Matous 7   06.02.2018 14:56:56

---

Vždy když tohle vidím tak mě hned napadne jestli není lepší udělat jednu trochu tužší kolej než zvalchovat takovou plochu

Honza.S2   06.02.2018 18:47:09

---

Zajímalo by mě co by bylo lepší. Výzkum uvádí že nejhorší je první přejetí tudíž pohyb v jedné stopě. Pak jde o to jak snadno zpracuju tu ujetou stopu.

Matous 7   07.02.2018 20:20:11

---

Když výzkum uvádí, že první přejetí je nejhorší tak zde k tomu prvnímu přejetí dochází v docela velké šířce

Honza.S2   08.02.2018 14:43:49

---

Já si tím nejsem moc jistej. V podstatě by mě zajímalo jak jdou zpracovat koleje třeba po CTF.

Matous 7   09.02.2018 21:09:50

---

V CTF bych neřekl že by s tím byl problém. Ty hlavní koleje po 36m. se moc zpracovávat nemusí protože pořád zůstávají a ty mimo po 12m. mi přišlo že to bylo vpohodě. Co si vzpomínám na jedinej případ kdy zpracování moc nešlo tak to byla s Jokerem 12 RT po zrnové kukuřici první podmítka za vlhka v kombinaci specifické půdy a hrůbků a navíc hodně posklizňové hmoty. Zde byl problém malé průchodnosti a občasného hrnutí půdy a zbytků, protože se jelo ve stejném směru jako to bylo seté a nebylo to trochu na koso. Od té doby se vytvořili i linie které byly v určitém úhlu od těch mateřských které se používají v těch nejnutnějších případech

Zetor   11.02.2018 23:03:04

---

CTF stopy po 12 m....? Tak to bych chtěl vidět...

První přejezd je vždy nejhorší, tedy je lepší jet jednou stopou, než uhamtat větší plochu. Přestože se prodejci samochodů snaží namluvit něco jiného. Z této obecné myšlenky je ale několik výjimek.

1. Louky nebo malé obilí. Může se stát, že první přejetí drnu je ok, druhé už trochu horší, třetí a čtvrtá náprava pak drn devastují a vytrhávají. Tam má z mého pohledu krabí chod smysl, viz ty všechny soupravy v Dánsku, teleskopické nápravy a tak. Tam nejde o utužení, ale o ochranu drnu.

2. Újezdnost. Pokud mi první náprava prohrábne půdu a další má pak horší trakci, je to špatně. Viz. všechny sklízeče cukrovky. Tam jde mimo jiné taky o to dostat kola dále od vedlejší nevyorané řepy.

3. Umáčknutí půdy v předseťové přípravě. Pokud mi druhý přejezd významně prohlubuje koleje, kterou jsou pak problém při setí, je ten krabí chod taky lepší.

To je tak co mě napadá, ale čistě z hlediska utužení půdy je lepší mít všechny osy v jedné stopě.

Honza.S2   12.02.2018 09:27:21

---

Zetor: Vidíš, tak si ty důvody vlastně našel. Vzpomněl jsem si na diskuzi která tu proběhla na tohle téma na jaře loňského roku, už nevím pod čím byla, ale krabí chod a samochody tam byly tématem.
Mě moc aplikační technika netrápí a ani nezajímá, spíš mě zajímají zkušenosti s CTF jako takovým. Něco bylo popsáno v MZ loni, i to jak to jde dělat v menších záběrech než 12m protože ty nejsou v možnostech každého.
Beru třeba i to že první utlačení půdy je nejhorší, jak to ale bude vypadat když po té koleji pojedu znovu, v předseťovce, na jaře při pěstování sladovnického ječmene třeba... Zahlídnul jsem nějáké fotky a bylo to docela znát na porostu i v době zrání. Ačkoliv mě tento způsob zajímá a do jisté míry tomu fandím, vidím že je dobře využitelný akorát u pšenice, řepky a kukuřice. Při sklizni pícnin, cukrové řepy to prostě celé padá.
To jsem tak trochu odbočil tak sorry za ot.

Matúš.V   12.02.2018 11:05:32

---

Utuženie pôdy nemôžeš brať paušálne. Na utuženie má vpliv celkom dosť faktorov. Najdôležitejší faktor je typ pôdy a jej vlhkosť. Každá pôda má určitú pružnosť takže platí čím rýchlešie opustí (pás, Pneu) plochu tým menej sa pôda stlačí. Dôležitá je tiež objemová hmotnosť danej pôdy, Dôležité je pri "regenerácii" pôdy do akej hĺbky došlo ku stlačeniu. atd...
Chcem tým povedať, že nečakaj rovnaký výsledok v CZ a v Austrálii odkiaľ CTF pochádza. Prevažná časť roku tam je suchá, pôdy sú spraše, piesky červenozeme, žltozeme a hnedozeme, ktoré tam sú najúrodnejšie a treba povedať aj najnáchylnejšie na zhutnenie. tým, že sa tam prevažne robý notill a polia sú veľké tích prejazdov tam nejak veľa nebude a pôda sa dokáže fyzikálne vysporiadať aj sama. Aký dopad to má v našich podmienkach rozpisovať netreba.

Honza.S2   12.02.2018 12:43:57

---

Matúš: To máš pravdu. Zajímá mě ale jaký to má dopad u nás. Popravdě nevím, od doby co to někteří zavedli uběhlo pár let a zatím jsem se z praxe toho nedozvěděl moc, v podstatě nového nic, hlavně jak vypadá stav půdy po pár letech atd.. V Agrovationu jakoby uzavřeli všechny dveře kolem sebe a nevydají moc informací jako dávali v začátcích.

Matous 7   14.02.2018 09:49:44

---

Zetor: Tím bylo myšleno rastr CTF 36m takže to máš stroje 12m, 6 m a to zase tak nereálé není dnes má pásový tahač kde kdo a navíc nemusí být vše 12m jde spíš o to aby ty přejezdy prostě byly naplánované.

Honza.S2: Myslím si že to je běh na dlouhou trať v Agrovationu ty pole byli v hrozném stavu když to přebírali a sám Michale Horsch na seminářích říkal že nikdo neví kdy se to projeví že to může být za 10 nebo taky 20 let. A s tím že je tam kolem toho tak nějak ticho je asi proto že né vše se za poslední dobu úplně podařilo a možná sami Horschové se v tom tak trochu ještě hledají. Já pevně věřím že výsledky se projeví co nejdřív a pozitivní.