Pavel Toman   17.04.2012 11:38:21

---

Hezká a zajímavý galerka Všechny ty nádrže jsou na osivo, nebo má možnost i hnojení pod patu?

FLYMANN   17.04.2012 11:45:46

---

Nechápu tenhle ,,americký" způsob hospodaření.. zasít kukuřici po kukuřici.

Jiri Rakus   17.04.2012 12:25:17

---

Žiješ v ČR, kde prostě zemědělství nemá místo. Aby se družstva uživila.musí dělat to, co jim vynáší. Mnohdy se kašle na osevní postupy. Je zde mnoho bioplynek, které prahnou po kukuřici a je to dobrá možnost jak si vydělat. To samé množství řepky v ČR. Samozřejmě,že by se dobře dívalo na pole s lnem, pole s cukrovkou (mnohdy nevídané), pole s mákem. ale prostě už tady pro tyhle plodiny místo není. Hlavně,že je místo pro Hyundai, Tesca, Lidly a ostaní hovadiny, které tady ničí rázy krajiny a všeho kolem. Ale ono na každou svini se voda vaří a jednou, už to přichází Nás Amerika nezachrání a lidí volají po domácích produktech ze dvorů. Ty plodiny berte s rezervou. Někde se přeci jenom pěstují. Ale co se týče cukrovky a cukrovarů, rapidní úbytek

FLYMANN   17.04.2012 12:39:22

---

Já to chápu, je jasné, že každý chce mít zisk a ekonomicky na tom být co nejlépe, ale za jakou cenu, je to drancování pozemků a že to takhle pár let jde neznamená, že za dalších 50 let to bude stejné, ale to si tyto lidé neuvědomují, protože žijí tím co je teď a teď chtějí vydělávat, je to ať v politice, tak ve všech sektorech průmyslu...

neznalek   17.04.2012 12:55:55

---

to máte jednoduché, vetšina ZD či akciovek nehospodaří na vlastním, ale na pronajatem...tak proč to neždímat, neníčim si svoje. Vyzráli na to němci a ostatní verbeš, nechávají si kukuřici pěstovat u nás a neničí si vlastní A takových příkladu znam mraky....

jarco   17.04.2012 13:20:27

---

to FLYMANN : v USA pestujú hlavne kukuricu a sóju to je jedna vec...

inak dávam zapravdu Jirimu Rakusovi že keď chce podnik prežiť tak robí po čom je dopyt a tiež je pravda že vidíme často na cudzom hospodáriť štýlom "vydojiť z pôdy čo sa dá" ale ono sa ešte vráti ta doba keď nám bude pôda vzácna lebo inak sa otrávime...

FLYMANN   17.04.2012 14:02:37

---

To jarco: Ano na jihu převážně sóju a čím severnějí, tím více kukuřice a i nějaké pšenice...

lexion770   17.04.2012 14:11:21

---

Chtěl bych se zeptat jak je zde dosaženo přesného uložení osiva. U většiny přesných secích strojů je nejdůležitější vzdálenost od dávkovací ústrojí a půdy, aby byla co nejkratší vzdálenost pro přesné a rychlé uložení osiva.

téesák   17.04.2012 15:20:29

---

tady máš to dávkovací ústrojí pokud dobře vidim na každý jednotcei zvlášť, takže si myslim že by to přesný bejt mělorozdělovač ti to tam nahází v přesnym počtu zrn a vzdálenost se ti podle mě reguluje na přesnou na každý výsevní jednotce

lexion770   17.04.2012 15:27:22

---

Díky za vysvětlení

Zetorista7711   17.04.2012 15:42:00

---

Eště doplním že podnik seje kukuřici 4krát za sebou, na jeden rok se dá pšenice a pak se jede zase nanovo.

BORIS-SK   17.04.2012 16:01:04

---

Neviem presný citát z učebníc o poľnohospodárstve ale kukurica je myslím že jediná polodina ktorá sa dá a môže sa dať viac krát po sebe za sebou...ako hovorím už je to daleko čo sme sa to učili ale je to tak, tak že v tom by problém nebol......

Pavel Toman   17.04.2012 16:03:23

---

Kukuřice je jedna z mála, a v našich podmínkách snad jediná, rostlina, která pěstování v monokultuře = několikrát po sobě, snáší bez nějakého výrazného výnosového deficitu.
I zde v ČR jsou založeny dlouhodobé pokusy, kde se kukuřice pěstuje 40 let po sobě a stále se jí daří.
Druhá věc je ale tlak škůdců, chorob a plevelů. V Americe tohle řeší GM kukuřice, ale s těma to je unás tak jak to je.....

Ještě taková perlička, co nám řekl jeden pan profesor.
Kdesi ve Středních Čechách je zemědělec, který již 18let!! seje neustále ozimou pšenici pořád a pořád dokola.

lexion770   17.04.2012 16:15:49

---

Já bych byl radši kdyby GM Kukuřice ( a nejen jí) si nechali v Americe. Moc těmto rostlinám nedůvěřuji.

TomDuba   17.04.2012 16:18:17

---

A ještě jedna technická - narážíte tady na BPS, ale Višňové snad žádnou bioplynku nemá, ne? Prostě tím chci říct, že drtivou většinu kukuřice pěstuje na zrno, tudíž tentokát jsou v tom jakékoliv BPS nevinně...

Petr   17.04.2012 16:58:55

---

Byla zde zmíněna GM kukuřice, dovolím si proto jen malou poznámku obecně ke geneticky modifikovaným rostlinám. Na toto téma bylo už zpracováno nespočet studií na celém světě, dokonce i u nás Akademie věd na GM rostliny zpracovávala nedávno výzkum. V žádném z nich ale nebyl prokázán jakýkoliv negativní vliv na člověka nebo na okolní organismy. To, co v Evropě šíří zelení a jim podobní jsou jen nepotvrzené dohady bez racionálního základu. Smůla jen, že EU jim na to (nečekaně) skočila. Takže předsudky stranou. Neříkám, že je to dokonalý, ale je to přinejmenším jedna z cest…

FLYMANN   17.04.2012 17:06:49

---

Ano GM rostliny je jedna z cest, ale záleží jak jsou modifikované, pokud se jedná o BT modifikaci proti zavíječi, tak je to lepší než na celé pole aplikovat insekticid a zabít i to ce není potřeba, ale pokud se jedná o modifikaci kdy se místo herbicidu využívá k ošetření pouze glyphosate, tak si nejsem jist vznikem rezistentních rostlin...

Petr   17.04.2012 17:32:54

---

Pravda, s tím možným vznikem rezistencí by mohl být do budoucna problém. Nicméně v USA údajně už existuje kukuřice odolná vůči suchu, respektive dokáže fotosyntetizovat za podmínek, kdy ostatní rostliny fotosyntézu zastavují. A budu-li vycházet z některých modelů, které například pro jižní Moravu předpovídají do roku 2020 až 2050 docela brutální sucho (víme, jak to vypadá letos), tak v tomhle ohledu zde vidím obrovský potenciál… Pochybuju, že by se začaly znovu nějak mohutně budovat nebo obnovovat závlahové systémy.

Zetor   17.04.2012 17:39:18

---

Myslím, že nejprve je potřeba si ujasnit, co Vám vadí z hlediska vztahu člověka k půdě. Očividně Vám vadí, že se pěstuje kukuřice v monokultuře, což je bežná praxe snad na celém světě. Zvláštní, že Vám nevadí, že se po poli jezdí náklaďákama, po nichž jsou tam koleje vidět ještě dva roky. Ani Vám nevadí spalování slámy ve spalovnách, ani to, že podniky bez živočišné výroby nehnojily svá pole hnojem či kejdou již několik let... Za velký problém považujete monokulturu kukuřice.

Myslím, že to je od vás nevěděčné vůči Višňové. Podnik je lídr v oboru dělené dopravy, kam se na něj všichni hrabou. Hnojí kejdou, drůběžím trusem, živiny do půdy dává i minerálníma hnojivama. A jako jeden z prvních podniků v ČR přistoupili k důslednému podrývání celé výměry dlouho před tím, než se to projeví jako problém v celé republice. Myslím, že v otázce přístupu k půdě je to jeden z lepších podniků.

Mrzí mě, že taková diskuze vznikne u této galerie. Už několikrát jsem v zpravodajství viděl fotky z Opavska s názvy "vylévání kejdy" apod., kde jezdí Tatra 148 s otevřeným šoupětem a tváří se, že aplikuje kejdu, která z ní téměř volně vytéká... Nad tím se ale nikdo z Vás nepozastaví. To asi jen já nevěřím svým očím....

FLYMANN   17.04.2012 17:40:11

---

Ano, to je pravda, podobné šlechtění je i u energetických rostlin, kdy je potřeba co největší výnos, proto rostliny odčerpávají hodně vody a šlechtěním se snaží tento jev snížit na co nejmenší spotřebu vody při co největší výnosu... Vím že kukuřice má této vodní kapacity okolo 350 l a pšenice okolo 1000 l na tunu výnosu...

FLYMANN   17.04.2012 17:47:54

---

to Zetor: Já se pozastavuji nad tím co je aktuální, teď je to například tato galerie, kde mě zaujal jejich systém osevního postupu, který v našich končinách není úplně běžný, jistě že třeba tato půda víceleté pěstování kukuřice zvládá.. A ostatních problému počínaje absencí hnoje v zemědělství a konče utužením při necitlivém užívání různých technologií zpracování půdy jsem si vědom, ale je třeba si něco nechat i na jiné galerie

Jiri Rakus   17.04.2012 18:12:30

---

to Zetor. Chápu tvé rozhořčení, jsem si plně vědom problémů. Ale u téhle galerii probíráme kukuřici. Pokud vím, tak koleje, hnojiva. org. podíl v půdě se zde už tolikrát řešil, že už i Zdeňěk to redukuje,jelikož se to probírá pořád dokola. neodsuzuju podnik. Jen poukazuju na monokulturu. Ještě takové perlička. Znám sedláka, co dává už 9 rokem zasebou brambory a prý pořád stejný výnos. Hnojí poctivých 80t/Ha Prostě tolik,co traktor ubere při orbě . Zajímala by mne otázka kukuřice vs. eroze půdy. Určitě to nebude pravé ořechové

Pavel Toman   17.04.2012 18:34:29

---

Vzhledem k množství posklizňových zbytků tady nebude s erozí takovej průšvih jako při klasické přípravě.

Ondra A   17.04.2012 19:17:13

---

Nádherná soupravu - kolik tak za den zasejete okolo 70 - 100 ha ? Jaký je způsob přípravy ? Po sklizni podmítka a před kukuřice opět ? ..celkem Vám to asi vynáší a šetříte náklady, přijde mi mnohdy zbytečné připravovat pod kukuřici "jak pod cukrovku". Dej tady potom fotky ,jak to vypadá po zasetí (v době růstu)

Pepe.N   17.04.2012 19:57:22

---

Nedá mi to, abych do této diskoze nevstoupil, protože mi některé komentáře příjdou zcestné. My u nás taky pěstujeme kukuřici po kukuřici a nevidím v tom problém do půdy se hnojivo přidává podle potřeby jak ho potřebuje rostlina tak si myslím, že se půda nedrancuje. Kdyby jo tak nic nevyroste!! Kukuřice je lukrativní komodita co by tam měl člověk zaset, když třeba krmné komodity jsou prodejné, když nejsou čemu dát?? Funguje tady nabídka a poptávka a ta hlavně rozhoduje. Každé pole zpracovaváme do hlobky 25 - 30 cm, aby nebyl problém s erozí, ale pokud spadne během chvíle 100 mm vody tak to uteče všude i v pšenici!!

FLYMANN   17.04.2012 20:40:19

---

To Pepe.N: Oni se tyhle změny neprojevují hned, ale třeba za 20 - 30 let, na některých půdách se nemusí projevit skoro vůbec, jde o to, že pokud se plodiny nestřídají zvyšuje se tlak těch samých škůdců, plevelů a chorob na to stejné stanoviště, to se pak projevuje v dávkách chemie a v reziduích v půdě a poté i v samotných rostlinách, ptoto by měl být určitý sled plodin, aby se těmto různým faktorům zabránilo a fungoval tzv. trvale udržitelný systém hospodaření...

Pepe.N   17.04.2012 20:58:56

---

To FLYMANN: Tak to je celkem jasný, že se to neprojevý za týden. Tak my se snažíme dát kukuřici 2 roky po sobě, pak příjde pšenice, řepka (na vhodných pozemcích), pšenice a pak kukuřice. Jsem už deset let u firmy a co se týká chemické ochraný, kterou provádím tak jsem se nevšimnul zvýšené dávky chemických přípravku, pořád jedeme to samé. Naopak co se týká třeba půdy tak z hlediska posklizňových zbytků z kukuřice se vlastnosti půdy změnily k lepšímu.

luba   17.04.2012 21:00:58

---

TO Ondra A:ještě jsem s obsluhou nemluvil,ale ten počet zasetých hektarů za den bude minimálně dvojnásobný. Co se týče operací,které se provádí po sklizni,tak loni se nám podařilo díky suchému podzimu všechny pole dvakrát zpodmítat. Docela hodně pozemků se na podruhé dělalo simbou SL 700 na hloubku 25cm. Bohužel zima byla chudá na srážky o sněhu ani nemluvím,prakticky žádný nebyl,což se na rozkladu slámy docela podepsalo,proto tolik rostliných zbytků. No a na jaře se postupuje následujícím způsobem,pole se pohnojí močovinou a ihned za rozmetadlem se připravuje v podobě amerických mulch finischerů a českých hurikánů. Tam kde se seje kukuřice po obilí tak tam samozřejmě kompaktor

medulin   18.04.2012 09:33:54

---

Lesy Konopiště sejou kukuřici 26let po sobě. Hmotu většinou odváží a že by nějak doplnovali organickou hmotu mi není známo.
Vedlejší podnik má silážní kukuřici možná pátým rokem po sobě a jen diskuje.

Milos P   18.04.2012 11:02:33

---

To Jiří Rakus za Hyundai bud rád lidi mají aspon práci pořád lepší než solární panely

miruna   19.04.2012 22:48:44

---

vůbec nevím proč se zde někteří pozastavují nad tím, že se dělá kukuřice vícekrát po sobě. Přece kukuřice je zde skoro jediná která se dá bez problémů dělat vícekrát po sobě. Je to úplně normální jev z praxe a i osevním postupům to neodporuje. A jestli někteří zde to vidí jako velký problém, tak s tím ani odbornějc nebyli seznámeni, tudíž ani neví o čem mluví. Navíc tento podnik má s kukuřicí obrovské zkušenosti, protože sejou a sklízejí každoročně kolem 7000ha kukuřice. Raději nekomentujte věci, čemu moc nerozumíte.

jana77777   20.04.2012 20:28:19

---

Je škoda, že se nikdo nezajímá o technické parametry, této soupravy.Secí stroj s pneumaticky nastavitelným přítlakem,systém SEED PRO se systémem vypínání jednotlivých řádků ,takže nedochází k přesévání , sledování vzdálenosti jednotlivých semen v řádku. Traktor s motorem 3B ,plynulou převodovkou, ,autotrac a sledování provozu JDLink.

michal003   20.04.2012 21:14:13

---

Pravda, pri pohľade na tú sejačku som aj zabudol na JD Link. Takže otázka na všetkých čo majú R-kové traktory: POUŽÍVATE JD LINK A MYSLÍTE SI, ŽE SA TO OPLATÍ KÚPIŤ AJ DO BUDÚCNOSTI???

honzabru   24.05.2012 14:55:57

---

Získal jsem pár zajímavých informací od kolegů farmářů ze zámoří. Jsem v kontaktu se třemi špičkovými farmáři z oblasti kukuřičného středozápadu USA. Jeden hospodaří ve středozápadní Indianě, zbylí dva ve východním Illinois. Farmář z Indiany má lehce přes 1000 ha, ti z Illinois okolo 2000 ha. Osevní sled je většinou kukuřice-kukuřice-(kukuřice)-soja, někdy jsou místo soji zasety fazole. Dosahované výsledky patří k nejlepším na celém středozápadě USA. Lepší pozemky poskytují výnos kukuřice až 16 tun v suchém. Samozřejmostí jsou rozbory půdy, mapování výnosů, zpracování půdy na základě konkrétní situace. U jednoho farmáře z Illinois i mapování ph pozemků v reálném čase pomocí stroje Veris při rychlosti 16 km/h. Hnojení kukuřice probíhá metodou Cultan.

Jejich zkušenosti za více než 20 let tohoto osevního sledu:

Kukuřice po kukuřici poskytuje v průměru o 10 až 15 procent nižší výnos, než kukuřice po soji. Nižší výnos je dosažen vždy. Pokud je kukuřice třetím rokem, výnos nadále klesá. Zároveň je potřeba zvýšeného hnojení čpavkem, větší důraz na management rostlinných zbytků a zdravotní stav rostlin u kukuřice po kukuřici je znatelně horší, než kukuřice po soji.