<<< Následující galerie Předchozí galerie >>>
Autor:
MartinZajištění cen zemědělských komodit v KBZajištění cen zemědělských komodit v KB
Mít jistotu ceny zemědělských komodit je možné i přes extrémní volatilitu globalizovaného trhu
Nalézt jistoty na dnešním globalizovaném trhu není jednoduché. Propojenost světové ekonomiky skýtá řadu možností i velkých obchodních příležitostí, na druhé straně však přináší také mnohá úskalí – například v podobě značné volatility cen zemědělských komodit. Tato rizika se týkají prakticky všech odvětví lidské činnosti, zemědělství a potravinářství nejsou v tomto ohledu výjimkou.
V agrárním sektoru se v dnešní době často hovoří o nutnosti hlubšího propojení vazeb domácích prvovýrobců (zemědělců) se zpracovateli (potravináři), ale i prostředníky těchto propojení (obchodníky). Důvodem je obecně akcentovaná poptávka našich spotřebitelů po českých potravinách vyrobených z tuzemských surovin. Tato skutečnost se promítá i do pohledu státní správy, která rovněž cílí na domácí stabilitu, a snaha o pevnější propojení prvovýrobců se zpracovateli se promítá do dlouhodobé strategie orgánů státní správy.
Ceny zemědělských komodit určují světové trhy
Přes uvedenou snahu však světový trh kvůli globalizovaným cenám často nahrává situaci, kdy se domácím zemědělcům spíše vyplatí komodity prodat v zahraničí. Tuzemští potravináři pak zase v cizině často výhodněji nakupují vstupní suroviny. Tento paradox je do značné míry determinován právě velikostí světového trhu, přičemž při tvorbě cen hrají hlavní roli velké burzy s celosvětovým dopadem. Příkladem může být americký CBOT (Chicago Board of Trade) nebo EURONEXT (dříve MATIF), který ovlivňuje ceny především v Evropě. Tyto hlavní burzy zemědělských komodit pak ovlivňují cenový vývoj i na menších národních trzích. Vývoj cen na světových trzích má tak dopad i na Českou republiku, jejíž trh se řadí mezi menší, a většinou proto vývoj na světovém trhu kopíruje, včetně výkyvů v cenách zemědělských komodit.
Rozdílné potřeby, nejisté podmínky
Potřeby a možnosti všech aktérů v řetězci od výroby až po zpracování se velmi liší. Zemědělci, kteří často nedisponují dostatečnými skladovacími kapacitami, mají přirozeně zájem prodat své plodiny za co nejvyšší ceny. Zpracovatelé se zase snaží pokud možno co nejvýhodněji v požadované kvalitě komoditu nakoupit – jejich zájmem je tedy koupit za co nejnižší cenu. Obchodníci, jejichž skladovací možnosti jsou obvykle uzpůsobeny pro dlouhodobé uchovávání komodit kvalitativně i kapacitně, kombinují zájmy obou dvou výše zmíněných článků v řetězci. Bez možnosti využít finančních zajišťovacích obchodů jsou však jejich možnosti poměrně omezené.
Všichni aktéři se přitom přímo nebo nepřímo řídí vývojem cen zemědělských komodit na hlavních světových burzách (v případě Evropy zejména zmíněný EURONEXT). Stanovit vhodnou dobu, kdy je výhodné komoditu prodat a kdy nakoupit, není lehký úkol. Predikce vývoje cen, nezřídka ovlivněných spekulativními zájmy, se mnohdy liší podle různých zdrojů. Vybrat správný termín a parametry se tak často stává předmětem značné nejistoty při rozhodování o dalším obchodu.
Zajištěná cena pro zemědělce, obchodníky i zpracovatele
Atraktivní alternativou řešení obchodů s komoditami, která přinese do celého procesu značnou míru jistoty, může být využití služeb Komerční banky v oblasti zajištění komoditních rizik. Zajistit si lze například ceny potravinářské pšenice, řepky, kukuřice, ale i cukru nebo kávy. Za minimální objem zajištění se bere 100 tun dané komodity.
Pokud chce mít prodávající nebo kupující zajištěnou fixní cenu zemědělské komodity, může si ji díky termínovanému obchodu s KB dohodnout kdykoli (před setím, na začátku roku, před a po sklizni), primárně v období, kdy je pro něj cena na burze (EURONEXT) příznivá. Ideálním předpokladem (ne však nutným) je fyzický kontrakt, ve kterém má prvovýrobce, respektive zpracovatel, cenu zemědělské komodity navázanou na cenu burzy, a to k určitému budoucímu dni nebo období (tato cena tedy není k datu podpisu fyzického kontraktu zatím známa). Datum fyzického prodeje, respektive nákupu komodity, nemusí odpovídat tomuto dni. Existence tohoto typu kontraktu, kde je cena navázána na cenu burzy, dává prvovýrobci (zpracovateli) absolutní nezávislost v cenovém rozhodování. Prvovýrobce (zpracovatel) s Komerční bankou pouze domluví zajišťovací obchod, jehož předmětem je výměna v té době neznámé ceny burzy (tj. ceny uvedené ve fyzickém kontraktu) za fixní známou cenu k určitému budoucímu časovému okamžiku. V žádném případě tedy nedochází k narušení současných dodavatelsko-odběratelských vztahů, které naopak mohou díky vysoké transparentnosti a vazbě na světové trhy nabýt nových rozměrů. Obě varianty zajištění, tedy prodej i nákup při zajištěné ceně, jsou znázorněny na uvedené ilustraci.
Jistotu do celého procesu zajištění fixní ceny vnáší také dlouhodobé zkušenosti Komerční banky s řízením komoditních rizik pomocí derivátů. Výhodami jsou zejména oddělení fyzického prodeje/nákupu a možnost zajištění ceny v jakýkoli okamžik, tedy vysoká flexibilita, větší transparentnost (přímá vazba na EURONEXT), libovolný termín vypořádání, zajištění ceny v CZK i v EUR a zejména participace obou stran obchodu (kupujícího a prodávajícího) na příznivém cenovém vývoji.
Zveřejněno: 19.07.2013 04:00
Zpět na seznam galerií v kategorii
Počet zobrazení 5048