Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop
Komentáře
         1  2  3   4   5   6   7   8         
nahled Pankys vložil tento komentář k této galerii, 22:28   20.02.20
Příroda neřeší hranice člověkem nakreslené na papíře. Pokud je v Rakousku a okolních zemích stejný problém, jsme jeden region a měli bychom hledat společné jmenovatele/příznaky.
Zároveň si nemyslím, že by nutně všichni rakouští sedláci hospodařili stejným stylem - tím u nás často vykreslovaným obrazem hospodáře s několika desítkami hektarů, deseti kravkami a loukou za barákem. Během několika průjezdů touto zemí mě v některých částech překvapil poměrně monotonní ráz krajiny s kukuřicí, sojou, obilím a řepkou.

Pokud necháme stranou sakrasmus a ironii, chápu správně tvůj názor a zkušenost, že pro efektivní boj se zvýšeným výskytem hrabošů jsou třeba častější půdní práce v různé hloubce a to je cesta, jak udržet populaci hlodavců v rozumné míře?
nahled ondrak7278 vložil tento komentář k této galerii, 22:22   20.02.20
Honza.S2: Mluvíš mi z duše. Dříve byl Stutox I, který se mohl házet plošně a nic se nestalo, protože o tom nikdo nevěděl. Dnes má polovinu účinné látky a je s toho mezinárodní zápletka. Média dělají příběh a ve finále jsou zemědělci neschopní lháři. Proč ? Protože to říkaly v televizi.smile
nahled Honza.S2 vložil tento komentář k této galerii, 19:42   20.02.20
"Fakta která máme k dispozici se dají shrnout v následující - problém je tam, kde:
- je krajina rozdělena/obhospodařována ve velkých celcích
- je úzký osevní postup "

Proč teda v Rakousku, kde mají bohatý osevní postup, menší celky a větší počet remízků začínají mluvit o tom že by raději menší bloky zcelili, nepomáhá ani orba a myši jim lezou nejvíce z těch remízků a cest? Stačilo se u nás projít po obyčejné nebo travnaté cestě mezi poli která byla provrtána skrz na skrz.
Osevní postup můžu mít jakýkoliv. Proč nemají problém třeba tam kde mají řepku, pšenici, vojtěšku a ttp?
Za další, pokud budu zpracovávat půdu intenzivně a postupně prohlubovat, vedle mě budou další dva sousedi kteří na víc než 1000ha pracují ani ne do 15cm hloubky tak je vše v niveč.
Když nasypu jed do děr, tak hraboš vše vyhodí ven. Zajímavé bylo, že se dřív jed nasypal k díře nebo se dal plošně tam kde to bylo nejvíc třeba a nic se nestalo.
nahled PavelCZ vložil tento komentář k této galerii, 09:35   20.02.20
No pěkné to máš:-)
nahled skacel99 vložil tento komentář k této galerii, 22:09   19.02.20
S tím střádáním potravy přidám jeden postřeh - jako meziplodinu na greening používáme svazenku s hrachem. Výsevek je stále stejný,ale letos ho vzešlo méně,než jindy. Při listopadové orbě pak bylo vidět spousta semen natahaných ve vyoraných hnízdech
nahled Pankys vložil tento komentář k této galerii, 21:45   19.02.20
Dvě zásadní pravdy:
- tím, že se obilí mlátí přímo na poli a vždy jsou nějaké ztráty (byť v řádech několika procent, avšak 2% z 8 - 10ti tun pšenice je sakra množství). Oproti naším pradědům, kteří "vše" odvezli do stodoly, necháváme škůdcům přímo na poli potravu lacino. Můžete hned za kombajnem podmítnout a rozhodně mít větší šanci na vzejití výdrolu. Sám jsi ale zmínil místa, kde je opravdové sucho a často zbytková vláha v krajině sama na vzejití výdrolu nestačí. Pokud podmítka čeká několik týdnů na déšť, po kterém by semena naklíčila, mají pilní hlodavci dostatek času hostinu, sbírání zásob a v případě velkého množství špatně zapravených poskl. zbytků jsou pro predátory typu dravců téměř neviditelní.

- vliv počasí - samozřejmě, že pořádné mrazy by ohledně veškerých "nežádoucích" organismů v přírodě hodně pomohly. Pokud vezmeme v potaz jak rychle se hraboši množí (časná pohl. dospělost, multiparita,..), nejspíš by se během poměrně krátké doby dostaly na původní úroveň.

To že požírají i během zimy je sakra problém. Z jejich pohledu, okusování čehokoli nadzemního je obrovské riziko, navíc v zimním období bez krycí vegetace. Pokud se namnožili v době hojnosti a očekávali, že to tak bude i nadále, pak přišla zima (přerušení přísunu potravy) a pomalu se ztenčily zásoby, nic moc jiného než se vydat na povrch nezbývá.

Myši mají obrovskou výhodu v tom, že spořádají takřka cokoli. Faktem ale je, že vlivem častého intenzivního zpracovávání, pojezdy těžké techniky po půdě a mnoha dalších faktorů se i jejich paleta potenciální potravy výrazně redukuje. Je pak pochopitelné, že se vrhnou na cokoli, čím se dá zasytit kručící břich.

nahled skacel99 vložil tento komentář k této galerii, 21:22   19.02.20
Když to vezmu čistě ze svého pohledu v našich podmínkách,rozhodně je větší problém tam,kde byla pšenice polehlá,čili horší kvalita sklizně. O tom žádná. Ale počasí tomu rozhodně taky nepomůže. Za celou zimu zem nepromrzla,sníh takřka nebyl,takže se dalo žrát celou zimu. A podle toho to taky vypadá.
Jak jsi psal,vše souvisí se vším.
Trávení problém nevyřeší,ale rozhodně se počet zmenší na takovou úroveň,že třeba bude co sklidit. To,co jsem loni viděl při průjezdu Prostějovskem a Olomouckem bylo k pláči


nahled Pankys vložil tento komentář k této galerii, 21:07   19.02.20
Rád si tu přečtu všechny komentáře a názory a konkrétně k problémům s hraboši se poslední dobou vyjadřuje leckdo.
Čeho si ovšem všímám je, že nikdo neuvedl recept, jak s nimi rozumně vycházet. Snad ten, kdo problém nemá, nechce své know how vytroubit do světa, snad nemá energii někomu obhajovat svoje postupy. Všimli jste si i vy ostatní, že málokdo respektuje názor a techniku/postupy druhých?
Fakta která máme k dispozici se dají shrnout v následující - problém je tam, kde:
- je krajina rozdělena/obhospodařována ve velkých celcích
- je úzký osevní postup
- .. doplňte klidně v komentářích ..

Mezi lidem se dříve krom pranostik předávála i další zemědělská moudra a konkrétně k hlodavcům v polích takové, že jednou za čtyří až pět let se přemnoží (a pak se v tom roce v přírodě dochová více mláďat predátorů, kteří je v dalších letech vyloví a vše se vrátí do "rovnováhy"). Od dob, kdy tahle pojistka platila se svět a vše v něm až k nepoznání změnilo.

O moderním zemědělství řízeném ekonomikou provozu by se daly popsat učebnice. Druhá strana tohoto podrobování si krajiny (kterou mimochodem lidé vnímají od raných snah v tomto směru) je ovšem v dramatické sterilizaci prostředí - komu podmínky nevyhovují, ten vymře anebo se odstěhuje - efekt v daném místě je stejný. Jelikož má ekosystém snahu sám sebe vždy ustálit v rovnováze, prázdné místo obsadí někdo jiný. Když ne nový druh, tak přeživší ve větším počtu.

Dostávám se velkou oklikou (a děkuji pokud jste dočetli až sem) k původní myšlence: Opravdu si myslíte, že sypání jedu do nor uspokojivě vyřeší přemnožení hlodavců na našich polích? Neřešíme náhodou důsledek namísto příčiny jejich přemnožení? Proč jsou "přemnožení" - pokud by neměli příhodné podmínky pro život, zřejmě by jejich populace víceméně stagnovala.

Neberte mě prosím za cynika a zpátečníka, sám zemědělství miluju a celý svůj dosavadní život studuju. Snažím se ale na problém vždy dívat z více úhlů a to, co většina tvrdí nebo provádí automaticky neberu jako správnou věc.

Nezazděte prosím tenhle komentář, zajímají mě vaše názory. Děkuji za ně. Panský Jan
nahled tatraktor vložil tento komentář k této fotografii, 20:23   19.02.20
Řekl bych že je to traktoroví u nás v okolí vím o čtyřech.
nahled skacel99 vložil tento komentář k této galerii, 19:55   19.02.20
Kdyby o víkendu nenapršelo,jdeme set taky. Nejsušší průběh února,co za 15 let pamatuju. Dneska jsme přihnojovali řepky poprvé bez potřeby mrazu a to i na mokrých polích
         1  2  3   4   5   6   7   8         
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2020
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.066054105758667.s