JD   22.12.2009 20:45:47

---

My ho tahame s JD 7920

Tomas1   22.12.2009 21:10:53

---

Tak to bych docela rád viděl jak by si stím poradil na tomhle poli na stejnou hloubku 7920. Traktor toho měl někdy až dost do kopce. Víc by ti mohl říct Zdeňa

JD   22.12.2009 21:48:13

---

To by si vydel jak to potiahne 7920 a v riadnej hlbke a to ti poviem ze lachke pôdy nemame

Zdenda Deere   24.12.2009 11:57:16

---

No nevím kámo, s tou 7920kou, tady na tom poli, kde se vytočí 1000 tater za rok s kejdou jsem jezdil do kopce 2-3km a s kopce i 4km, 8420ka si pěkně pobrečela

Matúš.V   24.12.2009 12:08:05

---

Pri podrývaní sa často zabúda ne penetrometrické meranie, ktoré ukáže do akej hlbky treba podrývať. Je to jednoduchá operácia jednoduchým prístrojom. Takto sme túto jeseň podrývali v Dobrej Nive kde sa oproti predošlým podrývaniam podarilo ušetriť 10% na phm a dosiahla, ale hlavne sa vysoká kvalita práce vo vrstve kde bola pôda utužená viac ako 2,5 až 5MPa.
Zaujímavé boli rozdiely hlbok potreby práce rozdiely boli aj 10-15cm. 3m podryvák ťahal JCB o výkone 250ps z techmagri techmaprofil. Spotreba v primere vyšla 17l/ ha pri dennom výkone cca 25ha.

Zdenda Deere   24.12.2009 12:15:03

---

Takové měření jsme neprováděly, pole nebylo orané asi tak 12 let a ani podryté, vedle je velká prasečí farma, tak se na něj vozí celý rok kejda a už bylo tak ubité, že se na něm nedalo ničím operovat a ani tam nic nerostlo, prostě hrůza, po podrytí se zasela kukuřice a měla super výnoc, podrývák splnil naše očekávání

Matúš.V   24.12.2009 12:30:59

---

určite operácia splnila svoj efekt otázka je, ale či na 100% alebo zbytočne hlboko. Samozrejme mohlo sa stať aj to že sa pracovalo v dobrej hlbke čomu ale veľmi neverím, pretože sa to meria v cm a každý cm naviac je podstatne vyššia spotreba a zas opačne znížiš spotrebu ale zmenšíš efekt podrývania.

Petr   24.12.2009 13:00:13

---

Nevím, možná mi to jen tak připadá, ale zdá se mi, že taková ta doba toho "klasického podrývání" (35-50cm) už tak nějak pominula. Momentálně, co tak v okolí pozoruji, tak veškeré zpracování půdy do větších hloubek se provádí radličkovými kypřiči (Tiger, Vario, Kverneland CLC apod.) do hloubky 20 max. 30 cm, hlouběji ne a je jedno k jaké plodině. Popřípadě se to řeší hlubokou orbou. Každopádně mám dojem, že tento útlum začal až s větším nástupem Horsche (posledních 4 až 5 let), i když vlastně ani jiné firmy (až na PaL,SE) podrývání nijak více neprosazují (Amazone, Lemken apod.).

Tomas1   24.12.2009 13:06:47

---

Tigera mají taky, ale ani stím to nešlo, a jediné řešení byl podrývák

Zdenda Deere   24.12.2009 13:11:12

---

Naše firma začala prodávat horsche před 14lety, tím se zanechalo jak orby, tak i podrývání, po nějaké době se zjistilo, že mělké zpracování je nedostačující a na přišel první Tiger AS, což bylo super řešení, ale ne na dlouho, proto jsme loni koupily tento podrývák, udělalaly jsme s ním pár ha na zkoužku před kukuřicema a výsledek byl velmi pozitivní, proto podlo rozhodnutí, že budeme podrývat pozemky před kukuřicí, já osobně bych rád viděl na poli i pluh, ale naše vedení je jiného názoru

Matúš.V   24.12.2009 13:20:26

---

Petr: Horsch mal víziu plytkého spracovania pôdy prebratý z USA to samozrejme nefungovalo ani v USA ani v EU. V USA sa pôda spracuváva len plytko ale z použitím podrývania a poľnohospodári tam vedia veľmi dobre narábať z mulčom vo svoj prospech. Horsch na základe toho vyvinul tiger ktorého konštrukciu tiež len prebrali. Týmto problém podoorničia eliminovali ale neodstránili. V mojom okolí stredného Slovenska pozorujem v poslednom období aj konvenciu kombinovanú z orbou aj hlbkové kyprenie, ale vačšina podnikov tu podrýva a dlhodobo sa im stav pôdy zlepšuje. Samozrejme sú aj taký čo to kombinujú a miešajú z inými technologiami. V našich podmienkach si ale 80% hospodárov vyberie napr: Tiger,vector,cultus na základe toho že ti zapravia viac zvyškov a je to optické uspokojenie keď vidíš všetko zapravené oproti podrývaniu kde ti mulč zostáva na povrchu.

Rišo   24.12.2009 13:20:41

---

nooo u nas je to asi neako podobne ......vacsinu pozemkov chcel predseda robit ,,bez orbovo ,, hlbkovym kyprenim do hlbky 20-25 cm ......kypričom KOMONDOR K 440 ale nakolko bola mokra jesen tak sa muselo vsetko orat .....aj podla mna je najlepsia orba ...preto ked robime bez orbovu technologiu 2-3 roky po sebe na tom istom pozemku tak podornicna vrstva je zhutnena .....a na dalsi rok je problem zoraz preto poda je tvrda a ulahnuta

Petr   24.12.2009 13:56:59

---

Já se také podrývání - po určité době - nebráním, má to svůj smysl. To hlavní ale, na co jsem chtěl poukázat je, jaký momentální trend (a nejde o to, jakou značkou prosazovaný). Oproti dobám minulým, kdy se alespoň v naších krajích mohutně prosazovaly diskové podmítače ve tvaru "X", pomocí kterých byla zpravidla prováděna první i druhá podmítka a jednou za několik let se pole podrylo. Na druhou stranu dnes se první podmítka ve velkém množství podniků provádí krátkými disky a druhá podmítka je provedena hloubkovým kypřičem. Mezitím je ještě aplikován glyphosat.

Co se týče srovnání orby a minimalizace či bezorebného zpracování půdy s prvky minimalizace, tak to zde nemá cenu rozebírat. Minimalizace je sama o sobě vcelku složitá už jen proto, že existuje mnoho způsobů, jak ji provádět. Nevýhoda je, že v praxi tomu opravdu rozumí jen málokdo. Orba je v tomto směru daleko jednodušší.

Matúš.V   24.12.2009 14:11:17

---

Teraz si napísal jednu pravdu Peťo. Orba je jednoduchá a minimalizácia vo veľa prípadoch končí pretože sa nerobí tak ako treba a ako mnohý robia že kombinujú tieto 2 úplne odlišné technológie kopú si vlastnú pascu. Pekný príklad je USA konkrétne štát Yowa ktorý je približne v takom istom teplotnom a zrážkovom pásme ako SK a CZ. minimalizácia je tam úspešne etablovaná min 30rokov ako aj v Celej USA a Kanade.
Trend Evrópskych výrobcov nikdy nebol smerovaný na podrývanie na pár výnimiek prečo je tomu tak neviem, ale dlhodobé pokusy po celej Európe dokazujú že minimalizačná technológia je efektívna, ekomicka a hlavne pôdoochranná. Minulý rok štátny vedecký ústav poľnohospodárstva v CZ( je možné že sa mýlim v názve) uviedol ako minimalizáciu bez podrývania robenú len hlbkovými kypričmi ako trvalú degradáciu pôdy a jej znehodnocovanie!
Ak vie niekto názov toho ústavu budem rád ak ma opraví.

TomDuba   24.12.2009 14:22:54

---

to Matúš.V: Pochopil jsem tedy správně, že není úplně ideální kombinovat orbu a minimalizaci ?

Matúš.V   24.12.2009 14:37:25

---

Tom:
áno pretože v minimalizácii by si mal vedieť narábať z mulčom ktorí ti dlhodobo tvorí humus v pôde a dlhodobým minimalizovaným sa dosiahol v rade podnikoch úspech ked z 2% humusu sa jeho podiel zvýšil na 5%. Čo je úspech pretože pri orbe vzniká opačný efekt tým, že rastlinné zvyšky zapravuješ tak aj humus čiže pôdne agregáty. To znamená že na poli si niekoľko období robil pôdoochranné technológie začala sa ti tvoriť aktívna vrstva mulč ktorí by si mal využívať vo svoj prospech. ak to potom zaorieš tá vrstva je razom preč vo vrstve kde nie je kyslík ani svetlo. Kombinovanie týchto technológii si farmári vymysleli sami keď nevedeli ako ďálej preto problém eliminovali pluhom, alebo prišli na rad hlbkové kypriče. Tý čo vydržali a začali podrývať tento problém z 90% nepociťujú a ich výsledky sa začínajú prejavovať. Napísal som to veľmi zjednodušene je to podstatne zložitejšie.

TomDuba   24.12.2009 15:02:05

---

to Matúš.V: Díky.
btw: napadla mě ještě jedna otázka: v jednoduchosti jaké jsou "typy" minimalizace ? Zatím mě napadá jen způsob - 1. podmítka a poté podrývání (myšeno např. Tigrem) a nebo ten "dřívější" způsob o kterém psal Petr. Jsou ještě jiné "druhy přípravy" ?

Petr   24.12.2009 15:13:52

---

Stejně tak z ekonomického pohledu je hloupost kombinovat orbu s minimalizací, i když extrémních situacích se té orbě člověk stejně nevyhl (viz. letošní podzim).

To co napsal Matúš ve svém minulém komentu je pravda, ale na druhou stranu setkal jsem se i s jinými nazory agronomů. Je známo, že humus je nejúrodnější část půdy a jsou v něm obsaženy důležité živiny, to je jasné. Na druhou stranu tyhle živiny klesají obecně v půdním horizontu neustále dolů. A tím, že se půda neobrací, tedy neorá, se z půdy ztrácejí tyto látky důležité pro růst rostliny, které je třeba doplňovat. Jinými slovy z toho plyne, že při využívání minimalizace roste potřeba většího hnojení než u orby!

TomDuba   24.12.2009 15:43:26

---

to Petr: Možná je to z ekonomického hlediska nesmysl, ale myslím si, že to tak dělá hodně podniků. Např. pod obilniny dělají minimalizaci a třeba pod řepu, řepku či kukuřici orají.

Matúš.V   24.12.2009 15:58:44

---

Petr:
Všetko má svoje za a pro dokonalá technológia nie je. Viac hnojiť v minimalizácii podľa mňa určite nemusíš. Dám príklad Agrafa Horovce zameraná len na minimalizáciu z podrývaním. Ich postup prác je prekyprenie do 15cm, podrývanie podľa penetrometra. Na jar 1 prejazd kockerlingom allrounder a sejba kukurice pre BPS. ich hnojenie je 100kg dusíka celoplošne, 100kg pod patu napr: PRP sol a prihnojenie DAM, Fostin počas vegetácie. Ich výnosy sú každý rok lepšie. Tento rok mali priemer v silážnych kukuriciach 65t/ha a na niektorých poliach bol výnos 80t/ha. V budúcnosti budú do pôdy zapravovať aj fugát z BPS a hnojenie ešte zredukujú. minimalizáciou sa im pôda za posledné roky zlepšila a výnosy aké dosahujú tam tak podniky v ich okoli možno na 50%. Súhlasím, ale ja s tým že v niektorých prípadoch bola lepšie vyhodnotená orba, ale to percento je mizivé.

Petr   24.12.2009 16:02:13

---

To TomDuba: Já také neříkám, že to tak spousta podniků nedělá. To ale znamená, že ani jednu technologii nepoužívají na sto procent. U orby je to možná jedno, ale u minimalizace z dlouhodobého hlediska se to může vymstít. Spousta špičkových podniků u nás mají pevně danou technologii zpracování půdy už víc jak deset let...a mají výsledky!

Petr   24.12.2009 16:16:22

---

To Matúš.V: Bohužel tohle ale nic nedokazuje. Za prvé, každý rok je jiný a za druhé, zajímalo by mě, jestli v tomto podniku dělají alespoň půdní rozbor. Na základě toho je pak možné se o něčem bavit. Tvrzení o tom, že při minimalizaci je třeba více hnojit jsou minimálně ověřené z oblastí, kde se tyto půdní rozbory pravidelně dělají a minimalizace se používá více jak 20 let.

neznalek   24.12.2009 16:42:15

---

jen malá věcná, jestli umim dobře počítat, tak 200kg/ha dusiku + DAM je docela velikej luxus Netvrdim, že to je špatně, ale říkat, že použitou technologií ušetřím hnojení a podpírat to tímhle....z mého poledu soukromníka, by mne to od změny technologie spíš odradilo

Lucky   24.12.2009 17:44:05

---

tak s ím hnojením je to složitý když se udělá časná orba tak se podporuje mineralizace a tím se zvyšuje obsah N v půdě, při minimalizaci se mineralizace taky děje ale né v takové míře.