Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie  Zobrazit fotografy  Zobrazit galerie  Zpravodajství  Novinky  
skacel99   24.06.2015 19:53:06
Něco podobnýho se letos zkoušelo v místním družstvu - kukuřice se sela napřímo do stniště po žitu,který se uklidilo do senáže,ani se to nedesikovalo. Zatím to vypadá tak,že žito obrazilo a kukuřici dusí. Hned vedle toho je kukuřice setá do podmítky a je 2x tak velká.
TomášJ.   24.06.2015 20:24:03
Tento pokus vám upřímě moc nezávidím smile U nás se to zkoušelo před třemi lety. Stejným způsobem jak píše skacel99. Byly i totožné problémy, kukuřice nerostla a žito obrazilo znova. Ve finále se daly najít kusy pole, kdy byla jedna rostlina kukuřice na 4 metry řádku. Podmítka by pomohla, ovšem účel toho žita by pak vůbec splněn nebyl. Na druhou stranu společný výnos posečeného žita + na podzim posečené kukuřice zanedbatelný nebyl i když bylo kukuřice znatelně méně.
mates16   24.06.2015 21:34:16
Já letos také sel do strniště po žitu, ale následně se desikovalo. Jak píše Tomáš, rozdíl v porostu tam bude určitě, jelikož se seje po žitech déle, než do připraveného. Když jsem sel, tak si agronom rozmyslel, že se podmítne ozimý ječmen a dá se tam kukuřice. Po 2 měsících je rozdíl na polích(vůči připravenému) značný (10-15cm) a kukuřice na daném poli je jak "telegrafní sloupy" ;)
Trubka   24.06.2015 22:50:32
Pro mě osobně je tohle skvělej nápad a fandim každému, komu neni půda lhostejná. Nicméně když jsem po tom loni pátral naposledy, tak hlavy pomazané tento postup neuznali jako prvek snižující erozi a dál se bavit nechtěli. Takže bylo ve výsledku jedno, jestli zaseješ čistosev nebo toto, na půdu to má stejný vliv a byl rozhodující LPIS, a sklony svahů. Praxe poměrně přesvědčivě ukázala ale opak. Už se tím alespoň někdo zaobírá? Ví někdo víc? Díky za info.
PavelCZ   03.09.2015 14:14:15
Tak momentálně co jsem koukal, tak na tomto poli je kukuřice vysoká cca 160 cm, na ostatních polích které jsou seté s přípravou, má místy až přes 300 cm. Stejně špatně jsou na tom erozní pásy kde byla kukuřice setá do zpodmítaného strniště po žitu, sklizeném na zeleno.
Takže půda se "uchrání", ale kukuřice mizerná. Nařízení je nařízení.
Trubka   03.09.2015 16:30:24
Já si myslím, že by se půda měla chránit zcela automaticky a nikdo by neměl nic nařizovat. Dovolím si tvrdit, že většina podniků co předvádí je prachsprosté diletanství a vykořisťování půdy. To se zemědělstvím nemá nic společného.
Honza.S2   03.09.2015 19:16:10
Pokud mohu k diskuzi - vyčtu zde kritiku na setí kukuřice do meziplodiny.
Pánové uvědomte si použitý způsob zpracování půdy před setím meziplodiny. Pokud někde byla použita podmítka, nebo orba za vlhka s následnou přípravou, resp. utužením profilu za účelem vytvoření seťového lůžka, tak pláčete nad špatným hrobem. Za to meziplodina nemůže. Teď se nevyjadřuji k tomu co je na fotce...
Vím sám jak to bylo a jak to je u nás, seli jsme meziplodinu pro slunečnici. Málo výkonná technika, krátké agrotechnické termíny pro založení, tak se vše zpracovalo mělce šup na šup, hodila se tam hořčice, byly z toho tři rostliny na metru. Výnos finální plodiny k ničemu. Sousedé kypřili do 35cm, zaseli meziplodinu (svazenku, hořčici nebo pelušku) a výsledky zcela jiné. My nyní využíváme naddimenzovanou výkonnou soupravu a tak máme půdu prokypřenou, jedním přejezdem připravenou a zasetou meziplodinu hořčice se svazenkou. Naměřené hodnoty penetrometrem jsou zcela jiné.
Takže tím chci říct, než budete někde kritizovat B, řekněte jak vypadalo předchozí A. Je to stejné, jako s bezorebnou technologií, kterou si mnozí pletou s minimalizací a hned je hospodaření bez pluhu špatněsmile
Beru v potaz to že nařízení Gaec jsou mnohdy i přehnaná, nicméně akceptuji meziplodinu jako zdroj organické hmoty, ochrany před erozí a provzdušnění profilu půdy kořeny, tím i vytvoření kanálků pro vsakování vody. Jen se musí umět správně založit a využít.
Trubka   03.09.2015 20:56:56
Nic takového tu nehodnotím nebo se pletu? Mám zkušenost, kdy se udělala žitná gps a do toho se rovnou sela kukuřice. Byla přidušená, neměla vzduch v kořenech a nakonec dala bídných 25 tun. Herbicidní ošetření v tom taky nejde udělat ideálně, ale stejně celková ekonomika i s tim gps je o parník lepší, než samotná kukuřice + zabránění vodní erozy, množství posklizňových zbytků a další benefity s tím spojené.
rouskou   04.09.2015 18:59:04
a jak se v součastnosti branit půdní erozi ? Doporučuje se mělké zpracování půdy nebo hloubkové ? Doporučuje se orebná či bezorebná technologie ? Tady u nás je celkem kopcovito, na každém poli skály. V ZS tady u nás se nejdříve oralo, pak přišlo nařízení, tak se začlo podmítat radličkama, no a letos se zase koupil pluh i podrejvák. Když půda letos vyschla a přišli deště, voda se valila ze vsech kopců. Tak se na všech polích udělali souvratě podrejvákem hluboko co to šlo a půda při dalších přeháňkách vodu pojala. Z mého pohledu mi přijde, že není nikomu jasný jak erozi zabránit a podle mne dosti záleží na regionu (typ půdy, typ podloží, svahy). Děkuji za zhodnocení mé hypotezy a poučení.
Honza.S2   04.09.2015 20:59:47
Jsem jen mechanizátor kterého zajímá zpracování půdy a také mám možnost do toho v praxi zasahovat. Pracuji v podniku kde máme 90% pozemků ve svahu, kde se nesmí použít orba.
Mnozí mne znají jako zarytého "horšistu".
Nicméne je známo že při dlouhodobém využívání orby vzniká tzv. plužní dno. Pluh tvoří rovné dno brázdy, kdy nakypřená vrstva nemá soudržnost a je schopná se splavit při přívalovém dešti.
Bezorebná technologie využívá kypřiče s možností pracovat v hloubce až 50cm. Hloubka zpracování je dána mocností ornice, podložím a příměsí kamenů - tím si přizpůsobím výběr.
V našich podmínkách - kde máme těžkou půdu, jíl, písek, kamení, mnohdy vše na jednom pozemku jsme zvolili nástroj pro zpracování půdy Bednar Terraland TO 6000, v budoucnu mám záměr Kockerling Vector nebo Tiger LT pro přípravu na ozimy. Hloubka zpracování se řídí dle pozemku. Tomu nahrávají znalosti moje a spolupracovníků, zároveň využívání pro mnohé směšné věci - rýče a jednoduchého penetrometru, které odhalí aktuální stav půdy. Dlátové nebo radličkové kypřiče zanechají dno ve tvaru manžestru, s promíchaným profilem s poskl.zbytky. Tím se dá zabránit erozi a smyvu nakypřené vrstvy. Důležitá věc je vždy - vytvořit podmínky pro růst plodin a zajistit vsáknutí vody bez rizika splavení ornice. Posílit se dá vše využitím meziplodiny, hlavně při setí širokořádkových plodin. Půda je to nejcennější a je třeba se řídit selským rozumem.




Trubka   04.09.2015 22:06:12
Ta poslední věta... Kde to můžu podepsat? Źádné nařízení co znám, tuhle situaci nezlepší, spíš si myslím, že naopak. Kdyby si páni hlavouni stoupli opodál a nechali pracovat lidi, kteří tomu rozumí, udělali by nejlíp. Myslím si, že byrokracie ničemu nepomáhá. Pomoci si může jen každý z nás, který pro to má cit, znalosti a zná svoje půdy. Nejde říct, který postup je nejlepší. Každý má něco a třeba jak to popisuje Honza.S2, tak to mi dává smysl. Jen víc takových lidí do provozu. Myslím si, že ví přesně, o čem mluví.
Jakub Herot   04.09.2015 22:31:41
Jak poznám který svah mohu a nemohu zorat ? smile
TomášJ.   04.09.2015 22:33:11
Stačí se podívat na stránky MZ do Lpisu a tam si rozkliknout co potřebuješ.
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2024
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.0083038806915283.s