Tomlive   21.10.2010 13:15:00

---

krásná demonstrace toho co s půdou udělá stroj s rozdílným tlakem na půdu

kohy   21.10.2010 14:45:45

---

já si myslím že je to spíš styčnou plochou

kolja   21.10.2010 19:05:04

---

Já si zas myslím(vím),že tlak závisí na ploše-čím větší plocha,tím nižší tlak.

ErroRiq   21.10.2010 19:26:53

---

toto je skor demonstracia toho co dokaze s podou urobit minimalizacia, alebo jednoducho utuzene uvrate..si vsimnite ze ani (predpokladam) plne nalozeny vlek sa nezaboril do pody..fastrac klze na onych 5-10cm ornice, ktora "vraj" staci..a quadtrac ma v tomto pripade urcite vacsi tlak na podu ako fastrac ale aj vacsiu stycnu plochu

TomDuba   21.10.2010 19:37:38

---

to ErroRiq: A opět to udělala minimalizace ? Pokud vím, tak pole obdělané minilalizací mají naopak velký problém s tím, že se tam tato technika hodně boří a nikoliv jak ty píšeš, že se ani autovlek nezaboří. A dále, jak píše o těch 5 - 10 cm ornice, mám to chápat tak, že se někde v tém okolí minimalizuje na tuto hloubku ? Pak se ale v žádném případě nejdená o minimalizaci ...

K tomu prvnímu bodu názorná ukázka : http://www.farmweb.cz/index.php?page=view_gallery&gal=19735

ErroRiq   21.10.2010 19:51:39

---

to TomDuba: najprv si treba ujasnit co mas na mysli ty pod pojmom minimalizacia..pre mna je to obrabanie vrchneho profilu ornice do hlbky 10 cm..tym padom sa pod touto vrstvou vytvara utuzena vrstva..nieco ako pri orbe v hlbke okolo 28-30 cm..ak mas na mysli kyprenie na hlbku orby tak to by som minimalizaciou nenazyval..skor obrabanie pody bez pluhu..a na tvoju otazku..v mojom okoli sa tak neminimalizuje, iba vravim, ze takyto sposob este donedavna horlivo odporucal horsch..navyse som netvrdil, ze tomu je na 100% na vine minimalizacia..mozu to byt aj utuzene uvrate..alebo mas este ine zdvovodnenie stavu na fotkach??

TomDuba   21.10.2010 20:03:08

---

to ErroRiq: Ano máš pravdu, Horsch to dříve doporučoval, ale dnes už je realita zase jiná. Proč by jinak měl v nabídce terrano FX - pracovní hloubka až ,myslím, 25 cm; a hlavně tigra - pracovní hloubka až 30 cm ?
Ale pořád to je minimalizace. A to doplněné o občasné podrývání ( cca 40 - 50 cm ) po několika letech, což by se mělo dělat i v orbě.
A hlavně, z mnoha a mnoha komentářů co tady čtu na FW, jsem vypozoroval, že utlačení půdy je právě této hloubce - v podorniční vrstvě, jak její název sám říká.

Např.: http://www.farmweb.cz/index.php?page=view_image&id=Njc3WDI0ODc1WDI4NDU3NQ==#skok

GTA   21.10.2010 20:28:56

---

To TomDuba: Neplést si pojmy "minimalizace" a "bezorebné zpracování".Tyto dvě techologie jsou odlišné.

ErroRiq   21.10.2010 20:29:22

---

to TomDuba: su ale podniky, ktore iba diskuju a tym padom sa podornicna vrstva dviha do plytsich vrstiev..v podstate plati,ze podornicna vrstva sa vytvara pod profilom pody,ktora sa obraba..a je jedno aky sposob obrabania zvolis..je sice pravda, ze radlickove kyprice vraj podornicie neutuzuju..to vsak neviem potvrdit..s podryvanim mas pravdu..tych 40-50cm je preto aby si tu podornicnu vrstvu prebil a nie preto, ze sa nachadza az v takej hlbke..a k tomu horschu..horsch ponukal FX aj Tigra aj vtedy ked presadzoval plytke obrabanie..islo im iba o to aby uspokojil aj zakaznikov, ktori chceli robit intenzivne do hlbky

TomDuba   21.10.2010 21:01:41

---

Aha, zase a zase dozvídám nové věci . Souhlasím tedy s tvými názory.

Jinak k těm pojmům minimalizace a bezorebné zpracování: mám to chápat tak, že to první - minimalizace - je způsob zpracovávání půdy, který mě bude stát co nejméně ? Tedy zjednodušení všech prováděných operací s co nejmeší spotřebou, za co nejkratší čas atd. (může se tedy týkat i dobře provedé orby). Naopak bezorebné zpracování už je prostě zpracovávání - jak název říká - bez orby.

A nebo je to ještě jinak ?

ErroRiq   21.10.2010 21:25:59

---

to s tou minimalizaciou mas pravdu..az na tu orbu..povedal by som ze orba a minimalizacia sa navzajom vylucuju, kedze orba je casovo aj energeticky najnarocnejsia operacia agrotechniky..ale v ostatnom si to pochopil celkom presne

TomDuba   21.10.2010 21:32:57

---

Díky, tak teď už v tom mám snad jasano .
JInak tou minimalizací v orbě jsem myslel např. jednu galerii od Zetora - "Secí kombinace" - tam byla orba a zasetí ve 2 přejezdech.

téesák   21.10.2010 21:51:07

---

tam byla orba+ příprava+ zasetí+ přihnojení ve 2 přejezdech

TomDuba   21.10.2010 21:55:19

---

to téesák: Dobrá, beru zpět, byly tam udělány 4 kroky ve dvou přejezdech . Minimalizování jako vyšitý.

GTA   21.10.2010 22:11:22

---

Minimalizace je technologický postup, kdy dochází především ke snížení počtu operací při zprac. půdy či jejich úplnému vynechání.(setí do mělké podmítky či rovnou do strniště, nebo jen kombinace podrývání-setí).Toto je výklad minimalizace z hlediska zemědělské výroby.Že udělám 8 operací od podmítky po zasetí dvěma přejezdy, to nemá s minimalizací pranic společného.

Matúš.V   21.10.2010 22:27:21

---

Slovo minimalizácia vzniklo v spojení z krátením operácii po poli, nie systémom spracovania.
Systém spracovania by sa dal lepšie označiť ako bezorebná technológia alebo presnejší názov pôdoochranný systém. Iniciatíva prestať intenzívne spracovávať pôdy siaha do 20-40rokov minulého storočia hlavne v poľnohospodárskej oblasti USA, kde bol alarmujúci stav z vodnou a vzdušnou eróziou. Ktorý systém pôdu viac utužuje sa nedá paušalizovať pretože je na to viac dôvodov. Asi najväčší problém je že po nejakom období prichádzajú prvé problémy z tvrdou pôdou a začína sa orať pretože nikto nemá snahu zistiť prečo je pôda v zlom stave. Tam je samozrejme viac faktorov prečo je tomu tak.
Podľa výskumov penetrometrickými meraniami bolo zistené že krátko po žatve pri prvých podmiektach je pôda približne rovnako utužená ako v orebnej tak pôdoochrannej technológii. Rozdiel ale nastáva v schopnosti infiltrácie vlahy, kde ma pôdoochranný systém ďaleko navrch (robený precízne, nie len diskovať a diskovať)
Nezávisle na technológi je pôda v lepšom stave vždy tá ktorá má precízne sledované hodnoty živín, PH. a samozrejme tieto hodnoty aj udržované! Pred 15rokmi vychádzala v SK na 1ha 1dobytčia jednotka čo ročne znamenalo cca 40ton hnoja na 1ha ročne. Dnes je táto hodnota možno štvrtinová. Takéto ochudobňovanie o organickú hmotu prináša negatíva.
Samozrejme netreba zabudnúť na organickú hmotu, ktorej podiel pri orebnej technológii klesá a opačne pri druhom systéme stúpa.

TomDuba   22.10.2010 15:39:49

---

to Matúš.V: Takže při kvalitní bezorebné technologii by se měla voda lépe vsakovat do půdy ve srovnání v technologií orebnou ? (Myslím tím ten druhý odstavec ve kterém to píše, pokud jsem to dobře pochopil) Čím to je, pokud tedy to utužení půdy je skoro stejné ?

Matúš.V   22.10.2010 19:35:28

---

pre Tom.
ak si pozorne čítal tak som písal že utuženie pôdy je približne rovnaké v letných mesiacoch. Rozdiely nastávajú v hlbkach smerom nadol. Kým v hlbke od 0 do 8cm je penetrometrický odpor cca 0,2MPa pri obidvoch systémoch tak pri hlbke od 24 do 32cm je pri orbe odpor 2,7MPa tak pri mm spracovaní to je 2,1MPa.
Táto hlbka je práve alfa omega infiltrácie vody do hlbšej vrsty. Pretože čím je pôda viac utužená v podorničnej hlbke tým horšie vsiaka. Tento model bol robený pri poctivom užívaní obidvoch technológii.
Tieto hodnoty sa môžu líšiť podľa odbobia v ktorom boli robené na akom type pôdy a po akej plodine. V USA sú dnes 40-50 ročné výskumy dvoch technológií, ktoré jasne poukazujú na priaznivejší vpliv mm technológie na utuženie pôdy.
Samozrejme technológia sa tam dodržiava predpisovo zo spoluprácou z výskumnými ústavmi a nie diktovaním predajcov len aby predalo čím najviac strojov. Tento systém funguje u viac podnikov ako v SK tak CZ ale sú to podniky čo majú namiesto problémov riešenia.

TomDuba   22.10.2010 22:55:24

---

Díky za odpověď.

Martin Hruška   23.10.2010 14:58:07

---

Velice zajímavá diskuse k minimalizace ale problém této soupravy je někde jinde. Automobilový vlek s točnou a tlekem v pneu 9 bar !!!. Tyto podmínky by byly pro návěsy s radiálními pneu a vypuštěním pneu na 1,5 baru. I tak by možná měla souprava problémy, ale zvládla by to.
Další věc je JCB a díky točně nedotížení zadní náravy.
Je vidět, že díky lepším suchým rokům v Rostěnicích trochu zaspali s vývojem v oblasti polní logistiky.