Milda11   15.10.2014 16:59:55

---

Mám dva dotazy? to umí aplikovat dva druhy hnojiva, když to umí rozdělit zásobník na tři částí?? A další proč je tak velké rozpětí v hmotnosti téměř dvě tuny??
dík

Ludvík   15.10.2014 18:01:02

---

Milda11 : Zkusím laicky odpovědět.Pravděpodobně jdou oba dva - tři druhy hnojiva najednou.Další otázkou je,zda jde regulovat různé množsví jednotlivých hnojiv.Váhové rozpětí bude dáno nejspíše tím,že každé hnojivo má jinou váhu při stejném objemu.Tolik laické vysvětlení.

Matúš.V   15.10.2014 18:27:24

---

aplikácia viac frakcií hnojiva sa využíva pri strip till, alebo zásobníkoch ako je kockerling boxer, horsch partner, kde na povrch dávaš N a do hĺbky P,K (jeden s príkladov)
Táto sejačka má jeden aplikačný bod hnojiva, takže asi je možné nasypať viac frakcií, ale zároveň zbytočné, pretože je kopec viaczložkových hnojív.
Navyše takéto niečo by predlžovalo čas plnenia a znižovalo efekt. Stále som viac presvedčený, že pri obilných sejačkách je prihnojovanie viac marketingový ťah ako praktická a užitočná vec.

Milda11   15.10.2014 19:49:30

---

Přihnojení pod patu není marketingový tah. Když secí kombinaci tak s přihnojením pod patu, nebo secí stoj bez přípravy... Secí kombinace bez přihnojení je marketingový tah...

Matúš.V   15.10.2014 20:25:14

---

dám ti príklad: podnik na južnom Slovensku má JD 740 ťahá ju traktor s výkonom 190ps spotreba 3,5l/ha záber 9m denný výkon v pohode 100ha.
majú ešte vaderstad rapid s prihnojením. traktor 240ps min. spotreba 8l/ha. záber 6m. denný výkon ledva 50ha.
O spotrebe diskov ktoré sa tam krútia podľa mňa zbytočne sa už ani nechcú vyjadrovať. Niekoľko krát si porovnali tieto sejačky jedna plocha hnojená celoplošne druhá pod pätu. Rozdiel sa nikdy nepreukázal a bolo to porovnateľné, akurát vstupy sa nedajú porovnať. Pri siati na 12 alebo 15cm. Väčšina výskumov potvrdzuje, že pôda by mala byť pri hustosiatych obilninách homogénna a teraz mi vyvráť, že to nie je marketingový ťah.

Jano SK   15.10.2014 21:31:14

---

To Matus.V : k tomu prikladu drobny komentar vo viacerých bodoch:
1. porovnavat porovnatelne - JD 740 je min/no till sejacka - takze nieco koncepcne uplne ine, ako Rapid ( ktory sam v sebe obsahuje stroj na pripravu pody). Ak by to malo byt nieco podobne od Vaderstad, bol by to SeedHawk ( aj s moznostou prihnojovania...)
2. Kedze porovnavas koncepcne neporovnatelne stroje, nemoze vyjst ani kalkulacia spotreby na ha, pretoze nie je zapocitana priprava pody, ktoru JD 740 ( alebo SeedHawk ) nepotrebuje, ale Rapid ju robi. Potom ide samotne siatie ( co robia oba stroje ) a nasleduje prihnojovanie, co ma opat svoju spotrebu nafty - u Rapidu obsiahnute v 8 l/ha, u JD 740 treba este pripocitat traktor s rozmetadlom, tiez nejazdi na vzduch.
3. Disky na Rapide sa netocia zbytocne, koncepcia Rapid je sejacka, ktora si nesie stroj na pripravu pody ( v podstate Carrier ). Rapid nepotrebuje kobercek a zahradku predtým prejdenu rotacnymi branami....
4. CO je to homogenna poda ? Ake velke bloky porovnavas? 1 ha alebo 1 m2 alebo 1 mm2? Alebo ak by to bol pas zaberu - je to napr.1 meter, alebo 10 metrov alebo 12,5 cm? A doplnujuca otazka ku homogennosti - ktore rozmetadlo rozhadzuje HOMOGENNE na celu sirku zaberu ? ( a kludne aj 36 meterov...). Poznamka pod ciarov - ZIADNE.... ( ak neberiem do uvahy TerraGator AirMax alebo Rauch AGT, ktore naozaj cely zaber pokryju ramenami ako postrekovac )

karanice   15.10.2014 21:32:56

---

Souhlasím s Matůšem, máme 8m Rapida bez přihnojení.
Než se koupil přemýšlelo se i o verzi s přihnojením, ale ukázalo se, že porosty vzešly skoro stejně a výnosy byly taky identické. Navíc Vaderstad nenabízí ( el ) u verze s přihnojením šnek což je taky nevýhoda, protože potřebuješ manipulátor, který mnohdy není k dispozici, protože je většinou potřeba na jiné práce.
Jinak letos jsme udělali 64ha za 9hod v agregaci s JD 8530.

Milda11   15.10.2014 21:38:35

---

Secí kombinace má ušetřit čas a peníze! Většina lidí před ně chystá jak na zahrádku, jezdí kompaktor popřípadě nějaký all rounder. Problém je ve výkonosti popřípadě tahovém výkonu traktoru. Hlavně na jaře to bývá dost průser. nehledě k tomu že když jedu kompaktorem tak za cca půl dne seju do suchého, pokud jedu kombinací tak do stejného pole jedu min o 1-2 dni později, což může být při průběhu počasí který bývá dost podstatný rozdíl ve výnosu.
A to přihnojení je proto, abych tam ničím dalším nemusel jezdit, což jsou čas, peníze...
Dokud české zemědělství bude tak pokřivené jak je tak to bude jedno. Protože rozdíl mezi špičkovým a poprůměrným farmářem v pohodě smažou dotace.....

Matúš.V   15.10.2014 22:15:29

---

Jano SK: ako písal milda v CZ a SK si drvivá väčšina pred sejačky pripravuje viac ako je potreba a prehŕňanie pôdy rapidom, prontom atd...mi príde vo veľa prípadoch ako púšťanie vlahy a dranie diskov, nafty. JD sejačka sa bežne používa v konvenčnej technológii a nikdy som na tento stroj nepočul kritiku. Vaderstad je tiež písané v prospektoch ako minimalizačná. JD 740 je koncepčne stavaná ako minimalizačná na no till, JD vyrába air seeder.
Homogénnosť pôdy v tomto smere je myslené hnojením. Zaujímavým a presným systémom ide horsch, kockelring, bednar zo zásobníkmi , kde hnojivo dávaš pred pracovnými orgánmi a to znamená, že hnojivo je zapravené a premiešané rovnako v celom profile. Pokiaľ máš normálne hnojivo a dobré rozmetadlo tak kvalita rozhadzovania je dobrá. Zaujímavú prezentáciu na túto tému som počul od Rúžka s VURV Praha. Vaderstad seje na 12 cm a hnojivo dáva medzi 2 riadky na stred do určitej hĺbky. Uvažuj logicky čo je pre koreň v rannom štádiu lepšie? N je bezpredmetný keďže migruje a P,K je vhodné pre obilniny celoplošne. ENU Agrar má vypracovanú štúdiu, kde je tabuľka plodín ktoré je vhodné hnojiť pod pätu a ktoré nie. Obilniny sú brané ako menej efektívne.

Jano SK   15.10.2014 23:41:37

---

Matus.V:
- ci drviva vacsine pripravuje viac ako treba - neviem posudit. Je to na odbornosti vsetkych zucastnenych, t.j. predajcu, servisu, agronoma a obsluhy, ci sa stroj pouziva tak, ako by sa mal. Nie je chyba koncepcie Rapidu, ze agronom nariadi hrablickovat pole, aby vyzeralo pekne, hoci to sejacka vôbec nepotrebuje. Ziadnu kritiku sejacky JD som neuviedol, iba som poukazal, ze sa neda porovnavat s Rapidom
- co sa tyka homogennosti - dobre hnojivo a dobre rozmetadlo = kvalita je dobra. Tato rovnica je hodne komplikovanejsia a zaroven je otazne, co to je "dobre". Toto je samostatna veda, ale rozhodne ziadne rozmetadlo nerozmeta homogenne ( variacny koeficient v laboratórnych podmienkach pod 10% s kvalitnym hnojivom naznacuje ako to asi vyzera v realite na poli..)
Dostupnost hnojiva pre korene - toto nie je moj obor, vtedy som v skole chybal.. Ale Rapidov sa vyrobilo doteraz cez 20.000 ks, takze mozno to funguje.

miťo   16.10.2014 08:17:24

---

A aký je variačný koeficient sejačky?

Matúš.V   16.10.2014 08:21:31

---

V tej príprave súhlasím, ale technologicky keď si vezmeš aké sú dnes stroje na finálnu prípravu tak väčšina z nich pripraví ako záhradu a potom je fakt na povážení, či je nutné to ešte prehrabovať. Samozrejme ako píšeš sejačka je určená na iné. To, že rapid funguje tiež nepochybujem. Keby som bol v koži človeka, ktorý si vyberá stroj tak by som porovnával všetky stroje a všetky technológie a vybral na základe toho v tom sa asi nezhodneme
kvalitu rozmetadiel a hnojiva bežne vidíš na porastoch. Tí ktorí to majú pásikavé ako zebra a nejak im to je jedno tak asi ťažko sa dostanú na level, že pôda by mala byť v nejakom stave čo sa týka hnojenie tak to zhrniem, že ja by som šiel cestou jednoduchej, dobrej, výkonnej a kvalitnej sejačky a snažil sa siať na minimálnych nákladoch. Pokiaľ to chce niekto robiť ináč a je s tým spokojný je to jeho vec

Litos   16.10.2014 12:17:54

---

Na CZU v Praze sem narazil na studii o technologii, myslim ze se technologie jmenovala Cultan, kde se resilo prihnojeni porostu vysokou davkou dusiku do meziradku, takzvaneho "depa". Slo o to ze i kdyz se dodala davka treba az 160 kg dusiku a puda v okoli hnojiva se stala pro rostliny toxicka, kolem depa zacaly rostliny korenit vice a zivinu odcerpavat. Nejake prehnojeni dusikem pod patu nehrozi.
Co ale udela se seminkem hnojivo pokud lezi tesne vedle sebe, hnojivo se rozpusti a puda kolem bobtnajiciho seminka se stane toxicka. Kdyz tahle situace nastane u 10% semen...... U prihnojeni pod patu mam jistotu ze mi tohle nenastane.
Kdyz se hnoji takovou mocovinou kterou hazet na povrch neni zrovna idealni pokud dlouhodobe neprsi, pri zapraveni pred setim neni jistota ze se vsechna zapravi. To same fosfor. Navic skakat s traktorem po hrube brazde nejakych 10 kmh s rozmetadlem neni zadna hitparada, pri nizkych rychlostech zase pichazim hektarovou vykonnost.

FarmaBlazek   16.10.2014 14:43:45

---

Matůš máš pravdu v tom že sečka s přihnojováním je zbytečně těžká a ve větším záběr se pak zbytečně dotěžují traktory aby to utáhly. Nehledě na to že na kraji pole dva lidi koukají jak třetí seje. Ale paušalizovat technologii setí v půdních podmínkách kdy dvě sousedící pole mají každé jiný půdní typ nejde. Nehledě na počasí které je poslední roky dosti nevypočitatelné. Docela slušně jsme se vybavili na oblast srážkového stínu který se ale někam odstěhoval možná do Humpolce... Vím že pro tebe je pluh nástroj ďábla ale budeš se divit kolik farmářů se k němu pomalu ale jistě vrací a s tím musí změnit zase celý postup a to včetně vybavení na setí.

Litos   16.10.2014 19:48:20

---

Ano, 4m rapid neskládanej váží prázdnej 3 tuny plus další 3 tuny náplň. na to potřebuješ traktor aspoň 200 hp adekvátně těžkej, ale sou tu možnosti jak tu váhu, aspoň částečně, rozptlýlit.
To co se děje na našich polích od sklizně do setí je celé špatně, já to vim, ale momentálně s tim nejde nic dělat. Ale to sem nepatří.

Matúš.V   16.10.2014 21:19:31

---

FarmaBlazek: síce to do tejto témy veľmi nehodí, ale nie som až taký odporca pluhu v niektorých prípadoch a vybaveniach podnikov vidím, že často iné riešenie ani nie je. V technológiách ma inšpiruje USA a každý rok, keď sa tam vraciam a vidím aký progres dosiahli tak tam je možné minimalizáciu, alebo lepšie povedané pôdoochrannú technológiu robiť podstatne lepšie. Myslím si, že to je s časti strojmi pretože ich myslenie je založené na účelnosti danej operácie to ako pole vypadá je až posledné kritérium, v prvom rade musí operácia dokonale spĺňať efekt. V tomto sa mi Európania líšime pretože hlavné kritérium je perfektná vizuálna stránka a úprimne si povedzme málo kto vezme lopatku a ide študovať čo stroj skutočne spravil. Predajcovia predávajú podryvák, ktorý podryje poorie, prekyprí a utuží...a splňa prvoradý efekt? Hlavne, že je pole ako záhradka. Vyberieme si niečo s kontextu potom na jeden stroj dáme 10 operácii a po niekoľkých rokoch sa vraciame ku pluhu a za morom nevedia čo pluh je. Berte to len ako môj pohľad na vec a moju filozofiu. Je veľa podnikov čo to robia aj v konvenčnej a pôdoochrannom systéme fakt skvele a je sa od nich čo učiť aj u nás a pred nimi klobúk dolu.

FarmaBlazek   16.10.2014 21:57:17

---

No úplně s tou vizuální stránkou nesouhlasím co občas člověk potká stojí za to. Otázkou zůstává jestli mají v oblastech kam jezdíš vůbec páru o tom co jsou jílovité hroudy s kterými by jsi mohl dlaždit náměstí. Věřm že i v USA jsou oblasti kde se orá. Jiný půdní druh jiné podnebí 8000 kilometrů daleko. Nemůžeme srovnat dvě farmy 30 kilometrů od sebe natož takhle. Raději se budu snažit koukat se do Německa či Holandska kteří jsou nám trochu blíže. Mužu být sebevíc efektivní ale na dva přejezdy to v naší oblasti neudělam. Ale i USA je tak obrovský stát že těch postupů a technologií bude velké množství. A k tomu utužení, jsou nějaké studie o posouzení utužení a jeho vlivu na ruzných půdních typech? Jak se to projevuje na pískách a na jílech? To je taky určitě nesrovnatelné stejně jako absorpční schopnosti vody. Absence mrazu a další faktory. To například bylo znát po loňské zimě která byla u nás hodně slabá. Pro mě je to stejně nemyslitelný jako kdyby si tady chtěli dopravci začít pořizovat Road trainy jako jezdí v Australii. Všechno má svůj vývoj ve specifických podmínkách.

Matúš.V   16.10.2014 22:19:43

---

No keby si videl niektoré operácie v USA tak to vypadá horšie ako po diviakovi kým ti nevysvetlia prečo to tak je. čo sa týka pôd tak síce úrodné, väčšinou čiernozeme, lopatku sme v suchu zatĺkli tak 5cm potom sme to vzdali, samozrejme sú tam aj lepšie pôdy ale ak by som to porovnal s Nemeckom, Holandskom čo je s veľkej časti ľahké piesočnatné pôdy tak Amíci to majú podstatne ťažšie. V niečom to majú jednoduché v niečom ťažšie, ale vždy sa mi páči ich prístup na riešenie problémov.ešte aby bolo jasné mám na mysli kukuričný pás. Illinois..atd. Máš pravdu, že technológii tam je nespočetné množstvo, ale aj napriek tomu pluh tam je rarita a odpovede na otázky či niekde orú sú: najprv niektorí nevedia čo to je a potom to končí ráznym nie. Historicky to niekedy bola intenzívna oblasť, kde sa oralo, ale ako im udúdal C s pôdy tak to bol vlastne prvý signál na vývoj pôdoochranných systémov, ktoré sa tam ujali. Všeobecne platí, že čím je pôda ílovitejšia, hlinitejšia až po hnedozem, je viac náchylná na zhutnenie. Na absorbčné schopnosti vody som videl zaujímavú štúdiu z Východného Nemecka. Je ovplyvnená viacerými faktormi, to by bolo dlhé písanie, ale bolo to práve na piesočnej pôde. Ako píšeš technológia sa nedá paušalizovať, ale na výber ich je toľko, že niektorá je určite správna

FarmaBlazek   16.10.2014 22:37:47

---

Popravdě mně se nejvíce líbí hospodaření v Anglii. Ale taky absolutně nesrovnatelný podmínky. Za pluhem rovnou sečky nebo i výsevní ustrojí na liště od kombajnu a setí řepky takto jen zasypáno slámou. Ale v těchto vlhkých podmínkách to roste i na betonu. Průměrný výnos budou v GB určitě nejvyšší na světě. Ale to už je velké odbočení.

Jano SK   17.10.2014 00:32:38

---

FarmaBlazek: som googlil...15 rocny priemer UK ( udaje z 2012) :
psenica : 7 - 8 t/ha
jacmen: 6 t/ha
repka : 3.5 t/ha
a este ktovie, kolko ton nenahlasili a predali za cash do polska....

Honza.S2   17.10.2014 07:41:28

---

Ač jsem neměl sílu na nic reagovat zeptám se - závěr této diskuze je tedy takový že je asi nejlepší na jaře praktikovat hnojení před setím, pak to přejet kompaktorem, někde i 2x a sít širokozáběrovým "pneusejem"?
Letos na podzim si tedy nedovedu takovou technologii vůbec představit

Milda11   17.10.2014 08:38:04

---

Při letošním průběhu setí, se po poli jezdí snad desetkrát. pořád se škrábe v zemi aby se co nejvíce vysušila půda a dalo se zasít...
jinak 8m secí stroj s přihnojením pod patu bude tahat traktor 350ps+ hmotnost soupravy přes 30 tun...
12m secí stroj bez přípravy tahá traktor 150-180ps výkonost min o 50% vyší a hmotnost cca poloviční!
Každou kolej kterou udělám musím nějak zpracovat aby mi tam něco rostlo, místo toho aby se šlo do lehčích strojů šičokých pneu a pásů, jde se do největších mašin a pak to vypadá jak vypadá
A orat se nepřestává kvůli ekonomice,ale že většina lidí orat neumí! neumí seřídit traktor a pluh.. tahat radličkový podmítač je daleko jednodušší...

Jinak vím o několika farmách kde sejou řepku už roky přesným secím strojem na cukrovku a dokonce sem viděl pokusy kdy seli řepku rozmetadlem na hnojiva!!!!
zemědělství je loterie každý rok je jiný nic není ideání pořád, hospodáč by měl být připravený na všechny varianty.. včera sem potkal soukromníka co po cca 8 letech vytáhl z kopřiv rotační brány,aby zpracoval to co naoral.....

Honza.S2   17.10.2014 10:05:02

---

Ale letos na podzim tou širokozáběrovou sečkou bez přípravy ani nezaseješ! Někde na lehkých půdách tak akorát.... Allroundery to nesparví do takové kvality a kompaktor se zalepí po pár metrech.
A orat protože to neumí.... Kde můžeš orat? Na rovinách. A pokud kluk po škole se chce něco naučit, tak se naučí i orat. Jinak nedávno se rozbíhal GAEC, dnes když se bavím s agronomy tak už mají strach vjet pluhem na pozemky kde ještě loni a předloni orali a to nejsou žádné svahy. V naší oblasti jsou pozemky kde orat nesmí vůbec. Resp. můžou do první kontroly. Co se tady dá vymyslet? Zasít po orbě krycí meziplodinu? Na jarní ječmen?
Tady se začíná trochu teorie a úvahy s praxí rozcházet.

FarmaBlazek   17.10.2014 11:53:41

---

Jano a to tam ještě polovina země směr Skotsko je velmi málo úrodná. Spíše jsem tím chtěl říct že i když tam líbilo tak to tady provozovat takhle nemůžeme.
Honzo Můj závěr je že u toho musíš přemýšlet a snažit se přizpůsobit a reagovat na aktuální počasí. Univerzální řešení není a nikdy nebude. O GAECu mluvit nebudu ten nemá cenu komentovat.

wecker   15.11.2014 21:30:05

---

Na internetu je Falcon k vidění i v barvě Vogel&Noot, docela zajímavá spolupráce