Martin Hruška   30.11.2009 21:10:19

---

Tomu se říká recyklace kejdy po dánsku. Nejde tady o hnojení ,ale o vyvežení kejdy. Když vidím přívoznou cisternu, tak by mne zajímalo kolik váží. Tahle firma dělá velké ,ale ještě těžší cisterny. V Profi byl jednou tes na tandemovou cisternu do které by se mohlo oficiálně dát jen asi 10 m3 a ona měla objem 20 m3.
Na těch kolejích je to ostatně vidět.
Aplikátory, které Samson používá jsou dělány na velkou dávku na rozdíl od Vogelsang dělících hlav, kde je více možností dávkování.

Jen jedna poznámka k množství kejdy a hodnotám ,které uváděli někteří kolegové. na 1800 dojnic s dojivostí okolo 8000 l mléka můžete počítat s 50-60 000 m3 kejdy.

Nitrátová směrnice EU hovoří o 6 měsíční skladovací době, nyní se mluví o 9 měsíční, díky problémům s nedostatkem vody v budoucnosti. Pokud se kejda aplikuje tak jak je zde vidět, tak budou mít lidé v oklí v budoucnosti velké problémy.
Trendem do budoucna je jednoznačně aplikace kejdy v porostu obilovin a kukuřice v dělených dávkách.

Zetor   30.11.2009 21:40:47

---

To Martin Hruška: Pak by mne ale zajímalo, co tedy má podnik s 3000ha a 100 000 m3 kejdy ročně delat? Oni do porostu aplikují, ale to prostě nestačí. Tam už není kam tu kejdu vyvážet, než dávat takový dávky. A potom se nabízí otázka, jaké stroje použít pro tuto aplikaci? Abych vše zvládnul jedinou aplikační cisternou? Odpadají veškeré samochody, veškeré tandemy. Cisterny těžké budou, i když mám za to, že ta přívozná má na štítku 8 tun. Ale ukažte mi cisternu od jiného výrobce, která má za sebou aplikovaných 400 000 m3 kejdy a stále drží pohromadě... Já neříkám, že to co dělají je ve všech směrech správné, ale dělají to podle mě jak nejlíp umí. A jestli má někdo řešení, jak toto kvantum kejdy aplikovat lépe a ekonomicky levněji, tak prosím, rád si poslechnu nějaký názor. Navštívil jsem nejednu dánskou farmu, a pořád se nemohu zbavit jedné myšlenky. Tyto farmy jsou 10-15 let před většinou ostatních farem v České republice a podle mě i na Slovensku. To co tam je běžně praktikováno, se nevidí nikde jinde.

Matúš.V   30.11.2009 21:52:15

---

To Zetor:
Sú určite 10-15 rokov pred nami v zamorení spodných vôd. Na žitnom ostrove sú jedny z najvačších zásobární pitnej vody v Evrópe bohužiaľ čoskoro nebudú...dôvod je jasný. A keď napíšeš, že sú 10-15 rokov pred farmami v cz a sk tak si zisti o koľko majú vyššie podpory atd... a tým že dávajú niekoľkonásobné dávky kejdy do pôdy mi ako pokrokové nepríde.
ku tej životnosti cisterien: Zaujímavú novinku mal na agritechnice wienhoof kde bolá celá cisterna z nerezu a na váhe bolo ušetrené 1500kg oproti kovovej a pozinkovanej. Podľa poznatkov z praxe aj pozinkované cisterny po niekoľkých rokov korodujú kôli agresívným hnojivám a amonných prídavkov.
Toto je jedno z riešení práve pri aplikáciách agresívnych hnojív .
Ináč v De sa bežne pohybujú aj 30 ročné cisterny wienhoff z aplikátormi.

Zetor   30.11.2009 22:12:37

---

To Matúš: Ale tahle cisterna má už vypalikováno víc tun, než ten 30-ti letej Wienhoff v Německu. V tom je problém. Wienhoff může představovat spoustu novinek, ale dokud neuvidím cisternu, která za sebou bude mít alespoň 200 000 tun kejdy a bude pořád chodit, tak ani mě nenapadne ji se Samsonem srovnávat... A je rozdíl, jestli těch 200 000 tun udělám hadicema, nebo radličkama.

Nevím čím ty vody znečišťují... Teorie by měla být, že čím víc kejdy, tím méně průmyslových hnojiv. Dalo by se spekulovat, kolik škodlivých látek kamkoliv unikne plošným rozstřikem kejdy, který je tak oblíbený všude. Ale prosím, můžeš mít pravdu. A upřímně, zdálo se mi spíš, že žitný ostrov je kontaminován hlavně residentní a průmyslovou zástavbou.

A především, nekoukám na to kolik mají peněz a jak k nim přišli, ale to, za co je utratí. A v tom je ten pokrok. V těch strojích co používají, jejichž přínos většina lidí zatím ani nechápe...

GTA   30.11.2009 22:20:51

---

To Zetor:Pokud tu kejdu nejsou schopni zužitkovat, tak by ji v první řadě asi neměli tolik produkovat.Nebo by si pro ni mohli najít další odbyt.To je jistě logické řešení situace.Leč prachy jsou prachy, co si budeme namlouvat.Přeci si nezrušíme kus stáda, když nám to tak pěkně dotují a dost to sype....Takže se toho raději nalije na pole o X procent více, než je povoleno a efektivně rostlinami využito.Pak stačí nějaké větší přísuny srážek a kampak se asi ty nevyužité, "chutné" a pro kvalitu spodních vod prospěšné látky dostanou?
To zajisté platí, že není nutné používat dusíkatá průmyslová hnojiva, leč asi nikdo nehází průmyslová hnojiva na pole, protože se mu nevejdou do skladů,ale protože je to potřeba.V tomto případě je ale jinak.Lejou to na pole, protože to prostě nemaj kam dát.Pokud budu mít v půdě dost dusíku, tak prům. hnojivo nedám.A co udělají oni, pokud jim budou přetékat jímky a půda dusík nebude vyžadovat...?

Matúš.V   30.11.2009 22:26:07

---

Zetor:
niekedy máš dosť skreslené názory o realite. Nielen v Nemecku ale aj v iných krajinách vo veľkopodnikoch pracujú tieto cisterny radu rokov z ročným výkonom 80 000m3-100 000m3 kejdy. Wienhoff má najrýchlejšie plnenie ne trhu, to čo si nazval hadička dlhodobo v testoch víťazí v presnosti aplikácie, a samozrejme patenty ako doťažovanie náprav traktora samson ani zdaleka nemá.
Jedná Dánska Farma v Semerove okr: NZ mala od kejdy tak zamorený jačmeň že výkup ho ani nezobral. a to, že kejda má vplyv aj na spodné vody tu u nás potvrdil nejeden výskum.

Zetor   30.11.2009 22:54:03

---

To GTA: Jo, máš pravdu. Kdo se nad tím dlouze zamyslí, tak zjistí, že oni to při tomhle počtu prasat dělají nejlíp. "Řešení" je snížit počet prasat. Ale ty prasata budou na trhu chybět a někdo jiný je bude muset dodat.. A je jedno, jestli je to Slovák, Čech či Polák. Taky bude tu jejich kejdu muset aplikovat. Otázka je jestli jí aplikuje lépe... Ale je to řešení? Není to jen přesunutí problému na někoho jiného? Dokud budeme jíst maso, někdo ho pro nás bude muset vyrábět.

To Matúš: Neříkám, že vím vše, ale jen vím, co jsem viděl. Rád se na ty Wienhoffy zajedu podívat, a až to uvidím na vlastní oči, tak milerád před nimi smeknu, jako jsem poprvé smeknul před Samsonem. Nevychvaluju tu Kotte, Veenhuis, Kaweco a podobný, protože jsem je neviděl makat. Až uvidím, udělám si názor. A z toho co jsem viděl v této výkonové třídě vede Samson. A rychlost plnění je pro mě jen prodejní argument. Až uvidím, tak uvěřím. Až uvidím Wienhoffa, který 25 kubíků nasaje pod tři minuty, opět smeknu. Zatím u mě vede Samson s 3 minutama a 28 kubíkama. Pětadvacítka Wienhoff, kterou jsem měl možnost vidět, nasávala určitě déle (věřím, že neměla nejlepší výbavu).

A o výzkumech vím svoje. Viděl jsem jich na vysoké škole spoustu. Výzkumy jsou hezké, ale lehce k ničemu. Nezajímá mě tak moc výzkum, ale řešení. Dělají to špatně? Dobře, tak navrhněte jak to dělat lépe... Myslím, že kdyby věděli jak to dělat líp, dělali by to. Jediné "řešení" měl GTA, snížit stavy...

Matúš.V   01.12.2009 07:29:09

---

Zetor:
No v tomto máš zas 100% pravdu je lepšie raz vidieť ako sto krát počuť. Na jar plánujem cestu do DE tak rád zistím kde sa takéto niečo pohybuje a isto ti dám info...

Martin Hruška   01.12.2009 12:53:46

---

Včera jsem zaspal a přišel o zajímavou debatu. Řada názorů zde uvedených je zajímavá ,ale trochu mimo realitu. U některých kolegů to hraničí s demagogií a naučenými prodejními argumentacemi.

V ČR ,v SR ,ale i v Evropské unii platí nitrátová směrnice, která dovoluje aplikovat 170 kg N z organických hnojiv. Pokud má průměrná vepřová kejdy 3,5 m3 N v 1 m3 pak se může na 1 ha dát asi 49 m3. Ideální je aplikace tehdy, když N a další prvky potřebuje rostlina. To je na jaře při aplikaci do porostu. Proto platí pravidlo, že by se měla kejda skladovat minimálně 6 měsíců, lépe 9 měsíců.
Protže většina farem v ČR a SR má staré nevyhovující jímky nebo nová ,ale kapacitně na hraně, tak zde převládá spíše systém recyklace kejdy od vyvežení do vyvežení jímky. Problém těchto spomínaných farem na Slovesnku bude jednak nedostatečná skladovací kapacita (mělo by se skladovat asi 50000 m3 najednou ),což nevidím reálně, druhou věcí je managment farem z Dánka a Holandska. zde je na rozdíl od nás přebytek kejdy ,takže zde je zcela normální 600 Kg N za rok z organických hnojiv (mám na mysli Holandsko). Pokud jsou naši kolegové zvyklí dávat takovéto dávky, pak používají osvědčenou techniku, která chrlí masu, je těžká a hlavně používá zapravování kejdy nebo injektáž.

V civilizované Evropě by měla ale platit jiná pravidla, jako je ochrana spodních vod. S tím souvisí termíny aplikace na podzim, kde většina N jde do spodních vod. O dodržování nitrátové směrnice našimi podniky se nebudu zmiňovat, je to tragédie.

K používané technice nasávání. Existují různé způsoby jak rychle nasát kejdu. Samson a další severské firmy používají rotační oběžné turbíny na konci nasávací ruky. Ty jsou vysoce výkonné, potřebuješ ale taky aspoň 70-80 l oleje /min, tedy je to energeticky hodně náročný způsob.
Druhá varianta je tzv. turbočerpadlo, kde oběžné kolo je v kombinaci s vývěvou poháněno hydraulicky nebo mechanicky přes kardan. Zmínka Matouše V ,že Wienhoff je nejvýkonnější cisterna je buď demagogie nebo neznalost. Když se podíváš co všechno tyto firmy kupují od svých dodavatelů, zjistíž že oběžné kolo(urychlovač) má v nabídce Kotte, Vogelsang,a jiné firmy, jsou na trhu agregáty kombiagregátu typu Julia (Jurop) který používá Vakutec.

Dalšm typem čerpadla jsou čerpadla Vogelsang, která jsou dodáváno s výkonem 1000 l až po 9000 l nebo nově zdvojená čerpadla s výkonem 2 x 7000 l kejdy.

Vše závisí na podmínkách nasazení.


Na konci záleží na nasávací hloubce , na průměru hadice a na hustotě a typu kejdy. Jinak se chová hustá hovězí kejda, jinak vepřová kejda. Tady bych byl opatrný, protože kejda je v našich podmínkách vše od močůvky po hnůj.

K objemu nerez cisterny a nižší hmotnosti, respektive korodování pozinkovaných cisteren. To je pro firmu Wienhoff velký objev, že zjistili po 20 letech, že ocelové cisterny mohou korodovat. Tady je to jen marketing. Annaburger používá laminát, při prodeji ho ostatní prodejci pomlouvají a ejhle kejda je agresivní materiál.

Když se Matouši pozorně podíváš na rám pod třínápravovou cisternou,tak těch 1500 kg jsi ztratil hnd tam.

Je otázka jak by měla vypadat linka na aplikaci 100000 m3. Rozhodně né tak jak je vidět v galerii.

Do budoucna bude rozhodovat počet dní nasazení v porostu obilovin a kukuřice. Na jaře máš k dispozici 60 dní na aplikaci.

Trendem do budoucna jsou automobilní přívozné cisterny, případně traktorové a lehká polní cisterna do 15 m3 s rychlým nasátím a výkonem 700 - 1000 m3 za den.

Závisí zda budeš mít dvě linky na aplikaci nebo jednu, lepší je více cisteren.

Podobný případ je v Maďarsku, kde firma Dalmond má 2000 ks dojnic, vše na kejdě.
Používá techniku Vakutec, na dotace koupili Holmer s Zunhamerem. Utlačení porostů od samochodů je v tomto podniku evidentní ve srovnání s lehkými cisternami.

Obecně se připravuje v EU zákon o půdním tlaku, takže technika na aplikaci na poli půjde do budoucna spíše dolů s hmotností než nahoru.

Giganty typu Kotte na 4 nápravách (Agritechnika 2009) budou mít v budoucnosti problémy z hlediska utlačení půdy.

Zemědělství je otázka biologie ,podmínky jsou různorodé. Do budoucna bude starost o půdu a její úrodnost velice důležitá. Z tohot pohledu je rozdíl v přístupu rozumného majitele a farmáře odjinud, který chce vydělat.

Martin Hruška   01.12.2009 13:00:11

---

Ještě jednu věc jsem zapoměl. S 15 m3 cisternou se dá použít lehký traktor okolo 130-150 k.
Další variantou je hadicový způsob aplikacekejdy s výkonem až 200 m3/hod.
Tento způsob umožňuje lehký pohyb traktoru po pozemku, kdy je terén ještě neúnosný pro cisternu.
Čím dříve se s hnojením začne, tím menší teploty jsou venku a tím menší ztráty amoniaku jsou. Taky toto je důležité při aplikaci a "smradu". Čím vyšší venkovní teplota ,tím více amoniaku ve vzduchu.

Matúš.V   01.12.2009 13:35:52

---

Martin demagogia možno podľa teba. Nemám nacvičené žiadne triky ako píšeš a najčastejšie si zisťujem info v podnikoch
s 15m3 cisternou síce si ľahší ale máš menší záber, viac prejazdov a na naplenie prejdeš menšiu vzdialenosť, čo pre veľkopodniky asi nebude najlepšie.
ďalšia vec je že annaburger robí cisterny z laminátu ktorí oproti pozinkovanému kovu nie je výrazne ľahší a na životnosť je určite lepší kov.
Výrobcovia ako napr: samson, wienohoff dáva na cisterny vysoké pneumatiky o šírke 700-800mm a majú určite nižší valivý odpor a menšiu flotáciu a to že s týmito pneumatikami nemôžeš ísť do poľa skôr je demegogia z tvojej strany, keď každý logicky pochopý, že vačší priemer ma ľahšiu priechodnosť, menšiu pravdepodobnosť zaborenia a menší ťahový odpor

Zetor   01.12.2009 13:38:24

---

To Martin Hruška: Chápu, že lehká cisterna okolo 15 m3 je ideál pro vstup do porostu. Ale zapomíná se na jednu věc, kterou ty Dánové dávno pochopili. To je ono, když říkám, že jsou 10-15 let před náma. Stačí si vzít příklad Xeriona s Vakutecem ze Žďáru. Objem 12,5m3. Na 100 kubíků, musí plnit 8krát. Tento Samson 4x. Polovina ztrátových časů. Když jsem ten Xerion viděl, byl jsem zděšen, protože na nějakých 8 minut aplikace připadalo cca 8 minut plnění. Tj. 50% ztrátový čas! Za 12 hodin ta souprava 6 hodin prostojí. Tento Samson prostojí 3, rychlejěím plněním možná i méně. O tom to je, kdyby měli používat šetrné lehké cisterny, nikdy by to nevyvezli. A teď není na místě řešit, že mají moc kejdy a je to chyba. Prostě jí mají a když se nad tím zamyslíte, levněji a efektivněji ji nevyaplikujete.

Co se týká 4nápravového Kotte, tak to je trochu zajímavé, protože pokud sem se dobře díval, měl obuto 650ky Michelin, ráfek 30,5 palce. Takový HTS 22.27 má většinou poloviční počet pneumatik, Michelin 26,5 palce a 600ky. Tedy poloviční počet gum, menší a užší, přitom veze více než polovinu (18 kubíků). Ale je to jasné, zas takhle to říct nejde, u toho Kotteho těch 40 tun po tom poli stejně přejede, i když líp rozloženo. Ale jako všude, požaduji-li výkon, musím počítat s problémy. Ale neřekl bych, že se to tak rozšíří.

V čem spatřuji možnou cestu do budoucna jsou ty aplikátory s hadicí spojené s kontejnerem. Jak jste měl na stránkách, to mě zaujalo, doufám, že se to u nás objeví na ukázku. To by mohla být dobrá alternativa. Zajímavý stroj měl v Hannoveru Veenhuis, taky aplkátor s "navijákem". To by mohla být cesta. Ale cesta jak rychleji a šetrněji aplikovat. Množství kejdy potřebné k "likvidaci" to nezmenší...

Martin Hruška   01.12.2009 16:02:17

---

Pro Zetor: Je třeba rozlišovat hnojení a recyklaci. Nemyslím si, že jsou dánové o 10-15 let před námi. Jednak jsou na severu Německa a možná i v Dánsku jiná pole (výrazně kratší) takže takovézo cisterny jezdí v kolejových řádcích a né v porostu. Pokud máš pole 300-400 m a hadicový aplikátor 24-30 m pak to možná stačí, u nás kde je pole o délce 1200 m normál už né. Tak to jen na okraj.
V odborné praxi se vedou spory zda používat kontejner nebo né, je to věcí názoru, já se postupně kloním k názoru ,že né, že je třeba používat přívoznou techniku stavěnou na silnici s nižší spotřebou .

K výkonům Xerionu. Když si Agroslužby Žďár nad Sázavou kupovali tento stroj, mělo jít o náhradu Farmtracu pro hnojení do kukuřice. z důvodů návaznosti na přívoz a na váhu (ta je i s 12 m3 relativně velká) se rozhodli pro tuto verzi. Na začátku moc nefungovala doprava a nabyl vyřešen systé mnasávání pomocí trychtýřů. To bylo i tehdy, když jsi fotil tuto linku. Dnes mají 4 cisterny Annaburger pro přívoz trychtýř . Nasávání trvá max. 2 minuty. Pokud se povede postavit cisternu na oba dva kraje pole, tak to funguje.
Mám dojem ,že se zde mluví více o velkých cisternách než o hnojení kejdou. Většina cisteren prodávaných na našem trhu o objmeu 18 m3 a více se používá pro aplikaci před setím a potom do travních porostů a potom na strniště.
Pokud se zeptáš v praxi agronoma, kolikrát cisternu použil v porostu obilovin nebo v kukuřici, řekne ,že párkrát a pak od toho upustil.

Jak jsem již řekl na začátku inspirovat se podmínkami jako jsou na severozápadě Německa je sice zajímavé, ale pro naše podmínky nepoužitelné z důvodů délky pole.
Místo 24 m hadicáku se volí verze 9 a 12 m .
Všichni ředitelé chtějí nyní cisterny 18 m3, ale málokdo počítá kolik takováto cisterna váží, jak je vysoká, kolik váží prázdná a naplněná.
Zajímalo by mne, kolik váží cisterna Samson -28 t náklad + 11-15 t + traktor 14 t?

Dnes jsem řešil na jedné cisterně 18 500 l s koly 30,5" ,kterou jsme zdědili na servis praskání ráfků na kolech. Jezdí 10 km na silnici s kloubovými nápravami (20 000 m3/rok) a tlak mají 1,5-2,0 bary. Ideální tlak na pole ,ale né na silnici!!!!! Pokud nemáte přívozné cisterny zapomeňte na nízký tlak na půdu. Tam vám nepomůžou ani 800 mm široké gumy s ráfky 30,5". S šířkou do 3 m si dánové ani holaNdané nedělají taky problémy.

Ohledně likvidace kejdy. Buď budeš jako farmář dodržovat předpisy nebo nebudeš. Pokud nebudeš příjdeš o dotace a podnik zbankrotuje. Kontroly ohledně nitrátové směrnice a CC budou stále větší. Málokdo si to uvědomuje.

Pokud hnojíš příliš moc kejdou, snižuje se ti výnos, já mluvím o dávkování kejdy v rozmezí 7 -15m3/ha ve dvou dávkách. Obilí pro informaci zpracuje na jedno pohnojení 40-60 kg N, více né.

Takže kolegové, jedna věc je velká technika, druhá je důvod proč si podnik kupuje aplikační cisternu? Chce ušetřit 50% hodnoty kejdy nebo jen 100%? Jdem u jen o vyvežení kejdy nebo o hnojení? Selským rozumem náklady nedělá jen výkon ale taky spotřeba soupravy, kolik stojí traktor a výkonnost. Malý traktor = malá váha, malý tlak a větší nasazení na poli.
Jak jsem řekl traktor 130 k má spotřebu při aplikaci 10 lnafty na ha, traktor 200 k a více 20-30 l/ha, při zpracování půdy i více.
Je možno i s malou cisternou 15 m3 udělat linku na hnojení v porostu malou dávkou s výkonem okolo 720 m3/10 hodin. Turbofas 15 m3 je nalněn do 3 minut.

Kontejner má nevýhodu v tom, že se musí přetahovat po poli, je to jeden traktor a osoba navíc a jedinný důvod jenedostatečný přívoz a velikost cisteren na aplikaci, které neodpovídá dovoz. Zde je názor praktuků rozdělený, spíše se kloní k verzi bez kontejneru.

Pro Matůš.V: Zvaž si někdy plně vybavenou cisternu Wienhoff s velkými koly a podívej se třeba na Slovensku kolik lidí s ní jezedí v porostu obilovin a s jakými výsledky. Podmínky v Německu jsou jak jsem již několikrát řekl trochu jiné než u nás. Praxe je někdy dost krutá a to co se v ní děje je někdy na zavření očí.

Hmotnost celé soupravy a tlak v pneu v kombinovaném provozu silnice pole je totiž největší problém pro ježdění na poli bez kolejí. Buď máš v kolech hodně nafoukáno a na silnici nemáš problémy s pneu, na druhou stranu nemůžeš jezdit s tímto tlakem po poli.

Matúš.V   01.12.2009 16:43:46

---

Martin ja netvrdím, že vízia aplikačných cisterien je len v tridemoch o objeme 25m3 možno viac. Neviem ako to má samson, ale wienhoff má možnosť pracovať z tlakom v pneu. 1,5-2,0 bar aj na vysokých 30,5" pneu. Samozrejme môžeš ich dať aj na tandem o objeme 12-15m3 a tam potom by bolo zaujímavé sledovať ktorá cisterna má menší ťahový odpor a tlak na pôdu. Ku stabilite pozri si konštrukcie týchto cisterien sudy majú položené pod kolesami a v konečnom dôsledku sú vyššie len minimálne ak vôbec sú. Ja osobne si myslím, že určite tu majú zastúpenie aj tridemi z pracovnými zábermi 12-24m. Tam už ale netreba podceniť výbavu aby sa nestalo práve to čo píšeš.
Súhlasím z delenou dopravou pole-cesta-nádrž to je ale bohužiaľ u nás zatiaľ videné len pri dánskych farmách a niečo začínajú rozbiehať aj BPS.
Veľmi dobrú poznámku si dal ku tomu ako vie rastlina z jednej aplikácii využiť N. Toto Dánske Farmy absolútne neriešia a ich dávky sú až toxické, samozrejme je tam potom ešte vec koľko N dokážu prijať pôdne agregáty čo je dôležitá vec a to čo nepríjmu sa bohužiaľ splavuje.

Petr   01.12.2009 17:04:37

---

Původně jsem do této diskuze nechtěl vůbec vstupovat, ale zaujala mě dnešní horká novinka na internetu, že odborníkům se podařilo uměle "vypěstovat" maso!! To by nebylo až tak hrozné, kdyby se to shodou okolností nepodařilo vědcům právě z už výše zmiňovaného Holandska! Zdá se tedy, že v Holandsku nejsou o 10, ani o 15, ale rovnou o 50 let před námi! A co to znamená do budoucna...? Už žádný dobytek! Žádná kejda! Žádná aplikace! ... Pánové, takhle se řeší problémy..!
To jen tak na okraj.

GTA   01.12.2009 17:47:55

---

To Zetor:Moje "řešení" bylo trochu extrémní (tím pádem i těžko proveditelné), uznávám.Leč aplikace takového množství kejdy je také velmi blízko extrému.Jednak z hlediska přebytečného obsahu N v půdě, reálného nebezpečí na komtaminaci spodní vody a také nadlimitního obsahu N následně v plodinách.Reálně se pak může stát, že to obilí prostě od nich výkup nevezme.I když to je čistě jejich ekonomická věc.
Samozřejmě s tebou souhlasím v tom, že ty zviřátka je potřeba chovat v takovém množství, protože je po tom poptávka.A pokud to neudělají oni, chovat bude někdo jiný.To je tak trochu problém dneška.Dříve byl prasečák či kravín na každém rohu, samozřejmě s daleko nižšími kapacitami.A to množství kejdy nebo hnoje nebylo vesměs problém aplikovat v nějakých přijatelných mezích, neboť tomu i tak nějak odpovídaly výměry podniků.Dnes spousta takových zařízení zeje prázdnotou, kdežto vegetariánů moc nepřibývá. Tím pádem se chovatelské kapacity některých podniků X krát nafoukly, jenže výměry jejich polností bohužel v takovém tempu ani rozsahu nenarostly, takže zde nutně vyvstala otázka v pravdě nerudovská.....
Jenže jak říká Martin Hruška-pokud se skutečně zpřísní kontroly v dodržování nastavených předpisů a směrnic(což by bylo za mě jedině dobře), tak některé podniky spláčou prostě nad výdělkem, protože to pro ně v tu ránu bude znamenat obrovský problém.Najít nějaké reálné řešení v krátkém čase.

Milos P   01.12.2009 18:34:18

---

No já mám taky jeden nápad když mají moc kejdy a málo hektarů kam jí lít tak proč nepřikoupí nebo si aspon nepronajmou nějaký pozemky navíc podle mě daleko lepší řešení než vybíjet stavy

BORIS-SK   01.12.2009 18:41:47

---

Cez 4000 ornej je malo ?????

Milos P   01.12.2009 18:51:58

---

4000 orný půdy málo rozhodně není,ale evidentně jim to nestačí a pro tak velkej podnik by,už neměl bejt problém obdělávat několik hektarů navíc

Jakub Herot   01.12.2009 18:52:12

---

Milos P : Víš co je to za práci v dnešní době sehnat pole !??
Vím z vlastní zkušeností ,že je to záležitost alespoň na rok (aspoň tady v našem kraji )

Milos P   01.12.2009 19:09:28

---

To: ts 110 elite- to bohužel nevím asi si to představuju trochu jako hurvínek válku, dal sem to jen jako svůj nápad

Hamsa   01.12.2009 20:05:36

---

Dobrý den pánové.Jen by chtěl přidat drobnou poznámku,myslím si že bych se k tomu mohl taky vyjádřit.Ohledně aplikace a kontejneru.Z vlastních zkušeností je lepší menší cisterna na poli.Pokud je vlhko,močály tak je menší pravděpodobnost zapadnutí .Větší je lepší použít k dopravě a pokud to trochu zorganizujete tak zjistíte že množství ,které potřebujete dostat na pole je problém stáčecího místa.Co se týká kontejneru tak máme vyzkoušené že bez něho to jde pomaleji a není to otázka objemu cisterny.náš kontajner je vybaven plnící turbínou ,takže 15 kubíků trvá naplnit asi 4min.Je to sice jeden traktor a jeden člověk,ale stačí tam 80k traktor,který pohání hydraulikou na min.otáčky plnící turbínu.Pokud budete sát klasicky tak to trvá
8-10min 150k při 2000 ot.tak jste s naftou trochu někde jinde.a pokud to přepočítáte na 800 kubíků denně tak je to spousta času a nafty.Nám se povedlo za 30 dní vyaplikovat 22000 kubíků kejdy ,a mužu říci že jsme vždy byl problém v plnění dopravních cisteren.