.FENDT.   08.06.2010 21:49:42

---

Ouuu slušný koleje teda

verek   08.06.2010 22:32:09

---

Je na úzkých kolech do kukuřic, takže se není čemu divit.

Iva   08.06.2010 22:39:09

---

Ano. A navíc je to focené zrovna v úseku, kde stála voda.

Martin Hruška   10.06.2010 22:18:40

---

Opět asi vyvolám polemiku ,ale tady je vidět, že se jedná o první pokus prodat u nás takovouto velkou (logicky s nákladem těžkou) cisternu pro aplikaci v kukuřici.
K tomu hadicák se záběrem 21 m a katastrofa je dokonána.
Já bych si do kukuřice troufnul prodat maximálně cisternu o objemu 15 m3 za malý traktor.
Kukuřice se totiž nepěstuje jen na rovině ,ale i v mírném kopečku.

Tyhle úzké Nokiany máme na rozmetadlu Gustrower z důvodů vyšší nosnosti. je to ale vykoupeno také vyšším plnícím tlakem v pneu.
Tady se budou dělat koleje pořád i na sušším pozemku, protože plná váži cisterna okolo 34 t (odhad podle zkušeností) a traktor je taky trochu větší a něco váží.

Je vidět, že někteří prodejci prodají vše podle přání zákazníka.

Zajímalo by mne ,jak se bude chovat tahle cisterna když pojede šikmo na svah?

Martin Hruška   10.06.2010 22:25:42

---

Ještě jedna poznámka k problému kolejí.
Průměrné pole s kukuřicí má u nás okolo 1000 m. Tahle cisterna pokud bude dávat 24 m3 /ha ujede s tímto velkým hadicákem v řádku jen 470 m ,to znamená že v kolejích bude muset jezdit 2 x . Druhá věc je zaškrtit dávku na 12 m3/ha, ale to pak by musela cisterna jezdit v porostu rychleji,což bude problém.

Martin 82   11.06.2010 10:18:35

---

To Martin Hruška: takže podle Vás je lepší na poli udělat 2 jízdy po 12m, nežli 2 jízdy po 24m? Tím myslím že by v jedné koleji jel dvakrát. Nehledě na to, jestli mají kolejové řádky v úzce setých plodinách na 24m, hodí se jim rozhodně širší aplikátor. K objemu cisterny, víte jak daleko to vozí? Ještě předtím než mi cokoli odpovíte, mi prosím vypočítejte náklady na lehkou aplikační cisternu s adekvátní přívoznou cisternou. Budou nižší než jedna větší "přívozně aplikační" cisterna?

Martin 82   11.06.2010 10:20:12

---

pardon, záběr aplikace není 24m ale 21m

Matúš.V   11.06.2010 11:01:52

---

Martin Hruška: Neviem ako si prišiel na to že polia kukurice majú v CZ priemernú dlžku 1000m?
Ďalšia vec je, že aký aplikátor dáš za 15m3 cisternu? Pokiaľ tam dáš 9m aplikátor čo nie je práve najviac a pri dávke 24m3 spravíš 0,625ha čo je vzdialenosť 694m a pri 12m aplikátore len 520m. Pri menších aplikátoroch ti rapídne stúpne spotreba PHM a počet prejazdov v kukurici čo je pre ňu zničujúce. cisterny o objeme 15m3 dodávaš v lepšom prípade na 26,5" pneu tu sú 30,5" a tridem takže o väčšom prítlaku tu nemôže byť reč videl som pracovať cisternu o objeme 24 000l z 21m aplikátorom v normálnych podmienkach a koľaje nebolo vidno skoro vôbec takže neklam, že to je až taký omyl. Ale máš pravdu, že predajca predá čokoľvek aj hadicový aplikátor do kukurice čo je absolútne nesprávne a je jedno aká cisterna bude!! Momentálny trend hnojenia fugátom, alebo kejdou kukurice vo vegetácii je úplne jasný a to z použitím radličkového aplikátora, ktorý narúša osušok hnojivo priamo zapravuje a zabraňuje odparu kukuricu prevzdušňuje čo mi zabezpečí minimálne 20kg N/ha. Momentálne sú v tomto systéme zapojený viacerý výrobcovia wienhoff zo systémom hirl, zuhnhammer, joskin a ďalší.
Hnojiť kukuricu vo vegetácii hadicovým aplikátorom je nesprávne!

Martin Hruška   11.06.2010 11:23:33

---

Pro Martin 82: Většina polí s obilím a kukuřicí má u nás více jak 800 m ,spíše 1000 m. V severním Německu, kde se tyto kombinace často objevují jsou pole dlouhá 250-300 m. V kukuřici s touto cisternou jet dvakrát znamená takové koleje, jako když tam přejede Tatra. Opět se vrátím k půdnímu tlaku a úrodnosti.
U obilovin je to podbné. Tato cisterna musí jet v kolejovém řádku, dojede do 500 m a musí z pole vyjet, vrátit se na farmu a opět jet v koleji ,kde skončiíl. Neproduktivní časy snižují výkonnost . Proto se v ČR spíše prodávají aplikátory o zběru 9 m a 12 m (alternativně taky 10 m), kde cisterna např. 15 m3 přejede pole na jeden zátah.
Některé firmy jako například Vakutec dodávají cisterny s dávkovacím šoupětem, kdy si po první jízdě mohu zaškrtit šoupě ,tak abych přejel celé pole na jedno naplnění cisterny. Nezapoměň, že s tím jak u fugátu z bioplynové stanice stoupá obsah N v 1 m3 - mezi 4-7 kgN/m3, musíš umět regulovat dávku na cisterně.

K problému ekonomiky. U aplikace kejdy je důležité znát kolejové řádky u obilovin,dopravní vzdálenosti, jakou výkonnost chci dosáhnout za den. Trendem poslední doby je hnojení do porostu obilovin a kukuřice. Zde se bude postupně prosazovat dělený způsob aplikace kejdy, kdy se budou používat přívozné cisterny za traktor nebo na nákladním autě a lehké aplikační cisterny na poli.
Dobře postavená linka na přívoz a hnojení na poli může zvládnout 600-700 m3 za 10 hodin,při dávce 25 m3/ha.
Alternativou je nový způsob hadicové aplikace kejdy do porostu, kde se dá realizovat 150 m3/ hodinu výkon , v praxi je reálné 1200 m3 kejdy udělat za 8-10 hodin. K tomu je ale nutný kontejner na poli a alespoň 6 kusů přívoznách cisteren o objemu 21 m3. Firma Landtechnik Nuernberger z Augustusburgu v Krušných horách na jaře vyaplikovala touto technologií do porostu obilovin 18 000 m3 kejdy. Tlak na půdu minimální, spotřeba nafty nízká, větší profit pro podnik služeb.
Tento službař ještě používá čtyřkolku Teragator ,kde s kypřičem Heliodor na jaře před setím zapravoval do půdy 45 000 m3 kejdy. Opět bez přívozných cisteren by to nešlo.

Problém cisteren , které jezdí v nepřerušovaném systému je to ,že většina u násd prodávaných strojů nemá dofukování kol. Majitel kouká jen na cenu a neuvědomí si, že jsou diametrální rozdíly mezi tlakem na poli a na silnici. Podobné je to ale i u traktoru, kde by mělo být dofukování. Optimální hraniční tlak jsem schopen nastavit u určitých gum u lehké 15 m3 cisterny. U 18 m3 a výš musím již jít na regulaci tlaku.

Zde je většina problémů.

Teď mluvím o ježdění cisterny v obilí nebo v porostu. Pokud jezdí cisterny před setím a na strniští, tak zde je často nastavení tlaku v pneu trochu jiné a zde se také koncentruje největší podíl prodaných cisteren. Většina těchto cisteren ,ale do porostu nikdy nevjede!!!!

Martin Hruška   11.06.2010 11:57:00

---

Pro Matúš.V: Tak Matúši aplikace kejdy do kukuřice hadicovými aplikátory se u nás v ČR dělá již minimálně od roku 1993. První pokusy dělal prof.Římovský na Mendelově universitě v Brně. Aplikovat kejdu v kukuřici můžeš dělat v různém stádiu až do 1 m výšky. Je třeba ale vědět kdy vjet do porostu protože v určitém stádiu vzrůstu se zastavuje růst rostliny, pokud se pohnoji kejdou. Obecně platí hnojení před setím, když je kukuřice malá nebo až od 5 listu. Důležitá je technika a dávkování.

Propočet u velké cisterny jsem udělal na dávku 24m3 ,aby se to lépe počítalo. U cisterny 15 m3 a aplikátoru 9 m ,což je nejčastejší kombinace se dá ujet při dávce 15 m3/ha 1110 m. Trendem tedy je lehká cisterna, malý traktor, menší záběr aplikátoru ,flexibilní hadice, které nepoškozují porost kukuřice. Spirálové hadice se totiž po čase obrousí a jsou ostré.

Nezapomeňte kolegové, že kukuřice se pěstuje i na mírně svažitých pozemcích, kde cisterna mírně v řádku ujíždí do strany, proto je nutné u těchto operací zvolit nejlépe 500 mm široké gumy. U těchto gum záleží na tom, jakou nosnost při jakém tlaku realizují.

Je možné, že na některých typech půdy nebylo vidět koleje u u velké cisterny, zde možná fungovalo i dofukování, které jsem u této cisterny Kotte neviděl.

K otázce aplikace kejdy pomocí radliček. V Rakousku ale i v ČR se tato technologie používala řadu let. Například Agroslužby Žďár nad Sázavou měli toto zařízení na samochodu Farmtrac. To samé Štěpánovice u Turnova na tažené cisterně.
Řada farmářů ale od této technologie odešla z důvodů většího výkonu hnojení hadicovým aplikátorem a také proto, že používá speciální ochranu herbicidy, kde nepasuje následně poškožení filmu na půdě pomocí plečky. Nejsem agronom,pokusil jsem se to vysvětlit laicky.
Při těchto diskuzích je třeba vidět konkrétní podmínky - půdní, technologické.
Nemá cenu se přesvědčovat, že jen někdo má pravdu a druhý né. Řada věcí se u nás již dříve dělala a postupně přichází nové trendy a opět se k tomu farmáři vrací.

Zajímaly by mne zkušenosti ostatních, kteří hnoji cisternami v kukuřici jaké obutí používají, do jaké výšky kukuřice hnojí, jak velké cisterny mají?

Matúš.V   11.06.2010 12:39:11

---

Martin: kukurica je rastlina závislá na vzduchu. V prípade, že budeš aplikovať hnojivo hadicovým aplikátorom tak sa spravidla robí tvrdá vrchná vrstva, ktorú tento rok vidno aj bez hnojenia. Nehovorím, že kukurica nenarastie, ale sa dusí pre nedostatok kyslíka. Je nezávislé dokázané vo viacerých inštitúciách, že kukurice hnojené kejdou a fugátom, ktoré sú zároveň kultivované majú výsledky lepšie a 8-12%. Zároveň pri tomto spôsobe môžem znížiť dávku hnojenia, pretože pokiaľ do pôdy spolu z hnojivom dostanem aj vzduch tak kukurica si dokáže zo vzduchu zobrať cca 20kg,N/ha. To mi umožní väčšiu koncentráciu hnojiva a lepšie využitie živín. Samozrejme nemám odpar čo činí asi 5% pri hnojení hadicovým aplikátorom.
Ak sa aj tak podnik rozhodne do aplikácie hnojiva hadicovým aplikátorom (čo neodporúčam) v prvom rade by som nepaušalizoval priemernú dlžku polí pretože to je miera v rámci celej krajiny a určite to nie vždy je tak. Podnik spolu z predajcom by mali spoločne tento priemer poznať a podľa toho určiť stroj do ich podmienok. Takže svoje miesto majú určite aj tridem a tandem cisterny. Ak cisterna o objeme 24m3 a aplikátor o zábere 21m dokáže vyaplikovať na jedno naplenie 1,6ha a prejsť vzdialenosť približne 800m, takže v prípade, kde majú priemer polí 1000m by som volil 15m aplikátor. Môže sa ale stať že mám priemernú dlžku polí 1300 až 1400m a tam ti 15m3 cisterna nebude stačiť, kým tridem o objeme 24m3 aplikátorom 12m dokáže prejsť 1440m. Takže by som neodsudzoval aj veľké cisterny.
Cisternu o objeme 24 000l som v kukurici videl pracovať Wienhoff aj z dofukovaním, kde cisterny tohoto výrobcu dokážu pracovať na tlaku 0,8bar pri pneu 30,5".
V Dnešnej dobe je rada herbicídov, ktoré fungujú ako pôdne a nie filmové. To znamená, že aj po kultivovaní sú stále aktívne. Netreba zabúdať aj na vec, že kultivovanie ničí buriny aj mechanicky čo je výhoda pretože pri filmových herbicídoch, kde sa aplikuje hadicovým aplikátorom sa film poškodzuje práve v riadkoch v ktorých chodí traktor. Ak kukuricu kultivujem od 7po 11 list tak následné striekanie herbicídov už nebýva nutné pretože kukurica do pár dní zakrýva medzery a buriny nemajú ako tvoriť fotosyntézu.

Martin Hruška   11.06.2010 13:06:06

---

Pro Matúš.V: Nejsem agronom , jsem spíše praktik a všechny výsledky různých testů a výnosů beru s rezervou. Znám řadu podniků, které hnojí kejdou hadicákem v porostu kukuřice a jsou spokojené.

Jen k tomu tlaku, jak jsi vzpomínal 0,8 bar. Tuto hodnotu dnes nedoporučuje ani sám Michelin, když už tak 1,2 bar - 1,5 bar. Navíc na svahu můžeš mít s podhuštěnými gumami problémy z důvodů převrácení cisterny. Zde bych byl opatrný s udáváním těchto tlaků.

Jen jedna poznámka jak vaše značka tak Kotte pochází z oblasti kde jsou totální roviny, proto jsou cisterny vybaveny tak jak jsou. Podhůří a zvlněná krajina vyžaduje občas jinou techniku a jiné nastavení.
Ta věc s dofukováním je obecně známá, protože u těchto velkých cisteren jsou ty gumy někde na hraně.

Matúš.V   11.06.2010 13:36:28

---

Martin to že sa wienhoff vyrába na rovine neznamená, že nedokáže pracovať na kopcoch. Stretol som sa viac krát z Franzom Hinkenom majiteľom spoločnosti a jeho spolupráca z rôznymi farmármi a ich praktickými nápadmi je skvelá a funguje.
Na Agritechnice sa táto firma prezentovala novými delenými nápravami GKN z hydraulickým odpružením, ktoré dokáže kopce zvládať bez problémov a to že cisterna je riešená po úrovňou kolies znižuje ťažisko.
Čo sa týka tlaku v pneu tak tlak 0,8bar som písal, že je možné. V praxi sa samozrejme hlavne v kukurici pracuje na mierne vyššom tlaku a tak ako môže mierne na svahu padať tridem tak isto môže aj tandem.
Ako ma tieto veci riešené kotte sa priznám, že zatiaľ neviem.

Iva   11.06.2010 20:00:10

---

Ráda bych dodala, že ty koleje nebyly v žádném případě tak dramatické jako na této fotce. V tomto úseku, jak už jsem napsala výše, stála voda. Jinak se téměř netvořily, což mohu potvdit až nahraju celou galerii...