neznalek   28.03.2012 22:10:01

---

nojo, je to nová móda, tady v okolí 10km se právě staví rovnou tři.....

Pavel Toman   28.03.2012 22:21:44

---

Osobně toho mám takový všelijaký pocity. Z těch 2000 ha orný půdy bude muset být cca 800 ha kukuřice. A na zbytku točit pšenice, řepku ječmen a trochu jetele. Bez rozšíření plochy orný půdy se to podle mého neobejde.
A bez inovace vozovýho parku taky ne. Musíme doufat, že se nám liazky v půlce siláží nerozpadnou.
Na druhou stranu nevyužít příležitosti = dotací, by byla hloupost. V současnosti nás živý živočišná produkce a říká se, že bpska je taková pojistka toho, že tu živočišnou udržíme i nadále...

tomD   28.03.2012 22:52:14

---

800 kukuřice určitě ...tady se kvůli 2BPS o celk. výk. 2MW dělá nějakejch 1400 vlastně něco je pro krávy plus dost senáží do BPS a řízky...

Zetor   28.03.2012 23:20:41

---

Vzpomínám si na zajímavou konverzaci s mechanizátorem podniku, co staví BPS. Říkal mi" stavíme BPS za 150 milionů, na žádný stroje nemáme peníze!" A já jsem si v duchu říkal: "Tak proč to sakra stavíte?" A myslím si, že se jedná o přesně tutéž BPS, která je na obrázku

Proxima   28.03.2012 23:25:53

---

To Zetor : Taky u nás máme podobný problém Snad nám ty devítky vydrží

Jakub Herot   29.03.2012 08:13:47

---

Když už je tu téma BPS tak bych se chtěl zeptat jestli náhodou někdo neví jak se pohybujou ty malé bps zhruba 180-250 kw jen orientační cifru ....?? dík

Honza   29.03.2012 08:34:39

---

Upřímně raději vidím všude bioplynku než fotovoltaické panely na orné půdě... Přece jen je to pořád poměrně dost v souladu s přírodou.

Jedné věci jsem si ale všiml a myslím, že to nebude jen v mém okolí. Máme zde podnik, který pěstuje na 600ha kukuřici a čirok pro BPS. Vzhledem k tomu, že k tomu má na ostatní výměře hlavně chmelnice a částečně obilniny, tak je nucen pěstovat kukuřici i čirok po sobě. Poměrně dobře je vidět, jak rok od roku hmoty narůstá méně a méně přestože se aplikuje digestát - neaplikuje se však všude každý rok. Myslím, že při nedostatku orné půdy pro střídání plodin vznikne některým podnikům v budoucnu problém...

Pavel Toman   29.03.2012 09:33:13

---

Může se hnojit jak chce ale půdní únava se při pěstování v monokultuře odvrátit prostě nedá. Místní soukromník seje cca od roku 2006 rok co rok kukuřici na kus pole co zabíhá do lesa, aby měla zvěř krmení na zimu. Např v loni tam už ta kukuřice nenarostla (samozřejmě to je extrém, kdy se ten porost ani nehnojil, ani neošetřoval)
Věřím v to, že vedení má v plánu rozšířit plochu orný půdy. ročně je 1000 ha obilí a prodává se jen minimum, vše spotřebujeme. A vzdát se řepky by taky nebylo dobrý. Jiný přerušovač obilního sledu, navíc aktuálně tak rentabilní, stejně nevymyslíme...

Jinak plně souhlasím s Honzou, 100krát lepší bioplynka, než louky a pole zastavěný solárníma panelama, kterých je všude v okolí až až

neznalek   29.03.2012 09:57:31

---

co se ceny BPS obecně týká, tak co mám informace z okolních podniků, kde právě BPS stavi (1 s dotacemi, dva bez dotací), tak se cena BPS odvíjí víceméně právě od toho, zda dotace na vystavbu jsou nebo ne, pokud dotace na vystavbou nejsou, dala se cena za vystavbu sesroubovat výrazně níž než za setjný projekt s podporou dotací... Vemte si, že tak to defakto funguje i všech dotačních podpor.....

Václav   29.03.2012 11:13:05

---

Základ při návrhu velikosti a technologie BPS jsou limity v osevním postupu a dostupnost dalších vstupních materiálů. U nás se plocha kukuřice navyšovala cca o 300 ha t.j. 10% cz celkové plochy. na úkor plodin které u nás moc nejdou nebo mají dnes problematickou rentabilitu jako mák, kmín a slaďák. Pro BPS je třeba úplně jiná siláž než pro dobytek, víc zralá a suchá, pak jí můžu dávat míň a přidávat víc hnoje a senáže z posledních sečí, což dělá dobře bakteriím. Jako regulátor procesu používám hovězí kejdu od dojných krav a nemusím používat žádnou chemii na stabilizaci. Nepoužíváme ani žádné konzervanty, loni se kukuřice ani nezakrývala a podle vzorků měla lepší parametry než ta pro krávy, pečlivě přikrytá v krytých žlabech a s konzervantem.