Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop
vlevoobrnahoruobrvpravo
obr
Exif: NIKON CORPORATION NIKON D3100, clona: f/11.0, ISO: 280, 1/500s, 36mm


Tuto fotografii hodnotilo 5 lidí.
TomDuba   11.12.2013 21:18:40
Zajímalo by mě jestli někdo ví něco blíž k tomuto Tigrovi. Vzadu má jen rotační brány, či co to je?

Jinak pěkná galerka.
karanice   11.12.2013 21:29:50
Je to takový hrotový válec poháněný přes vyvodovou hřídel a má za ukol drtit velké hroudy.
Jedná se zatím o prototyp.Pracocní hloubka byla 35 cm.smile
JD toho měl plný brejle, zatímco Cat to zvládal s přehledem.smile
TomDuba   11.12.2013 22:21:59
Díky za odpověď.

Jinak ano, o těch problémech JD se tu už psalo. smile

PS: Nevíš čím tam teď sejí? Focus s rotačníma bránama, nebo něco jiného?
Jano SK   11.12.2013 22:31:32
Karanice - aky je zaber toho naradia ? Hrotovy valec znamena za to pracovne naradie je vodorovne a z neho su hroty do pody - nieco ako mulcovac s hrotmi ?
Milda11   12.12.2013 06:57:09
ten johnek a challenger by na tom měli být výkonově podobně..... tak v čem je problém?
Honza.S2   12.12.2013 08:45:33
Mě se to jeví jako rotační brány. Ale jinak jaká byla pracovní rychlost?
TomDuba   12.12.2013 09:04:13
to Milda11: Konkrétní problém mi psal Zetor do SZ, tak doufám, že nevadí když to budu citovat.

Jde prý o rozložení hmotností. JD je zatížený na předku a pokud se mu odlehčí zadní hnací kolo a zabalí přední část pásu hlínou, tak nejede. Částečně se to řeší sundáním předních závaží.

Jinak je také fakt, že CAT používá i závaží mezi pásy, což JD nenabízí pokud vím.

Taky ale musím dodat, že se tento problém projevil až na takových půdách, které zrovna HNG obhospodařuje...
karanice   12.12.2013 17:43:10
Jsou to takové hroty, které se točí o 360 stupňů. záběr 6m.
Pracovní rychlost nevim.smile
Každopádně klasický Tiger DT mi přijde, že dělal lepší práci.smile
Uvidíme na jaře.smile
Milda11   12.12.2013 18:18:52
Tome díky za odpověď. Je fakt že v extrému se nejlépe poznají rozdílysmile
Milda11   12.12.2013 18:19:33
Já co mám zkušenosti tak zákazník co si koupil jJD 9560RT tak si stěžuje na vysokou spotřebu oproti Challanger...
Jano SK   12.12.2013 22:05:02
TomDuba - nezda sa mi uplne, ze by sa mohol odlahcovat na pasaku zadok, jedno ci CH alebo JD, system je rovaky. Na zadne tiahlo posobi sila zvislo smerom dole a tahova sila vodorovne na naradie. Vyslednica je sikmo dozadu smerom dole, takze pasak sa ma tendenciu otacat okolo zadnej osi - dvihat predok. Preto sa dotazuje do tazkej prace predok, aby boli pasy po celej dlzke na zemi. Pri tazkych podmienkach na znizenie preklzu sa praveze davaju dopredu zavazi, nie odoberaju.
TomDuba   12.12.2013 22:27:24
to Jano: Tak jak jsem nakoupil, tak také prodávám.
Ovšem to, že jsou problémy s přenosem trakce u JD oproti CAT (právě na půdách v Černilově a okolí) jsem už slyšel z více zdrojů. Takže na tom pravděpodobně něco bude.

Jinak když si to rozeberu, tak proč CAT dodává ona závaží i mezi pásy? A že to nebude malá hmotnost. To je přeci čisto zatížení uprostřed pásů.

A když bych to dohnal do extrému, tak proč u klasického kolového traktoru krom závaží v přední části dotěžuji i zadní nápravu závažím v kolech? Abych neztrácel trakci zadních kol, protože se mi můžou odlehčovat? Nebo proč je vidět v extrémějších situacích i závaží v zadním tříbodovém závěsu, pokud tahám kypřič na kouli/háku.

Díky za případnou odpověď.smile
Jano SK   12.12.2013 22:59:07
Pripadna odpoved : Mozno to je cele o rovnici stycna plocha x vykon x hmotnost. Tieto 3 veliciny musia byt v rovnovahe, aby sa cely disponibilny vykon dal preniest na podlozku. Dovod moze byt v hmotnosti - neviem ako maju dotazeny CH, ale moze byt max. do 27 ton, bezna konfiguracie do tazsej prace je plne celne zavazie 28 ks = 1.936 kg, v prednych kolesach 16 x 57 kg = 912 kg a v rame podvozku 32 x 35 kg = 1.150 kg, co je celkom cca.25 ton. JD 9630T moze byt maximalne dotazeny na 22.600 kg, co je radovo menej a to urcite ma vplyv na tahove vykony a stabilitu stroja v tahu.
honzabru   13.12.2013 10:13:22
Už jsem to určitě v některých předešlých diskuzích vysvětloval, ale ještě jednou. Aby měl traktor co nejlepší přenos výkonu, potřebuji maximálně zvýšit tření mezi pásy a půdou. Pokud bude tření dostatečně velké, pásy vůči půdě neproklouznou. Pokud bude tření malé, pásy budou prokluzovat. Celkové tření (myšlena třecí síla, nikoliv koeficient tření) mezi pásy a půdou maximalizuji, pokud maximalizuji plochu pásů a maximalizuji hmotnost traktoru. Z toho vyplývá:
Při stejné ploše pásů má lepší přenos výkonu ten těžší traktor.
tepanek   13.12.2013 10:18:13
honzabru: Souhlasím. Ale to je pouze teoretický pohled a navíc pouze ze statického pohledu. Vůbec v něm neuvažuješ s další velmi podstatné vlivy.
FarmaBlazek   13.12.2013 10:29:37
Pás má zásadní problém v tom že se nečistí jako pneumatika. Může být široký jak chce ale když se zalepí tak je konec trakce. Navíc kdyby se to tahalo v ramenou tak to ten traktor dotíží samo o sobě tahem.
honzabru   13.12.2013 11:15:01
tepanek: Není to pouze statický pohled. V dynamice je tato závislost pořád stejná. Bez ohledu na rychlost platí, že vyšší hmotnost při konstatní ploše má za následek vyšší třecí sílu a tedy vyšší využitelnou tažnou sílu. A není to pouze teoretický pohled, ono to funguje i v praxi. Fungují na tomhle principu například různá přítlačná křídla u závodních aut, aby se zvýšila tíha na nápravu, a tedy i efektivita přenosu výkonu.

To samé platí u lokomotiv. Ve Švédsku tahají lokomotivy Bombardier IORE1 těžké nákladní vlaky se železnou rudou o hmotnosti 8600 tun z dolů v Kiruně do přístavu Narvik v Norsku. Trať měla omezení na 25 tun na nápravu, lokomotiva vážila 300 tun a tažná síla na háku byla 1200 kN. Poté se trať rekonstruovala na 30 tun na nápravu, lokomotivy byly dotíženy 60ti tunami na celkových 360 tun a tažná síla na háku vzrostla na 1350 kN. Nyní mohou tahat těžší nákladní vlaky při menším počtu vlaků denně.

U půdy je rozdíl v tom, že není soudržná. Nedochází k prokluzu pouze mezi pásy a povrchem, ale utrhávají se vůči sobě i jednotlivé vrstvičky půdy. Stále ale platí, že čím je vyšší tíha, tím je vyšší i tření mezi jednotlivými vrstvičkami půdy pod pásem.

Nemluvím zde o vlivu vyvážení traktorů, pouze o vlivu hmotnosti na efektivitu přenosu výkonu.
Honza.S2   13.12.2013 11:42:02
A na to aby si toho dosáhnul je potřeba ten traktor dotížit což je pravda ale zároveň tím vyvážit, tzn. spočítat kam to závaží dáš. Vlastnosti podložky (půdy) je jedna věc a druhá je ta co s tím táhám, v jakém terénu a podle toho se přizpůsobit.
Pokud si vzpomínám dobře, John Deere měl možnost volby závaží i do zadních kol u pásáků, to bylo u 8000T až 8020T.
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2024
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.0063982009887695.s