Lexion700   04.07.2014 11:48:29

---

Škoda, že taková hromada kvalitního hnoje končí v těhle zrůdnostech. Ten digestát co z toho jde hnůj nenahradí.

zmijucha77   04.07.2014 14:45:50

---

Diky za takovou galerku, aspon pro nas, co se dostaneme tak max k vyvozu digestatu, je to zajimave.

SeFzDN   05.07.2014 11:35:11

---

Ten digestát co z toho jde je několikrát kvalitnější než hnůj,rozmetání bez problému,žádné kameny,sláma nic,prostě bezproblémové,také je lepší potom uskladnění separátu,neroztěká se jak obyčejný hnůj a navíc v BPS končí tak 15% hnoje takže většina jde na pole i tak

Zetor   05.07.2014 11:46:12

---

Digestát je několikrát kvalitnější než hnůj? Jak jste proboha na takovou pitomost přišli? Právě naopak...

TomDuba   05.07.2014 12:53:56

---

Nejsem tedy velký chemik, ale přeci tím, že bioplyn je z cca 40 - 70% tvořen metanem, tedy CH4, tak v tom digestátu musí chybět, hlavně ten uhlík.

Někde se tu myslím i psalo, že se jedná v podstatě o "obdobu" umělého hnojiva, tedy jeho složením.

Pokud se mýlím, tak mě opravte.

Matúš.V   05.07.2014 13:12:50

---

Každý digestát má rôzne zloženie. BPS u nás je chovaná silážou, cirokom, hnojom a výstupné živiny sú celkom zaujímavé s pohľadu fosforu, draslíku, dusíku a stopových prvkom. Dokonca je zásaditý a dočasne zlepšuje PH. Ich formy sú prístupné, problém, je že namiesto uhlíku je v ňom lignín, nie je to ani obdoba priemyselného hnojiva. Síce je pravda, že prvé obdobie niekoľko rokov sa porasty zlepšujú ale veľkým úbytkom uhlíku dochádza po niekoľkých rokoch paradoxne ku zasoleniu pôdy a zhoršovania jej stavu. Viacero oblastí napr v Nemecku pestuje aspoň medziplodiny, pretože s týmto majú problém. Napísať, že digestát je lepší ako hnoj je neskutočný nezmysel.

zvedjaja   05.07.2014 13:18:27

---

kvalitní digestát je výborné hnojivo z hlediska lehce přístupných živin pro rostlinu v krátkém čase. ovšem hnůj či zelené hnojení jsou pro půdu nejvíce přínosné z hlediska tvorba humusu v půdě a tím následné zlepšení půdních vlastnostní jako jsou půdní sorpční komplex či struktura půdy a také obohacení o živiny.

Zetor   05.07.2014 13:24:15

---

Přesně jak napsal TomDuba. Digestát obsahuje málo uhlíku, který je nezbytný pro tvorbu humusu. Dlouhodobá absence uhlíku, nejlépe ještě podpořená svážením slámy do spaloven, nulový přísun kejdy či hnoje, a ta půdní úrodnost půjde rychle do kytek... Tohle je obecný problém celé Moravy, kde byla živočišná výroba hodně utlumená. V Německu se dokonce hovoří o přeměně půdní struktury na téměř gumovitou hmotu, díky stejnému koloběhu živin. Problém je, že nikdo neví, jak ta půda zareaguje po deseti letech vyvážení digestátu. Takže říkat tu něco o prospěšnosti digestátu, potažmo celých BPS, je v téhle době jako říct, že se ten fotbalový zápas dobře vyvíjí, když do konce základní hrací doby zbývá 88 minut...

Zdenek Srytr   05.07.2014 22:42:17

---

Zajímavá, velice zajímavá diskuze.
Existuje nějaká odborná studie, která by dokázala odpovědět, co jde z BPS do země a v jaké kvalitě? Docela rád,bych si početl... Vaše reakce mě nepřekvapili, ale rád bych se dozvěděl více.

Matúš.V   05.07.2014 23:06:56

---

takýchto štúdií je pomerne veľa. Mal som možnosť byť na jednej prednáške Doc. Tomáša Lošáka s Mendelovej univerzity a mal veľmi zaujímavé postrehy. Ináč čo sa týka toho čo ide späť do pôdy je rôzne a BPS si dávajú robiť rozbory. Hodnoty živín sú ovplyvňované vstupmi, ale do určitej mieri tiež fermentačným procesom a ešte viac dofermentačným a intenzitou miešania koncových skladov. Bol som na seminári jedného pána s Dánska jeho meno si nespomeniem, ale bol to odborník práve na hnojovicu a digestát a momentálne sa technológia uberá smerom obohacovania týchto plodín, okysličenia atd...Problém nepociťujú oblasti, kde je bps v rozumnej miere a funguje tam rotácia plodín a bilancia vrátenia C je priaznivá.