Ondra A   26.04.2016 20:33:03

---

Má někdo dlouhodobější zkušenosti s tím "N" senzorem? Nějaké prokazatelné výsledky jeho práce a přínosu v zemědělství?

Matúš.V   26.04.2016 20:44:02

---

Na Strednom Slovensku funguje podnik s N-senzormi druhý rok a tento rok už komplexne v rámci celého podniku.
Prvý rok používania priniesol tento systém podľa slov agronóma preukázateľné výsledky. Dnes sú rôznetechnologické postupy, ktoré na základe vegetatívneho indexu určujú koľko a čoho sa bude aplikovať v danom období. Ale systém si vyžaduje komplexný prístup a samozrejme začať sa zaoberať kopcom iných faktorov. Ťažko hovoriť o číslach v EU je to momentálne v plienkach.
V USA som bol u farmára, ktorý využíva precízne poľnohospodárstvo viac ako 5 rokov a súčasťou sú aj N-senzori. Ten mal prínosy, úspori zrátané do posledného dolára a osobne ma presvedčil, kde sú obrovské medzerí ako vo využití potenciálu tak vo využití vložených peňazí. Bohužiaľ jeho úroveň v tejto technológii bola pre mňa ťažko spracovateľná tak som si zapamätal len základné veci. Všetko ostatné pre mňa bolo nájdenie novej galaxie

Trubka   26.04.2016 21:01:19

---

Nejde si u toho člověka domluvit stáž, pracovní pobyt nebo tak něco?

Ondra A   26.04.2016 21:59:10

---

Díky za postřehy pánové

VonVagel   27.04.2016 09:35:35

---

Nejdéle co znám ho mají VFU Nový Jičín, respketive rostlinná výroba tamtéž. Ti mají N senzor několik let.

Jano SK   27.04.2016 18:53:53

---

N-Sensor je zaujimava kategoria strojov, ktore urcite prinasaju vyrazne efekty, ale iba ako sucast celkového systemu riadenia vyroby. Cielom nasadenia nie je zvysovanie vynosov, ale optimalizacia vstupov ( variabilna aplikacia podla potreby alebo potenciálu daného miesta ).

Samotných N-sensorov je na trhu viac - Isaria, Yara, GreenSeeker a pod., odlisuju sa ale v dost podstatných veciach - cela veda ohlade optickych senzorov nie je hardware( toho su dnes kvanta ), ale tvorba algoritmov, ktore namerane hodnoty prevazdaju do hodnotového radu . A bohuzial rastlina nefunguje tak, ze spektrum zelenej do min po max = potrebna davka od min po max.... Najvacsi rozdiel je prave v týchto algoritmoch, za tym je analyza a vyhodnocovanie kvanta dat - ktore namerane hodnoty maju vypovednu hodnotu. Neda sa merat priamo obsah chlorofilu, ale na zaklade odrazu/pohltenia casti spektra sa odvodzuje s istou presnostou obsah chlorofilu. Zaroven sa da zistit hustota porastu ( objem biomasy ), co tiez nie je zanedbatelny faktor.

V CR a SR je aktualny vyse 100 ks N-sensorov Yara, dnes v SR pribudol do prevadzky dalsi kus.

Matúš.V   27.04.2016 19:44:13

---

Jano zabudol si na AG Leader :)
Absoloval som jedno školenie v Holandsku zamerané na N-senzori, kde práve vysvetľovali výrobcovia a farmári ako je možné a ako dosiahnúť vyšší výnos. Rozpisovať to tu nebudem, ale doplnil by som ,že za určitých okolností sa výnos môže zvýšiť.

Jano SK   27.04.2016 20:09:52

---

sorry Matus... AG leader taktiez...

je zdokumentovany dlhodobo zvyseny priemerny vynos ( priblizne do 3% ) - nizsie straty na kombajne a pod, koli lepsej vyrovnanosti porastu pri zbere a teda vhodnom nastaveni a pod. ROzdiel je aj v ochrane proti polahnutiu porastu a naslednych nizsich výnosoch. Je to sprievodny, ale nie nosny prvok variabilnej aplikacia dusika.

libor   28.04.2016 20:14:10

---

N senzor máme už od roku 2002 a nyní už máme 3 N senzory hlavní výhoda je ve vyrovnání porostu kde se dá hnojiva tam kde je potřeba i vyšší dávka a na jinou část pole menší dávka přesně taková jakou ta rostlina potřebuje. pokud se dodržuje test co ta rostlina potřebuje tak porost není přehnojen a nepoléhá . N senzorem se většinou hnojivo neušetří ale dá se tam kam je potřeba

Petr   28.04.2016 21:35:46

---

V našem podniku se v současné době zabýváme Dálkovým průzkumem země a měřením spektrální odrazivosti porostu i holé půdy. Využíváme k tomu nejrůznější nástroje od ručního spektroradiometru až po hyperspektrální kameru (ve spolupráci s Mendelu a Akademií věd). Nutnou součástí algoritmů, které jsou tady výše zmíněny, jsou tzv. vegetační indexy. V současné době existuje hned několik desítek vegetačních indexů, z nichž nejznámější je NDVI. Každý z těchto indexů může odrážet jinou vlastnost porostu. Jeden je citlivější na biomasu, druhý může více korelovat s chlorofylem (Red Edge index). Jedna věc je tento index vypočítat a druhá je ho umět správně interpretovat. A právě interpretací těchto dat se věda zabývá už nějakých 25 let a stále je tam víc otázek než odpovědí. V tomto ohledu bych byl proto velmi opatrný v jakýchkoliv závěrech týkajících přístrojů jako je GreenSeeker, Isaria nebo N-Senzor. Kdo z vás mi dokáže říct, jaké druhy vegetačních indexů využívají právě tyto přístroje? Je to NDVI nebo něco jiného? A co saturační efekt? Mimochodem, co přesně znamená lepší vyrovnanost porostu? Jak to změřit? V našem případě bych zřejmě sáhl po výnosových mapách z více let a výpočtu variančního koeficientu...

Jano SK   28.04.2016 23:56:57

---

Petr: Presne ako pises, nejakých 25 rokov firmy investuju cas, peniaze a energiu do vyskumu, ktorého sucastou je interpretacia hodnot nameraných optickými senzormi a vyvoj zdaleka nie je na konci. Na Vasom podniku idete cestou dialkoveho prieskumu zeme, co tiez stoji peniaze, cas a energiu. A mozete taktiez 25 rokov skumat, ktore namerane indexy budu najlepsie korelovat s nameranými hodnotami z pokusov... Suhlasim, nie je problem pozberat data, ale vediet ich vyhodnotit. A ci budu z N-sensoru, hyperspektralne alebo akekolvek, vzdy to bude o tom, ake indexy sa pouziju...

Yara N-Sensor pouziva vlastny NS index, nieco medzi RedEdge a NDVI, merane sikmo a nie kolmo na plochu, saturacny efekt nie je problem. To je prave tych 25 rokov vyvoja a pokusov, vazenia biomasy, pozemného merania indexov a N, polnych pokusov s variabilnou a uniformnou dávkou, následného zberu a vyhodnocovania a pod..

Vynosove mapy maju zopar nedostatkov :
- ma kazdy kombajn na pozemku vynosomer ? Spravne nakalibrovany?
- ako sa zohladni vplyv iných vplyvov na porast ako je prave vyziva ? Jeden rok sa spravi mlaka na pol hektara a vynos je prec, druhy rok tam je najlepsi porast, lebo aspon nejaka vlaha sa tam zadrzala... skody od zvierat, chyby pri sejbe a pod, agronomicke terminy....?
Vynosova mapa hovori tom, co sa stalo, nehovori ale preco to tak je. Mozno ju pouzit na overenie opatreni prijatych na zaklade analyz, kde sa riesia faktory, ktore ovplyvnuju vynos - analyza pody, dostupnost a dostatok zivin a pod.

Petr   29.04.2016 13:33:29

---

Pokud jde o výnosové mapy, tak těmi se u nás intenzivně zabýváme už nějakých pět let. V této chvílí máme 5 sklízecích mlátiček vybavených výnosoměry a vlhkoměry, které pracují ve dvou skupinách vždy samostatně na pozemku tak, aby se jim tam nikdo jiný nepletl, jelikož kombajny jsou navíc vybaveny ještě navigací. Další důležitou součástí je umět data vyfiltrovat a odstranit chybové hodnoty - když kombajny například najíždí nebo vyjíždí z porostu, což se nám též nějakým způsobem podařilo (vlastním prográmkem...), takže v této chvíli jsme schopni si obstarávat poměrně relevantní informace z výnosových map. Samozřejmě nikdy se nám nepodaří kompletně zmapovat celou výměru v jednom roce...v tomto je samozřejmě DPZ lepší a spolehlivější.

N-Senzor, GreenSeeker, Isaria apod. jsou zatím jen nějaké černé krabičky, do kterých nikdo z nás přesně nevidí a to je problém. Když mi N-Senzor bude aplikovat v daném místě například 40 kg N, tak chci vidět proč, jak k tomu došel a o co se přitom opírá. Naší snahou tedy není vyzkoumat přesně, jestli hodnota daného indexu by měla v konkrétní plodině odpovídat nějaké dávce dusíku. Celá myšlenka je postavena na tom, že jsme si vzali všechny výnosové mapy, které máme a začali jsme se dívat. Došli jsme přitom k závěru, že celá výnosová variabilita zůstává na pozemku v našich podmínkách přibližně stejná i v průběhu let, tj. slabé místo zůstává slabým a silné zůstává silným. V lepších letech se rozdíly mezi těmito místy mírně stírají, v horší letech se naopak více prohlubují. Cílem je tedy tyto místa na pozemku stanovit pomocí DPZ (nejvhodnějšího vegetačního indexu), následně tyto místa analyzovat a zeptat se, proč v daném místě je zrovna takový výnos a nakonec tomu podřídit celou agrotechniku hnojení.

Drobná poznámka nakonec. Velkým problémem drtivé většiny zemědělců u nás je, že umějí pracovat pouze s jedinou statistickou hodnotu a tou je průměr. Ono se ale není čemu divit, když na nejrůznějších školeních a promo akcích chemických a jiných firem se zemědělcům neustále opakuje, jak se jim průměrný výnos zvedne o tolik a tolik procent.... je to smutné, ale je to tak...

libor   29.04.2016 20:32:22

---

při aplikaci N senzorem je napřed potřeba nastavit N senzor samozřejmě musí mít data jinak nepracuje dobře. za 1. dělá se vzorek N testrem na plodině - 30 vzorků chybné se opakují , 2. podle plodiny se v z tabulce upraví hodnota a zadá se do stroje ( každá odrůda je otestovaná ve výzkumu a má svou hodnotu ) . 3. projede se testovaná plocha a uloží se v N senzoru a jede se. samozřejmě jsou tam i další hodnoty jako růstová fáze atd. toto hnojení je jen krátkodobé na vyrovnání porostu a přesnému hnojení. Na hnojení půdy používáme vysledky půdního rozboru a hnojí se na dlouhodobé vyrovnání půdy.

libor   29.04.2016 20:54:14

---

vyděl jsem pár podniků kde to zkoušely pořádně nevěděli jak to nastavit tak to nějak pojezdili a pak že je to na h........ . Tak pak se nedivím že jim to nepracovalo a že se jim to nelíbilo.

Jano SK   01.05.2016 21:32:14

---

Petr : mam taky pocit, ze sa tu miesaju dve dost rozdielne veci.
Debata bola o N-Sensore - technologii, ktora umoznuje na rozdelit povodne uniformnu davku dusiku na parcelu variabilne na zaklade rozdielnych hodnot snímaných a vyhodnocovaných sensorom. Deje sa to priamo pri hnojeni do porastu. N-Sensor nema nastavene vopred nejake zony a pod., reaguje na aktualny stav na zaklade kalibracnych tabuliek, maximálnych/minimálnych/ uniformných davok zadanych uzivatelom - vid komentar od Libora

Vo Vasom podniku mate zmapovane na zaklade vynosomerov z kombajnov s rozdielnym potenciálom, idete analyzovat miesta ( ako ? ) a na zaklade toho budete prisposobovat hnojenie. K tomu este DPZ, ktorého data sa tiez do tohto systemu musia zapojit ( ako ?). Výsledok teda bude mapa variabilného hnojenia ( do pody alebo do porastu ? ) ?

Matúš.V   02.05.2016 08:09:19

---

to o čom sa bavíme boli prvé bolesti N-senzorov, že vlastne nitko nevedel ako ho použiť a na čo to je dobré. potom sa nejak vytratili z trhu a dnes sú tu opäť a s rôznymi technológiami. Výrobcovia vyvinuli priamo technologický postup ako kedy a ako ho použiť. Je možné, že tieto postupy sa značka od značky rôznia. V tejto téme som skôr nováčik, ale čo som mal možnosť vydieť farmárov v zahraničí tak táto technológia je preferovaná.
Pokiaľ je to tak ako píše Libor, že to ani nevedia nastaviť a nevedia nejakú metodiku tak to je chyba dodávateľov, ale nie samotného zariadenia.