Email: :Heslo 
Zapomenuté heslo?
titulni fotografie
Domů Fórum Galerie Komentáře Statistika Farmvideo Návštěvní kniha Odkazy Pravidla Ke stažení OLD Eshop

Zobrazit kategorie  Zobrazit fotografy  Zobrazit galerie  Zpravodajství  Novinky  
PavelCZ   20.01.2020 10:16:22
Pěkné, pěkné, ty porosty nevypadají úplně nejhůř, ačkoli je pravda z fotek z ptačí perspektivy, že že se toho do bunkru moc nesype:-) Každopádně letos to bude podle zimy daleko horší:-(
Tomas-192   21.01.2020 10:43:51
Na některých polích to byla hrůza a děs co se týče hrabošů, zima zatím žádná, ty potvůrky se přes léto a podzim i unás na Jevíčsku pěkně namnožily a na některých polí s ozimou pšenicí to je již pěkně znát, všude vyžrané kruhy.
PavelCZ   21.01.2020 10:50:30
To je hezký no. Na Havlíčkobrodsku co jsem koukal, zatím dobrý, otázka je, jak to bude vypadat z jara.
TomášJ.   21.01.2020 13:35:23
Tomas - a bojuje se s nimi u vás nějak nebo dělá se něco proti tomu, aby tam nebyli?
Tomas-192   21.01.2020 15:49:57
Při setí ozimých pšenic se na nejvíce postižených polích provedla orba, potom později na podzim šlo pár lidí na školení kvůli ruční aplikaci jedu do nor, mělo se začít s aplikací dříve ale prostě nebyli volní lidé. Bavil jsem se s řidičem z jednoho podniku na Hané, kteří v srpnu při setí řepky pole podryli, řepka brzo zmizela, pole se zoralo, zasela pšenice, aplikoval se jed do nor, a stejně pšenice mizí. Ve stejném regionu jsem viděl po poli se zasetou pšenicí chodit 10-15 lidí vedle sebe při aplikaci jedu do nor, po loukách a polích spousty bidýlek pro dravce, ale musím říct že mi nepřijde že by to moc pomáhalo, no uvidí se po zimě
karanice   21.01.2020 15:59:17
Dokud nepřijde pořádná zima s mrazy a půda nevymrzne do nějaké hloubky tak můžeme orat jak hluboko chceme a aplikovat kolik jedu chceme.smile
ondrak7278   21.01.2020 18:17:12
karanice: Přesně tak..... Nejhorší na tom je že laická veřejnost všechnu špínu hází na nás zemědělce aniž by věděla jak to doopravdy je. Říkaly to v televizi tak je to prostě pravda... A tím se bohužel spouta lidí řídí smile smile
skacel99   21.01.2020 19:07:01
V okolí je bidýlek spousta,ale ptáci chybí. Sem tam se nějaké káně ukáže,ale muselo by jich být asi 1000x tolik,aby to něco vyřešilo.
Na podzim jsme nejhorší pozemky prošli ručně do děr a požer se takřka zastavil. Momentálně by to chtělo pokračovat,ale pole nejsou a asi ani nebudou pochůzná.
Pod ozimy jsme neorali,seli klasicky do podmítek a výsledek je stejný,jako na sousedních plochách setých do oračky.
Myší je prostě moc a letos to teprve bude problém,alespoň v okolí Jevíčka.
TomášJ.   22.01.2020 07:43:44
My jsme dávali na firmě bidýlka taky a přijde nám, že dravců je relativně dost. (Vysočina). Máme spíš vypozorováno, že se ptáci mezi sebou navzájem z bidýlek vyhánějí. V praxi to znamená, že máte obsazené jedno bidýlko a okruh bidýlek okolo je prázdný smile Co ale 100% ubývá jsou racci. U nás teda ořeme každoročně přibližně 1000ha a rok od roku je racků méně. Dřív jen vjel traktor do pole, hned tam bylo hejno racků a ti jich vybrali zdaleka nejvíc. Dnes je poměrně vzácnost je tam vůbec vidět...
Metallica   22.01.2020 18:56:46
Racků je míň i tady u Nových Mlýnů, trochu tady situaci zachraňují volavky, nebyl problém i 40 kusů na dvou hektarech
Jancase   22.01.2020 19:10:35
Před třiceti lety když jsme oraly tak za náma bylo černo co tam bylo vran,naposled za mnou sedly čtyři vloni zjistily že není co sezobnout a odletěly,racky vloni taky hojně sedaly ale letos to bylo o dost slabší,nato kolik bylo přes léto myší se jich na na podzim oproti loňšku moc nevyoralo a vidět žížalu byla poměrně vzácnost ...
jenik.p   05.02.2020 09:55:13
Stačí kvalitně sklidit předplodinu ihned podmítnout, nenechat přerůst výdrol aby se myši neměli čím živit a je po problému
ondrak7278   05.02.2020 20:15:46
jenik.p: Co vlastně ti zemědělci řeší že ? smile Je to vlastně úplně jednoduchésmile Hádám že to máte ověřené dlouholetou praxí že ? Zajímavé že u nás jsme hned po žních podmítly, nechaly lehce navzcházet výdrol a poté hned hluboce zpracovaly do hloubky 40 cm. Na podzim jsme oseli a co myslíte ? Myši tam stejně jsou. Podotýkám že je to pole o výměře 25 Ha, které je ze všech stran obehnáno vysokými stromy, takže pro dravce ideální.
Tomas-192   06.02.2020 14:12:18
Zase jsme u toho že co někde jde nebo něco funguje tak neznamená že to tak půjde nebo bude fungovat všude. Postup co píše jeník.p třeba u nich funguje, ale jinde to hold nestačí, třeba unas v okolí je pole kde byli přemnožené myši, preventivně se zoralo a dnes je tam krásná pšenice bez vyžraných míst. O pár kilometrů dál pod pšenici podrývali, orali a vše k ničemu.
Honza.S2   07.02.2020 18:45:11
Na nejmenovaných internetových stránkách jsem někde četl příspěvek člověka který měl vystudované rostlinolékařství na vysoké škole zemědělské a pracuje v nezávislé kontrolní zemědělské instituci. Psal že myši jsou následkem toho že se neorá a že by vlastně mohly vzniknout jakési orební hlídky které by zoraly pozemek řádně na 40cm....
To není vtip ale realita co dokáže někdo vypotit.

Neříkám že orba ne, ale orbu provedu jednou v nějákém termínu, plus následnou přípravu a setí. Když tam jedu radličkovým stroje postupně do hloubky, tak jsem z praxe pevně přesvědčený že tohle je nejlepší mechanické likvidování myší.

Na závěr, začínají se u nás množit teorie menších pozemků, založení remízků a podobných hovadin, prej to zadrží vodu i když neprší.... Na tohle sem rezignoval ale jestliže pozemky rozšvihám polní cestou nebo založím remízky, tak ty myši se budou držet tam.
Potvrdili to i z nejmenovaných zemí, kde mají takový systém zažitý a chtějí od toho odcházet. Takže ať žije orba a myším zdar!
GeorgeT91   10.02.2020 04:47:13
Zaujala mě jedna věc - školení kvůli ruční aplikaci jedu do nor. O čem to školení je? Nebo se to týká obecně postřiků? Jaksi nevidím důvod školit lidi k trávení myší...
Pankys   19.02.2020 21:07:38
Rád si tu přečtu všechny komentáře a názory a konkrétně k problémům s hraboši se poslední dobou vyjadřuje leckdo.
Čeho si ovšem všímám je, že nikdo neuvedl recept, jak s nimi rozumně vycházet. Snad ten, kdo problém nemá, nechce své know how vytroubit do světa, snad nemá energii někomu obhajovat svoje postupy. Všimli jste si i vy ostatní, že málokdo respektuje názor a techniku/postupy druhých?
Fakta která máme k dispozici se dají shrnout v následující - problém je tam, kde:
- je krajina rozdělena/obhospodařována ve velkých celcích
- je úzký osevní postup
- .. doplňte klidně v komentářích ..

Mezi lidem se dříve krom pranostik předávála i další zemědělská moudra a konkrétně k hlodavcům v polích takové, že jednou za čtyří až pět let se přemnoží (a pak se v tom roce v přírodě dochová více mláďat predátorů, kteří je v dalších letech vyloví a vše se vrátí do "rovnováhy"). Od dob, kdy tahle pojistka platila se svět a vše v něm až k nepoznání změnilo.

O moderním zemědělství řízeném ekonomikou provozu by se daly popsat učebnice. Druhá strana tohoto podrobování si krajiny (kterou mimochodem lidé vnímají od raných snah v tomto směru) je ovšem v dramatické sterilizaci prostředí - komu podmínky nevyhovují, ten vymře anebo se odstěhuje - efekt v daném místě je stejný. Jelikož má ekosystém snahu sám sebe vždy ustálit v rovnováze, prázdné místo obsadí někdo jiný. Když ne nový druh, tak přeživší ve větším počtu.

Dostávám se velkou oklikou (a děkuji pokud jste dočetli až sem) k původní myšlence: Opravdu si myslíte, že sypání jedu do nor uspokojivě vyřeší přemnožení hlodavců na našich polích? Neřešíme náhodou důsledek namísto příčiny jejich přemnožení? Proč jsou "přemnožení" - pokud by neměli příhodné podmínky pro život, zřejmě by jejich populace víceméně stagnovala.

Neberte mě prosím za cynika a zpátečníka, sám zemědělství miluju a celý svůj dosavadní život studuju. Snažím se ale na problém vždy dívat z více úhlů a to, co většina tvrdí nebo provádí automaticky neberu jako správnou věc.

Nezazděte prosím tenhle komentář, zajímají mě vaše názory. Děkuji za ně. Panský Jan
skacel99   19.02.2020 21:22:44
Když to vezmu čistě ze svého pohledu v našich podmínkách,rozhodně je větší problém tam,kde byla pšenice polehlá,čili horší kvalita sklizně. O tom žádná. Ale počasí tomu rozhodně taky nepomůže. Za celou zimu zem nepromrzla,sníh takřka nebyl,takže se dalo žrát celou zimu. A podle toho to taky vypadá.
Jak jsi psal,vše souvisí se vším.
Trávení problém nevyřeší,ale rozhodně se počet zmenší na takovou úroveň,že třeba bude co sklidit. To,co jsem loni viděl při průjezdu Prostějovskem a Olomouckem bylo k pláči

Pankys   19.02.2020 21:45:43
Dvě zásadní pravdy:
- tím, že se obilí mlátí přímo na poli a vždy jsou nějaké ztráty (byť v řádech několika procent, avšak 2% z 8 - 10ti tun pšenice je sakra množství). Oproti naším pradědům, kteří "vše" odvezli do stodoly, necháváme škůdcům přímo na poli potravu lacino. Můžete hned za kombajnem podmítnout a rozhodně mít větší šanci na vzejití výdrolu. Sám jsi ale zmínil místa, kde je opravdové sucho a často zbytková vláha v krajině sama na vzejití výdrolu nestačí. Pokud podmítka čeká několik týdnů na déšť, po kterém by semena naklíčila, mají pilní hlodavci dostatek času hostinu, sbírání zásob a v případě velkého množství špatně zapravených poskl. zbytků jsou pro predátory typu dravců téměř neviditelní.

- vliv počasí - samozřejmě, že pořádné mrazy by ohledně veškerých "nežádoucích" organismů v přírodě hodně pomohly. Pokud vezmeme v potaz jak rychle se hraboši množí (časná pohl. dospělost, multiparita,..), nejspíš by se během poměrně krátké doby dostaly na původní úroveň.

To že požírají i během zimy je sakra problém. Z jejich pohledu, okusování čehokoli nadzemního je obrovské riziko, navíc v zimním období bez krycí vegetace. Pokud se namnožili v době hojnosti a očekávali, že to tak bude i nadále, pak přišla zima (přerušení přísunu potravy) a pomalu se ztenčily zásoby, nic moc jiného než se vydat na povrch nezbývá.

Myši mají obrovskou výhodu v tom, že spořádají takřka cokoli. Faktem ale je, že vlivem častého intenzivního zpracovávání, pojezdy těžké techniky po půdě a mnoha dalších faktorů se i jejich paleta potenciální potravy výrazně redukuje. Je pak pochopitelné, že se vrhnou na cokoli, čím se dá zasytit kručící břich.
skacel99   19.02.2020 22:09:43
S tím střádáním potravy přidám jeden postřeh - jako meziplodinu na greening používáme svazenku s hrachem. Výsevek je stále stejný,ale letos ho vzešlo méně,než jindy. Při listopadové orbě pak bylo vidět spousta semen natahaných ve vyoraných hnízdech
Honza.S2   20.02.2020 19:42:09
"Fakta která máme k dispozici se dají shrnout v následující - problém je tam, kde:
- je krajina rozdělena/obhospodařována ve velkých celcích
- je úzký osevní postup "

Proč teda v Rakousku, kde mají bohatý osevní postup, menší celky a větší počet remízků začínají mluvit o tom že by raději menší bloky zcelili, nepomáhá ani orba a myši jim lezou nejvíce z těch remízků a cest? Stačilo se u nás projít po obyčejné nebo travnaté cestě mezi poli která byla provrtána skrz na skrz.
Osevní postup můžu mít jakýkoliv. Proč nemají problém třeba tam kde mají řepku, pšenici, vojtěšku a ttp?
Za další, pokud budu zpracovávat půdu intenzivně a postupně prohlubovat, vedle mě budou další dva sousedi kteří na víc než 1000ha pracují ani ne do 15cm hloubky tak je vše v niveč.
Když nasypu jed do děr, tak hraboš vše vyhodí ven. Zajímavé bylo, že se dřív jed nasypal k díře nebo se dal plošně tam kde to bylo nejvíc třeba a nic se nestalo.
ondrak7278   20.02.2020 22:22:55
Honza.S2: Mluvíš mi z duše. Dříve byl Stutox I, který se mohl házet plošně a nic se nestalo, protože o tom nikdo nevěděl. Dnes má polovinu účinné látky a je s toho mezinárodní zápletka. Média dělají příběh a ve finále jsou zemědělci neschopní lháři. Proč ? Protože to říkaly v televizi.smile
Pankys   20.02.2020 22:28:31
Příroda neřeší hranice člověkem nakreslené na papíře. Pokud je v Rakousku a okolních zemích stejný problém, jsme jeden region a měli bychom hledat společné jmenovatele/příznaky.
Zároveň si nemyslím, že by nutně všichni rakouští sedláci hospodařili stejným stylem - tím u nás často vykreslovaným obrazem hospodáře s několika desítkami hektarů, deseti kravkami a loukou za barákem. Během několika průjezdů touto zemí mě v některých částech překvapil poměrně monotonní ráz krajiny s kukuřicí, sojou, obilím a řepkou.

Pokud necháme stranou sakrasmus a ironii, chápu správně tvůj názor a zkušenost, že pro efektivní boj se zvýšeným výskytem hrabošů jsou třeba častější půdní práce v různé hloubce a to je cesta, jak udržet populaci hlodavců v rozumné míře?
skacel99   24.02.2020 15:34:24
Že je Tuna blb vím už dlouho. Všechny jeho reportáže vyjadřují pouze názor jedné strany a většinou nemají žádný reálný podklad. Takže mě to nikterak nepřekvapuje
fk161   24.02.2020 20:17:15
Odkaz sem uvedl kvůli rozhovoru s Prof. Tkadlecem na konci článku, Tuna smile
Zdenek Srytr   25.02.2020 17:55:42
Kdyby jsi věděl, tak se sem odkazy prostě nedávají. K tomu slouží Forum, stačí napsat příspěvek s odkazem na Forum.smile
farmweb@atlas.cz
© Martin Rosta 2005-2020
czdeenlogo
Tento server je housován v Datacentru Moravia
Script vykonan za: 0.011745929718018.s