Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop
vlevoobrnahoruobrvpravo
obr
Foto bez exifu.

Tuto fotografii hodnotilo 27 lidí.
Martin Hruška   28.12.2008 11:54:03
Téma i fotky jsou super. Najít a nafotit prototyp zemědělského stroje není snadné. Diskuze k dvěma galeriím byla velmi zajímavá a nakonec mne přiměla se taky přidat. Řadu předních fotografů na Farmwebu znám osobně a vím, že jim nechybí něco jako "tah na branku", to znamená, že jejich pole působení není v jednom okrese, ale jsou schopni za "úlovkem" cestovat i na druhý kout republiky nebo někdy i za hranice republiky. Pro široký okruh fanoušků Farmwebu je to dobře, že vidíme takovéto galerie, které jsou na hranici extrému nebo technicky možného.

Druhá věc bude směřovat k technice. To co je vidět na snímcích je normální v Dánsku a v Holandsku, kde neplatí žádné omezení z hlediska šířky spoupravy , hmotnosti soupravy a také množství aplikované kejdy. Je známo, že v Dánsku jsou velké koncentrace prasat a kejda se zde jednoduše recykluje, že se zapraví do půdy.

Tato technika má spoustu extrémně dobrých věcí jako je výkon nasávání, pro střední Evropu má ale řadu omezení jako je vysoká hmotnost -15 t cisterna + kypřič 2 t.
Traktor na obrázku má tzv. labutí krk, kde jde na traktor 7 t příčné zatížení. U takto velké cisterny nelze použít normální uchycení do závěsu z hlediska zatížení závěsu.
Hmotnost 60 tun u soupravy je taky extrémní a i přes nízkotlaké gumy se jedná pořád o 6 t na každé kolo.
Navíc si myslím, že krabí chod a nucené řízení náprav taky moc nefunguje, jak již se zde zmínil jeden kolega.
Výkonnost 2,5-3 ha /hod je malá. Jedná se hlavně o to kejdy se zbavit do půdy. Myslím, že na jaře je to na hraně, pokud musí podnik aplikovat 30 000 m3, pak je to více jak 40 dní práce.
Navíc nikdo neřekl spotřebu, jakou souprava má . Pro pohnojení 1 ha ujede souprava 1660 m tam a pak musí se musí vrátit.


S takovouhle soupravou vyjet v ČR na silnici, tak to nikdo neschválí, nebo bude nosnost daleko menší než je objem 28 m3.
To je ale problém Samsona i v Německu. Většina strojů jezdí v severním Německu a čím dál víc v tomto režimu, že cisterna je na poli.

Zetor   28.12.2008 12:39:05
Jen doplním:

Krabí chod traktorista použil vysloveně na naše přání. Normálně s ním nejezdil a byl jsem na to upozorněn již při příjezdu na pole. Mechanizátor uváděl důvod, že traktor to neutáhne v krabím chodu, protože zadní náprava nejede po ušlápnuté půdě. Nicméně krátkodobě to utáhl.

Požadavek mechanizátora byl na větší zapravovač a tím pádem i větší výkon, ale jak již bylo řečeno, traktor by s tím nehnul.

Otázka legislativy je bohužel kapitola sama pro sebe. Je však třeba přiznat, že v některých podmínkách se zemědělství legálně dělat nedá.

Tento podnik aplikoval na jaře 60 000 tun kejdy. Za celý loňský rok to bylo 116 000 tun. Je více než jasné, že kejdovač zde musí jezdit 24 hodin denně, aby stíhal před 16řádkovým secím strojem.

Každý ať si domyslí sám, kolik normálních cisteren by bylo potřeba pro takovou aplikaci, a ještě navíc, kdyby se to dělalo bez polního kontejneru a ještě na jednu směnu...
stenlynko   28.12.2008 12:46:02
osobne si myslím, že krabí chod toho moc neriešil, jedine predná náprava by išla mimo stôp ostatných štyroch náprav, náves by sledoval stopy zadnej nápravy Xeriona... to by aj náves musel byť prispôsobený na krabí chod, čo si myslím že nie je a v kombinácii s núteným zatáčaním náprav by šiel náves "šmykom" ako je to na jednej z fotiek aj vidieť
Petr   28.12.2008 13:39:15
Logicky se zde nabízí ještě otázka, proč při takovém obrovském množství kejdy daný podnik nevybuduje bioplynovou stanici?
Martin 82   28.12.2008 15:30:23
Petr: ale tím by nevyřešil množství kejdy, nebo z bioplynky digestátu. I kdyby to prošlo bioplynovou stanicí, tak to množství tekutého materiálu by se rapidně nesnížilo, ba naopak.
Zetor   28.12.2008 16:01:51
Myslím, že Petr to nemyslel tolik z pohledu snížení množství, ale spíš něco z toho množství ještě vytěžit, když už ho mají. Napadlo mě třeba, jestli ten digestát není horší hnojivo než kejda, ale co jsem tak slyšel, tak je kvalitní... Nicméně je to zajímavé, zkusím se na to někdy zeptat. Nevím jaké jsou podmínky na Slovensku pro bioplynky, navíc pokud subjekt je zahraniční firma...
Matúš.V   28.12.2008 16:29:42
to zetor bioplynky na slovensku tak viem o 8projektoch v roku 2009, ale asi ich bude aj viac. čo sa týka kvality digestátu z bioplynovej stanice tak je určite menšia.... a je to vraj kyslé.. budem rád ak mi to niekto objasní presnejšie celkom ma to zaujímasmile
Martin Hruška   28.12.2008 16:58:07
Pro Zetora: Existuje několik možností. tahle je typicky dánská. Nevýhodou těchto dánských rotačních čerpadel je to, že musejí sát z jímky nebo z kontejneru. Jsou velice výkonné, ale potřebují hodně oleje a specifické podmínky.
Že se u této cisterny utužuje půda je asi každému jasno. Pokud nemá cisterna krabí chod, tak traktor i cisterna jede v jedné koleji. Jak bylo zmíněno, stavěl se traktor na zadní nápravu při záběru = zatížení zadní nápravy bylo asi trochu větší, možná taky prokluz kol.

Další problém je kontejner, který se musí přetahovat a pořád zde 24 hodin musíš mít jednoho člověka. U této cisterny to nelze jinak udělat z důvodu systému plnění. Je to trochu problematická věc.

Vedle tohoto systému existují další možnosti, kdy samochod (Holmer nebo Xerion Saddel Track, případně jiné samochody) nasaje za 2 minuty kejdu z přívozné cisterny a část sezony aplikují kejdu do země a část na porost obilovin nebo do kukuřice.

Pro obilí je ideální když dostane energii ve formě kejdy v době vegetace. Tam se projeví největší efekt hnojení a náhrady "dražších" minerálních hnojiv. Na to máš na jaře 60 dní pro hnojení ve vegetací a na podzim maximálně 30 dní.

Z čísel, které zde Zetor presentoval vyplývá že technika musela jezdit při aplikaci nejen v noci, ale taky v určitém předstihu před setím. Je to otázka filozofie hnojení. mně osobně tento dánský moc nesedí. Ale je to otázka vkusu a zkušeností. Momentálně je tato technika vidět ve střední Evropě jen u danských majitelů farem.

Ještě jedna věc. U nás a na Slovensku platí nitrátová směrnice kde se dá maximálně dát 170 kg N /ha. Zajímalo by mne kolik ha ten podnik má?

V Holansku a v Dánsku se dost často setkáš s tím, že dávají 500-600 kg/ha!!!!!.
Jen jsem to rychle spočítal. Pokud by měl 1 m3 kejdy 3 kg N , pak v 116 000 m3 je 348 000 kg N : 170 kg N /ha = 2047 ha.

Množství okolo 100 000 m3 jsou ideální pro samochodné aplikátory a přívozné cisterny různého typu.

Martin Hruška   28.12.2008 17:05:16
Jen krátce k bioplynovým stanicím. Normální vepřová kejda má 3-3,5 kg N na 1 m3. Nitrátová směrnice říká, že kejda by se měla skladovat po dobu minimálně 6 měsíců. To je s ohledem na aplikaci do porostu. Na zetlení slámy je potřeba maximálně 30 kg N, tedy 10 m3.

V praxi se s kejdou nezachází jako s hnojivem, jde o pouhou recyklaci. Vyjímky se najdou, ale platí to obecně i o nejlepších podnicích.

V bioplynové stanici se kejda "zušlechtí", měla by méně smrdět, proto je možná aplikacei na porost. Může se ale stát, že v závislosti na složení receptury krmení bioplynové stanice se zvedne obsah N v kejdě na 5-7 kg N.

Zde je třeba dávat pozor a mít cisternu vybavenou dávkováním kejdy do porostu v určitém rozsahu.
Tomáš K   28.12.2008 17:19:58
Co se tyce zivin: digestat z praseci kejdy v tekute forme:susina 5,2%,N 11%suš.,P2O5 5,4%suš.,K2O 5,8%suš.,CaO 3%suš.,MgO 1,7%suš.
Je to zavisle na vstupnich materialech.Tou anaerobni fermentaci se zvysi zredeni substratu a taky pH!takze je lepe snaseno rostlinami nez samotna kejda.Ztraty N jsou taky nizsi nez u normalne uskladnene kejdy a je pomaleji mineralizovany, P,K a Ca byvaji zachovany.Dalsi prednost digestatu je ve snizeni zapleveni oproti kejde, protoze digestat projde vysokymi teplotami kvaseni a klicivost semen ktere prosly traktem zvirete do kejdy je tedy zastavena.Cetl jsem zajimavy clanek kde je popsan rozdil v hnojeni konvencni kejdou a kejdou upravenou fermentaci.Výsledky jsou nasledne, u kukurice byl rozdil mezi fermentovanou a nefermentovanou kejdou cca 35% a u cukrovky dokonce cca 45% vzdy ve prospech fermentovane kejdy.Vznosy byly hodnoceny v kg/ar!!
Zetor   28.12.2008 17:56:59
Tento podnik má tuším 3700 ha. Aplikaci provádí i přímo do porostu, je jasné, že 60 000 tun, které se na jaře vyvezly, se nevejdou pod kukuřici.

Není pochyb, že majitelé vsadili na technologii uplatňující se v Dánsku, kterou dobře znají a my tu na to koukáme jak telata. Ale umí to a dělají to dobře.

Poznámka o samochodných aplikátorech je trefná. Ale pokud jsem dobře hledal, tak na Xerion se dává největší nádrž 15 kubíků, na Holmera 21 kubíků. Ten objem nikdy nebude jako u tažené cisterny. Avšak to důležité je někde jinde. Já myslím, že samochodný aplikátor zde nebude vítaný díky jeho jednoúčelovosti. I proto se ten Xerion vrátil, dle slov mechanizátora by neměl na farmě využití, navíc z něho nebyli nadšení. Samochod by v době mimo aplikaci stál. Traktor, který tahá cisternu, je použit na další operace... Je jasné, že někomu by 100 000 tun kejdy stačilo na využití samochodu, ale této farmě ne. Tam je využití techniky v jiné dimenzi...
Matúš.V   28.12.2008 18:23:45
to zetor k tomu holmeru vyrábajú sa na neho rôzne natstavby takže môže slúžit aj na iné práce napr: rozmetadlo bergmann,nastavba ako prekladací voz a nejakú spoluprácu aj z horschom atd....zo xerionom je to horšie...smile
Zetor   28.12.2008 18:44:53
Tak to je jasný, ale rozmetadlo nepotřebují když jedou na kejdu, a 400 koňový překladač je trochu moc.... Proste klasickej 300 koňovej traktor má mnohem širší využití než Holmer.
deno   28.12.2008 18:47:12
to mambo slovakia: no ani by som nepoevdal ked si tak vezmes taky xerion sadlle trac tak naho vrabaju lemken sejacku,kaweco prives , taktiez zunhammer , naprikald aj samson tgx , a tychto kejdovacov je naozaj dost na xeriona smile
Matúš.V   28.12.2008 19:03:11
to deno jasné máš pravdusmile , ale tu by som súhlasil zo zetrom 400 koní je ozaj prebytok výkonu, u nás čo sa týka toho xeriona plánujú 3800 sadle trac. nastavba bude wienhoff a aplikovať budú disky kuhn xl.. a bude pracovať aj na prípravu pôdy. takže stroj bude využitý.
Zdenek Srytr   28.12.2008 19:48:11
Holmera bych do budoucna úplně nevyloučil.

Je pravdou,že jako překládací vůz je to uplatnění menší a neekonomické ,ale co jsem tak četl a prohlížel,tak koncept samochodného secího stroje(bylo možno vidět letos v Hannoveru) nebo ve spolupráci s podmítačem (opět koncepce Horsch) tento stroj úplně nevylučuje.
Matúš.V   28.12.2008 19:53:29
presne tak zdenek koncept horsch bol určený pre východnú evrópu. v hannovri na tom secom stroji boli dokonca ruské nápisi pre stredevrópske podmienky by to bola megalománia a nezmysel
Zdenek Srytr   28.12.2008 20:16:38
Takže hej i pro Slovensko.smile

Vážně. Však ano,ale v době 12,5 m či 15 m kompaktorů či 8,9 m secích souprav mi nepřijde zas až tak velká megalománie to upravit pro střední Evropu a přizpůsobit to podmínkám ČR,SK či Německa atd.

V prvé řadě jde přeci jen o využití nosiče,takže pokud by se ukázalo,že např. Horsch a jeho koncepce "přehazování" nářadí není neekonomická a výsledky např. tlak na půdu či levnější provoz, by byli lepší či podobné,klidně bych tomu dal zelenou...

Honza.S2   28.12.2008 20:34:18
Koneckonců Holmer Terrados tu jezdí už šest let. Zpočátku měly snahu na něho pořídit kejdovač od Zunhammera. Secí stroj pro něho nabízely u Horsche už v roce 2002 akorát o záběrech 10 - 12 metrů. Takže zase nereálná věc to není. Možná jako překážku bych viděl pořizovací cenu nosiče a sečky se zásobníkem.
Nicméně když už bude realitou na jaře 2009 desetimetrový Concord nebo Pronto za pásovým tahačem....
Zetor   28.12.2008 20:37:52
Tak ten secí stroj bych ještě bral, ovšem v momentě kdy vám to klekne prostě nesejete... Ale za Holmera dát podrývák, Fliegla nebo rozmetadlo minerálních hnojiv je už trochu moc. Ten traktor je levnější, univerzálnější a myslím si, že spolehlivější. Když budu mít požadavek aby mi to jelo celý jaro ve dne v noci, tak spíš budu věřit John Deeru, než Holmerovi, že to vydrží... Ten Holmer bych bral spíše jako dvouúčelový stroj. Ne aby každej den přepřahal. Nicméně pro zdejší podmínky to není takový úlet. Když se kouknu na Xeriona u Pokornýho, to není o tolik jinačí...
Zdenek Srytr   28.12.2008 21:17:35
Tak podrývák již byl na zkouškách, s návěsem bych to taky neviděl úplně růžově,ale velkokapacitní samochodné rozmetadlo bych neodsuzoval.
Ba naopak.
Spolehlivost tu jistě nějaké je,přeci jenom tyto nástavby jsou v Německu hodně časté.

A aby nedošlo k omylu,bavil jsem se na téma Xerion vs Holmer,klasické kolové traktory či pásy bych do toho netahal.
Chtěl jsem a vyjádřil se k těmto speciálním nosičům.smile
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2024
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.01057505607605.s