Martin Hruška   05.06.2010 18:52:08

---

Trochu nerozumím tomuto konceptu aplikace kejdy v tomto podniku. A tato fotka je opět extrém nad extrém.
Zde je vidět, že podnik kejdou nehnojí ,ale jí recykluje.

Travis   06.06.2010 08:00:03

---

Tuhle kombinaci teda moc nechápu

přemysl   06.06.2010 13:03:10

---

Mě se zdá, že jsou tu někteří lidé chytřejší než rádio. Tahle kombinace určitě nejlepší není, ale vzhledem k tomu, že se při pořizování fotek udělalo po měsíci a půl dešťů na tři dny pěkně a byly totálně plné všechny jímky v tomto podniku (denně přibude 120m3 kejdy + dešťová voda když prší), tak jelo do pole všechno co mělo ruky a nohy. Tyhle přiblblé komentáře jistě píší lidé, co řídí zemědělské podniky minimálně o 2500 hektarech a 2000 dobytka.

Martin Hruška   06.06.2010 17:17:37

---

Pro Přemysl: Chápu, že u vás již 1,5 měsíců prší, ale to nemění nic na faktu, že aplikační technika, kterou máte není určena pro aplikaci kejdy v porostu. Na jaře máš k dispozici 30-60 dní pro aplikaci v porostu. Mám na mysli řepku, ozimou pšenici a kukuřici. Něco můžeš dát před setím,což s touto technikou asi děláte. "Profi" farmáři, zdůraznil jsem toto slovo, které v Německu označeuje asi 10% opravdu chytrých farmářů, sázejí na aplikaci kejdy do porostu a náhradu minerálních hnojiv. To můžeš dělat jen s dobře obutou technikou a lehkou technikou. Začíná se zkraje března, kdy je půda lehce nahoře přimrzlá. Podotýkám je to stejné jako u minerálních hnojiv. Dáš jednu dávku a potom do měsíce ještě jednu.
To se ale nedá s tím podvozkem Mega 20, těžkou cisternou a disky 22,5" dělat.

Je to můj názor. Ve východním Německu díky krizi začínají farmáři uvažovat tak, že na podzim nebudou hnojit kejdou, postaví radši jímky na skladování 9-12 měsíců a hlavní dávka jde na jaře ,kdy rostlina potřebuje energii.

Tady je největší efekt úspory minerálních hnojiv. To co jsem viděl chápu, ale pokud by podnik vyaplikoval kejdu včas do porostu nemá plné jímky kejdy.

Chtělo by to asi změnu systému.