Travis   11.06.2012 18:15:04

---

Má nějaký hlubší význam, když jsou ty hadice takto dozadu?

tomD   11.06.2012 20:32:57

---

Necouráš je po zemi jako my u zanhammera ...dost se nám obrušujou a třeba když se jezdí v čerstvě zasetým tak se to na hadice lepí a dělá do na nich takový kornouty z hlíny a kejdy

mladej   12.06.2012 16:44:54

---

Není lepší mít přímo diskový aplikátor?? Jaké výhody mají hadice? Nedaleko mají hadice a už zjišťují, že by bylo lepší koupit aplikátor.

Fastrac3220   12.06.2012 18:58:07

---

Myslíš zapravování? Pokud ano tak tahle hadicemi je to daleko rychlejší ve všech směrech

Zetor   12.06.2012 19:06:39

---

Teď nevím, jestli myslíš diskový injektor, a nebo diskové (talířové) zapravování... Hadice můžeš použít do porostu, to je jejich velká výhoda, minimální náklady na náhradní díly a jednoduchost. Diskový aplikátory (jakékoliv) jsou drahé jak prase, cisterna musí být speciálně vybavená atd. V republice jich jezdí minimum. A spousta lidí nepoužívá ani ty hadice...

mladej   12.06.2012 19:49:59

---

Pravda, měl jsem na mysli ten diskový injektor. V jednom nejmenovaném podniku mají hadice. Při aplikaci na louky, za vidinou většího množství hmoty při sklizni luk, se tam valilo docela dost kejdy, ale prý protože nezapršelo, tak se kejda nevsákla a na louce byla na povrchu zaschlá. Myslím, že to ztratilo ten výsledný efekt toho vyživení travního porostu, proto by viděli lepší ten diskový injektor. Jako další nevýhoda se nám zdá, že vždycky musí někdo jít zapravovat a né vždy jsou lidi, ale to je asi otázka podniku. Např.: Bylo dlouhé pole a vyšlo to třeba jen do půlky, takže s traktorem jsme zapravovali do půlky pole a pak zase od půlky dále, sice to není nějaký veliký problém, ale prostoje zapravujícího traktoru byli někdy velké. Buďto jsme stáli, ale zapravovali jsme čerstvou kejdu a tudíž nezůstávaly takové malé škraloupky na povrchu nebo měl traktor náskok, abychom mohli oba plynule jezdit, ale v slunečných dnech kejda rychle vysychala. Opět se nám zdálo, že by bylo lepší okamžité zapravování na kejdovači. Také podnik musí mít na to zapravování dobrou techniku, která tu kejdu dobře promíchá. Nám po starém harapáku zůstavala kejda na povrchu, ale to je opět otázka podniku a toho jestli to vedení vadí nebo ne. Otázka peněz tu byla až na druhém místě... Možná budu ukamenován za to co tu píšu, ale jsou to moje a zkušenosti dalších, ovšem pouze z jednoho podniku, jinde to asi funguje...

Martin Hruška   12.06.2012 21:31:00

---

Pro mladej: Tady je třeba na začátek říct jednu věc. Většina zemědělských podniků nemíchá při vyvážení pořádně jímky. Dost často má i fugát z bioplynek více jak 7- 8% sušiny. Druhý extrém je hovězí kejda s krustou nahoře, řidič prostrčí hadici skrz krustu a saje tekutou kejdu a pak už musí jen "bagrovat" nebo má sušina okolo 12%. Takováto kejda dělá na louce tzv. buřty (nejen na louce ,ale i v obilí) a pokud nenaprší, tak "nehnojí" a přidělává problémy následně u senážní (clostridie). Řešením je tekutá kejda, která se vsákne do půdy a živiny jsou ihned k dispozici rostlině.
Budu se opakovat, ale hadicový aplikátor je ideální pro hnojení do porostů obilí, kukuřice, řepky ve správný čas na jaře, kdy je venkovní teplota do 5 stupňu C. Ztráty amoniaku jsou malé.

Pokud chceš zapravovat kejdu na poli nějakým kypřičem, musíš mít definitiovně přívoz, jinak nemáš výkon. Řešením je aplikace hadicákem a do 1/2 hodiny zapravit normálním strojem na zpravování půdy.

Ještě k těm hadicím. Jsou na trhu i firmy, které mají flexibilní hadice, které nepoškozují porost, ale většina ředitelů kouká jen na cenu a né na kvalitu práce. To je čím dál větší problém. Nejhorší jsou ty podniky, které nemají vůbec žádné zkušenosti s kejdou (nikdy nevlastnily cisternu) a staví bioplynku s kupují něco o čem nemají "ani páru". Ale to je kapitola sama pro sebe.

Proxima   12.06.2012 21:40:29

---

Tak já zastávám názor, že kejdování takhle do pole po sklizni je lepší s aplikátorem, ačkoli je to drahá věc. Co jsem sledoval výsledek aplikace kejdy se zapravováním, tak přihnojení bylo později docela dost znát. Kdyžto takovéhle "cákání" na zem je podle mého názoru zbytečná práce. Pokud chci ale přiohnojovat doporostu, nejideálnější jsou opravdu hadice. Co jsem měl letos možnost vidět diskové injektory v travních porostech, a následné výsledky přihnojení tak všechna čest, ovšem je to otázka finanční. A opravy mohou stát zato

K hadicím : Osobně jsem na tomto poli s řidičem čistil hadice, velkou nevýhodou je to když vyvážíte BPS a nasajete nějakou tuhou hmotu. V tom případě máte půl dne co dělat a jen štoucháte... Další problém u nás je vyvážení na jaře, to v hadicích vše zamrzne a aplikátor se pak nepoužívá celé dopoledne než to povolí někdy vůbec. Možná proto někteří uživatelé ramena ani nepoužívají.

George8030   12.06.2012 23:10:32

---

to Proxima: jen podotknu k tomu Tvému "usazování se tuhé hmoty v hadicích" ...nemají na cisterně řezací hlavu,či hlavy? ... nejsem přímo odborník na tuhle tématiku,ale je to taky jedna z věcí,co to usnadní ... a že na ŠZP mají cisternu s hadicovým aplikátorem od Strom Exportu (dle mého skromného názoru jsou na trhu lepší mašinky) ale musim zase říct,že jim to funguje,nebo nevím o nějakých zásadnějších problémech.

Zetor   12.06.2012 23:28:41

---

To Proxima: Je to také o průměru hadic na aplikátoru, ne všechny firmy mají stejný průměr. A také si myslím, že by nemělo být normální šťouchat hadice, hlavně když vyvážím BPS. Řezací hlavy by to měly rozsekat. Samozřejmě je to o tom, jaký bordel v tom digestátu mám. Vyvážení v zimě a zamrzání.... No nevim, ale pokud sou tak nízké teploty, tak by se podle mě vyvážet nemělo (i když není sněhová pokrývka). Ale realita je jiná, protože kapacita skladů stojí za prd. Nepoužívání hadicáků je spíš lenost, vidím to v jakémkoliv ročním období.

Proxima   12.06.2012 23:45:04

---

V tom případě to asi rozsekaly, ale vytahovali jsme kaši, která se zachytla většinou v posledním ohybu Chápu a vím, že je to dáno i šířkou hadic ty mohli být u tohoto Wienhoffa širší si myslím. Nestává se to stále, ale někdy se prostě musí štouchat když se podaří nasát "kvalitní" digestát. K zamrzání dochází většinou zrána... Jinak na cisterně si chválí rychlost nasávací schopnosti, ve které je Wienhoff specialista. Cisterna jezdí ve dne v noci, často téměř 24hodin v kuse i na velké vzdálenosti, naváží a také se stará o dvě BPS. Od příštího roku pojede i třetí. Kromě praskání ráfků je celkově s cisternou po technické stránce spokojenost.

tomD   13.06.2012 09:08:14

---

Jezdím přez 2 roky na 2BPS , vepřínech, hovězích farmách atd....Zacpávání hadic se nám už párkrát taky stalo ale nikdy z digestátu z BPS (asi u nás dobře míchaj) ale párkrát jsme si nasáli hustotu z prasečáku a stim si ani řezací hlava neporadila a dostat to ven neni pěkná práce :-(...řešíme to tak že prostě tam kam jedeme a je vidět že to je dost hustý musí permanentně po dobu sání bežet míchání ...jinak jediný kde jsme hadicák vyřadili z činnosti byla jímka u teletníku kde bylo hodně dlouhý slámy a ůdajně by to řezací hlava asi zvládla ale nmeriskovali jsem...vyřešilo se to koupením elektrického čerpadla s řezačkou v sobě tudíž se to pořeže při čerpání a pak znova v kejdovači a už bez problému...další věc zamrzání ...když jsme první rok kejdovali ( tam kde jezdíme se začíná hned jak to dovolí směrníce takže koncem února) bylo vnoci až -20 ... nikdy se nestalo že by to zamrzlo za provozu ale samozřejmně když se kejdovač zastavil s hadicemy nahoře vše zamrzlo...jednoduché řešení po každý když končíme to nadvoře normálně rozložíme , otevřeme všechny kohouty je jich tam asi 6 a ještě pustíme čerpadlo který vše vyfrká a neni problém....člověk co příjde ráno vše pozavírá a najede k bioplynce a tim jak je ta kejda teplá tak mu při první fůře krásně cisterná rozmrzne a všechny šoupata povolí ....

mladej   13.06.2012 22:30:59

---

Vyváží se jen kejda, ale má takovou hustotu, že z hadic teče dobře, ale nevsakuje se do půdy, na některých loukách to bylo znát hodně, ale na některých vůbec.... Kejdu sajeme trubkama přes čerpadla...

Martin Hruška   14.06.2012 21:31:14

---

Pokusím se reagovat na některé diskuze na toto zajímavé téma:

Pro tomD: Závisí na tom ,jaký typ dělící hlavy máte. Pokud máte "levnější verzi" krátké a vysoké cisterny 15 m3, můžete tam mít jednu dělící hlavu Dosimat, která je vhodná především na kejdu bez příměsí (vepřová kejda). Pokud máte cizí příměsy v kejdě nebo delší slámu, pak je lepší dělící hlava EXO-Cut, která má lepší řezání, možnost změny směru otáčení a tím i rozřezání.

Tady jsou velké rozdíly mezi firmami. Například Vakutec má při každém zavření dávkovacího šopupěte naprogramovanou změnu otáčení řezací hlavy a navíc v přední části cistereny je manometr. Pokud dochází k ucpávání dělécí hlavy ,tak se změní tlak v hydraulice a pro obsluhu to znamená nutnost na Joysticku přepnout sem a tam smysl řezání a nečistotu odstranit. U Annaburgeru se dá na ovládacím pultu měnit směr otáčení hlavy. Z hlediska opotřebení nožů a protiostří je lepší, když obsluha mění pravidelně směr otáčení hlavy.

Otázkou je servis a výměna nožů řezacích hlav. Protože děláme servis pro značku Vogelsang, jejíž dělící hlavy a čerpadla jsou na skoro všech dobrých cisternách, vím ,že v praxi tuto věc řada lidí podceňuje a výměna je až to poslední co se řeší.
Jen jedna otázka ,co za čerpadlo s řezáním jste si pořídili?

Ještě jedna věc k cisternám s čerpadly Vogelsang. U čerpadel je velká nevýhoda mrazivé počasí, zamrznutí kapaliny v čerpadlech a v třícestných kohoutech. Pokud chce farmář vozit v zimě kejdu ze stáje do bioplynky a nechce aplikovat kejdu jako ve vašem případě , musí dát cisternu do temperované haly ,aby nic nezamrzlo. Vypuštení vody(kejdy) z čerpadla jde jen tehdy, pokud cisternu plníte separátním čerpadlem. Pokud by cisterna musela čerpat sama a systém byl odvodněn ,bude to problém. Muselo by se čerpadlo opět zavodnit.
U cisteren s vývěvou tento problém odpadá. Je jen jedna věc, která se musí udělat a to pravidelné čištění vývěvy. V praxi to spraví občasné nalitá 200 ml nafty do vývěvy.

Pro Proximu:

Nechci moc rýpat do konkurence, ale když se podíváte v jaké výšce jsou řazací hlavy a jaký sklon mají hadice, které jdou na zem, tak každému musí být jasné, že v určité situaci (svah, hustota kejdy) musí k ucpání dojít, protože od dělící hlavy jde kejda na zem samospádem. Je třeba se podívat na to jaké podmínky jsou na sevrozápadě Německa (kde tato firma nejvíce prodává) a u nás.
Ještě k plnění cisteren a vyjímečnosti systému konkurenční značky. Vše je o ceně, každá firma, která dělá cisterny má k dispozici vývěvu nebo vývěvu kombinovanou s turboplněním (to je asi případ ,který jste zmiňoval) nebo má možnost použít šnekové čerpadlo nebo čerpadla Vogelsang s různým výkonem. Záleží taky na průměru potrubí a na tom, zda plníte vlastním nasáváním nebo separátním čepradlem. Poslední věcí ,která rozhoduje je hloubka sání, která musí být realizována. Podle toho si může zákazník zvolit systém, který mu vyhovuje cenou, podmínkami nebo jinou motivací.

K opotřebení hadic. Pokud si zákazník koupí jednoduchý hadicák, který nemá možnost naklonění jako na obrázku, pak se hadice opotřebí a na krajích jsou ostré. To může při aplikaci v porostu způsobit poškození rostlin.
Nový trend při aplikaci je, že by hadice měli být asi 10 cm nad porostem a kejdu aplikovat do širších pásků, aby se lépe vsakovala. Některé firmy mají naklonění aplikátoru některé používají výškové zvednutí aplikátoru. Rozdíly jsou i v průměru hadic - většina firem používá průměr 40 mm, jen málo 50 mm a jen minimum flexibilní hadice s průměrem 50 mm, které porost vůbec nepoškozují.

Nakonec hustota kejdy:
Pokud kejda projde hadicemi neznamená to, že hustota kejdy je z hlediska agronomického v pořádku. Aby vše fungovalo jak má , musí se kejda rychle vsakovat do půdy a nesmí tvořit tzv. buřty.
Problém je v starosti o kejdu v jímce - mícháním a provzdušnováním dochází k zetlívání rostlinných zbytků, kejda je dobře rozředěna a má rovnoměrnou sušinu.
To že narazíte na hustou kejdu a jindy je normální je důsledek nedostatečného starání se o kejdu v jímce (míchání, ředění hovězí kejdy vodou z okapů v poměru 1:1). Těch věcí je více.
Obecně jsou v této oblasti u nás velké rezervy, stejně jako v otázce konkrétního výběru cisterna a aplikátoru.

Pokud je kejda s hustotou 7-10% sušiny nepomůže vám ani injektáž do země.

Další věc ohledně zapravování kejdy cisternou a kypřičem. Málokdo u nás ví, že tato věc je na západě od nás řešena samochody a dělenou dopravou kejdy. Může být i tažená cisterna, ale s rámem jako u návěsu, robustní konstrukcí, hydropneumaticky nebo kloubově odpruženám podvozkem, zvedatelnou nápravou ,ale vždy s přívozem kejdy. Pokud bude jezdit cisterna s kypřičem pro kejdu na farmu, bude cena za aplikaci 1m3 tak vysoká , že to nikdo nezaplatí a výkon katastrofálně malý.
U samochodů se bavíme o aplikaci 800 -1000 m3 za den .

tomD   15.06.2012 17:55:35

---

Pane Hruška máme cisternu s exo-cutem ale to že by se dal měnit smysl otáčení to teda netuším jak a jestli to ta naše vůbec umí...jinak ano problém pokud se saje vlastním čerpadlem na cisterně je že když se vypustí čerpadlo nic nenasajete my většinou všude plníme el. čerpadly takže to nám nevadí ale jiná věc je to že nevim jestli je čerpadlo nějaké špatné už ale ted poslední dobou i když je zavodněné tak nechce samo sát ...třeba ani vodu z 3 metry dlouhé hadice potopené v jímce , musí se s hadicej různě "kvedlat" a natahnout vzduch i trochu vody a občas se chytne a občas taky ne...nevime čím to je ale už se nám párkrát stalo že jsme prostě jímku nedokázali vytáhnout...výtlak z cisterny funguje bez problému...

Martin Hruška   15.06.2012 20:26:05

---

Pro tomD: Teoreticky by to mělo jít na Joysticku. Aspoň u Vakutecu to tak máme. Firma Zunhhammer ale používá většinou zdvojené funkce na jednom okruhu hydrauliky. Pokusím se vám to zjistit.
U čerpadla je otázka, kdy jste měnili naposled gumové písty a cartrige. Závisí taky na tom co máte na cisterně za typ čerpadla.
Po určité době se opotřebovává vrstva gumy na pístech a zvetší se škvíra mezi stěnou čerpadla a gumovým pístem . Potom to dává menší výkon.
Náš servis zajíždí k zákazníkům, rozebere čerpadlo a po dohodě vám může vyměnit přímo na místě vadné součástky. Pokud by jsi chtěl něco bližšího vědět tak po SZ.
Ještě jeden problém u cisteren s čerpadly může nastat, pokud máte výkonné čerpadlo - např VX 186-184 a dále 260 Q (výkon 3800 a 5300 l /minutu) a na farmě používáte průměry hadic 100 mm. Pak dochází ke kavitaci na pístech a k rychlému opotřebení pístů. Od průměru 150 mm není problém.
U cisteren s vývěvou tento problém u menších průměrů není, ale nasávání trvá déle a kejda může více pěnit.