FarmWEB

Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie Zobrazit fotografy Zobrazit galerie Zpravodajství Novinky

<<< Následující galerie Předchozí galerie >>>
Autor: Matúš.V
Farm progress show 2015. časť 1. spracovanie pôdy

Místo focení: USA (Illinois
Poľnohospodárska výstava trochu ináč, aj tak by sa dala nazvať Americká výstava Farm progress show, ktorá je zameraná na kukuricu a sóju. Každoročne sa koná buď v štáte Illinois, alebo Iowa. Tieto štáty sú typické pestovaním týchto plodín a pri cestovaní touto oblasťou máte pocit, že kukuričné a sójové polia tam nemajú konca. Keď zídete z diaľnice tak celé dni môžete blúdiť a jediné čo stretnete sú farmy a polia, ktoré sú preseknuté udržiavanými trávnikmi. Občas tak po 100km nejaké mestečko. Výstava sa dá rozdeliť na niekoľko častí. V prvom rade statická výstava strojov, výstava osivárskych a chemických spoločností, výstava s kopcom odborných prednášok s následnými ukážkami. Asi moja najobľúbenejšia časť výstava rôznych tuningov a vylepšení na stroje, kde človek vidí veci, ktoré svojou funkčnosťou a nápadom často krát zatienia "marketingové vynálezi" samotných výrobcov. Posledná časť výstavy je ukážka strojov na poli. Prvá časť tejto tour je venovaná práve jednej z nich spracovaniu pôdy. Na ukážke bolo možno 20 rôznych súprav rozdelené na primárne a sekundárne spracovanie pôdy. Po našom povedané diskové podmietače, rôzne mechanické mulčovače, podryváky, kombinované stroje a rôzne stroje na strip till. Samozrejme niekoľko strojov sa ukázalo aj s Európy, ktoré, ale nebudili veľký záujem. Zaujímavosťou výstavy je tiež to, že sa nevystavujú žiadne pluhy a dokonca niektorí tunajší farmári ani nevedia čo to je, kým pre nás je to vo veľa prípadoch základný stroj. Táto oblasť má veľmi úrodné pôdy, ale zároveň veľmi ťažké. Klíma je teplá vlhká. Veľmi záujímavé sú aj oblasti zrážok. Sú tam bežné miesta, kde je ročný úhrn 900-1200mm, ale tiež oblasti kde je 400-600mm a výnosi tiež veľmi vysoké. Zimy tam sú extrémne studené a často bez snehu.
Fotografie považujte za reportážne, nie sú nejak upravované a pri obrovskom počte ľudí a neznestiteľnom teple sa ani veľmi nedá vymýšľať o exkluzívnych fotografiách. Každopádne verím, že sa vám reportáž bude páčiť.
Matúš

Zveřejněno: 21.02.2016 21:00
Zpět na seznam galerií v kategorii

Počet zobrazení 11310

Honza.S2 22.02.2016 07:05:51

Perfektní

V popisu Matúš uvádí že se ukázalo i pár nářadí z Evropy ale nebudily příliš velký zájem. Nicméně principy se začínají od nás přebírat, viz krátké diskové podmítače - za Qudracem modrý tuším Landoll... Jinak ten Horsch Joker zabodoval nebo nic moc?

A ještě se zeptám - na fotce č. 38 je diskový stroj zn. Salford. K čemu to slouží? Chodil jsem kolem něj loni v Dakotě u prodejce ale bližší info jsme se nedozvěděli. Předpokládám nějáký mechanický mulcher...

Matúš.V 22.02.2016 08:22:01

Je to asi podobné ako nám veľmi nepasujú americké stroje na spracovanie pôdy. Krátky disk je asi jediná konštrukcia, ktorú si "Amíci doviezli" drvivú väčšinú princípov, hlavne vďaka horschu sme prebrali my.
Keď po poli prešiel joker, alebo rubin tak to vypadlo trošku uhladenejšie a posekané, kým ich diskáče to trochu prekyprili s pôdou.
Ten salford je mechanický mulčovač smile

Honza.S2 22.02.2016 14:58:50

Tvrdíš že se převzala drtivá většina principů od nich, já nevím, ale dnes když nad tím přemýšlím, tak převzali akorát radličkový kypřič ( Terrano FG). Setí do hrůbků a podobný strip till pořád ještě nepočítám, vždyť to nikdo snad neprovozuje.
Minimalizace diskáči se tu neujala, diskové secí stroje s koltry také příliš ne, nářadí a principy Great Plains tu také nejdou na odbyt ač je o to snaha. Pracovali na tom svého času v PL, nicméně před 15ti lety nebyl dostatek výkonných tahačů, takže to postrádalo smysl. Čtyřřadé těžké kypřiče byl evropský "vynález", dnes podle mě ustupují do pozadí, Horsch už se příliš nezabývá jejich vývojem. A podrýváky tu byly už v 70tých letech, kde byly polní pokusy se zpracováním půdy a na tehdejší dobu výsledky o jakých se nikomu nezdálo. Na bezorebce pracoval už Čuba ve Slušovicích.

Matúš.V 22.02.2016 15:08:17

Všeobecne pôdoochranné technológie sú odtiaľ. princíp radličky ako takej rôzne obcie a konštrukcie sa už pochopiteľne prispôsobili trhu a marketingu. radličkové sejačky horsch od Andresona a vaderstad od seed hawku. Rôzne typy diskových orgánov. Dokonca sám Michael horsch rád hovoril, že veľa riešení dotiahol práve od nich.
Pantografová platforma kukuričných sejačiek..atd..

Trubka 22.02.2016 17:45:41

Podle toho co vidím, tak mi naše zemědělčení přijde jako úplně jinej sport, než zemědělství "za vlekou louží". Každopádně galerka pecka a popis ještě lepší. Většina informací je pro mě nová a děkuji za ně.

Honza.S2 22.02.2016 20:20:36

Lepší nebo horší?

karanice 22.02.2016 20:41:48

Taky za velkou louží jsou trošku jiné podmínky, takže podle mě to nejde nějak moc porovnávat.

deno 22.02.2016 20:58:20

Je to proste blbosť ich technológie nebudu nikdy fungovať u nás uplbe ine podmienky,klíma,pôdy väčšina poľnohospodárskych oblastí sú v horúcich a suchých oblastiach kde ich minimalizačna technika funguje a šetria posledne kvapky vlahy ani na výber mnoho kvôli tomu nemaju v okolí kto to skúšal neuspel včetne vyskumnych staníc

Matúš.V 22.02.2016 21:03:14

ťažko to porovnávať, ale ak by som sa na to pozrel globálne tak EU vyrába najdrahšie komodity zo všetkých častí sveta.
Fungujú na úplne inom systéme, inom delení osevov a zbytočne si nekomplikujú život. Je to obrovská krajina a poľnohospodárstvo je tam veľmi rôznorodé niekde až kozmicky vypselé a niekdy máte pocit, že zastal čas. Ináč sa pestuje a hospodári v Illinois, úplne ináč v Californii a ináč niekde vo Washingtone...Európa bude mať určite lepšie výnosy obilnín, samozrejme za pomerne vysokú cenu. Oni majú o ligu vyššie úrody kukurice, sóje ale treba povedať, že pestujú GMO. Čo, ale s určitosťou môžem povedať, že na farmách kde som bol a zaoberali sa precíznym poľnohospodárstvom, snímkovaním, variabilným hnojením v spolupráci s výskumom tak som len čumel ako sú pred nami a ako aplikujú poznatky do praxe. Samozrejme výnosi pre nás nepredstaviteľné, ale na druhej strane ani EU nespí, ale mám stále pocit, že viac sa technológie tlačia marketingom, ktorý potláča lacnejšie systémy.

Matúš.V 22.02.2016 21:15:35

Deno: neviem odkiaľ čerpáš, ale zaujímavé aj dlhodobé sledovanie má urobený výskum v VURV v Milhostove a výsledky v porovnaní orebná technológia vs. pôdoochranná technológia nie sú vôbec jednoznačné a vo veľa faktoroch vykazujú podstatne lepšie výsledky hlavne dlhodobo. Ak by som to mal vyjadriť v číslach tak možno pri orebnej technológii sa v určitých rokoch podarilo urobiť lepší výnos možno o 5-10% kým vstup bol niekoľko násobne vyšší. o stave pôdy sa ani netreba baviť. Na Slovensku bol a je problém hlavne v tom, že každý si myslí že kúpou tigra robí minimalizáciu a potom niečo poorie lebo nevie, ale si myslí že to je správne. Sú, ale aj podniky, ktoré sa posúvajú smerom hore bez pluhu a ich progress je vidieť dokonca aj na Slovensku. Ale zhodneme sa, že systémy, ktoré fungujú v USA nemusia zákonite fungovať aj u nás.

Honza.S2 22.02.2016 21:18:25

K té poslední větě: Určitě máš větší přehled než já. Ale myslím že tohle už pominulo. Jsou věci nad kterýma když se zamyslím tak to prostě pravda je a jsou věci o kterých má každý právo se rozhodovat zda li je potřebuje nebo ne a pokud je výrobce progresivní tak umí nabídnout vícero řešení. Pak není třeba něco cpát marketingem.

s690i 22.02.2016 21:19:24

Matúš - Líp bych to nenapsal! smile

Zetor 22.02.2016 21:50:51

Myslím, že obecně platí, že každá technologie funguje v podmínkách, do kterých byla stavěna... A pokud něco funguje v USA, tak to pak nemůžeme přesně okopírovat a vzít do českých podmínek a čekat 10t pšenice z hektaru. Ty podmínky jsou jiný. A zjistit přesně proč to funguje tam, na základě jakejch podmínek a jak to upravit, aby to fungovalo tady, to je ten největší kumšt.

Stačí se podívat na mapu světa. ČR je na úrovni jižní Kanady. New York City, je na stejné úrovni, jako Madrid. Samozřejmě, že teplotní podmínky my máme lepší díky golfskýmu proudu, ale třeba doba slunečního svitu, intenzita záření, je v takových oblastech prostě jiná. Pak tam i ty rostliny rostou jinak. Nehledě na to, že v některých oblastech Ameriky jsou poměrně běžné teplotní výkyvy o 30°C během 2 dnů. A tomu zas musíte přizpůsobit rostliny, co tam pěstujete.

Matúš.V 22.02.2016 22:11:33

Ak by sme šli týmto postupom tak u nás by nemali fungovať ani technológie výrobcov z Nemecka a už vôbec nie zo Švédska. Západne EU má inú klímu, miernejšie zimy, viac zrážok a prevažne ľahké piesočnosté pôdy. kým Slovensko a myslím aj česko sú skôr fluvizeme s väčším podielom ílu.
Amerika je ešte iná vo vlhkosti vzduchu v Illinois som mal pocit, že dýcham hnoj (teplo a odporne vlhko) California úplny opak, samozrejme aj systém úplne iný. V CZ dobre fungujú výskumné ústavy a mám viacero literatúri o porovnaní technológií s ktorých spracovania som bol nadšený a osobne by som práve tie bral za smerodatné, pretože často tam boli uvedené aj koncepcie strojov a metodiky, ktoré prinášali zaujímavé výsledky. Každopádne pôdoochranný systém všeobecne, strip till a ďalšie technológie, ktoré sa dnes aj vo väčšej miere používajú u nás sú práve z USA. Momentálne je to práve strip till, alebo hnojenie do depa ktoré sa masívne dostávajú do EU.

Trubka 22.02.2016 22:58:11

Honza.S2: Takhle to nedokážu rozlišit, co je lepší a co horší.. Záleží na úhlu pohledu. Amerika jede na maximální ekonomický zisk, troufám si tvrdit, že tam nikdo nejede fungicidní clonou, nějak intenzivně si nebudou hrát s mikroprvkama nebo spíš vedením a modelací porostů obecně. Zase na druhou stranu při té, v porovnání s námi nízké intenzitě to zvládnou v pár lidech. Na jednom videu jsem viděl rodinnou farmu, která měla kolem 50 000 Ha a na žně měli 7xCR, 3x překlaďáky a nějaký truck. U nás by to si myslím zaměstnalo daleko víc lidí, ale i v průběhu roku.. Tím ale neříkám, co je dobře a špatně.. Jen bych chtěl poukázat na úhel pohledu a že to vlastně ani moc dobře porovnat nejde.

Tento server je housován v Datacentru Moravia

Script vykonan za: 0.011459827423096.s