Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie  Zobrazit fotografy  Zobrazit galerie  Zpravodajství  Novinky  
Ben Brocka   15.08.2012 11:24:18
Prosím Vás, dávnejšie som tu videl jednu foto, úpravy Titana 34 na pásovom podvozku a dosť by ma to zaujímalo...?
Viem, že tu to stroskotalo kvôli tomu, že tie pásy mali hrozný odpor, no chcem sa spýtať, aký zásadný rozdiel je v "Západných" podmienkach (Amerika, Austrália a postupom času aj Francúzsko), že tam sú tie prekladacie vozy na pásoch čoraz populárnejšie? Je to pôdami nebo na pásy montujú aj pohon? smile
Vopred díky
TomDuba   15.08.2012 14:37:04
Ano, ty komentáře byly zde: http://www.farmweb.cz/index.php?page=view_image&id=MTU3OFgzMjYyNVgzODA4MTA=#skok

Jinak mě osobně by to také zajímalo, čím to je způsobeno.smile
Martin Hruška   15.08.2012 14:52:26
Možná je to věkem a zapálením pro problém, ale praxe je o něčem úplně jiném. Tady na této fotce je zářivý příklad toho, že tlak na půdu nic neznamená ani pro firmu Horsch. Když chce prodat tento vůz, s objemme 34 m3 a váhou vozu 6,5 t, tak jde i idea nízkého tlaku na půdu "někam". To samé platí i o výbavě většiny překládacích vozů, které se dnes prodávají v Bulharsku a v Rumunsku. Vše je o ceně. Tady je malé kolo a jednoduchá náprava daleko levnější než složitý pásový podvozek. Je to kruté, ale firmy zajímá jen počet prodaných kusů a né moc technika. Když vidíte v Annaburgui vozy pro Bulharsko, tak takový vůz v Německu nikdy neprodáte.
ErroRiq   15.08.2012 18:02:35
V čom sa potom líši tento prekladací voz tlakom na pôdu od kombajnu, ktorý tak isto jazdí po poli s podobnou hmotnosťou (napr. Lexion 770 kolesový bez lišty 17950kg + lišta + plný zásobník cca 10t) a s rovnakými pneumatikami (väčšinou aj menšími pneumatikami - a to aj v Nemecku)? Väčšinou je prekladací voz prezentovaný, že ušetrí v linke 2-3 kombajnov jeden ďalší kombajn, preto si myslím že porovnanie s kombajnom je na mieste. Mne sa naopak tento koncept veľmi pozdáva svojou jednoduchosťou a výkonnosťou, aj keď pripúšťam, že tridem na 26,5 palcových pneu bude k pôde šetrnejší.smile
Martin Hruška   15.08.2012 20:22:12
To že jsou mlátičky větší a těžší začíná být postupně problém. je to problém i některých překládacích vozů. Ale u této značky je to extrém, protože je to propagátor bezorebného zpracování půdy a kypření pudy do hloubky až 35 cm (nekitizujte mne za centimetry). Jinak opravdu tlak na nápravu a na závěs nemá s ochranou půdy nic společného. Už se k tomu nebudu vyjadřovat. před 14 dny jsme jel na Usedom a u 60% podniků nad Prenzlau (směr na Stralsund) jsem viděl podrývanou každou kolej od kombajnu i od překládacího vozu. Problém to je a bude ještě větší, jen si to zatím nikdo nechce připustit. Pokud si dáš na tridem 710 mm Michelin gumy s ráflem 26,5" a upravíš tlak na půdu, budeš mít 100% nižší tlak na půdu než u tohot jendonápravového vozu. 34 m3 x 800 kg/m3 = 27,2 t + 6,5 t = 33,7 t tlak na dvě kola!!
Tlak na půdu je také jeden argument pro oddělenou polní a silniční dopravu a tedy i pro překládací vozy.
ErroRiq   15.08.2012 23:19:55
Čo sa týka podrývania každej koľaje od kombajnu a hlavne od odvozových prostriedkov (nemáme prekladací voz) som už aj sám rozmýšľal. Je to lacnejšie ako podryť zbytočne celú plochu. Ten tlak na jednu nápravu je tiež iba obrazne napísaný, myslím. Určite v tomto prípade ide na záves traktora viac ako v TP napísané 4 t, stačí pozrieť na foto a predstaviť si kde asi je ťažisko. Opakujem preto, že tento stroj určite nie je k pôde šetrnejší ako nejaký tridem na veľkých pneu, ale nie je ani škodlivejší ako kombajn samotný a navyše výkonnosť žatevných prostriedkov zvyšuje. Preto si myslím, že neodporuje filozofii Horsch. Navyše u Horscha som si všimol, že sa nie stále snažia o čo najlepšie riešenie, ale často hľadajú kompromis medzi tým najlepším (resp. postačujúcim) pre pôdu a jednoduchosťou (viď valec na Terrane FM, ktorý nie je výkyvný ale fixný). Pri použití CTF by bolo po probléme, koľaje sa buď podryjú, alebo nechajú do ďalších rokov a je po probléme (to je to na čom poslednú dobu pracuje Horsch)
Zetor   15.08.2012 23:20:58
Viděl jsem fotky dalšího upraveného Titana s pásovým podvozkem z Dánska. Pásy měl více trojúhelníkové, ale nevím, jestli s pohonem.

Když se mluví o popularitě, třeba ve Francii... Kolik jich tam jezdí? Nejsou to 3 kusy, které jsou slavné na netu? To potom nesvědčí o nějaké oblíbenosti.

Amerika je jiná, ty vozy jsou obrovské, řádově 40 - 50 kubíků, tam už je potřeba uvažovat jinak. Dají do toho pásový traktor, kterému vůz s větším odporem nevadí. Pobere si bunkry od 8 kombajnů a jede ke kamionům. V středoevropských podmínkách nereálná a naprosto nesmyslná věc (ve Višňové se to myslím potvrdilo).

Dalším faktorem je nesmyslná cena. Spoustu podniků nepřesvědčíš o výhodách překladače (spoustu nepřesvědčíš ani o nevýhodách Matesa), málokdo ti koupí 30,5 palcový kola na překladač, na pásové podvozky si ještě hezkých pár let počkáme.

Co se týká pásového podvozku jako řešení pro podmáčená pole, tak zde to je nepoužitelné pro obrovský valivý odpor. Do bažin leda pásový překladač s hnanou nápravou, nebo klasický překladač na silničních kolech. Každopádně agregovat s pásákem 400 koní a výše. smile

To ErroRig: A jak u CTF budeš vysýpat za jízdy? Resp. v jakých kolejích pojede ten odvozce? CTF není moc flexibilní cesta dle mého názoru.
ErroRiq   16.08.2012 14:03:15
Práveže u CTF nie je problém sypať za jazdy. Vačšina kombajnov ma vysýpaciu rúru v takej dĺžke aby odvoz, resp. prekladací voz mohol jazdiť v koľajách kombajnu a pokiaľ kombajn bude jazdiť podľa CTF tak nevidím dôvod prečo by nemohol aj prekladací voz. Podmienkou je aby mal kombajn k žacej lište prispôsobenú aj dĺžku vysýpacej rúry. Mimo koľají by prekladací voz jazdil iba v prípade, žeby prechádzal do ďalšej koľaje obslúžiť ďalší kombajn.
Zetor   16.08.2012 18:27:32
Žádný kombajn nemá vysýpací rouru dost dlouhou, pokud se bavíme o lištách větších než 7,5m. A i u těch 7,5m budou problémy. A délka těch rour je velký problém u všech výrobců kombajnů, možná krom JD.
Martin Hruška   16.08.2012 21:00:41
Pro ErroRiq : Nechci tady dělat ze sebe všeználka, ale když slyším pevné kolejové řádky a systém GPS tak se musím smát. Při prodeji velkoplošných rozmetadel Gustrower nabízím pravidelně možnost variabilního hnojení ,kartotéky honů, zaznamenávání dat. 0% ředitelů s věkem od 40 let nahoru má o tento systém zájem. Nedovedu si představit, že někdo u nás bude v dohledné době tento systém praktikovat. Něco jsem slyšel o panu Kmínkovi u Prahy. Podle mně má tento systém smysl jen ve spojení s Precizním zemědělstvím nebo Smart zemědělstvím.
Petr   16.08.2012 21:29:37
Půjde to, ale chce to čas. Není problém si nastavit linie v počítači podle kterých má daný stroj jezdit, vzít hranice půdních bloků nebo si je stáhnout z LPIS (i když tam nejsou dvakrát přesné) a pak to nahrát do navigace traktoru nebo jiného stroje a jezdit podle toho... smile

Neméně důležitou součástí je i signál, nejlépe RTK.
Zetor   16.08.2012 22:01:55
To Petr: Nejde o to, že by to nešlo, ale o to co obětujes a co získáš.... Představ si, že bys v Rostěnicích sjednotil všechny stroje do jednoho záběru. Od podmítačů přes kypřiče po kompaktory... Kypřič neutáhneš a kompaktorem neděláš výkon. Přijdeš o možnost vzít do každých podmínek speciální stroj, nemluvě o tom, že nesjednotíš šířku strojů, nemůžeš vysýpat za jízdy, o BPS nebo živočišné výrobě ani nemluvim.

Připadá mi to stejné jako s variabilním hnojením podle výnosových map. Technicky bez problémů zvládnutá věc, ale nikdo neví, jak podle mapy hnojit. Jestli hnojit místa s nízkým výnosem víc, nebo vůbec. Výsledek je, že se to vůbec nepoužívá v plné míře.
ErroRiq   16.08.2012 22:44:47
V podmienkach Európy systém CTF zrejme nemožno aplikovať v plnej miere. Hlavne kvôli intenzite obrábania. Samozrejme by bolo nutné prispôsobiť tomu všetku závesovinu, avšak nie je nutné do jediného záberu. Kompromisom môžu byť násobky jednotlivých záberov, napr. 6m kyprič, 12 kompaktor, sejačka, kombajn, 36 m postrekovač, rozmetadlo atď.

Ako tu všetci vravíte, technicky by to nebol problém, ale pokiaľ nie je vôľa zo strany používateľov, tak sa to do praxe nezavedie a všetky tieto plusy a mínusy jednotlivých technológií zostanú na papieri, v prospektoch, na fórach, atď. Snáď až príde mladšia generácia.
Petr   17.08.2012 00:19:00
Zetor: Ano, momentálně se to zdá být jako vcelku neřešitelný problém i z hlediska množství závěsných strojů a jejich záběrů. Ale co chci říct je, že je na čase nad tím postupně začít uvažovat a přemýšlet. Prvním krokem je vybudovat vlastní RTK síť referenčních stanic tak, abych si zajistil dostatečnou přesnost a kvalitu signálu. Dále alespoň do nějaké míry se pokusit o sjednocení záběrů nebo alespoň jejich násobků. Jsem přesvědčen o tom, že i ten překládací vůz může jezdit po poli v určených stopách a ne lítat, jak se mu za chce. Technicky jsou tyhle věci vymyšlené, zbývá to jen převést do praxe a to nebude hned...

Co se týká variabilního hnojení podle výnosových map, tak i tohle má momentálně svoje využití. Je jasné, že nemůžu vzít samotnou výnosovou mapu začít podle toho bezhlavě hnojit. Řekněme ale, že každá plodina odebírá na jednotku výnosu určité množství živiny, například ozimá pšenice si odebere zhruba 5 kg P na tunu výnosu. Bilanční metoda; co si z půdy vezmu, to bych tam měl zase vrátit. Při sestavování dávky běžně vycházím z konstantní nastavené výnosové hladiny, kterou si zpravidla určím na celý pozemek (například 8 tun), krát odběr konkrétní živiny na jednotku výnosu, plus ten normativ dále koriguji na základě obsahu přístupných živin v půdě (vzorkování půdy). To, co mi ukáže výnosová mapa je variabilita výnosu na celém pozemku - vidím silnější a slabší místa. V praxi to znamená, že nemusím dávat konstantní výnosovou hladinu na celý pozemek, abych si určil dávku hnojiva (jak jsem popsal výše), ale vezmu právě výnosovou mapu pozemku a počítám s konkrétní dávkou na jednotlivá místa pozemku, plus korekce podle kategorií půdní zásobenosti. Tady má výnosová mapa svoje využití. Někdo by mohl namítat, co když mi v daném roce nějaký kus pole napadne choroba nebo sežerou myši, což byl zrovna ten letošní případ. Pak je celá výnosová mapa k ničemu. Pokud se mi ale podaří shromáždit výnosové mapy z více let a dokáži z nich stanovit nějakou výnosovou variabilitu, pak to má svůj smysl...
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2024
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.0071499347686768.s