Michal Deere   18.08.2007 14:22:32

---

Protože ten tu už má svou vlastní galerku

Krbec   18.08.2007 23:12:47

---

Nevim jaky toto podmitani má smysl, pluh dělá mnohem lepší práci did pulka tam furt je a vypadá to blbě

TomášJ.   19.08.2007 00:45:22

---

To Krbec ty asi zemědělství rozumíš jako koza petrželi co?? Jinak bys v životě nepustil do světa takovou kravinu co si sem právě napsal...Podmítání má smysl hlavně v tom že zapravíš zrno a různé plevy které ti potom vzklíčí a ty je následně zaoráš, tím ti vznikne efekt že ti příští rok neporoste tolik plevele v poli...Když nepodmítneš a rovnou zaoráš tak budeš zaorávat ty nevzklíčený semena tím pádem ti semena zůstanou v zemi na jaře ti vzklíčí a máš v poli bordel..A další co jsem se dozvěděl - tuhle poslední myšlenku z vlastní hlavy nemám, je prý dobrý po žních s půdou než se bude zaorávat trochu hejbnout...

Jakub Medera   19.08.2007 10:13:00

---

Podmítání nemá hlavně smysl v tom,že zapravíš plevy,ano umožníš podmítkou vzklíčení plevele,ale to není hlavní důvod,hlavní je zamezení kapilarity vody,tj,že se nedostane na povrch a následně nevypaří,když zdiskuješ,tak nahoře ornice vytvoříš nepropustnou vrstvu (není to 100% nepropustné) přes kterou se voda nedostane nahoru,další důvod podmítky ji,že provzdušníš půdu,ono je toho víc,no a poslední,teda řekl bych někde v první řadě,výrazně levnější jak orba,takže ovlivňuje ekonomiku

TomášJ.   19.08.2007 12:15:37

---

to Jakub s tou vodou máš pravdu.. ale k tý ekonomice. U nás se podmítá i orá, když jsem fotil na Moravě, tak jsem si myslel, že tam jen podmítají, ale omyl taky se tam podmítá i orá.. prej to v červenci podmítnou a v září to zořou ...

stenlynko   19.08.2007 12:31:01

---

u nás je to tak, že pod oziminy väčšinou podmietajú, minulý rok pod repku podmietli a zorali, tento rok podmietli a 2x to rozrobia rotačnými bránami, pod pšenice bola podmietka, teraz diskáčmi zaorú hnoj a potom to už iba rozrobia a polia pod jariny podmietali, zadiskujú hnoj a preorú neskôr na jeseň

Zetor   19.08.2007 18:29:50

---

Tak tomáš i jakub mají pravdu, je to ten výdrol i ta kapilarita, ale jeden fakt tu uveden není. A to že ta podmítka by se také měla provést do 24 hodin po sklizni. A sami si můžete vzpomenout, kolikrát jste to zažili, že by se podmítalo do dne po kombajnech. Na to má techniku jen pár podniků. Jinak znám soukromníka, který nepodmítá a rovnou orá, ale má takové půdní podmínky, že si to může dovolit a podmítač vůbec nevlastní. A to má přes 1000ha určitě...

Jakub Medera   19.08.2007 20:04:28

---

To Zetor:možná se blbě ptám,ale proč má být podmítka provedena do 24 hodin po sklizni?Na co to má vliv jestli zpodmítám den nebo dva po sklizni?

Zdenek Srytr   19.08.2007 20:16:15

---

Jakube podle mene se také neptáš blbě,taky jsem se nad tím zamýšlel.
Protože,když necháváš slámu na řádku a nedrtíš,tak pokud vím,tak by si slámu neměl ten den sbírat/lysovat.
Proto je to podle mě jedno,kdy nebo lépe- ne jedno,to jsem napsal špatně,jistě je nějaká doba,kdy podmítat,asi záleží na klimatických podmínkách(srážky,sucho atd.),ale podmítat do 24 hodin,to se mi nezdá...
Ale nechám si poradit.

Lucky   19.08.2007 20:44:02

---

no určizš je lepší čím dřív tím líp, když je porost na poli tak půda je vlhká a kyprá, když se to poseká tak je lepší to podmítnout dokud to má dobrý vlastnosti = menší opotřebení disků a radliček, a výdrol jde do vlhké půdy talže začne rychleji vzcházet

Zetor   19.08.2007 20:50:00

---

No nejsem si jist, jak to říkali, ale má to určitě vliv právě na to unikání vláhy. Myslím, že to není rovnoměřné a nejvíc unikne v těch prvních dnech. Ale na škole nám to hodně vnucovali, řekl bych, že nějaký zkušený člověk z praxe by to mohl potvrdit. To o nevhodnosti lisování slámy hned po sklizni tu již někdo mluvil, zdá se mi to logické, ale nevím o nevhodnosti ke sbírání, tady bych si zas nechal poradit já....

HUGO   19.08.2007 20:56:45

---

lepší je nechat ju proschnout...posečená proschne lépe....

Packard78   19.08.2007 22:07:54

---

Dovolím si reagovat, není to z mé hlavy, je to odborný výklad:

Podmítku je nutné provést okamžitě po celkové sklizni předplodiny. Každým dnem opoždění půda vysychá (po 4 týdech relativně obsah vody klesne o 63 %) a znesnadňuje se její provedení, snižuje se výnos následné plodiny. Podmítka musí být podle ČSN provedena do čtyř dnů po sklizni.

Podmítka je mělké kypření a obracení skývy s mnohostranným účelem: Šetří půdní vláhu, hubí plevele zaklopením čerstvých semen do půdy, což umožňuje jejich rychlé vyklíčení, takže jsou následnou orbou zničeny, urychluje vyklíčení semen a plodů ze staré půdní zásoby, později vzrostlým plevelům zabraňuje vysemenění a zeslabuje vytrvalé plevele, usnadňuje provedení následné orby (lepší kvalita a úspora nafty), umožňuje lepší vsakování vody (jde o otevření půdy), zesiluje rozvoj žádoucí aerobní mikroflóry, zvyšuje antifytopatogenní potenciál půdy tím, že postihuje škůdce, jako např. larvy třásněnek, hrbáče osenního a bodrušky obilní, a zapravuje kontaminované zbytky strniště, což urychluje jejich rozklad a snižuje potencionální rozvoj, např. chorob pat stébel.

Snad je to vyčerpávájící....

Pokud budete sbírat čerstvou slámu, může se vám stát (jako se nám to stalo letos), že bude muset rozebírat stoh slámy kvůli nadměrnému zahřívání (do sena se taky musí foukat), naměřili jsme 60 stupňů, to už je na rozebírání za asistence hasičů . Pokud jde ale o čistý a suchý porost, tak by neměl být problém

Krbec   19.08.2007 22:45:00

---

Tak tyhle odpovědi jsou opravdu vyčerpávající, máte pravdu zemědělstvý moc nerozumím i když se snažím :) Ale když se nad tím zamyslím je to pravda, všem se omlouvám

Honza.S2   19.08.2007 23:09:05

---

Bavíte se o podmítce. Teď Vám možná bude připadat jako nesmysl to co napíšu. Argumenty že se vypaří obrovské množství vláhy, které propagují někdy odborníci na minimalizaci s emi kolikrát zdá neuvěřitelné. Netrvdil bych to tak. Čím to je že když ořu nezpodmítané strniště někdy v říjnu, a do té doby pořádně nezapršelo tak je v půdě tolik vláhy, že je to naprosto stejné jako ve zpodmítaném. Někdy bych řekl i lepší. Navíc nemusím skákat po hroudách a oře se daleko líp. Půda je chladná a vlhká. To stejné i zpracování radličkovým kultivátorem např. Vario, nebo Top Down. Kdysi jsme se bavili na foru o mulčovacích bránách. Tenkrát se neosvědčily nefgungovalo to, ale dnes tu máme farmáře, který se zřekl podmítky na 90% své výměry a vyřešil ji dokonale mulčovacíma bránama se záběrem 12metrů.
U podmítky vám vytvoří suchá vrstva "izolační vrstvu" tak 10cm. U mulčování bránami je tato vrstva tvořena nadrcenou slámou a pod ní klíčí na vlhkém povrchu výdrol, plevely. Kdo neviděl nevěří. Další výhoda: pole, které sklidila mlátička jeden den, druhý den stihne od 7mi ráno do 9-10hodin dopoledne než vyjede mlátička ošetřit jeden člověk, s bránami při spotřebě 3-4l/ha. Potom se zapojí do odvozu. Vzešlé výdroly a plevele řeší podle potřeby glyfosáty. Následuje kypření 15cm na zimu někdy koncem září října.
Výsledek? Úspora a ta "zachráněná" vláha pro jařiny nemá zas takový význam. Takže osobně dnes už na podmítku nevsázím. Snad bych ji prováděl pro ozimy zejména řepku a na poli předcházejícím setí ozimů kde je sklízena sláma.
Zajímavost je že na téhle skutečnosti jsme se naplno shodli s pracovníkem VURV, který má bohaté zkušenosti při zpracování půdy a pár let pracuje ve výzkumu. I když každá oblast je jiná, ale přesto mi známý tvrdil že na vysočině nemá v podniku ani podmítač. Vše řeší hned pluhem pro řepky, pokračuje pšenicemi, brambory a přípravou pro jarní ječmen.

Krbec   19.08.2007 23:27:56

---

hmmm, tak to už nevim čemu věřit ale zdá se že oboje má něco dobrýho

Vojtěch   20.08.2007 15:06:43

---

Řešit zda po sklizni podmítat či ne: je přece naprosto jasné, že po sklizni má vždy přijít podmítka. Ty názory se tu dost opakují ale ty důvody jsou jasné: přerušení kapilarity, zapravení posklizňových zbytků (částečné) a také zapravení a přerušení plevelů.
Dále když se dívám že se dnes ve 21. století baví o pluhu a orbě tak to nechápu. V americe jedou na minimalizaci více jak půl století, slovo pluh neznají a šlapou jak švýcarské hodinky. Konzervační Evropa bude pořád o něčem špekulovat, draze jezdit s pluhem a tak se nikam nedostane.

Pavel Toman   20.08.2007 15:15:17

---

No Amerika amerika ..... kdeby sme bez ní byli.. Orba je orba. Orbou se pole víc zůrodní i ubyde plevele. Já vím že mi teď plno lidí napíšem že píšu blbosti, ale já sem zastáncem orby.

Honza.S2   20.08.2007 15:43:02

---

A to v Americe všude podmítají? Nebo taky ne vždy... Nebyl sem tam tak se ptám.

Vojtěch   20.08.2007 18:28:41

---

Orbou se pole zúrodní????
V USA ve středozápadě je za rok 2005 průměrný výnos kukuřice 11,1 t/ha a to je za špatný rok považován rok 2006 z 9,5 t/ha a to jsou čísla z milionů hektarů, na kterých se v USA kukuřice pěstuje. V ČR je okolo 90 tis. ha kukuřice a průměrný výnos je plus mínus 6,5 t/ha.
V USA není skoro žádný pluh, 0,000...nic procent, to je věc kterou drtivá většina zemědělců ani nezná jak vypadá na tož aby to využívali. Všude se jen podmítá, buď diskové nebo radličkové kypřiče nebo dnes hojně rozvíjející kombinace disků a podrýváků, což v ČR například vyrábí STROM EXPORT pod názvem Ripperland Mega.

OŤAS   20.08.2007 19:04:09

---

Vojto, vím že jsi hodně ovlivněný Amerikou, ale není všechno zlato co se třpytí, když už máš pod palcem ty čísla, tak nám prosím tě dej do placu průměrnou spotřebu průmyslových hnojiv a pesticidů na hektar. Vliv zasolení horních vrstev ornice průmyslovými hnojivy, rozvoj chorob a škůdců vlivem minimalizace. Protože na tenhle problém se nedá nahlížet jen z jedné strany. Nechci tě naštvat, ale Evropa by se měla nejen od Ameriky učit, ale hlavně se taky poučit z chyb o kterých se nerado mluví.

Pavel Toman   20.08.2007 19:20:26

---

Princip orby - selkým rozumem - je dostat (úrodnější) spodní vrstvu nahoru a horní (živin zbavenou) vrstvu se strništěm popř plevelem dolů, kde zetleje

Lucky   20.08.2007 19:31:46

---

Nechci se nikoho dotknout, ale v Americe nemaj tak silnou vrstvu ornice jako u nás tak by to pro ně nmělo cenu, to je jako dělat hlubokou orbu která se dělá pro sady a pak tam zasejt obilninu.A kdo udělal první celo železnej pluh??? že by americkej kovář John Deere 1837. a oni pluhy používaj ale ne na normální orbu , ale jako podmítací orba , protože to lépe otočí půdu.
Orba je lepší při tom že nebzejdou nějaký semen a plevelů třeba sveřep jalový (bromus strilis) tak ten když se zaorá tak nemá takovou dormanci aby vyklíčil a takových rostlin je více , a jsou oblasti kam se minimalizace hodí víve a někde méně. Třeba Jevišovice taky nějakou plochu orají (soudim podle toho že maj pluh napsanej v mechanizaci) podle mě minimalizace patří tam kde je sucho , a orat se dá tam kde prší více

Krbec   20.08.2007 19:45:54

---

Tak stimhle naprosto souhlasím, bravo

Zdenek Srytr   20.08.2007 20:42:19

---

Čtu si zde velice zájimavou debatu,která zde byla rozpoutána a děkuji všem,kteří sem přispěli.
A závěr pro mne pro laika?Jistě je to velice citlivé téma a sám na svých cestách jsem poznal mnoho zemědělců a každý razí svoji cestu,se kterou je spokojen a neměnil by.
Pro mě by bylo těžké,ne pochopit proncipy a výhody/nevýhody,v tom bych se orientoval myslím si velice slušně,ale asi zvolit tu správnou cestu.
I když,jak píše Oťas,tak z hlediska "ekologie" bude čistější orba než podmínka,zase je to za cenu zvýšených nákladů proto ta ekologie zase padá si myslím.Ale rád vyslechnu další příspěvky,mě to velice zajímá.

Zetor   20.08.2007 20:57:52

---

Já myslím, že minimalizace má jednu výhodu, která jí dala název. Dochází tam k minimalizaci, ale nikoliv nákladů, jak si mnozí myslí, ale času. Proto se to dělá, proto Rostěnice, Jevišovice a Višňové neoraj, protože kdyby tu plochu měli zorat, tak by se zbláznili. Museli by mít třikrát tolik traktorů. Vemte si největší pluh v republice, má 11 radlic, to je max. záběr 5,5metru. Největší podmítače mají 12 metrů, s pluhem jedete 8km/h, s těma podmítačema třeba 15 km/h. O tomhle to je. Ale orba je orba, spousta lidí říká, že to zkusili minimalizací a výsledky katastrofální. Někde to jde, někde ne. Ale ty velký podniky nemají jinou možnost. Toť můj názor.

Lucky   20.08.2007 21:01:38

---

Ekologie zas tak nepadá pro ni je lepší minimalizace, protože je půdní organická hmota(bakterie rokladači herbivoři) na povrchu.Při orbě se dostane na povrch půda skoro "sterilní" je tam minimum POH, a chvilku to trvá než se tam vytvoří.

Pavel Toman   20.08.2007 21:03:42

---

Já osobně sem zástánce intenzivního zemědělství, nadšeného ekologa ve mě nehledejte. Ale všeho s mírou! Životní porstředí je něco, co se chránit musí a jen tak ho ničit v honbě za vysokými výnosy správné rozhodně není. A hnůj do země podmítačem nezapravíte (rozhodně ne tak jako pluhem). Takže musíte používat umělá hnojiva. Neříkám, že by se mělo rok co rok orat, ale jednou za rok, za dva hluboká orba prospěje

stenlynko   20.08.2007 21:15:44

---

k tej minimalizácii páni, sú podniky aj tu u nás, čo orú iba pod cukrovú repu, myslím, že Močenok, ktorý má okolo 5tis. ha, ak sa mýlim a niekto to vie lepšie opravte ma, ostatné iba diskujú a k tomu zaorávaniu hnoja, tu v podniku to robia zopár rokov diskáčmi, teraz dokonca kúpili nové od Lemkenu a robia to nimi, preorú to na jeseň hlbokou orbou a je, inak pod oziminy neorú, všetko len diskáče... je tu aj jeden súkromník, ktorý tiež vôbec neorie, dokonca ani nediskuje, úrody má zatial v norme, ale bez hnoja mu to asi dlho nepôjde... záleží od konkrétnych ľudí, podmienok, množstva pôdy a peňazí... a k Amerike, ale kukurica nie je všetko, tam majú možno vysoké úrody, ale čo pšenica? 2t z hektára? to tu máme aj keď je katastrofálne úroda zničená ľadovcom

Zdenek Srytr   20.08.2007 21:21:26

---

Jestli mohu,mě by spíše zajímaly naše klimatické podmínky,popřípadě Slovensko,přeci jenom Amerika je malinko o něčem jiném,ale nemám žádné hluboké poznatky,proto se nechci pouštět na tento tenký led.

Zetor   20.08.2007 21:35:30

---

Stelynko má pravdu, jak to vynáší v obilí? Tady kukuřice na zrno není hlavní plodina, někde se nepěstuje vůbec...

Vojtěch   20.08.2007 21:40:03

---

to Oťas: Víš odkud pochází většina osiv? -- z USA Víš odkud pochází většina plevelů a chorob? --- z USA ale většina herbicidů a hnojiv je z Evropy, takže do Evropy se dotáhla jen část technologie ale dokud nebude komlpexní tak nebude fungovat tak jak má. To je jak kdyby jsi si koupil šestiválec a jel by jsi jen na tři, taky pojedeš ale nidky nedosáhneš toho výkonu.

Vojtěch   20.08.2007 21:42:29

---

to Pavel Toman: ta úrodnější vrstva (humusový horizont) je ve většině půd v ČR okolo 15-20 cm, takže 25cm orbou si vytaháš na povrch podorniční vrstvu, méně úrodnou. A pokud otočíš strniště tak ti netleje ale mineralizuje, což je v tomto případ nepříznivý pochod.

Vojtěch   20.08.2007 21:47:21

---

to Lucky: S těma plevelama máš naprosto pravdu ale co je levnější postřik chemický za 250 Kč/ha a výkonem 150 ha/12hod nebo orba za 1500-2000 Kč/ha s výkonem 15 ha/12hod??????
Jevišovice mají pluh, ale využitelnost je minimální a to jen pro soju, kvůli zbavení se plevelů protože, jak už jsem mluvil v předchozím komentáři, není povolená chemická ochrana z USA, tak je problém pěstova čistou soji.

Pavel Toman   20.08.2007 21:53:44

---

Ano je to levnější, ale zase se do ty půdy narve spousta chemie.

Vojtěch   20.08.2007 21:59:41

---

Pšenice v Americe má slabší výnosy, ale to je díky tomu že se pěstuje více na sever (např. Jižní Dakota, sever Nebrasky, část Colorada aj.), kde je zima a ty výnosy nejsou vysoké. Ale pokud je farmář z půdou podobobnou např. Hané, Vyškovska apod. a má na výběr jestli vypěstuje 11 tun kukuřice nebo 6 tun pšenice, tak při stejných cenách těchto komodit si jednoznačně vybere kukuřici.
A názory těch zemědělců v Evropě, kteří si "namleli nos" na minimalizaci se dají velice lehce obhájit a na to já říkám: Evropa je konzervativní a zemědělci se nechtějí nebo neumí naučit minimalizaci - staré 50-60leté agronomy těžko přesvěčíte aby ten pluch po 50-ti letech používání nechali v kopřivách a v jejich letech se nic nenaučí protože je to pro ně těžké a jsou pohodlní.

Lucky   20.08.2007 22:04:04

---

no dobře je to výhoda, ale kde se potom vzalo WDV YBV prostě zakrsloti ty se přece nestaly tím že se dělala orba (dřív se oralo a žádný zakrsloti nebyly ale taky víc pršelo tak se orat dalo. minimalizace je důsledek toho že ubejvá srážek ) to je důsledek toho že je minimalizace a zkouší se šetřit všude tak se nestříkaly glyfosáty a tak měli křísi zelený most.

Vojtěch   20.08.2007 22:05:30

---

Evropa je konzervativní
příklad u výbory alternativních paliv: z jednoho hektaru řepky při průměrném výnosu 3,5 t se vyrobí 6-8 krát méně methylesteru než u kukuřice při průměrném výnosu 9 t, ethanolu. A to nemluvě o agrotechnice pěstování těchto plodin (střídání, náročnost na chemii, náklady, aj.) a nemluvě o porovnání kvalit methylesteru a ethanolu.
Otázka: Proč to tak je? Proč Evropa jezdí na méně kvalitní a drahý methylester a ne na ethanol?

FarmWEB   20.08.2007 22:10:50

---

Tak orat či neorat, to je oč tu běží. A co si myslím já? Ve skutečnosti a v běžným životě je to úplně jedno. Jako všechno má to svoje klady a zápory, ale o co tu skutečně jde, šlo a půjde?? Přece o peníze. Vše je jen o penězích a o tom kdo si to dokáže líp spočítat. Nevymýšlím si stačí se jen podívat kolem sebe. Upřímně: nikdo přece nebude dělat za vyšší náklady než jsou jeho příjmy. Proto celkově je podle mě docela zcestný se zabývat tím, co je lepší jestli orba nebo minimalizace (samozřjemě dá se o tom pobavit) ,protože se okamžitě každej bude ptát (pokuď to vyloženě není blbec), co mu vyjde levněji, a tak někde se dělá minimalizace a možná ještě někde zase orba a tam kde chtějí dělat minimalizaci a nejde to, tak mají hold smůlu. Možná jsem se touhle uvahou pustil na tenkej led, ale neřekl bych, že nejsem zas tak daleko od pravdy. Hold to je celá ekonomika.

Petr   20.08.2007 22:12:26

---

Omlouvám ten poslední příspěvek patrí mně, nějak se mi to odpojilo.

Jakub Medera   20.08.2007 22:54:14

---

To Vojtěch:ve většině republiky je úrodná vrstva,tedy ta kde je největší obsah humusu do 20 cm?každá lokalita je jiná,někde máš tu nejúrodnější vrstvu do 10 cm,jinde máš velkej obsah humusu třeba i ve 30 cm,proč tedy tam kde máš dostatek humusu ve 30 cm neorat? Nejlépe je před orbou podmítat,jak už jsem říkal a uričitě to tu někdo zmiňoval,podmítkou přerušíš kapilárky,umožníš vzklíčení plevele a následně provedená orba pujde lehčeji,protože vrchní část ornice bude měkčí,ale teď,další otázka? Mají na to dnes všichni peníze?Mají na to dnes všichni výkonnou techniku aby stíhali připravit půdu v určitých termínech?

TomášJ.   21.08.2007 00:59:57

---

To Vojtěch ty ve svej příspěvcích uvádíš často slovo minimalizace ale proč?? Jak dlouho se orá jak dlouho se podmítá?? Orá se už od dob kdy bylo zemědělství vynalezeno, ale z podmítkou se začalo někdy před 100 lety jestli se pletu oprav mě...Nemyšlíš, že je dobrý tu půdu jednou za rok za dva otočit?? Vždyť takhle (podmíntačem, diskama aj..) jí akorát počechráš a co z toho, sice si plevej zapravíš aby ti vzklíčil, ale už ho nezaořeš a na jaře do toho valíš zbytečně chemii, a rák bych taky věděl jak už tu někdo psal, jak je to ze zapravováním hnoje, chlévský mrvy nazvi si to jak chces...Protože podmítačem jí zákonitě nezapravíš, nevím co studuješ, ale nás už od malička ve škole učili že je hnůj nejlepší hnojivo... a když jen podmítneš tak tam hnůj nedáš ne?? dyť bys ho nezapravil, dáš tam chemickou náhradu.. Jasný teď budeš namítat co kejda, ale to je podle mě to samý to sice zapravíš, ale jen jí shrabeš z povrchu kousek pod zem a ta se ti za pár hodin vypaří, když nebude pořádně v zemi...Malá poznámka u nás se jim krutě vymstilo neorat zkoušeli to jeden rok a jen na pár ha....Rád bych reakci..

Vojtěch   21.08.2007 02:16:47

---

to Jakub Medera: pokud tu úrodnou vrstvu otočíš, začne ti na ni působit světlo, teplo, voda, vítra aj. tak začně ztrácet svou hodnotu, takže vlastně půdu znehodnocuješ. A kdo má na to aby podmítal, oral, pak zas podmítal nebo jinak připravoval a pak ještě další příprava před setím což je operací a operací a tak se ti to moc prodraži.

Vojtěch   21.08.2007 02:25:58

---

to TomášJ. : z historického hlediska to může být pravda ale před 100 lety byly daleko jiné výnosy, počet zemědělských družstev, počet lidí pracujících v zemědělství, ceny vstupů atd. a tak dnes kdy člověk je nejdražší článek a na druhém místě je hned nafta tak nemůžu orat jak kdysi.
Co se týče hnoje tak ano, mohlo by být lepší to zaorat ale jde to poměrně dobře i z kypřičem. A na víc dnes všichni ruší živočisnou nebo ji předělává na kejdové hospodářství.

OŤAS   21.08.2007 07:14:47

---

Tyto komentáře a vůbec tato diskuze by možná měla spíš probíhat ve FW Forum, jenže sem poslední dobou chodí nahlížet více lidí a proto tyto diskuse osloví více a víc lidí se připojí. V podstatě každý v této problematice orat- neorat má určitou pravdu. Je to téma z kterého vznikají desítky přednášek a seminářů a je to o přesvědčení, protože tady nejde říct tak zkusíme neorat a co to udělá a když to nepůjde tak se vrátíme ke klasice. Za tímto vším stojí vybavenost mechanizací a to je hodně tvrdý oříšek, co nakoupit. V podstatě ještě donedávna byl v každém podniku pluh, smykobrány, kombinátor a secí stroj nebo kombinace. Kdo se rozhodl pro minimalizaci musel hodně zainvestovat od podmítek přes různé kompaktory a diskové secí stroje, nové kombajny nebo jen dokupování rozmetačů, podrýváky, postřikovače a taky GPS navigace protože při minimalizaci se kolikrát špatně jezdí stylem znamenáků. Stojí to mnohem víc nákladů do chemie a určitě se mnozí spálili ve výběru vhodného stroje a museli to zkusit jinak. Přechod živočišné výroby na kejdová hospodářství + logistika. Prostě ten kdo se rozhodl do tohoto jít, tak investoval miliony a dnes neřekne i když ví že to taky občas zaskřípe, udělal sem chybu a příště se to nestane. Vždycky tvrdím, všechno ukáže čas, ale momentálně se mi toto všechno jeví jako veliký byznys prodejců zemědělské techniky, osivářů a výrobců a prodejců chemických přípravků.
Ne nejsem tvrdým zastáncem staré technologie, i ta minimalizace má své opodstatnění na řadě míst, ale nemám rád jednostranné názory že minimalizace je to nejlepší a všechno ostatní je špatně.

FarmWEB   21.08.2007 09:09:35

---

Minimalizace nebo orba... Jak byste připravily třeba tady na hané orbou půdu pro ozimou řepku nebo i pšenici? Teď po dešti možná jo. Ale před týdnem to moc nešlo. Orba, válení, kompaktor, znovu kompaktor, teď bude znovu příprava kompaktorem než se dostane k setí. A to si nedovedu představit že by třeba Rostěnice a.s. používaly orbu. Jestli by to vůbec stíhaly...
A pro Kubu, když chceš kypřit do hloubky, nemusíš pluhem dnes jsou v nabídce kypřiče, kterými se dá snadno zasáhnout 20-30cm do hloubky s menší spotřebou a můžeš takřka hned sít.

Jakub Medera   21.08.2007 09:49:24

---

To Farmweb,příprava pro řepku:orba,válení,secí stroj s rotačními branami,nic víc,k té minimalizaci,ano vím,že existují hloubkové kypřiče jako například kockerling vario nebo horsch tiger.Dnes je to jen o šetření,šetří se kde se jen dá a je to tak jak říká Vojtěch člověk je nejdražší článek a za ním hned nafta,ale tvrdit,že minimalizace je nej,a že v Americe je to tak či onak,my v Americe nežijeme

Petr   21.08.2007 10:31:04

---

To Farmweb: V Rostěnicích ani nemají důvod proč by používali pluh. Tam se totiž podmítá ihned po sklizni, popřídě se pole ještě zaválí (letos už ne: Carrier a Terrano), tím si zajístí aspoň nějakou vláhu. Pak před setím se pole ještě jednou zpodmítá, možná se ještě zařadí Swifter a seje se. Prostě klasický postup. A světe div se ono to jde bez pluhu a dokonce i na Hané...

Tomáš K   21.08.2007 10:37:24

---

Ja sem zastance pudoochranych technologii v drtive mire.Ale priznejme si ze pod kazdou plodinu minimalizace nejde.Dam asi ten nejlepsi priklad zrnova kukurice,tam je te biomasy k zapraveni obrovske mnozstvi a jeste sem nevidel stroj ktery by tozapravil tak kvalitne jako pluh.Jednou sme skouseli po zrnove kukurici podmitat diskovyma branama.Dyz se zasel sladak tlak chorob byl vetsi nez na normalnich porostech zasetych po psenici(fungycidnich chorob).
Psenice mela problem vubec vylezt a i kdyz se sela kvality e tak byla pouze krmna(byl to rok 03/04 ktery byl sam o sobe velice priznivy co se tyce kvality i mnozstvi)
Jinak podniky obvykle nemaji na cele vymere stejny typ pudy.Nektere pozemky jsou na jilovytych pudach jine jsou lehke a chude,nebo nektere hony v pasmu hygienicke ochrany vody atd.Na tak rozdilne hony je potreba pouzivat rozlicne linky stroju, ale minimalizace je univerzalni.Orba na tezkych jilech do 15cm sezere na ha 40 + l/ha,podryvak, ktery jde do vetsi hlobky ma spotrebu do 20l/ha.Dalsi duvod je tak porad omivana spotreba prac. casu.
Nechci se hadat ale nevim jestli letos by byla pro repku orba optimalni reseni co se vzchazivosti tyka.
Ja souhlasim v mnoha vecech s Vojtechem.Evropa je konvencni a tezko presvedcovat lidi co delaji od 70let orbu aby presli na minimalizaci nebo prime seti.To byla doba pooralo se navalilo se tam hnojiv a pesticidu....zadna nitratova smernice ,ekologove moc nevyskakovali....
Vsechno ste tu rekli,a nevim jestli ma cenu jeste neco psat protoze zastance konvence nepresvedcim o minimalizaci a naopak, hlavne se musi brat vpotaz typ pudy,srazkove uhrny....takze neexistuje zadny univerzal podle ktereho se ridit jako navodu.Zemedilstvi je krasny ale zaroven tezky obor protoze musis reagovat na okolni podminky a podle toho konat a ne kazdy rok podmitnut,predsetovka 18cm zaseti 5kg repky atd.

Honza.S2   21.08.2007 11:23:26

---

Jenom sem tím chtěl říct, že pokud by používaly pluh tak by to nestíhaly. To je ale jedno. Na hané to jde bez orby podmínky k tomu jsou.
A taky se tu mluvilo o vyšších nákladech na chemii. Kdo má zvládnuté plevele, tak by neměl mít problem. Ošetřuje se výdrol po sklizni. A když se podívám do pokusných parcel s pšenicemi a ječmenem které jsou založeny tradiční metodou, musí se ošetřovat tak i tak ať je to s orbou nebo bez. A spotřeba přípravků nevykazovala nijak rozdíly. Nejsem teda přímo odborník na ochranu rostlin aly bylo to tak.
No a další věc co mě tak trochu zaráží, nevidím přímo do ekonomiky ale člověk je nejdražší článek. Všichni tvrdí že člověk je nejdražší článek. Pořáďte si roboty. Jestliže mám 80kč/hod, a za hodinu s traktorem spravím 3-4ha tak to přece nebudou tak závratny čísla v nákladech na ha. Píšu v nákladech na ha. ne celkově za rok. To je moje taková úvaha.
A mám taky ten dojem že minimalizace a bezorebné způsoby se trochu liší.

Vojtěch   21.08.2007 11:45:09

---

A co takhle EROZE??? jedna z velkých proč se dělá minimalizace, pokud budu orat a všechny zbytky po kukuřici a jiných plodin zaklopím tak mi příjde děšť, vítr, sucho a půdu tímto ničím. Pokud na povrchu zůstanou zbytky tak se tyto vlivy eliminují.
V nákladech na ha je spousta položek ale pokud se podnik zaměřuje jen na rostlinnou výrobu (kterých je dnes většina) tak co dělají traktoristé přes zimu? ... sedí na dílně a koušou si nechty ale taky stojí peníze, což se musím zpětně napočítat buď do nákladů na ha nebo na tunu zrna.

Lucky   21.08.2007 12:09:39

---

no ta eroze - podle toho jaká větrná jo to beru, ale vodní nee koukni se kde se dělá minimalizace a jak má půda vekou vsákavost , a pak se koukni na pole který je zoraný a ta vsákavost je o mnoho lepší neřikám že je to důsledek záplav ale pomáhá to.
A k těm podnikum co dělaj minimalizaci a jsou velký jako Rostěnice, tak maj mít tolik techniky aby to zvládly i zorat u nás je podnik kterj všechno oře a pak to přejedou dvakrát kompaktorem a vše jim vychází i pod řepku a to jsme v řepařsé oblsti T2 severní část okresu Kladno skoro tady neprší . Kdyby nebyly tak velký tak by to bylo taky přínosný tím že by tam mohly bejt menší podniky třeba i soukromníci , ale pak by jste k nim nemohli jezdit fotit všechny ty jejich "obludy" co jim jezděj na poli

Vojtěch   21.08.2007 14:01:56

---

Vodní eroze to není o "vsákavosti"!!! ale o odnosu jemných částic z povrchu díky vodě. Když zoráš tak ti ty jemné částice, nejúrodnější odnese voda někam do doliny, nebo na kraj pole a zbytek pole ti zústane ochuzen. Pokud mám na povrchu větší množství posklizňových zbytků tak se voda dobře vsákne, nic neodnese a pomaleji se odpařuje. Nebo jsi snad viděl někdy že by voda odnesla kus strniště? Nebo spíše voda odnáší holou půdu?

Tomáš K   21.08.2007 17:29:00

---

Vodni eroze je i na honech s pouzitim minimalizace, sice ne v takovem mnozstvi jako na zoranem ale je.Pri jarnich destich do snehu,nebo silnych jako vcera pokazde sjede cast ornice do doliny.Nejvetsi problemy maji ti co oru pod kukuricu a cukrovku.Jak prijde do sirokoradych plodin silnejsi dest je vsechno dole, proto se pouziva tolik meziplodin co prez zimu vymrznu nebo se na jaro postrikaji glyfosatem-bila hortice,svazenka,svetlice aj.Aby sem se nezastaval jen minimalizace tak u kukurice zpodmitane je o nekolik desitek %vyc prezivsich zavijecu nez u orby.
A vetsi naklady na herbicidy myslim az tak razantni nebudu.Pokud provedes kvalitni predsetovu pripravu tak tam mas 2aplikace(ja jsem letos mel 2 aplikace a to na jare na dvoudelozne plevele a pozdeji na metlici lentipur),u orby aspon 1 aplikaci taky udelat musis.

Tomlive   24.08.2016 22:04:40

---

Tak je to skoro 10 let, tak by me zajimalo jak se zmenily vase nazory :)

sim111   25.08.2016 17:17:26

---

Je dobré oživiť takúto diskusiu.

Trubka   25.08.2016 23:46:55

---

Snad už zde diskutující znají rozdíl mezi orbou, bezorebkou a minimalizací :-)

Honza.S2   26.08.2016 13:18:23

---

Přibylo praxe a zkušeností, pokročil vývoj, někteří pochopili konečně že škrabáním pole diskáčem a jednou za x let mělkou orbou do 15cm páč víc už to nejde, nic nevyřeší. Kdo má rozum má svoji technologii kterou dělá pořádně, ať bezorebnou nebo orebnou.
Jen bych k tomu podotknul ale jednu věc - do půdy patří organická hnojiva řádně zapravená. Bohužel trendy směřují jinam, co má jeden musí mít i druhý za každou cenu přitom kvalita je v haj.lu ale máme 12tun pšenice /ha stejně za mizernou cenu takže k čemu to je? Není lepší vzít mozek do hrsti?

karanice   26.08.2016 20:47:37

---

Říkáš vzít mozek do hrsti, kam by měl ten vývoj směřovat? Je prostor kam se dál vyvíjet, když jedinou plodinou, která podrží ekonomiku podniku je řepka olejka?
Samozřejmě se bavím o podnicích, které nedisponují BPS, která se zdá v dnešní době jako největší zdroj příjmů.