajímavý, že dneska jich jezdí takový množství a nikomu to není divný. To samý když přišel 390k traktor, to bylo taky podle vás neprodejný, zajímavý, že se to prodává. Tak nevím proč odsuzovat tohle. Nejde se na všechno dívat jenom černobíle....

honzabru 15.09.2011 16:20:22

TomášJ: Diskusi o ničem z toho děláš ale jenom ty. Já přece netvrdím nic o tom, jestli je Xerion prodejný stroj, či není. To jen ty si to takhle vykládáš. Naopak, ať si každý koupí, co mu vyhovuje. Nikdy jsem neřekl, že je to špatný stroj či něco podobného. Pouze ti vyvracím tvojí fámu, že jakmile pásový traktor vjede na silnici, tak se rozpadne...

TomášJ. 15.09.2011 16:43:35

to honzabru potom, ale nechápu k čemu se tu vyjadřuješ, když jenom papouškuješ názory Jana SK a nic novýho nesděluješ smile

Btw nikde jsem nepsal, že se rozpadne, psal jsem, že to není košér pro pásy...

Jano SK 15.09.2011 16:51:10

TomasJ: na zaver diskusie by som ta este poprosil, aby si skusil rozlisoval medzi nazorom a faktom.

Dost sa snazim, aby to co napisem boli fakty, pretoze moje nazory jednak mozu byt mylne a jednak ani nikoho nezaujimaju.

Tomáš Kopa 15.09.2011 21:15:15

Rád bych přidal krátký komentář. Společnost Salix používá již pátým rokem pásový Challenger 765...takže zkušenost s pásovým podvozkem (jak někteří z Vás hodnotí OPRAVDOVÝ pásák) mají. Důvodem, proč pořídili první XERION byla významná úspora paliva a vyšší výkonnost se shodným nářadím....využití pro XERION je v tomto podniku cca 1800 h. Kromě podmítky, hloubkového kypření a orby také přihnojuje s rozmetadlem průmyslových hnojiv. U všech těchto prací dosáhli vyšší výkonnosti a nižší spotřeby paliva.

stenlynko 15.09.2011 21:23:53

počkajte, keď na pneumatikách bude namiesto nápisu Continental nápis Mitas, to už nebude tie pneumatiky len vyrábať, ale aj predávať smile

už teraz je to len stlačená tma s prímesou sadzí smile

Jano SK 15.09.2011 21:24:55

TomasKopa:

Vies sa opytat v Salixe, s kolkymi zavaziami v prednej naprave jazdi(l) ich MT765 ?

Kolko je to vyznamna uspora paliva a vyssia vykonnost?

Tomáš Kopa 15.09.2011 21:39:47

Jano SK :
Pokud vím, mají plné přední závaží vepředu, v přední nápravě nevím...Výkonnost byla v jednom roce se shodným nářadím (Terrano 8 FX s Optipack) vyšší o 15%, snížení spotřeby paliva 40%.

Jano SK 15.09.2011 22:01:15

TomasKopa: Kedze oba stroje maju zhodne motory CAT C9, sice s inou vykonovou krivkou - MT 765 max.320 HP, Xerion 380 HP - tak rozdiel spotreby 40% trochu hovori o tom, ze nieco nie je uplne v poriadku... Preto sa pytam prave na tie zavazia v prednej naprave, pretoze jeden stroj v CR sa pohyboval bez jedineho zavazia, co vyrazne ovplyvnuje preklz, stabilitu a vykon stroja. Na terrano + optipack = rychlost 10 - 15 km/h by mal byt preklz 6%, dotazeny stroj aspon 16 zavazi, radsej aj viac.

Honza.S2 15.09.2011 22:04:59

Závaží v předních kolech neměli když jsem tam byl naposled (2010).

Jano SK 15.09.2011 22:23:00

...jedine comu nerozumiem je dovod, preco vobec dali dole zavazia, alebo objednavali stroj bez zavazi ( 8 je standarne minimum..).??? A ked uz teda zistili, ze to nerobi poriadne, preco si aspon neprecitali navod na obsluhu? Nehovoriac o tom, ze na takuto drobnost by mali byt pri kupe od predajcu upozorneni..

v tom navode na obsluhu v tabulke ani moznost jazdenia bez zatazi v kolesach nie je... s tym nikto nerata - dava sa 16 az 28 zavazi x 57 kg...

GTA 15.09.2011 22:29:43

Jak píše Jano, tu mají též 765B a s Variem 5,7 metru jezdí za 10l/ha v druhé podmítce, velmi podobné hodnoty byly i v agregaci s jinými traktory (JD8530, MF8480).Asi se opravdu stala někde chyba.Pásák je na předku dotížen.

Tomáš Kopa 15.09.2011 22:37:34

Když se budeme bavit o faktech, tak 765 B má jmenovitý výkon 320 k dle ECE R24, XERION 3800 má jmen. výkon 344 k dle ECE R24. Max. výkony jsou něco jiného Jano SK. O tom, proč se na traktorech nepoužívá doporučené závaží, proč uživatelé nečtou návody k obsluze, a proč traktory dělají práce, které by mohly dělat jiné traktory....o tom bychom se mohli bavit opravdu dlouho... A další fakt : XERION používá plynulou převodovku, kterou ani JD900, ani Challenger 700, dokonce ani Challenger 800 zatím nepoužívá...

Jano SK 15.09.2011 23:01:22

Pisal si MT 765 - nie ze to je 765B.
Dakujem za info, ze maximalny vykon a nominalny je nieco ineho. Rozhodne vsak motor C9 je v oboch strojoch pri praci pod zatazenim tlaceny k maximalnemu vykonu, takze sa mi zda logicke to uvadzat.

Adminovi uz nezaplevelujme server, takze koncim s debatou, aj ked prevodovky je este zaujimava tema...

Zdenek Srytr 15.09.2011 23:36:16

Pokud to bude na podobně zajímavé téma, tzn. k věci a budou zde uváděná fakta, ne jen názory, nevidím důvod proč utíkat z této pro mnoho lidí zajímavé diskuze. smile

Navíc, když se do diskuze zapojí lidé, kteří vědí o čem píší, je to paráda!
Je to čistě na vás, vážení diskutující. smile

Jano SK 16.09.2011 10:31:46

To koncim s debatou bolo myslene z mojej strany ( pokrocila nocna hodina), ale ak su k tomu rozumne komentare, samozrejme rad sa zapojim.

Tomáš Kopa 16.09.2011 20:57:51

To Jano SK : Pokud ještě není moc pozdě, rád bych se zeptal, jestli právě převodovka nemůže být důvodem rozdílu ve spotřebě paliva u strojů, které používají stejný motor dokonce s velmi podobnými parametry..?

Jano SK 16.09.2011 22:20:29

TomasKopa: neni pozde...ani do krcmy ma dnes nezobrali, tak sa mozem venovat literature faktu.

Ak je skutocnost, co som mal ja informacie a potvrdil HonzaS2, ze jazdia uplne bez zavazi, tak to je absolutne nepochopitelne, ze ignoruju zakladne pokyny o nastaveni stroja, nevadi im preklz, ktory je zjavne ako by mal byt... tie vykony su urcite vyrazne ovplvynene, ale cisla ako 15% vykon a hlavne 40% spotreba su trocha extrem - su to vsak ich vyhodene peniaze.

Mas k dispozicii podrobnejsie udaje, z ktorych vyplynulo tych 15 a 40 %?

Vykon: Ak realne preklz Xerionu bol 10%, vykonnost vyssia o 15%, tak preklz MT 765B bol 26,5%, co si obsluha musela vsimnut a skusit riesit.... Jedna vec je este fabricke nastavenie merania preklzu v Cebis na Xerione - kto s tym jazdi by lepsie vedel povedat, ake su tam moznosti a co je je prednastavene. Na druhej strane podnik ako Salix ma asi podla GPS zmerane parcely a presne vedia, aka je plocha, nemusia brat v uvahu, co ukaze pocitadlo v traktore.

Spotreba: Podla udajov Horsch je potreba vykonu na Terrano 8FX 300 - 395 HP, sudiac podal udajov ku inym strojom ( 70 HP/m Tiger MT..) to bude asi smerom ku hornej hranici. Motory teda isly na viac-menej plny vykon. Tu uz Vario prevodovka neurobi to, co pri lahkej praci, kde moze ist vyrazne dole s otackami a rychlost ostane. ( lahky transport, rozmetadlo a pod.). Ak sa zhodneme, ze motory boli zatazene na 90 - 100%, dostaneme sa na hodinovu spotrebu asi 60 l/hod, zaroven by mal mat este naopak PowerShift vyhodu v prenose vykonu oproti Variu. Takze tu tych 40% v prospech Xerione tiez neviem najst.

Napada ma este chybovy kod v anglictine RYFM ( read your f***ing manual !), kde sudiac aj podla nedotazeneho stroja mozno nepovedali obsluhe MT 765, ze nema dat plny plyn 2.200 otacok a radit rychlosti podla ruky, ale nechat to na automat, ktory to dostane niekam ku 1.800 ot/min. Nebola by to prva obsluha a rozdiel spotrebe je zrazu 8 l/ha

Jano SK 16.09.2011 22:23:08

Este na okraj: V prezentacii na Xerion je uvadzana stycna plocha pneumatik:

Xerion: 4 pneumatiky 800/70 R 38 2.66 m2 ( tlak 1 bar )
JD8000/MT 700: 2,5 m x 0,635 x 2 = 3.18 m2 ( + 16% )
JD9000/ MT 800: 3.0 m x 0,762 x 2 = 4.57 m2 ( + 42 % )

Zetor 16.09.2011 22:30:29

Plést se do diskuze nechci, jen kdo by chtěl zhodnotit závaží na MT 765B v Salixu, tak zde může zkoumat...:

http://www.farmweb.cz/index.php?page=view_gallery&gal=24899

Zdenda Deere 16.09.2011 22:32:04

Dovolil bych upravit informaci o terranu v Salixu, nemají FX, ale mají FG smile

Jano SK 16.09.2011 22:39:40

Zavazia 0 ks ..... ale celkom by ma zaujimalo, kto s tymto napadom prisiel.

Tomáš Kopa 16.09.2011 22:52:36

To Jano SK : Údaje o vyšším výkonu a nižší spotřebě mám z vlastní zkušenosti. Osobně jsem v těch traktorech seděl, mám je potvrzené i obsluhou. Rád se taky držím spíš faktických údajů. Vyšší výkonnost byla dána vyšší rychlostí v kombinaci s prokluzem. O tom, kolik je reálný prokluz pro XERION víš asi víc než já.... a podobně je to i se spotřebou... Jel jsi někdy v traktoru XERION při práci ?

Tomáš Kopa 16.09.2011 22:54:21

To Zdenda Deere : Omlouvám se, je to opravdu Terrano FG s Optipack.

Jano SK 16.09.2011 23:46:00

TomasKopa: vies dat konkretne cisla? Ak sa rad drzis faktickych udajov, tak uricte mas udaje:

Xerion/MT 765 - prac.rychlost km/h, preklz %, hodinova spotreba, hodinova vykonnost - ako si sa dopracoval k tym rozdielom 15 a 40%.

Preklz Xerionu som odhadol, ak to bolo 1%, tak pasak mal 16%, co by si tiez obluha mala vsimnut. A bez akejkolvek snahy o znevazenie vykonu Xerionu sa naozaj pytam tych, co maju pristup do Cebis, ako je nastavene meranie preklzu. Pamatam si, ze tam je moznost merat preklz podla radaru a este nejeke ine ( na ktore sa nepamatam ), ktore byva nastavene ako standard z fabriky.

V xerione pri praci som v kabine nesedel, stal som vzdy na kraji pola.
v pasaku som pri praci sedel, aj stal na kraji pola.
Zalezi na tom?

Tomáš Kopa 17.09.2011 00:45:03

To Jano SK : Hlavní rozdíl byl samozřejmě v rychlosti, XERION jezdil o 2-3 km/h rychleji. Prokluz byl 5-7%. Pokud vím, prokluz kol se na každém stroji měří stejně - ať má kola nebo pásy. Je to rozdíl mezi skutečnou rychlostí a rychlostí měřenou pojezdvými koly. Měří se v %. Na monitoru palubního počítače CEBIS jsou VŽDY oba údaje - skutečná rychlost od radaru a rychlost od kol. A je tam udána i okamžitá hodnota prokluzu. Největší rozdíl byl v otáčkách motoru, XERION používá rozsah 1500-1700 ot/min při dodržení nastavené pracovní rychlosti. Nejvýraznější rozdíl byl v kopcovitém terénu, kdy převodovka Powershift limitovala jízdu do kopce a hlavně z kopce. Otázka, jestli jsi někdy seděl v kabině, je tímto opravdu zbytečná. Jinak, když jsme u těch faktů - není rozvor řady MT700 2.438 mm?

Jano SK 17.09.2011 07:59:27

Aky bol preklz u pasaku?
Kolko bola pracovna rychlost Xerionu?
Aky bol hodinovy vykon?
Aka bola hodinova spotreba?
Aka bola ha spotreba?
Ake bolo zatazenie motorov?

Ako limitovala prevodovka PowerShift jazdu do kopca a z kopca?

Ano, MT 700 ma razvor 2.438 mm, uvadzal som udaj 2.500 mm ako strednu hodnotu pre MT700/JD8000, kde JD8000RT ma 2.515 mm ( 99 palcov )

Jakub Medera 08.05.2012 22:15:31

Dnes jsem objevil zajímavý údaj o prokluzu v knize Traktory od prof. Bauera. Pro efektivní nasazení traktoru v tahové práci by hodnota prokluzu na zkypřeném poli neměla přesáhnout 15-20%, na strništi 10-15%. Údaj jsem uvedl pro ty, kterým se nelíbí hodnota prokluzu 8-12 % ve zkypřeném poli.

GTA 09.05.2012 09:06:40

Dovolím si do prof. Bauera malinkaté rýpnutí..... Jakýkoliv prokluz navíc je ztráta.Nafta, amortizace..... Obdělávání půdy je výrobní proces jako každý jiný, proto bych řekl, že cílem jest tlačit efektivitu směrem nahoru.

VonVagel 09.05.2012 11:55:19

to GTA: Rýpeš tady do údaje který je podložen několika desetiletími praxe a měřeními v terénu. A myslím si že některé věci mají své limity ale třeba se od tebe dočkáme konstruktivní kritiky místo rýpání. To umí každý druhý a já jsem v něm král:D

GTA 09.05.2012 12:13:10

Von Vagel: Moje rýpnutí ber spíš jako filozofické, neboť uspokojení jest brzdou vývoje a pokroku. smile

Chápu, že 100% efektivita je holá utopie, ať produkuju cokoliv.
Nevím, jestli jsou desetiletí výzkumu v tomto až tak moc směrodatná, vzhledem k tomu, jaké byla technika před třiceti lety a jaká je dnes.
Vědci jsou od toho, aby zkoumali a bádali, o tom žádná...... a jak je to tedy s tím globálním oteplováním? smile

Jakub Medera 09.05.2012 12:15:34

Když budu vycházet z mých údajů, tak rychlost byla 10-12 km/h při prokluzu 8-12%. Pokud vezmu průměr z hodnot, tak při rychlosti 11 km/h byl prokluz 10 %. Kdyby traktor neměl žádný prokluz, pracoval by při rychlosti 12,2 km/h ( to znamená o 1,2 km/h více ). Při záběru 7 metrů by teda při 0% prokluzu udělal o 0,84 ha/hod víc. A teď mi ukažte, který traktor má prokluz 0% a pak můžeme diskutovat. Netvrdím ale, že se ekonomika dnes neřeší a že není lepší jezdit s polovičním prokluzem. smile

honzabru 09.05.2012 13:38:23

Tady nejde vůbec o to, že se s prokluzem snižuje rychlost, ale že prudce klesá tažná síla.

Jakub Medera 09.05.2012 14:11:18

O to právě že jde, protože čím větší prokluz, tím pomaleji pojedu a tím více nafty propálím. A mně jde o to, kolik mi ušetří nafty traktor při prokluzu 5% oproti 10%. Napsal jsem vypočítanou hodnotu 0,84 ha/hod. ve prospěch 0% prokluzu proti 11%. Když jsme u té tažné síly, tak jsi to napsal blbě, protože s rostoucím prokluzem se zvyšuje tažná síla. Tu má traktor největší pokud stojí na místě a hrabe. Jistě je všem jasné, že maximální tažnou sílu na práci nijak nevyužiju. Mohu mít taky 0-5 % prokluz a tažnou sílu 0 kN jen díky tomu, že musím překonat valivý odpor. Pokud se podívám do grafu na rozmezí 5 - 15%, tak vyrázný pokles tažné síly tam není.

honzabru 09.05.2012 14:23:04

Je vidět, že nemáš žádné znalosti ohledně mechaniky. Napsal jsi hlouposti. Já budu mít za 2 roky doktorát na Fakultě aplikovaných věd, katedra mechaniky.

Největší tažná síla je samozřejmě při nulovém prokluzu.

K charakteristice smykového tření. Koeficient smykového tření za klidu je přibližně dvojnásobný oproti hodnotě koeficientu za pohybu a exponencielně klesá. To znamená, že ve skutečnosti kdyby traktor měl nulový prokluz oproti 11 procentnímu, tak nepojede o těch 11 procent rychleji, ale pojede o více procent rychleji. Právě kvůli tomu, že bude mít nelineárně větší tažnou sílu.

Jakub Medera 09.05.2012 14:27:16

Tak zřejmě pan prof. Bauer špatně napsal všechny hodnoty, které má i prakticky podložené z měření. smile

honzabru 09.05.2012 14:31:53

Nemáš zřejmě ani tušení, co je to veličina tažná síla. Doporučoval bych si zapsat nějaký předmět z technické vysoké školy. Ideální by byly kolejová vozidla. Všichni výrobci lokomotiv uvádějí v materiálech maximální tažnou sílu dané lokomotivy a je to počítáno při superideálních podmínkách kontaktu kola s kolejnicí.

Doplněk:
Největší tažná síla je skutečně při nulové rychlosti, těsně před tím, že se rozjede, ale při nulovém prokluzu. Žádné že stojím na místě a prokluzuju, protože to bych neutáhl nic.

Jakub Medera 09.05.2012 14:37:36

Nevím no, ale zpochybňovat jednu z největších kapacit ČR v oblasti traktorů se mi nechce. Tažná síla u traktoru je třeba síla, která působí na jeho závěs. Když to řeknu úplně blbě, tak kdybych ho spojil se zdí pružinou, tak bude nejvíce natažená, když traktor zastaví na místě a bude hrabat. Jestli si třeba nepleteš tažnou sílu s hnací silou.

honzabru 09.05.2012 14:42:47

Nepletu, přečti si můj doplňěk k poslednímu komentu. Asi jsi to po přečtení v té knize špatně pochopil. Jinak nechci se nijak kasat, ale každý rok v únoru jezdím přednášet na mezinárodní konferenci výpočtové mechaniky do Akademie věd ČR právě na téma nelineárního tření a věcí okolo toho. Navíc mi platí speciální stipendia za Výzkum, vývoj a inovaci. Takže něco málo taky vím smile

Jakub Medera 09.05.2012 14:53:09

Mám na to tady grafy, jak závislost tahové síly Ft na prokluzu, tak na prokluzové účinnosti dokonce i na účinnosti valivého odporu. Už vím, kde je zakopaný pes. Záměna tažné za tahovou sílu.

OŤAS 09.05.2012 15:12:51

Toto je velmi zajímavá diskuse. Nejsem vysokoškolák, ale tady se asi hodně hraje na slovíčka. V podstatě největší tahovou sílu má traktor na háku těsně před tím něž se začne hrabat. Pokud narůstá odpor, tak narůstá prokluz a tím narůstá graf tahové síly, ale v momentě když se zastaví a zůstane stát na místě (tedy 100 % prokluz),padá graf tahové síly rychle dolů. Zkuste si rozjet VARInu jen s řídítkama a běžte za ní. V ten moment je tam nulový prokluz, ale protože není ani žádný odpor, tak nezaznamenáte žádnou tahovou sílu. Což samozřejmě nemá žádný efekt pro jakoukoli práci. Zkuste ji rukama podržet až do momentu zastavení kdy už budou kola hrabat, tak dobře poznáte jak narůstá tah a v momentě kdy se stroj zastaví a hrabe na místě, protože nemají kola pevný styk s podložkou,cítíte že i ta síla na poržení nemusí být tak velká. A zkuste si přidat závaží a potom se můžete pokud to udržíte dostat až do fáze že ji udusíte. Praktické a jednoduché.
Myslím si že profesor Bauer je velká kapacita a i přesto že tyto výzkumy dělá řadu let , tak pořád je co objevovat , např. účelnost dotěžování stroje, použití pneumatik, typu, huštění......

Jakub Medera 09.05.2012 15:22:25

To Oťas: Přesně takhle jsem to myslel, jen jsem zaměnil z mé blbosti tahovou za tažnou sílu a tím došlo k nedorozumění.

Zetor 09.05.2012 16:19:45

No, na vysoké škole zemědělské jsem už téměř 8 let. Za tu dobu jsem došel k některým závěrům. Být profesorem nutně neznamená, že něco umíte a že jste odborník. To častěji znamená, že jste se na to v některé fázi nevyprdli, splnili/zešmelili jste co se po vás chtělo a občas jste někomu lezli ve správnou chvíli do zadku. Pravda, jsou i výjimky, ale není jich tolik, kolik by bylo hezké. Prof. Bauer asi o problematice ví dost, ale být vědec v ČR je zaměstnání jako každé jiné. Všichni si chtějí vydělat a někdy nemůžete pomlouvat toho, kdo vám platí. Pokud by Bauer tvrdil něco, a 10 traktoristů se zkušenostma by tvrdili opak, věřím těm traktoristům. A to platí pro jakéhokoliv vědce v zemědělství v ČR. Co se týká doktorátu, jedna úspěšná doktorka na naší katedře napsala do práce spotřebu Tatry při senážování 5 l/100 km.... Doktorát pro mě neznamená nic. Jen to, že doktor radši držel jazyk za zuby a občas někdy vyleštil něčí kliky. Taková je zkušenost z naší školy, platí to zde ve většině případů. Nevím jestli v Plzni je to tak jiné....

Ke Xerionu... Pojmy jsou hezké, vždy ale je to o ekonomice. Prokluz je mi volnej, spotřeba je mi volná, zajímá mě kolik mě to za rok stojí. Jestli má traktor velký prokluz a stojí o 5 mega míň, nevadí mi to, atd. Jestli ale do toho traktoru dám za dva roky milion v náhradních dílech, tak to je zlé. Takže neřešte prokluz a podobný chujoviny, za 3 roky vemte sešítek, napište kolik mega se do toho nalilo v náhradních dílech, jak dlouho to stálo, přičtěte pořizovací cenu a máte jasno. Nějaká spotřeba paliva vám to už nezachrání... Ne u traktoru kterej je dražší než podobný traktory o miliony.

honzabru 09.05.2012 16:36:48

No, aniž bych se chtěl kohokoliv dotknout... Kdo studuje vysokou a má rozhled, zkusil si nějaké předměty odjinud, poznal jiné učitele... tak to asi dobře ví sám... Úroveň vzdělání na řekněme diplomaticky některých oborech zemědělky a třeba ČVUT je neporovnatelná. Tak stejně neporovnatelná je úroveň mezi jedním balíkem fakult (ekonomická, pedagogická, filosofická, právnická, v Plzni i strojní...) a FAV. A to těžce. Radši nebudu dál dmýchat emoce.

Petr 09.05.2012 16:42:27

Co se týká vysokých škol zemědělských, tak pod Zetorův názor bych se v mnoha ohledech podepsal i já. A pokud jde o prof. Bauera, nepopírám jeho znalosti, ale od jisté doby tomu pánovi nevěřím ani nos mezi očima... smile

Martin Hruška 09.05.2012 20:39:35

Otázka vysokých škol je taková jaká je a asi nejlíp jí popsal Zetor, který se zde pohybuje. I v Německu jsou "kapacity v oboru" (mám tím nyní na mysli lidi, kteří se dají použít taky pro reklamu firem) středem zájmu firem. Tito lidé si často nechávají zaplatit přednášky, někdy i článek v tisku. Je to i v Německu a asi to je možné i u nás, kde je ještě menší rybník.

Na diskuzi o prokluzu mně zaráží jedna věc. V poslední době si každý větší podnik kupuje stroje na zpracování půdy se záběrem 8-12 m, všichni se předhání jak velký traktor dodali a málokdo přemýšlí o důsledcích. Nevím zda je to "neodborností" ředitelů podniků, nebo prodejců, ale trochu se vytrácí selský rozum.
V řadě skutečně odborných článků v německém odborném tisku jsem četl na téma utlačení půdy, že čím větší traktor s pneu, tím větší je při rozjezdu snaha obsluhy rozjet traktor tak , že už na začátku má prokluz kol . Prokluz kol = výrazné bodové utlačení půdy.
Řada lidí, kteří pořizují soupravy nepřemýšlí podle mého komplexně s ohledem na velikost tahače, dotížení, tlak v pneu. Už tyto první věci dávají předpoklad k menšímu nebo většímu prokluzu. Další věc je trénink obsluhy, aby traktor měl co nejnižší spotřebu + věci které na traktoru mohou vyšší spotřebu ovlivnit.

Řada nákupů velkých traktorů a nářadí je vyloženě prestižní věc pro podnik nebo firmu a často od reality.

Jen jedna poznámka k jedné diskuzi ,kdy byl tuším v Bohuňovicích Xerion na poli a měl odpojenou regulaci tlaku v pneu. Pro mně to něco znamená, že sice regulace na traktoru je,ale ve skutečnosti řidič jezdí s nastaveným tlakem pořád. Nechci vyvolávat zbytečnou diskuzi na toto téma, ale pokud si na traktor něco namontuju ,tak by to mělo být kdykoliv funkční a tlak měnitelný podle podmínek.

Jano SK 09.05.2012 22:23:23

Podla mojho skromneho nazoru, je poucka p.prof v podstate v poriadku... "pro efektivni nasazeni by preklz nemel byt nad X%". Takze logicky, kazde % pod X je zvysovanie efektivity, s cim dufam kazdy suhlasi.

Filozoficka otazka je preco zrovna to X je konkretne cislo ( 15 - 20% a pod)... podla mna vyslo z toho, ze kolesove traktory vzdy jazdili do tych na 20%, takze to sa dalo ako standard a vsetko nad to je uz "nefektivne". Nepochopil som to ale ako odporucanie byt spokojny s 20% preklzu.

Suhlasim s nazorom Zetora, ze podstatne su naklady na prevadzku pocas zivotnosti stroja deleno obrobene ha. A netreba zabudat do kalkulacie cenu stroja naslednom predaji, ked sa ta hruba ciara urobi.

Spotreba nafty ( a teda aj preklz ) v tom az taku malu ulohu ale nehra, ked si stroj chlipne tak 80 l/hod, pracuje rocne 1500 MH, tak to je 120.000 l nafty rocne !! Len rozdiel napr.5% je pri 1.25 EUR/l nafty rocne 7.500 EUR..

VonVagel 11.05.2012 20:16:32

To Zetor a Jano SK: Zajímalo by mě jakým způsobem si například budete kupovat auto/když jsou pro vás podstatné náklady na provoz. Zajímalo by mě co to jsou vůbec náklady na provoz. Pokud to chápu dobře tak si kupuješ auto/stroj podle toho kolik do něho budeš ročně investovat? Pokud ano zajímá mne jak k těmto číslům dojdeš. Nebavme se teda o naftě, údržbě, nákladech na obsluhu ale o tom zbytku... Jak na ten zbytek přijdu?zjistím ho? Musíte být kouzelníci nebo vědmy když víte co vás v budoucnu se strojem/autem čeká...a kolik a do řehio budete investovat...

To Martin Hruška: Já jsem příspěvek z Bohuňovic pochopil tak že obsluhu si nastaví tlak pole 0,8bar a jezdí tak pořád. Tzn. nemusí mít připojeny hadice...

Zetor 12.05.2012 20:33:26

Samozřejmě že do detailu ty náklady dopředu neurčíš. Ale dost z nich lze dopředu odhadnout podle zkušeností a pověsti, kterou si ty stroje vybudovaly. Spousta poruch je společná pro všechny kusy ze série. Největší kámen úrazu je u novinek, které se od předchůdce výzmnamně liší nebo ho nemají (viz třeba Axion 900). Ano, můžeš narazit i na páteční kus, a pak máš smůlu. I z těchto důvodů je lepší nikdy nekupovat stroj ze série, která se vyrábí teprve prvním rokem.

Pokud bych to měl uvést na konkrétním příkladu, tak znám farmáře, který si kupuje John Deery řady 8020. Novější ne, protože ví, že ta spolehlivost tam není taková a čím novější stroj, tím je to horší. Tak dokud to lze, tak shání tyto staré traktory. A nemůže si to vynachválit.

VonVagel 12.05.2012 21:46:21

Velice zajímavý názor. Co bude ten farmář kupovat za 10 let? Nevím ale já jsem se vě většině případu setkal s tím že zemědělěc byl spokojen se současnou značkou. Takže bych si nevybral... Kupuj si tedy podle zkušeností. My ostatní si budeme kupovat podle parametrů stroje, ceny atd.

Jano SK 12.05.2012 21:58:55

VonVagel: Ja by som sa prave opacne opytal, ako mozem nieco kupovat a NEVEDIET ake budu prevadkove naklady?

Velmi silno ma zaujimaju naklady na prevadzku ( provoz ), to je jedniny podstatny udaj, ktory je smerodajny pri obstaravani akejkolvek investicie ( jedno v akom obore ). Pretoze rozdiel nakladov na prevadzku a vynosov z danej prevadzky je zisk alebo strata a teda to, ci podnik zije alebo nie. Cena samotnej veci je druhotna, je to iba o vyske uveru, t.j.rokovanie v banke. Ak da banka financovanie na stroja za 150.000 EUR, tak da aj za 200.000 EUR.

Ako dojdem k cislam o prevadzkovych nakladoch ? Zoberiem si stroj na operativny leasing / z pozicovne, taktiez viem, ako bude cash-flow ( pravidelne mesacne flat-rate platby, raz rocne a pod.). Preto velka vacsina firiem berie napr.auto na operativny leasing, preto funguju pozicovne strojov a podniky sluzieb - zakaznik vie, ake budu naklady pocas celeho obdobia ( vyska operativneho leasingu - neriesim opravy a pod.), kolko dam sluzbarom ( opat neriesim nejeke poruchy ). Smerom na zapad od nas - a skor ci neskor to dojde aj sem, je vyrazna vacsina velkych strojov u zakaznika na 2-3 roky, ma pokrytu poistkou/zarukou pripadne poruchy, potom ide stroj prec za vopred priblizne jasnu cenu - takze nie je problem naplanovat cash-flow a ekonomiku na dany stroj a vidiet, ci sa jeho prevadzka vzhladom k vynosom oplati.

Zetor 12.05.2012 22:42:48

To VonVagel: Budete si kupovat podle parametrů a ceny? Ale nebudete smile

Představ si, že sháníš traktor 260koní, bez zvláštních nároků na odpružení či převodovku... Kolik máš výrobců? JD, CNH, Fendt, Claas, SDFG, JCB, MF, snad i nějakej Kirovets a kdo ví co ještě. Všechny splňují parametry, a teď si to seřaď podle ceny. Takže si koupíš ten Kirovets? Nebo Same, Lamborghini či Deutz? No určitě si nekoupíš CNH, to bude drahý, o Fendtu a JD ani nemluvě... Jaktože většina lidí zvolí ty poslední dvě značky? Ty nejdražší... Nebude v tom hrát alespoň minimální roli ta všeobecně známá spolehlivost? Jinak prosím, kupujte Same a podobné smile

A co ten farmář udělá? V ten smutný den, kdy tyto staré dobré traktory nebudou k mání, tak koupí novější, ale přehodnotí své přemýšlení. Nebude na těch traktorech točit 20 000 mth, ale prodá je po 6-7 tisících. A pokud to tak půjde dále, tak si člověk řiká, že když ten traktor půjde za pár let stejně z domu, tak možná by nevadilo, kdyby to byl ten méně kvalitní. Vždyť za 6 000 mth se těch poruch neprojeví tolik, jako za 12 000. A poté si třeba JD a další výrobci uvědomí, že něco dělají blbě a začnou přemýšlet jinak... Ale kdo ví...

Honza.S2 13.05.2012 09:32:40

Znám farmáře který si pořídil nejvýkonnější traktor v plné výbavě včetně prvních GPS navigací, ročně najel cca 600 - 800 mth, po zhruba 3600 - 4000 mth mu řek goodbye smile

a na dvoře už stál opět nový v plné výbavě. Společně s ním to takhle provozovalo ještě několik podniků v okolí.
Přišla ale BPS, úvěry, finanční krize, traktory už jezdí přes 6000mth.
Výměna traktoru po 6000 - 7000 mth je ideální stav smile

Byť je to i John Deere nebo Fendt. Ale ve skutečnosti se kupuje většinou traktor s tím že bude jezdit v podniku 8000 - 10 tis. ne li 15.
Jinak operativní leasing funguje dokonale ve stavebnictví, Caterpillar je toho příkladem, ovšem když fungovala půjčovna v r. 2008, měly tam i 2 kolové traktory Challenger ale zájem příliš nebyl, snad v pár případech kdy se musel u zákazníka nahradit stroj v opravě. Docela dobře ale začíná fungovat pronájem strojů u prodejců Agrofertu, viz. pár sklízecích mlátiček a kloubový NH.
Z mého pohledu je traktor jakýsi "základ" farmy, ale osobně bych viděl cestu operativního leasingu/pronájmu u sklízecích mlátiček.

Jiri Rakus 13.05.2012 17:21:45

Zajímavá diskuze. Každopádně vidina tzv. půjčovny kombajnů je zajímavá. Zkoušel jsem si doma počítat, kolik kombajn ztrácí na hodnotě stáním v nevyužitých měsících. Je to opravdu šílené číslo. A když s kombajnem opravdu nezačínáte v červnu travičkama a nekončíte v lednu kukuřicí, při 24 hodinovém nasazení, tak bohužel kombajn tolik nevydělá. Jak píše Zetor. Nejhorší varianta by mohla nastat, když výrobci světových značek traktorů se začnou úzce specializovat na traktory s maximální výdrží 5000MTH a míň. To pak u nás vzniknou šrotiště 10-15 letých traktorů jako v USA. Ikdyž nemá cenu tady nic plánovat. Stačí, aby zrušili zelenou naftu a zase se bude uvažovat jiným směrem.

Jano SK 13.05.2012 22:40:03

Osobne si myslim, ze u drahsich velkych t.j.nosnych strojoch podniku je idealne sa ho zbavit vtedy, ked sa skonci poistka ( inak povedane zaruka ) za rozumnu cenu, t.j. 2 - 3 roky. Cena poistneho potom ide hodne hore, pretoze stupa riziko toho, ze nieco drahe odide.... Takze tych mozno 6.000 Mh moze sediet. Takyto stroj je predajny za rozumny peniaz, rychlo je nazad cash potrebny na novy stroj. Podla mojho nazoru, je lepsie vediet, vopred kolko ma bude stat prevadzka, ako mat skrytu premennu, co bude stat nova prevodovka a pod., ak ten stroj este budem prevadzkovat dalsie 2 roky.

Co sa tyka stavebnictva - svetovo najvacsim zakaznikom vyrobcov su pozicovne, a to sa bavime o objednavkach v STOVKACH kusov pre jednu pozicovnu. Je to vsak trochu odlisne prostredie, pre stavebnictvo je pozicovna optimalna - ak dostanem ako firma projekt, stroje ktore postupne potrebujem na stavbe si pozicam na par dni / tyzdnov a vratim, sezona na vsetky stroje je vsak v podstate 10 mesiacov za rok, takze su stroje velmi casovo vyuzite a ich prenajom je preto zaujimavo lacny.

Ak by tak isto mal fungovat prenajom kombajnu, prenajimajuca firma by musela vediet zohnat hodne ha pocas co najdlhsieho obdobia, v nasich koncinach asi by to muselo byt mozno HU, CZ / SK / PL. Ak nema na kombajn viac prace ako kazdy majitel / sluzbar, nema vyznam do toho ist. Kombajn do najmu od importera je podla mna skor snaha zbavit sa skladu ako ekonomicky zaujimava cinnost.

Za rozumnu a efektivnu cestu vidim skor nieco ako maju nemci "maschinen ring", ze si par podnikov kupi spolocny vacsi stroj a deli si jeho naklady, pricom kazdy profituje s nizsich prevadzkovych nakladov. Tomu absolutne nepriali choro nastavene dotacie priamo na stroje ( aspon u nas ) a trocha aj mentalita, ze ked ma sused, aj ja musim mat, nech mi zavidi( asi nie iba u nas)

Tento server je housován v Datacentru Moravia

Script vykonan za: 0.031260967254639.s